Aliance

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Severoatlantická aliance je klíčová pro zajištění bezpečnosti Spojených států a USA nikdy nenechají Ukrajinu napospas Rusku. Během ostře sledované tiskové konference po skončení summitu NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden. Uvedl rovněž, že válka v Pásmu Gazy by měla okamžitě skončit a Izrael poté nesmí Gazu okupovat. Biden také na závěr summitu čelil řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech.

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu. Prezident Pavel před začátkem summitu uvedl, že na zásadních otázkách panuje mezi členskými státy shoda. Vstup Ukrajiny do Aliance označil za nezvratný.

Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci, oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany, cílem je založit v Evropském parlamentu novou frakci. Otevřená spolupráci s novým uskupením je i strana Alternativa pro Německo (AfD).

Česká armáda v jihočeském Vojenském újezdu Boletice rozšiřuje bojeschopnost pro 21. století. Vojáci zkoušejí nové obrněné transportéry i dosud nevyzkoušené operace s drony. Právě tam se mohou připravit i na misi v Pobaltí, šumavský terén totiž staví před vojáky řadu výzev.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil založení mezinárodní aliance zbrojařského průmyslu. Jejím účelem má být mimo jiné posílení obranného potenciálu Ukrajiny. Sobotního zbrojařského fóra v Kyjevě se podle něj zúčastnili zástupci 252 zbrojařských firem z více než třiceti zemí včetně České republiky. Zelenskyj také uvedl, že Ukrajina jako první země na světě vytváří flotilu námořních dronů. Podle prezidenta Rusové kvůli tomu začali ukrývat své válečné lodě.

Kaliningrad dosud působil na své okolí jako hrozba, brzy by mohl být slabinou. Severoatlantická aliance by získala kvalitní loďstvo – třeba ponorky, které si dokázaly poradit s americkou letadlovou lodí, zbrojní průmysl či strategický ostrov Gotland. Vstup Švédska do NATO by zcela proměnil bezpečnostní situaci v Baltském moři. Armáda skandinávské země ale není zcela bez problémů, jak ukazuje například stav letectva.

Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO a završilo tak historický posun ve své  bezpečnostní politice vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Po mnoha letech neutrality vstoupilo do vojenské Aliance. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto zakončil přístupový proces předáním oficiálního dokumentu americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v bruselském sídle NATO. Před sídlem Aliance byla vyvěšena finská vlajka. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do NATO český premiér Petr Fiala. Americký prezident Joe Biden uvítal členství Finska a uvedl, že se těší na přijetí Švédska.

Musíme se připravovat na ten nejhorší scénář, což je válka mezi Aliancí a Ruskem, zopakoval v Interview ČT24 náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Vojenská pomoc na Ukrajinu prý proudí kontinuálně, bojeschopnost české armády tím však podle něj ohrožena nebude. Když teď někdo chce kvalitní zbraňové systémy, jde si prý „stoupnout do řady dalších států“.

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

Závazky ohledně kolektivní obrany Severoatlantické aliance nejsou po výrocích kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO) v očích spojeneckých států ohrožené, myslí si stálý zástupce České republiky při NATO Jakub Landovský (ČSSD). Je podle něj důležité, že své vyjádření korigoval a v Bruselu se stále mohou diplomaté přesvědčit o dosavadní síle spojenectví ze strany Česka. Připouští nicméně, že podobné věty mohou zanechat možný argument proti dosud „bezchybnému výkonu“ českého zájmu na vytváření shody v Alianci. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) v pořadu Události, komentáře dodal, že výrok Andreje Babiše vycházel z pokusu uklidnit voliče v reakci na hypotetickou otázku moderátora Martina Řezníčka.

Představitelé členských zemí NATO se na summitu v Madridu zavázali zajistit dodatečné síly rychlé reakce pro své východní křídlo. V nově schválené strategické koncepci oznámili, že chystají stupňování praktické podpory Ukrajině a v dokumentu označili Ruskou federaci za přímou hrozbu pro celý blok. Aliance se během středy shodla také na oficiálním pozvání Švédska a Finska do NATO. Americký prezident Joe Biden na úvod summitu oznámil posílení sil USA v Evropě, a to o stíhačky v Británii, torpédoborce ve Španělsku a armádní velitelství v Polsku.

