Investice

Řada velkých i menších měst a obcí plánuje v příštím roce více investovat. Ke konci září měly obce a kraje na účtech víc než půl bilionu korun. Za poslední dekádu jejich úspory stouply téměř čtyřnásobně. Zároveň splácejí dluhy zhruba 86 miliard. Ve velkém investuje například Brno, které si také musí půjčovat. Ostrava naopak šetří. Olomouc plánuje dávat na své projekty o třetinu víc peněz než letos. O rekordních investicích mluví i v Kolíně.

V reakci na mezinárodní krize se Švýcarsko snaží oživit svou síť jaderných krytů. Země ji udržuje už od dob studené války. Zákon přijatý v roce 1963 dokonce garantuje každému občanovi, ale i dočasným rezidentům země, lůžko v úkrytu v případě války. To znamená, že země má mít v podzemí k dispozici zhruba devět milionů míst. V praxi se ale ukazuje, že k naplnění závazku jsou nutné nové investice. Vláda proto hodlá na opravy a plné zprovoznění bunkrů v příštích letech uvolnit v přepočtu až šest miliard korun.

Česko poskytlo Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze nepotřebný vojenský materiál za 7,3 miliardy korun. Na bilanční tiskové konferenci to v pátek oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla také, že by tuzemsko v letošním roce mělo poprvé splnit dvě procenta výdajů hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Opozice je ale skeptická ohledně toho, zda se podaří peníze utratit smysluplně. Resort podle hnutí ANO zvyšuje výdaje zčásti i navýšením splátek, a vládě tak prý hrozí blamáž. Podle ministryně se ukáže, jaké útraty Aliance uzná.

Pražský magistrát bude v příštím roce hospodařit s příjmy 110,92 miliardy a výdaji 113,49 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Vyplývá to z rozpočtu, který ve čtvrtek schválili městští zastupitelé. Rozdíl příjmů a výdajů ve výši asi 2,6 miliardy město pokryje z úspor z minulých let. Opozice neuspěla s žádným ze svých návrhů a rozpočet nepodpořila.

Dokumentární projekt dánské veřejnoprávní televize Ruský insider přináší nový pohled na organizovaný zločin v současném Rusku. Podsvětí vytváří podvodná investiční schémata: „černé díry“, ve kterých mizí stovky milionů eur od důvěřivých lidí ze zahraničí. Podle některých odborníků možná Kreml podobná spiknutí tiše toleruje a využívá ve své válce proti Západu.

Americká společnost Vista Outdoor prodá svoji divizi sportovního vybavení a zbraní Kinetic Group firmě Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada. Prodej schválili akcionáři na pondělní valné hromadě, informovala společnost Vista. Podle dřívějších informací je hodnota transakce 2,2 miliardy dolarů (zhruba 53 miliard korun).

Praha plánuje v příštím roce se započtením převodů peněz nevyčerpaných v letošním roce dát na investice v dopravě 15,22 miliardy korun, což je proti plánu schválenému na letošek o 2,35 miliardy více. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který schválili radní. Musí ho ještě projednat zastupitelé. Celkem chce město investovat i s převody 36,28 miliardy korun, což je rekordní částka. Současnou pražskou koalici SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN však kritizují opoziční ANO a Praha Sobě, podle kterých nepřipravuje dostatek projektů.

Řadu Čechů trápí obavy, že si na stáří neuspoří dost peněz. Z mezinárodního šetření vyplynulo, že obyvatelé Česka v tomto ohledu patří k těm pesimističtějším národům. Ve třetím pilíři se státním příspěvkem na penzi spoří čtyři miliony klientů. Finanční poradci to doporučují zkombinovat i s dalšími produkty, například investicemi.

Správa železnic (SŽ) ze svého rozpočtu na příští rok vyčlenila na investice 39,3 miliardy korun, dosud nejvíce. Loni to bylo 37,5 miliardy. Na opravy a údržbu tratí půjde 19,5 miliardy korun, 2,3 miliardy pak na rekonstrukce nádražních budov, oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.

Hospodaření samospráv letos skončí v plusu přes sedmdesát miliard korun, vyplývá z odhadů ministerstva financí. Část poslanců kritizuje, že výsledky zkresluje Praha, která je v rozpočtu mezi obcemi, a žádá změnu. V pololetí vykázalo hlavní město téměř sedmnáctimiliardový přebytek.

Německá ekonomika, největší v Evropě, už druhým rokem chřadne. To se stále více projevuje i na vztazích uvnitř vládní koalice, kde se objevují často protichůdné návrhy řešení, jak situaci zvládnout. Kancléř Olaf Scholz (SPD) proto chystá tento týden sérii schůzek se svými partnery, aby vládu zachránil. Německá média přitom spekulují, že místo řádných parlamentních voleb příští rok v září by se mohlo hlasování uskutečnit už v březnu.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že hlavními prioritami pro zbytek funkčního období jeho kabinetu je schválení důchodové reformy, revize sociálních dávek, další investice do dopravy i průmyslu nebo změny ve školství. O důchodové reformě chce vláda finálně hlasovat už příští pátek, revize sociálních dávek však nabrala zpoždění. Zásadní reformy už současná vláda neplánuje, prioritou jsou pro ministry již rozpracované změny. Opozice se v obou parlamentních komorách snaží přijetí některých pro vládu klíčových předloh zastavit.

