Ministerstvo kultury

Novou ředitelkou příspěvkové organizace Památník ticha bude Pavlína Šulcová, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Do funkce ji na šestileté období jmenuje ve druhé polovině září. Šulcová nahradí dosavadního pověřeného ředitele a autora myšlenky celého projektu Pavla Štingla. Proti výběrovému řízení na místo ředitele organizace protestovali signatáři výzvy pro podporu Památníku ticha a chtěli zachovat původní projekt.

Ruský vojenský soud v pondělí odsoudil ruskou režisérku Jevgeniji Berkovičovou a dramatičku Svetlanu Petrijčukovou za jejich divadelní hru, dříve oceněnou prestižní cenou, k šesti letům vězení. Obě ženy byly obviněny a posléze odsouzeny za schvalování terorismu kvůli hře Finist, jasný sokol, pojednávající o ženách, které se rozhodnou provdat za islámské bojovníky a vydat se za nimi do Sýrie. Agentura AP označila rozsudek za nejnovější zásah v neutuchajícím tažení proti disentu, které se v Rusku vystupňovalo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety.

Zásadní opravy na šesti památkách v havarijním stavu chtějí pevnostní Terezín na Litoměřicku a Jaroměř na Náchodsku, kam spadá pevnost Josefov, uskutečnit hlavně příští rok. Dílčí práce nicméně začnou už letos. Na opravy využijí dotace z ministerstva pro místní rozvoj, které vyhlásí první výzvu v červnu, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Havarijní program na záchranu památek resortu kultury už funguje.

Dělníci na pražské Národní třídě po celodenních přípravách a pracích začali vpodvečer připevňovat na fasádu obchodního domu Máj ve Spálené ulici první ze dvou několikametrových motýlů, jejichž trupy jsou napodobeninami stíhaček spitfire a jejichž autorem je výtvarník David Černý. Kdy začnou přidělávat druhého motýla na Národní třídě, bude záležet na postupu prací i počasí, uvedla mluvčí investora Michaela Fialová Rozšafná. Kvůli instalaci díla je uzavřena část Národní třídy. Spálenou ulicí nejezdí tramvaje.

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun. Původně navrhovalo televizní poplatek 160 korun, navrhovanou výši rozhlasového zachovalo. V dalších letech by poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o inflaci, pokud by od poslední změny překročila šest procent. Vyplývá to z aktuálního návrhu mediálních novel, které ministerstvo vypracovalo. Počítá s jejich účinností od 1. ledna 2025. Původní návrh kritizovaly komerční televize.

Za první republiky to bylo noblesní výletní místo, kam pravidelně proudily tisíce návštěvníků. Obyčejní lidé mohli na Barrandovských terasách povečeřet vedle filmových hvězd. Poslední desítky let ale terasy chátraly. Teď se probouzejí k novému životu, v jejich sousedství vyrostly nové stavby. Jenže ne všechno je tak, jak současný majitel původně sliboval. Zůstalo něco z prvorepublikové slávy teras, nebo se změnily v uzavřenou luxusní rezidenci? Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.

Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.

V Letech u Písku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, později i velkokapacitního vepřína, se v úterý slavnostně otevře Památník holocaustu Romů a Sintů. Od prvních debat ve vládě až po současnou realizaci uplynulo 27 let. Táborem v letech 1942 až 1943 prošlo zhruba 1300 Romů a víc než 300 jich tady zahynulo, šlo převážně o děti a ženy. Pro veřejnost se pak památník otevře 12. května.

Historickým městem roku 2023 se stal Žatec z Ústeckého kraje. Cena je odměnou za nejlepší využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění spojené s odměnou milion korun na další péči o památky převzal v centru Pražská křižovatka starosta města Radim Laibl (ANO). Žatec a krajina žateckého chmele se loni staly součástí světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července. Schválili to poslanci. S mnohem širším placením odvodů u dohod přišel loni schválený vládní konsolidační balíček.

Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti v blízkosti sopky Vesuv a nyní byla odhalena v celé své kráse, oznámilo podle agentury APA italské ministerstvo kultury.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.

Třináct milionů korun shání lidický památník na zrestaurování Pomníku dětských obětí války. Stav sousoší 82 dětí, které nacisté zavraždili v roce 1942, je podle památníku v kritickém stavu. Vyhlásil proto veřejnou sbírku. Peníze od lidí pomohly už při odlévání soch. Tehdy na ně přispěli nejen Češi, ale i Němci, Dánové nebo Japonci.

Pražský magistrát vypíše zakázku na rekonstrukci Divadla na Vinohradech. Maximální výše zakázky je stanovená na zhruba 2,7 miliardy korun. Tendr město vyhlásí letos v dubnu a opravy mají být hotové v roce 2027. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Kromě opravy zahrnuje rekonstrukce také vybudování nové podzemní komorní scény. Zakázkou se radní zabývali už minulý týden, ale nakonec jej stáhli z programu jednaní. Vypsání tendru musí ještě projednat zastupitelé.