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

V Madridu začal summit Severoatlantické aliance. Během třídenního setkání lídři členských zemí projednají nové obranné strategie, další pomoc napadené Ukrajině a měli by pokročit v jednání o nových členech. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga bude summit transformačním pro budoucnost NATO. Českou delegaci na summitu povede premiér Petr Fiala (ODS), který zastupuje prezidenta Miloše Zemana. Před odletem zmínil, že Česko bude podporovat dlouhodobou vojenskou přítomnost v Pobaltí a podpoří vstup Finska a Švédska do Aliance. Se zástupci těchto dvou zemí v úterý přes dvě hodiny jednali představitelé Turecka, kteří poté podepsali memorandum, v němž s rozšířením NATO souhlasí.

Severoatlantická aliance je v současné krizi kolem Ukrajiny jednotnější než dříve, Rusko ale zřejmě nevěří, že by se mu NATO podařilo rozklížit. V Horizontu ČT24 to řekl bezpečnostní analytik Jan Ludvík. Komentoval tak pochybnosti, které o jednotě Aliance vzbuzují některé kroky Maďarska či Německa.

Ruské ministerstvo zahraničí publikovalo dva návrhy smluv s USA a NATO, v kterých prezentuje své požadavky vůči Západu. Počítá v nich s nerozšiřováním NATO, omezením rozmisťování vojsk a techniky nebo vytvořením horké kontaktní linky. Některé kroky chce zakázat, pokud budou druhou stranou „vnímány jako hrozba národní bezpečnosti“. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla, že Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.

Lídři zemí Severoatlantické aliance vyjádřili solidaritu Česku a dalším zemím dotčeným nepřátelskými akcemi Ruska. Vyzvali Moskvu, aby odstranila Česko a Spojené státy ze seznamu zemí, které nejsou přátelské. Rusko podle společného prohlášení šéfů třicítky aliančních států stále více ohrožuje bezpečnost spojenců z NATO provokativní a rozkladnou aktivitou u jejich hranic i na jejich území.

Evropu v červnu překvapila zpráva o plánu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který nařídil z Německa stáhnout až třetinu ze stávajících 34,5 tisíce vojáků. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem Interview ČT24, ale tvrdí, že přesuny vojáků jsou přirozené a že plánovaný pohyb má logiku.

Americký ministr obrany Mark Esper oznámil, že na základě rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa stáhnou Spojené státy z Německa zhruba 12 tisíc svých vojáků. Polovina z nich se vrátí domů, ta druhá zůstane v Evropě.

Šíření koronaviru nebude mít žádný vliv na mise Severoatlantické aliance ve světě a snižování počtů vojáků v Afghánistánu bude pokračovat podle plánu. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Vlády zemí Aliance by měly navzdory očekávaným ekonomickým dopadům pandemie dodržet své sliby a přidat peníze na obranu, zdůraznil šéf NATO.

V dubnu začne Evropskou obrannou agenturu řídit Jiří Šedivý, někdejší letitý velvyslanec Česka při NATO a bývalý český ministr obrany. Na začátku měsíce ho vybrali zástupci členských států EU. Jiří Šedivý byl hostem Interview ČT24, na hrozby pro Evropu a na připravenost české armády na koronavirus se ho ptal Daniel Takáč.

Francouzská automobilka Renault a její japonský partner Nissan Motor popírají, že jejich alianci hrozí rozpad, informovala agentura Reuters. Zprávy o blížícím se ukončení aliance, do které patří i japonská automobilka Mitsubishi Motors, se objevily v některých médiích. Akcie firem na to zareagovaly propadem na několikaletá minima. Od konce roku 2018, kdy byl v Japonsku zadržen hlavní šéf aliance Carlos Ghosn, akcie odepsaly už asi 40 procent.

Turecko podle vysokých představitelů NATO odmítá podpořit obranný plán Aliance pro Polsko a Pobaltí, pokud organizace nepodpoří Ankaru v boji proti kurdským jednotkám YPG. V době sílícího pnutí mezi Východem a Západem navíc uznávaný vojenský think-tank varuje, že Britové se spojenci by na zemi neubránili východní hranici Evropy.