Hrubý domácí produkt

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.

Bývalý velvyslanec ČR při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský se stal vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO. Návrh na vytvoření pozice i jeho jmenování v pondělí schválila vláda, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Že se Landovský zmocněncem stane, oznámil předseda vlády už před týdnem v televizi Nova. Slibuje si od něj naplnění cílů vůči Alianci, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Alianci, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotním diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Od jmenování Landovského si slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval ve čtvrtek členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Rutte to uvedl ve výroční zprávě NATO za rok 2025, podle níž evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent.

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil v celoročním přepočtu na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.

Tuzemská ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o skoro dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o půl procenta.

Vládou schválený návrh státního rozpočtu na letošní rok vyvolal mediální přestřelku – o jeho souladu se zákonem – mezi předsedou Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmírem Hamplem a ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), kterou ve čtvrtek podpořil i premiér Andrej Babiš (ANO).

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,5 procenta. V předchozí prognóze ze srpna předpokládala, že tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,1 procenta. Za zlepšením podle asociace stojí lepší výkon českého exportu, vyšší růst mezd a větší vládní spotřeba. Průměrná inflace by podle prognózy ČBA měla letos být 2,5 procenta, proti předchozí predikci se odhad nezměnil.

Francouzští poslanci ve středu schválili odklad důchodové reformy z roku 2023, píší agentury AFP a Reuters. Návrh, který počítal s posunem důchodového věku z 62 na 64 let, vyvolal ve Francii v minulosti velké protesty. Právě tato nepopulární reforma schválená v roce 2023 byla jednou z vlajkových lodí druhého funkčního období prezidenta Emmanuela Macrona.

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,7 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,7 procenta. Vyplývá to z ve čtvrtek zveřejněného předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici většinou očekávali nižší růst HDP.

Vznikající vládní koalice plánuje vydat na obranu dvě procenta HDP. Financovat ji ale chce primárně podle aktuálních potřeb. Výdaje na obranu se musí vynakládat smysluplně, v souladu s potřebami armády a s úkoly, které má Česko v rámci Severoatlantické aliance (NATO), řekla v úterý místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Zástupci hnutí chtějí navýšit počet vojáků a investovat do posílení protivzdušné obrany.

Slovenský parlament schválil státní rozpočet na příští rok, který i po přijetí několika změn proti návrhu předpokládá podle dostupných informací snížení schodku veřejných financí v přepočtu na 4,1 procenta výkonu ekonomiky. Nezávislá rozpočtová rada má cíl vlády za nerealistický, veřejný schodek sama odhadla až na 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočet při hlasování podpořili jen vládní poslanci a ti nezařazení zákonodárci, kteří podporují kabinet.

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ke své zprávě o řízení peněz z EU, takzvanému EU Reportu 2025.