Zájem o nové byty roste, jejich rozměry se ale postupně zmenšují. Podle developerů se za posledních deset let z průměrného nabízeného bytu vytratil prostor odpovídající jednomu pokoji a průměrná plocha novostaveb nyní dosahuje zhruba 56 metrů čtverečních. Na trhu se zároveň stále častěji objevují mikrobyty nebo prostory, které kvůli své velikosti ani nesplňují parametry bytu.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je devítimetrová jednotka v pražském Proseku. Na několika metrech čtverečních se nachází koupelna, toaleta, kuchyň i prostor na spaní. Protože byt musí mít alespoň šestnáct metrů čtverečních, tyto malé prostory se prodávají například jako ubytovací jednotky nebo ateliéry.
Právě projekt na Proseku podle developerů pomohl před několika lety nastartovat větší zájem o malometrážní bydlení. Menší jednotky proto postupně začali do svých projektů zařazovat i další developeři. Například v jednom z připravovaných bytových domů na pražském Smíchově připadá ze zhruba stovky bytů asi sedmdesát na jednotky o ploše do 25 metrů čtverečních.
„Trend zmenšování bytů je znát už několik let, ale teď se zintenzivnil. Během šesti let nám z výměry zmizelo deset metrů čtverečních,“ uvedl majitel investiční a developerské společnosti Trigema Marcel Soural.
Menší plocha, dražší metr
Důvodem rostoucího zájmu o malé byty jsou mimo jiné vysoké ceny nemovitostí. Průměrná cena nového bytu v Praze nyní přesahuje 188 tisíc korun za metr čtvereční. U nejmenších jednotek může být ještě vyšší.
Podle Jana Sadila ze společnosti JRD se u některých menších bytů cena pohybuje kolem dvou set tisíc korun za metr čtvereční, někdy i nad touto hranicí.
Cena bydlení navíc dál roste. V Praze se meziročně zvýšila o více než desetinu a podobný růst zaznamenalo také Brno. Proměňuje se proto i struktura nabídky. „Ještě pár let zpátky jsme byty 1+kk v nabídce neměli, protože o ně nebyl zájem. Objevilo se to v posledních třech čtyřech letech a dnes tvoří větší část nabídky,“ popsal architekt a šéf RS Group František Troják.
Developeři přicházejí také s novými dispozicemi. Objevuje se například formát označovaný jako 1,5+kk, který se snaží na malé ploše alespoň částečně oddělit jednotlivé funkce bytu. Vedle předsíně a kuchyňského koutu tak může mít samostatnější pracovní nebo spací část.
V dokončovaných projektech v Praze u Vltavy se například nabízí byt o ploše 28 metrů čtverečních za přibližně šest milionů korun. Jeho vybavení je navrženo tak, aby co nejvíce šetřilo místem. Pračka se sušičkou je umístěna v předsíni a v obytné části je postel široká 130 centimetrů.
Mikrobyty se objevují i ve starší zástavbě
Malometrážní bydlení není pouze záležitostí novostaveb. Také ve starší zástavbě lze narazit na jednotky s plochou jen kolem deseti až patnácti metrů čtverečních. Jedenáctimetrový prostor se například nabízí přibližně za 2,5 milionu korun, jiný o čtyři metry větší a blíže centru za 3,7 milionu.
Rostoucí ceny zároveň nutí část kupujících hledat způsoby, jak efektivně využít i výrazně menší byty. Matěj Šámal a Jolana Hršelová například žijí se třemi dětmi v pražských Dejvicích v bytě o velikosti 37 metrů čtverečních. Pro jeho koupi se rozhodli v době, kdy se nájemné v lokalitě přiblížilo výši měsíční splátky hypotéky.
Byt za šest milionů korun je zaujal mimo jiné vysokými stropy. Ty umožnily vytvořit vyvýšené patro na spaní a tím fakticky rozšířit využitelný prostor. „Když jsme to s architekty vymýšleli, věděli jsme, že spaní bude nahoře, protože to v podstatě byla jediná možnost,“ popsal Šámal.
Pod vyvýšenou ložnicí vznikla koupelna a velkou část vybavení tvoří úložné prostory. Také dětský pokoj je rozdělen do tří menších částí, které mají dětem poskytnout alespoň určitou míru soukromí.
Výraznou roli ale hraje také terasa o ploše 39,5 metru čtverečního, tedy větší než samotný byt. Bez venkovního prostoru by si podle majitelů život pětičlenné rodiny na tak malé ploše dokázali představit jen obtížně. „Všichni jsou unavení, každý říká, co potřebuje, do toho se vaří. Nemyslím si ale, že by to v nějakém jiném prostoru bylo úplně jiné. Spíš se musíme vnímat a vycházet si vstříc,“ uvedla Hršelová.
Nábytek se přizpůsobuje prostoru
U malých bytů je zásadní také způsob jejich zařízení. Třicetimetrová garsonka v Praze 4 se například může podle potřeby proměňovat díky mobilnímu a modulárnímu nábytku. Velký stůl slouží běžně jako kuchyňský ostrůvek, v případě potřeby ho ale lze přesunout doprostřed místnosti a vytvořit místo pro šest a více lidí. Modulární kostky zase mohou fungovat jako police, knihovna nebo provizorní příčka.
Podle architekta Tomáše Klance není bydlení na malé ploše historicky ničím novým. Připomíná například bytové koncepty architekta Le Corbusiera. Mikrobyt ale považuje především za možné startovní bydlení. „Založíte rodinu, máte první dítě, nějakým způsobem se peníze dají dohromady, první startovní bydlení prodáte, vezmete si další hypotéku a pořídíte si větší,“ popsal.
Majitelé dejvického bytu se ale zatím stěhovat nechystají. Zároveň upozorňují, že ne každý malý byt lze podobným způsobem přizpůsobit. V jejich případě umožnily efektivní využití prostoru především vysoké stropy a příhodná dispozice.
