Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
Areál o rozloze přes dvanáct tisíc metrů čtverečních sloužil v minulosti potřebám tisíců vojáků ve výslužbě. Původně měl být až devětkrát větší a patřit mezi nejrozsáhlejší invalidovny v Evropě. „Měla fungovat jako jakési samostatné město ve městě. Invalidé zde měli mít všechno, co k životu potřebovali – vlastní pekárnu, jatka, dokonce i pivovar,“ popsala koordinátorka Národního památkového ústavu Nikola Seidler.
Z původního záměru ale nakonec sešlo. „To je úplně stejné jako dnes, došly peníze. A císařský dvůr odmítal ze státního rozpočtu financovat invalidovnu,“ vysvětlila generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.
V areálu žilo až patnáct set vysloužilců a platil zde vojenský režim. Dochovalo se například vězení pro neposlušné veterány či vojenská kaple. „V ubytovací jednotce bydlelo obvykle třicet válečných vysloužilců. Pokud měli manželku a děti, žili zde společně. Nahoře se nacházely meziprostory určené pro důstojníky, kteří měli za úkol dohlížet na své mužstvo, aby se tam nedělo nic, co by se dít nemělo,“ doplnila Seidler.
Později sloužila Invalidovna jako muzeum, v budově také působil Vojenský ústřední archiv. Objekt však dlouhodobě chátral, jeho stav zhoršila také povodeň v roce 2002.
- Invalidovna byla postavena v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži. Plány na výstavbu vypracoval slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1730, jenže pro nedostatek peněz se podařila postavit pouze jedna devítina areálu. K ubytování válečných invalidů budova sloužila následující dvě století.
- V posledních desetiletích barokní budova patřila armádě, své archivy v ní měly Vojenský historický ústav a Národní technické muzeum. Po poničení povodní a po přestěhování archivů armáda objekt označila za nepotřebný. Zájem o ni neprojevil ani jiný resort. Budova proto skončila u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
- V roce 2016 chtěl stát budovu prodat v dražbě, minimální cena byla 638 milionů korun. Žádný zájemce se ale nepřihlásil. Poté o Invalidovnu projevil zájem Národní památkový ústav, barokní stavbu převzal v roce 2018, o rok dříve se objekt stal národní kulturní památkou.
- Areál Invalidovny zahrnuje zastavěnou plochu a nádvoří o výměře přes 12 tisíc metrů čtverečních a zahrady, které mají rozlohu téměř 10 tisíc metrů čtverečních.
Muzeum, sál i výukové centrum
Od roku 2018 je Invalidovna ve správě Národního památkového ústavu, který jí chce dát nové využití a znovu ji otevřít veřejnosti.
„Chceme ukázat, jak zde život probíhal. Celé východní křídlo bude zpřístupněno veřejnosti s expozicí věnovanou životu vojáků v Invalidovně i tématu azylu pro veterány,“ uvedla Goryczková.
Nové zkušebny a akustický sál v prostorách získá Pražský filharmonický sbor. Fasáda moderních přístaveb bude tvořena ocelovou konstrukcí se skleněným pláštěm. „Invalidovna je pro nás velmi významný strategický objekt. Plánujeme zde i další aktivity, například edukační a komunikační centrum,“ dodala Goryczková.
Největší investice NPÚ
K zahájení stavby tak chybí už jen souhlas ministerstva kultury. „Projekt obnovy Invalidovny máme zpracovaný, nyní čekáme na rozhodnutí zřizovatele, abychom mohli vyhlásit tendr na dodavatele. Věřím, že k tomu v nejbližší době dojde,“ doplnila ředitelka NPÚ.
Podle programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů má vzniknout víceletý finanční plán, z něhož chce kabinet hradit ochranu a obnovu památek či výstavbu nových kulturních zařízení. Dokument například slibuje dokončit rekonstrukci Nové scény Národního divadla v Praze, podpořit obnovu Invalidovny nebo dokončit Janáčkovo kulturní centrum v Brně.
Národní památkový ústav v příštím roce plánuje investovat do památek ve své správě 733 milionů korun. Letos to bylo zhruba 800 milionů korun, pocházejících z evropských, národních i vlastních zdrojů. Pokud se podaří realizovat projekt obnovy pražské Invalidovny, největší investiční akci NPÚ, bude celková částka ještě vyšší.