Česko zatím nemusí společnosti Diag Human Čechošvýcara Josefa Šťávy platit odškodné více než 15,5 miliardy korun. Vrchní soud v Londýně státu umožnil odvolání. Projednávat se bude v únoru, informoval Radiožurnál. Odškodné má Česko platit za zmařenou investici a údajné pochybení ministerstva zdravotnictví při výběru zpracovatele krevní plazmy. Kauza trvá už přes třicet let.

Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard začnou už ve středu projednávat poslanci. Deficit má oproti letošnímu plánovanému rozpočtu klesnout o čtyřicet miliard. Přesto vláda plánuje oproti letošku vydat víc peněz například na investice, vědu a výzkum, na důchody nebo na dávky pro zdravotně postižené. Opozice návrh rozpočtu nepodpoří, ANO a SPD vládě vytýkají, že špatně vybírá daně a málo šetří.

Zástupci STAN a SPOLU ve středních Čechách se domluvili na místech v radě kraje. Hejtmankou by měla být nadále současná šéfka kraje a volební jednička STAN Petra Pecková. Lídr SPOLU Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Zástupci obou uskupení chtějí koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím podepsat koaliční smlouvu, řekla Pecková po úterním koaličním jednání. Podle Skopečka se zároveň rozběhnou jednání o prioritách pro programové prohlášení rady kraje.

Pokud chce být Evropská unie (EU) konkurenceschopným hráčem vůči gigantům, jako je Amerika nebo Čína, měla by fungovat jako půlmiliardový celek, řekl v Událostech, komentářích ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) není Evropa konkurenceschopná například kvůli vysokým cenám energií. Dvořák i Kovařík se shodli na tom, že v rámci EU je potřeba investovat do dopravní infrastruktury, ministr zmínil důležitost investic, ze kterých se peníze vrátí.

Vysoká poptávka po bytech v Česku vyhnala ceny na nové rekordy. V největších městech překonal průměr poprvé v historii 100 tisíc korun za metr čtvereční. Stále víc lidí tak hledá pronájem. Někdy se dá pořídit výhodně – třeba v případě, že jde o člověka, o jehož služby má zájem samospráva. Získat je za zvýhodněných podmínek mohou třeba učitelé, zdravotní sestry, popeláři i městští strážníci.

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Mezi jeho priority patří pomoc Ukrajině, posilování transatlantických vztahů a rovněž zvyšování výdajů na obranu. Náklady na podporu Ukrajiny jsou mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského vůdce Vladimira Putina, řekl Rutte. Ve funkci nahradil Nora Jense Stoltenberga, který v čele Aliance působil deset let.

Čínský vůdce Si Ťin-pching se na čínsko-africkém summitu v Pekingu před představiteli více než padesáti afrických států zavázal, že jeho země v příštích třech letech poskytne Africe finanční prostředky ve výši padesáti miliard dolarů (1,13 bilionu korun), bude pokračovat v investicích do infrastruktury a pomůže vytvořit na kontinentu milion pracovních míst. Experti však poukazují na to, že největší výhody z této spolupráce leží na straně asijské země a zatímco západní vliv na kontinentu upadá, míří Afrika do područí autoritářských režimů Ruska a Číny.

Piráti nesouhlasí s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Vadí jim zejména to, že ministerstvu pro místní rozvoj chybí peníze na výstavbu a rekonstrukci bytů, konkrétně jde o sedm miliard korun. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterním Interview ČT24 řekl, že konsolidaci veřejných financí strana podporuje, ale podpora dostupného bydlení je podle něj jednou z hlavních priorit Pirátů. Méně peněz má dostat také Lipavského resort. Uvedl, že o rozpočtu bude nutné ještě jednat. To v pořadu Události, komentáře potvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministerstvo školství má podle návrhu rozpočtu disponovat v dalším roce částkou asi o patnáct miliard větší než letos. Peníze samy o sobě české školství ale nevyléčí. Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop v Interview ČT24 řekl, že je zapotřebí přijmout řadu reforem a investicí do modernizace vzdělávání či kooperace mezi školami. Peníze by státu mohla přinést redukce množství odkladů nebo počtu žáků a studentů, kteří nedokončí své vzdělání.

Úrokové sazby na spořicích účtech dál klesají. Ze všech bank, které Česká televize oslovila, nabízejí pětiprocentní úrok za určitých podmínek už jen dvě. Investiční poradci upozorňují, že zejména na dlouhodobé spoření tyto produkty vhodné nejsou.

Civilní letiště v Pardubicích nečekaně a bez udání důvodů zastavilo projekt výstavby centra pro servis dopravních letadel. Odmítlo tak zhruba půlmiliardovou investici a roční příjem z nájmu ve výši šesti milionů korun. Zdůvodnilo to riziky a nepřipraveností projektu, investor to ale odmítá a nechápe, proč vedení letiště nechce peníze, které lze podle něj tak snadno vydělat. Například servisní centrum na ostravském letišti má roční tržby až miliardu korun.