Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval ve čtvrtek členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Rutte to uvedl ve výroční zprávě NATO za rok 2025, podle níž evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent.
Na zvýšení obranných výdajů evropských zemí tlačí americký prezident Donald Trump. Američtí diplomaté nedávno kritizovali Česko, že ve schváleném rozpočtu neplní své alianční závazky týkající se obranných výdajů.
„Očekávám, že spojenci na příštím summitu NATO v Ankaře ukážou, že jsou na jasné a důvěryhodné cestě k dosažení pětiprocentního cíle,“ napsal Rutte v předmluvě výroční zprávy. Dodal, že „v době globální nejistoty zůstává zásadní pevné transatlantické pouto“. Při následné prezentaci zprávy Rutte před novináři prohlásil, že tématem summitu budou i konkrétní plány na navýšení výroby zbraní, které se podle něho dosud aliančním zemím nedaří naplnit podle představ.
Státy NATO se loni po Trumpově naléhání shodly na tom, že do roku 2035 zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších 1,5 procenta budou vydávat na nevojenské investice související s obranou.
Zatímco některé evropské země jako Polsko či pobaltské státy, které si nejintenzivněji uvědomují hrozbu z Ruska vedeného Vladimirem Putinem, již podle zprávy úroveň 3,5 procenta HDP dosáhly, další se pohybují okolo dvou procent. České ministerstvo obrany má letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta HDP. Všech 32 členů NATO loni za obranu utratilo v průměru 2,77 procenta HDP.
Rozpory mezi USA a ostatními státy NATO kvůli Íránu
Rutte se ve čtvrtek vyjadřoval také k dalšímu tématu vyvolávajícímu rozpory mezi USA a ostatními zeměmi NATO. Trump opakovaně kritizoval spojence, že odmítli jeho zemi podpořit ve válce s Íránem, kterou na konci února zahájily americko-izraelské údery na Teherán.
„Vidím, že je trošku frustrován, co se týče Evropanů, že reagují příliš pomalu na jeho požadavky. To má jasný důvod, USA to nekonzultovaly,“ poznamenal Rutte s odkazem na fakt, že o zahájení úderů na Írán evropští spojenci Washingtonu nevěděli.
Evropští členové NATO se odmítají k útokům připojit a řada z nich vyzývá k ukončení války. Trump, který evropské členy Aliance v minulých dnech označil za zbabělce, ve čtvrtek napsal, že USA pomoc NATO nepotřebují, neochotu pomoci s Íránem však Alianci nikdy nezapomenou. Rutte zdůraznil, že část evropských zemí již přislíbila, že bude hledat možnosti, jak zabezpečit lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tu svými útoky blokuje Írán, což způsobuje výrazný růst cen ropy a plynu.
Landovský: Bude velký tlak na toho, kdo nebude plnit závazek
Bývalý velvyslanec Česka při NATO, nyní působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Jakub Landovský považuje za nejpodstatnější z Rutteho projevu, že v roce 2025 všichni splnili a že Kanada na poslední chvíli dorovnala do rozpočtu „své peníze“.
„Máme deset zemí, které jsou na hraně a je jasno, že se bude Trumpovi vysvětlovat, že nikdo není pod ní“. Landovský se domnívá, že země, která za letošní rok nesplní ona dvě procenta „bude v pelotonu hodně vidět“ a bude na ni vyvíjen velký tlak. Do oněch deseti zemí patří nyní například Belgie, Itálie, Makedonie, Česko či Lucembursko a také Kanada, dodal.
Summit v Ankaře pak má podle něj důvěryhodně ukázat, že cíl pěti procent do roku 2035, který se skládá ze dvou podpoložek, je velmi důležitý a naplní se.
Smetana: NATO prošlo za poslední rok velkou krizí důvěry
Ředitel Pražského centra pro výzkum míru Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Miloš Smetana připomenul to, co v Rutteho projevu nezaznělo a co ho podle něj dělá odtrženým od reality. Tedy to, že za poslední rok si NATO prošlo největší krizí důvěry ve své historii.
„Důvěra, že by USA byly ochotny použít vojenskou sílu k obraně Aliance, se dostává na jedny z nejnižších čísel za velmi dlouhou dobu“. A vidí to prý jak experti, tak politici.
Uznal, že současné zvyšování výdajů je zásluhou americké vlády. Soudí však, že je to také proto, že „evropské státy vnímají americké závazky jako mnohem méně kredibilní a tím pádem berou mnohem vážněji své vlastní závazky. Uvědomují si, že v tomto ohledu je jejich strategická autonomie klíčová,“ podtrhl Smetana.



