Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) sdělil, že navzdory kritice není důvod nic měnit.
„Státní kulturní politika je zásadní strategický dokument, který je podkladem pro hospodaření státu v řádu desítek miliard korun a ovlivňuje život, práci i tvorbu více než 220 tisíc lidí,“ stojí v dopise. Podle signatářů nový materiál vznikal s vyloučením veřejnosti a připravovala ho mluvčí ministerstva Barbora Šťastná.
„Postup, který zvolilo ministerstvo kultury, zásadně narušuje transparentnost veřejné správy, plýtvá veřejnými prostředky a snižuje schopnost státu vykonávat demokratickou politiku,“ uvádí dopis.
„Není rozhodně důvod nic měnit. Za státní kulturní politiku je odpovědný ministr a ministerstvo kultury, nikoliv oborová sdružení nebo kulturní asociace,“ uvedl Klempíř. Předkládaná nová podoba kulturní politiky podle něj stojí na konkrétních věcech, které je vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) připravena plnit. Jde o konkrétní investice, legislativní změny a rozpočtové priority. Co se podařilo splnit, se má vyhodnocovat každý rok.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ČTK řekl, že dopis obdržel v pondělí v 9:00, hodlá se jím zabývat. Během týdne, kdy neúřadoval, dostal i řadu dalších. Poznamenal také, že otevřený dopis není podepsaný konkrétní osobou.
Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že na vzniku Státní kulturní politiky 2026–2030+ se podílely stovky odborníků. „Náhlé prázdninové vyjevení návrhu takzvané nové státní kulturní politiky je nehoráznost. Neexistuje absolutně žádný důvod k tomu takový dokument pokoutně tvořit a prosazovat,“ napsal Baxa.
„Znovu a znovu opakuju: Ministr kultury kultuře nevelí ani kulturu neřídí. Oto Klempíř to pořád nechápe. Anebo hůře – ví o tom, ale cíleně se pokouší o opak. A plané řeči to nepřekryjí,“ dodal exministr.
Výzva k implementaci stávající kulturní politiky
Podle signatářů otevřeného dopisu je na místě implementovat platnou Státní kulturní politiku 2026–2030+, schválenou po dlouhé přípravě a diskusi na konci minulého volebního období.
Klempířův resort podle signatářů odbornou veřejnost o chystaném zavádění dokumentu ujišťoval, ve stanoveném termínu do konce letošního června však nenastalo. Dopis žádá vysvětlení.
Klempíř se proti Státní kulturní politice 2026–2030+ vymezil. „Nová vláda má nejen právo, ale především odpovědnost říct, jaké jsou její priority a za co chce být na konci volebního období hodnocena,“ uvedl ministr.
Možné je podávat připomínky
K nové Státní kulturní politice ČR 2026–2030, kterou na webu zveřejnila Hospodářská komora ČR, je možné podávat připomínky. Meziresortní připomínkové řízení má skončit 11. srpna. U odborné veřejnosti se podle Klempíře prodlouží do 25. srpna.
„Lhůtu pro připomínky jsme na žádost profesních organizací prodloužili o dalších 14 dní. Pokud je odpovědí některých institucí na tento vstřícný krok deklarace, že se na připomínkování nové politiky nechtějí podílet, bereme to na vědomí,“ doplnil Klempíř. Prezident Kulturní a kreativní federace Jakub Bakule uvedl, že připomínky podávané na poslední chvíli mají materiál legitimizovat.
„Špatně a netransparentně vzniklý dokument už připomínkami zachránit nejde. Nedává to smysl zejména ve chvíli, kdy vláda už disponuje dobře připravenou kulturní politikou z minulého roku, která je v souladu s jejím programovým prohlášením,“ uvedl Bakule.
Dopis podepsaly asociace řady kulturních odvětví včetně Asociace spisovatelů a Herecké asociace. Mezi signatáři jsou rovněž Obec překladatelů, Jeden svět – Mezinárodní filmový festival o lidských právech, Iniciativa Stojíme za kulturou!, Sdružení knihoven ČR, Svaz autorů a interpretů, Mezinárodní centrum tance nebo Brno kulturní.
Dopis vyzval k uveřejnění procesu přípravy dokumentu, informací o vynaložených personálních a finančních nákladech a vyvození osobní a služební odpovědnosti.
Vlastivědné muzeum v Olomouci se později ohradilo proti uvedení svého jména mezi institucemi, které otevřený dopis podepsaly. Muzeum se k němu nepřipojilo, sdělila jeho mluvčí Martina Vysloužilová. Podle Ondřeje Lipára, mluvčího Kulturní a kreativní federace, která o dopise informovala, šlo o ojedinělou chybu. Muzeum mezi signatáři nebude, jejich počet ale roste, řekl Lipár.
Rozdíly mezi dokumenty kulturní politiky
Dosavadní dokument připravený za minulého ministra Baxy kladl například důraz na posilování mediální a informační gramotnosti. Souviselo to s posilováním role médií veřejné služby.
Kulturní a kreativní sektor měl být sebevědomý, jednou z priorit bylo zvyšování odolnosti kulturních institucí, organizací i infrastruktury. Zlepšit se mělo odměňování v kultuře, ale i mezinárodní a meziresortní spolupráce. Kultura se měla stát přirozenou součástí života.
Nyní projednávaný dokument vidí kulturu jako investici do vzdělané, soudržné a sebevědomé společnosti. Slibuje v kultuře důstojné a spravedlivé odměňování, chce snížit rozdíly mezi mzdami pracovníků v kultuře například oproti ostatním profesím ve veřejném sektoru.
Podmínky pro fungování veřejnoprávních médií a dalších kulturních organizací působících ve veřejném zájmu mají být stabilní. Tomu má odpovídat legislativa a financování. Kritici dříve upozornili na nulovou podporu profesních organizací nebo mediální gramotnosti. Dokument podle nich nehovoří o tvůrčí a umělecké svobodě.
