Bývalý velvyslanec ČR při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský se stal vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO. Návrh na vytvoření pozice i jeho jmenování v pondělí schválila vláda, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Že se Landovský zmocněncem stane, oznámil předseda vlády už před týdnem v televizi Nova. Slibuje si od něj naplnění cílů vůči Alianci, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
„Budu potřebovat systém, který pravidelně, a skutečně ne jednou za kvartál, jako to dělá Česká národní banka, odhaduje růst či pokles HDP,“ uvedl Landovský. Úkolem vládního zmocněnce je podle něj také argumentovat u jednotlivých výdajů, proč slouží obraně.
Landovský o víkendu v televizi CNN Prima News řekl, že se bude snažit, aby vládní výdaje na obranu překonaly dvouprocentní hranici. Jednotlivé projekty komentovat nechtěl, zaměří se na to, aby fungoval systém reportování.
Landovský bude podle Babiše působit na ministerstvu obrany. „Není to žádná trafika,“ řekl. Landovský pracuje na ministerstvu obrany už řadu let.
Landovský problematice rozumí, řekl Babiš
Landovský byl v minulosti náměstkem pro obrannou politiku a strategii ministerstva obrany. Mezi lety 2019 až 2024 byl velvyslancem při NATO, následně se stal výkonným ředitelem středoevropské pobočky mezinárodní neziskové organizace Aspen Institute. Loni v létě oznámil, že ve funkci v srpnu skončí a hodlá působit na obraně.
Babiš už minulý týden označil Landovského za člověka, který rozumí problematice. Vláda podle premiéra udělá vše pro naplnění dvouprocentního závazku, zmocněnec bude věc řešit napříč všemi resorty.
Na podzim pak server iROZHLAS.cz napsal, že se Landovský odvolal k nejvyššímu státnímu tajemníkovi proti svému zařazení do sekce vyzbrojování a akvizic na ministerstvu obrany, kde začal působit od začátku října.
Spor o plnění závazku vůči NATO
Babiš na konci dubna uvedl, že závazek vůči Alianci loni nesplnila ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje 1,85 procenta HDP. Podle Fialy ale loni Česko vydalo na obranu 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) Babiše obvinila ze lži.
Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) však zatím není možné dělat závěry o výši obranných výdajů na letošní rok, jelikož ve svém hodnocení NATO pracuje s daty z fiskálních období daného roku. Vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
Alianční státy se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. Tento cíl měl posílit obranyschopnost Aliance v reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí po ruské anexi Krymu. Loni na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta.
