Investice

Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) připravuje přístavbu budovy centrálního příjmu s operačními sály, stavbu Moravskoslezského onkologického centra a minulý týden začala stavět parkovací dům. Tři strategické projekty budou dohromady stát více než pět miliard korun.

Ukrajinští a čeští policisté po půlroční spolupráci zadrželi sedmdesát lidí, kteří podle nich ve zločineckém uskupení vytvářeli a provozovali podvodné investiční platformy. Skupina si vybírala oběti i z tuzemska. Podle šéfa Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislava Brejchy tu obelhala nejméně 37 lidí, které dle vyšetřovatelů gang připravil o celkem devět milionů korun. V celé EU pak skupina dokázala získat miliony eur.

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.

Nad efektivitou restriktivních opatření administrativy Donalda Trumpa se vznáší otazníky, čeká se i na odpovědi velkých hráčů amerického byznysu. To platí i pro muže, kterého svět zná jako věštce z Omahy. Warren Buffett oznámil, že s koncem roku odejde do důchodu, což způsobilo pozdvižení. Investoři ale zároveň čekali, jak jeden z nejbohatších lidí světa naloží se svými obřími finančními rezervami. Buffett je ale zmátl, když oznámil, že téměř 350 miliard dolarů, které společnost drží v hotovosti, zatím nikam neinvestuje. Zároveň tím naznačil, jak nejistý je podle něj v současnosti akciový trh. A kritizoval, jak na něj v současnosti působí chaoticky zaváděná a zase rušená cla. „Obchod by se neměl využívat jako zbraň,“ uvedl Buffett.

Česko se v dalších letech musí připravit na výrazný úbytek evropských peněz. Během unijního členství se totiž životní úrovní přiblížilo průměru sedmadvacítky a více teď budou inkasovat méně rozvinuté země. V následujícím programovém období by podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj mohlo přijít až o polovinu ze stávajícího objemu prostředků. Jde o částku přesahující 260 miliard korun.

Miliardové investice ani nové soupravy zatím do vlaků nevrátily tolik cestujících jako před pandemií covidu. Loni se po železnici svezlo přes 190 milionů lidí – o tři miliony méně než v roce 2019. I tak ale zájem cestujících od roku 2020 nepřetržitě roste. Loni jich přibylo meziročně asi šest milionů. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) data resortu ukazují, že tam, kde dopravci nasadili nové vozy, se zájem lidí zvýšil až o patnáct procent.

Uzbečtí farmáři tvrdí, že je vláda pod záminkou státem podporovaného rozvoje nutí přenechávat půdu čínským podnikům, čímž místním obyvatelům odebírá tisíce hektarů úrodných bavlníkových a pšeničných polí, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). K převodům pozemků má oficiálně docházet dobrovolně, zemědělci však pro server popsali zastrašování a výhružky ze strany tamních úředníků. Ve Střední Asii tak rostou protičínské nálady a obavy z plíživého vlivu Pekingu.

Soudní dvůr Evropské unie v úterý rozhodl, že Malta musí ukončit svůj program takzvaných zlatých pasů, který umožňuje bohatým cizincům koupit si maltské občanství. Podle soudu udělování pasů odměnou za milionové investice je v rozporu s právem Evropské unie, informovala agentura Reuters.

V Česku rostou investice do energeticky úsporných projektů, loni se jich dokončilo rekordní množství celkem za téměř tři miliardy korun. Na taková opatření navíc objednavatel obvykle nemusí vynaložit žádné finance, protože vše splácí z dosažených úspor. Například ve Středočeském kraji má takzvaný EPC projekt v příštích deseti letech na energiích ušetřit skoro půl miliardy. Součástí úsporných opatření v kraji jsou třeba výměny zdrojů tepla, rozvodů nebo zateplení.

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil nové finanční příspěvky pro domácnosti s nižšími příjmy ve výši jedné miliardy eur (25 miliard korun) a program veřejných investic. Nájemníkům třeba vrátí jeden měsíční nájem ročně. Učinil tak poté, co se země stala jedním z mála členů Evropské unie, kteří v roce 2024 vykázali přebytek rozpočtu. Napsala to agentura AP. Řecko ale zároveň mělo loni ze všech států EU nejvyšší míru zadlužení.

Farmaceutická společnost Roche ze Švýcarska oznámila, že investuje v příštích pěti letech ve Spojených státech padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Je to jedna z největších investic od firem, které se snaží přizpůsobit celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Investice vytvoří více než dvanáct tisíc pracovních míst, z toho šest a půl tisíc vznikne ve stavebnictví a tisíc v nových a rozšířených závodech firmy.

Čína se snaží posílit svůj vliv a obchodní vazby na Blízkém východě. Strategickou zemí je Sýrie, Peking proto už navázal kontakty s novou islamistickou vládou v Damašku. Čínské investice však brzdí mezinárodní sankce i přítomnost tisíců Ujgurů. Asijská mocnost se obává, že bojovníci z Turkestánské islámské strany v Sýrii (TIP) přenesou džihád zpět do Číny.

Schodek státního rozpočtu by mohl v příštím roce dosáhnout až 251 miliard korun. Výpočet ČT vychází z makroekonomické prognózy ministerstva financí. Hlavním důvodem takového schodku je plánované zvýšení výdajů na obranu, které mají stoupnout ze současných dvou na 2,3 procenta HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura přesto doufá, že se vládě podaří dohodnout na nižší částce. Většina ministrů přesto požaduje pro své resorty víc peněz než letos. Opozice kabinet kritizuje za to, že se nedaří schodek rychleji snižovat. Finální návrh bude schvalovat nově zvolená Poslanecká sněmovna.

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.

Samosprávy neočekávají, že by se před podzimními volbami podařilo prosadit změnu rozpočtového určení daní, která by zvýhodňovala obce, jež vytvářejí příznivé podmínky pro podnikání. Budou jednat s politickými stranami, aby bylo možné takovou změnu přijmout po volbách, řekl předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl (STAN) po jednání se zástupci vlády. Ti uvedli, že nemají k úpravě výhrady, pokud bude neutrální vůči státnímu rozpočtu.

O získání podpory na stavbu nebo pořízení obecního cenově dostupného nájemního bydlení je větší zájem, než kolik by umožnila financovat současná částka vyčleněná na program Dostupné bydlení. Připravených je více než pět set projektů v hodnotě 27,7 miliardy korun, tedy čtyřnásobku sumy v programu, vyplývá z dat poradenské služby Obec ON spravovaného Státním fondem podpory investic (SFPI) a dříve zveřejněných údajů ministerstva pro místní rozvoj.

Úterní volby do Nejvyššího soudu státu Wisconsin budí v USA nebývalé emoce. Demokraté a republikáni nalili do kampaně rekordní částky, aby podpořili kandidáty, kteří mohou rozhodovat o klíčových tématech jako potraty, volební pravidla či přerozdělení obvodů v Kongresu. Místní obyvatelé mají obavy ze zpolitizování justice. Kritika míří hlavně na kampaň miliardáře Elona Muska. Demokraté z klání udělali de facto referendum o něm a politice prezidenta Donalda Trumpa.