Mezinárodní letiště v Kuvajtu brzy ráno zasáhl íránský dronový útok, vyžádal si nejméně jeden život a 63 zraněných, uvedla agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Provoz na letišti byl přerušen a po několika hodinách byly obnoveny lety Kuwait Airways z jednoho z terminálů. Americké síly už během noci sdělily, že odrazily íránské útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm. Teherán zase informoval, že podnikl odvetné údery za dřívější útok USA na Kešmu.
„Nepřátelské drony zasáhly terminál pro cestující T1 na kuvajtském mezinárodním letišti v rámci íránské agrese, což způsobilo značné materiální škody a zranění několika osob,“ citovala AFP kuvajtskou armádu.
Brzy odpoledne SELČ agentura Reuters informovala o nejméně 63 zraněných, mezi nimiž jsou jak cestující, tak zaměstnanci letiště, AFP zase psala o 63 lidech, které zdravotníci převezli do nemocnic. Někteří z nich utrpěli poranění hlavy, včetně krvácení do mozku, jiní přišli o některé končetiny. Portál televize al-Džazíra sdělil, že sedm lidí podstoupilo rozsáhlé urgentní operace. Indie odpoledne sdělila, že mrtvým je její občan.
Záběry z místa ukazují výrazně poškozený terminál plný prachu a také plameny, které vyšlehly na několika místech. Ve střeše letiště zeje díra.
Reuters a DPA ve svém zpravodajství píší také o útoku raketami, agentury AFP a AP se zmiňují pouze o útoku bezpilotních strojů. Kuvajtské ministerstvo obrany nicméně podle AFP později uvedlo, že protivzdušná obrana od úsvitu zachytila třináct balistických střel a sedmnáct dronů.
Lety byly odkloněny na další letiště v regionu. Podle DPA byly odkloněny nebo úplně zrušeny všechny lety plánované na středu. Agentura Reuters později napsala o obnovení letů Kuwait Airways z terminálu čtyři po vyhodnocení škod.
Zločinná íránská agrese, zní z Kuvajtu
Kuvajtské ministerstvo obrany úder odsoudilo jako zločinnou íránskou agresi. Armáda je podle něj připravena podniknout veškeré kroky k ochraně bezpečnosti a stability země. Útok na pětimilionovou arabskou zemi odsoudily také Spojené arabské emiráty, Egypt, Katar a Česko.
Kuvajtská diplomacie si kvůli útoku předvolala íránského chargé d'affaires, kterému předala protestní nótu. Ministerstvo zároveň označilo dva íránské diplomaty za nežádoucí osoby s tím, že do 24 hodin musí opustit Kuvajt. Místní úřady informovaly rovněž o poškození několika diplomatických zastoupení. O která jde, ale není jasné.
Už v noci na středu oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) uvedlo, že Írán na Kuvajt zaútočil několika raketami. Tento úder se ale podle něj podařilo odrazit.
Velitelství amerických sil také uvedlo, že americké síly sestřelily tři útočné drony vyslané Íránem na civilní lodě plující v regionálních vodách. „Americké síly rovněž provedly sebeobranné útoky na íránskou vojenskou pozemní řídicí stanici na ostrově Kešm,“ dodalo.
Teherán útoky na sousední státy zahájil poté, co proti němu koncem února Spojené státy a Izrael začaly vést válku. K úderům proti Kuvajtu se ve středu podle AFP přihlásily íránské revoluční gardy, které to označily za odvetu za americké útoky na komunikační zařízení na ostrově Kešm a na tanker, který směřoval k íránskému ropnému terminálu. Gardy uvedly, že raketami a drony útočily na leteckou základnu Alí as-Sálim, přičemž zásah letiště nezmínily.
Ve středu večer revoluční gardy podle íránské agentury Tasním uvedly, že jejich vzdušné síly na letiště necílily a že „zničení“ terminálu pro odbavování cestujících na mezinárodním letišti v Kuvajtu způsobila chyba systémů „americké protivzdušné obrany Patriot“.
V oblasti platí křehké příměří
Před americkým prohlášením kuvajtská armáda sdělila, že zasahovala proti raketám a dronům. Sirény varující před útoky se rozezněly rovněž v Bahrajnu. Úřady v obou zemích vyzvaly obyvatele ke klidu a k dodržování bezpečnostních pokynů.
Válku na Blízkém východě rozpoutaly 28. února USA a Izrael leteckými útoky na Írán. Teherán odpověděl údery na státy Perského zálivu a americké vojenské objekty v regionu. V oblasti platí od 8. dubna křehké příměří, na mírové dohodě se Írán a USA zatím neshodly.
Teherán také v reakci na americko-izraelský útok z větší části zablokoval dopravu přes Hormuzský průliv, kudy před válkou proudila významná část světových dodávek ropy, ropných produktů či zkapalněného zemního plynu (LNG).
