Americké ozbrojené síly odrazily íránské raketové a dronové útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm, oznámilo ve středu na síti X oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Írán mezitím podle agentury Reuters informoval, že podnikl odvetné údery za dřívější americký útok na radarové stanice na ostrově Kešm. Vzájemné útoky se odehrály navzdory příměří, které v oblasti Perského zálivu platí od dubna.
Americké velitelství uvedlo, že Írán vypálil několik střel na země v regionu, ale cíle zasáhnout nedokázal. „Dvě íránské střely vystřelené na Kuvajt nedosáhly cíle, případně se během letu rozpadly. Tři střely vyslané na Bahrajn okamžitě zachytila americká a bahrajnská protivzdušná obrana,“ sdělilo velitelství CENTCOM.
To také uvedlo, že americké síly sestřelily tři útoční drony vyslané Íránem na civilní lodě plující v regionálních vodách. „Americké síly rovněž provedly sebeobranné útoky na íránskou vojenskou pozemní řídicí stanici na ostrově Kešm,“ dodalo velitelství.
Íránské revoluční gardy v prohlášení citovaném agenturou Reuters uvedly, že nynější útoky byly odvetou za to, že Američané dříve udeřily na komunikační věže gard na jihu ostrova Kešm. Spojené státy v neděli oznámily, že na tomto ostrově a také v íránském Goruku zaútočily na radarové stanice a řídicí dronová centra.
Írán rovněž informoval, že v Bahrajnu zasáhl velitelství americké páté flotily a také leteckou základnu. Toto tvrzení ale CENTCOM podle Reuters popřel.
V oblasti platí křehké příměří
Před americkým prohlášením uvedla kuvajtská armáda, že zasahovala proti raketám a dronům. Sirény varující před útoky se rozezněly rovněž v Bahrajnu. Úřady v obou zemích vyzvaly obyvatele ke klidu a k dodržování bezpečnostních pokynů.
Válku na Blízkém východě rozpoutaly 28. února USA a Izrael leteckými útoky na Írán. Teherán odpověděl údery na státy Perského zálivu a americké vojenské objekty v regionu. V oblasti platí od 8. dubna křehké příměří, na mírové dohodě se Írán a USA zatím neshodly.
Teherán také v reakci na americko-izraelský útok z větší části zablokoval dopravu přes Hormuzský průliv, kudy před válkou proudily významné světové dodávky ropy, ropných produktů či zkapalněného zemního plynu (LNG).