Na Slovensku roste odpor proti ministryni kultury Martině Šimkovičové (za SNS), která na sebe upozornila mimo jiné tím, že obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem. Čelí také kritice, že dělá kroky odporující dlouhodobé koncepci Slovenska či že na sociálních sítích podněcuje k veřejným útokům. Výzvu k jejímu odvolání podepsalo přes sto šedesát tisíc lidí včetně její předchůdkyně Silvie Hroncové. Ministryně kultury v úřednické vládě Ľudovíta Ódora České televizi řekla, že Šimkovičová své návrhy nekonzultuje s odborníky a neprocházejí standardním legislativním procesem.

Památníky v Lidicích i v Terezíně kvůli úsporám omezují otevírací dobu a také ruší některé akce. Zdůvodnily to inflací a vládními škrty. Ministerstvo kultury ale tvrdí, že i v době konsolidace veřejných financí mají příspěvkové organizace adekvátní rozpočty.

Zástupci profesních a odborových svazů kultury sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) si stěžují, že vláda a ministr kultury Martin Baxa (ODS) neřeší problémy v kultuře. Přes příslib vlády přibližovat se k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu se její podfinancování stále prohlubuje. Podle odborů dochází k propouštění zaměstnanců a k propadu reálných platů. Ministerstvo se diskusi o úpravách odměňování v kultuře podle mluvčí Jany Malíkové nebrání, nicméně vše bude souviset se stavem veřejných financí.

Ukradených památek – soch, obrazů, šperků nebo vybavení kostelů – je od 90. let tisíce a nedaří se je vypátrat. Mnoho z nich se přitom objevuje v nabídkách na černém trhu. Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav a zástupci policie ve čtvrtek podepsali dohodu, která má za cíl zrychlit a zjednodušit proces navracení nezákonně vyvezených kulturních statků. Dohoda usnadní boj právě proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím a navazuje na již využívaný model jeho ochrany, informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Česká republika má od nynějška další zápis na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, uspěla s nominací ruční výroby skla, na které se podílelo dalších pět evropských zemí. Návrh schválil mezivládní výbor organizace na svém zasedání v Botswaně. Česko má nyní na seznamu UNESCO dohromady devět tradic, zvyků a řemeslných technik. Jako první byl před osmnácti lety zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.

Vláda schválila na výjezdním zasedání v Bučovicích prohlášení čtrnácti historických radnic, pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech, hradu a zámku Poběžovice a dvou historických tramvají za národní kulturní památky. Jako takové jsou definovány památky, které jsou nejvýznamnější součástí kulturního bohatství národa.

Národní památkový ústav (NPÚ) odmítl, že by zapsal novou odbavovací halu pražského hlavního nádraží do katalogu kulturních památek účelově v souvislosti s návrhem úprav nádraží, který počítá s bouráním její velké části. Ústav to uvedl v reakci na společné vyjádření hlavního města, Správy železnic (SŽ) a pražského dopravního podniku (DPP). Úprava v katalogu se podle NPÚ uskutečnila na pokyn ministerstva kultury, podle kterého je hala památkově chráněna spolu s Fantovou budovou.

Pražský magistrát, dopravní podnik a Správa železnic ve společném prohlášení tvrdí, že zápis nové odbavovací haly hlavního nádraží v Praze do katalogu kulturních památek Národního památkového ústavu (NPÚ) je založen na neplatném odůvodnění a nemá právní základ. Jednání památkářů považují za nestandardní a budící dojem účelovosti. Reagovali tak na středeční vyjádření ministerstva kultury, že odbavovací hala, která by podle tento týden zveřejněného architektonického návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou.

Česká republika pomůže Ukrajině se zachováním tištěného kulturního dědictví. Prostřednictvím Národní knihovny poskytne ukrajinským knihovnám dvě mobilní pracoviště. První z nich vyjde na deset milionů korun, peníze na druhé chce knihovna získat ve veřejné sbírce. Projekt Archa je součástí programu Podpora ukrajinské kultury. Ruská armáda už na Ukrajině zničila stovky kulturních objektů.

Herec spojený zejména s československou novou vlnou Vladimír Pucholt, dramatik a režisér Arnošt Goldflam, muzikolog Jaroslav Mihule, výtvarnice Alena Kučerová, architekt Jan Línek a francouzský režisér, dokumentarista a producent Artemio Benki, který žil a pracoval v Praze – to jsou jména laureátů Ceny ministerstva kultury roku 2023, které byly předány 19. října. Udělena byla také Státní cena za literaturu spisovateli Jiřímu Kratochvilovi a překladatelce Jarce Vrbové.