Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
Provozovatelé systému vratných záloh připouštějí, že s podobnými problémy počítali. Doufají však, že se tato praxe časem omezí. Dva roky poté, co Irsko zavedlo vratnou zálohu na nápojové obaly s cílem zvýšit míru recyklace, je pohled na lidi prohledávající koše v hlavním městě běžný.
Během několika hodin strávených minulý týden v centru Dublinu zaznamenala stanice RTÉ News mnoho lidí, kteří se přehrabovali v koších. Mezi nimi byl i Nerijus Bogucianskas, který je bez domova a potýká se s alkoholismem. Uvedl, že mu to připadá „lepší než žebrání“, zároveň kvůli tomu ale cítí velkou „hanbu“.
„Teď je moc horko, ale obvykle si nasadím kapuci a sluneční brýle, opravdu se stydím. Jsem v Irsku 25 let a potkávám lidi, kteří mě vidí u košů. Je to těžké, ale teď nemám na výběr, protože mi chybí pět eur,“ popsal Bogucianskas.
Uvedl, že procházel ulice a hledal v koších zhruba od pěti ráno. Do poledne nasbíral recyklovatelné obaly asi za čtyři eura, tedy přibližně sto korun. O lahve a plechovky podle něj soutěží s mnoha dalšími lidmi, kteří prohledávají koše podél nábřeží a hledají obaly, které mohou proměnit v hotovost.
„Není to snadné. Sběračů je víc než košů. Obvykle se dívám shora, a když něco vidím, plechovku vezmu. V koších se nehrabu do hloubky,“ dodal.
Ačkoli lidé, které RTÉ News viděla prohledávat koše, neodhazovali jiný odpad ani nedělali nepořádek, některé vybírání košů problémy způsobuje. Dublinská městská rada uvedla, že v rámci čtyřiadvacetihodinového úklidového cyklu věnuje tři hodiny úklidu tomu, co označuje za „zásahy do košů“. Jen loni se odhadované náklady pohybovaly kolem půl milionu eur (asi 12,5 milionu korun).
Inspektor odpadového hospodářství dublinské městské rady Robert Edwards označil odpadky vznikající při prohledávání košů za velký problém, který ubírá čas běžnému čištění ulic. Na North Earl Street v severní části vnitřního Dublinu upozornil, že problém začal u menších pouličních košů, ale nyní se rozšířil i na komerční popelnice na kolečkách.
„Dříve se koše na této ulici vyvážely dvakrát denně. Teď musíme zajistit, abychom sem chodili každou hodinu, protože pytle jsou vytahovány z košů. Začalo to u košů, ale teď se v uličkách, kde podniky nechávají velké popelnice na kolečkách, tyto popelnice převracejí,“ přiblížil Edwards.
Podle něj lidé, kteří lahve z košů vybírají, dobře vědí, kdy jsou nádoby venku. „Znají ten rozvrh skoro lépe než já. O víkendech, v sobotu a v neděli ráno, na jižní i severní straně města, ale zejména na jižní straně, například v Drury Street a podobných místech, máme velké problémy. O víkendech to zabírá obrovské množství zdrojů,“ dodal.
Ředitel společnosti Temple Bar Company Martin Harte se domnívá, že část sběru z košů má organizovaný charakter. „Viděli jsme poměrně dost lidí, kteří přicházejí s klíči, ve skupinách a zaměřují se na řady košů podél ulic. Mají systém, přijdou a zase velmi rychle odejdou. Takže tam zjevně existuje organizovaný prvek,“ uvedl.
Podle Hartea se situace zhoršuje zejména během některých akcí. „Když se konají akce, zejména ty zaměřené na děti, jako jsou pantomimy a odpolední představení, při nichž se do košů dostává velké množství plastových lahví, bývá to kolem těchto konkrétních akcí a časů opravdu špatné,“ popsal.
Ředitel Re-turn Ciaran Foley uvedl, že se provozovatelé systému snaží problém lépe pochopit prostřednictvím výzkumu této praxe. Dublinská městská rada je podle něj zároveň nepožádala o příspěvek na náklady na úklid.
„Myslím, že jsme věděli, že to bude problém. Byli jsme dvacátým systémem, který byl v Evropě spuštěn. Vidíme to ve všech velkých evropských městech, ale realita je taková, že z pohledu systému vratných záloh nechceme, aby lidé vůbec dávali lahve a plechovky do košů,“ vysvětlil Foley.
Připomněl také, že v Irsku je přes 2800 vratných automatů. „Vím o pěti vratných automatech do pěti minut chůze od místa, kde teď stojíme. Drtivá většina z nich má na tlačítku možnost darovat peníze charitě, takže pokud nemáte čas vzít si poukaz nebo hotovost, můžete do automatu jednoduše vložit lahev, stisknout tlačítko a jít dál,“ doplnil.
Re-turn podle Foleyho doufá, že se podaří lidi postupně naučit, aby lahve a plechovky do běžných košů vůbec nedávali. „To jsme viděli napříč Evropou, že jde o problém spíše na začátku systému. Fungujeme teprve dva roky, takže doufáme, že se to postupem času zmírní,“ uvedl.
Objevily se také zprávy, že takzvané Bin Surrounds, tedy nástavce kolem košů, které lidem umožňují odkládat plechovky a lahve na polici, jsou zcela odstraňovány. Foley však uvedl, že se tak děje jen v malém počtu oblastí, kde přitahují více odpadu než recyklovatelných obalů. Jejich používání by se podle něj naopak mohlo rozšířit.
„Nástavce kolem košů jsou pilotním projektem, v Dublinu jich v současnosti máme 130. V centru Dublinu je asi tisíc košů, takže pokud se nám podaří šířit osvětu a lidé je začnou využívat ve větší míře, pak je samozřejmě můžeme umístit na více košů,“ přiblížil Foley.
Podle něj je třeba lépe porozumět tomu, kde město zaznamenává největší problémy. „Myslím, že pokud provedeme další výzkum a pokusíme se skutečně pochopit, kde rada tyto problematické lokality zaznamenává, můžeme snad lépe porozumět tomuto chování a spolupracovat s místními úřady na tom, co lze udělat pro řešení těchto problémů,“ uzavřel.
Článek napsala Samantha Libreriová (RTÉ), poprvé byl publikován 29. června 2026, 07:26 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
