SPD

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) podá demisi, protože ztratila podporu své mateřské strany. Vedení TOP 09 vadilo, že neumím veřejně prodat svou práci, řekla Langšádlová v rozhovoru Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil její práci, o nástupci chce mít jasno příští týden. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potvrdila, že o něm rozhodne během příštího týdne předsednictvo strany.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Téměř půl milionu státních zaměstnanců by mělo ve druhém pololetí dostat přidáno. Před jednáním tripartity to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent, což zdůvodňují prudkým zdražováním v minulých dvou letech. Takový růst ale vláda téměř jistě nepodpoří. Vedle lidovců jsou pro i Starostové a Piráti. ODS je o něm ochotná jednat. Proti se staví TOP 09, a to kvůli vysokému zadlužení.

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo ANO s 32 procenty hlasů, druhá ODS by získala čtrnáct procent a třetí Piráty by volilo 10,5 procenta lidí. Do sněmovny by prošly ještě SPD se sedmi procenty a STAN se šesti procenty. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci a TOP 09. Zároveň roste podpora politických uskupení, která nyní stojí mimo Poslaneckou sněmovnu. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. Ochota zúčastnit se voleb proti únorovému průzkumu mírně vzrostla na 62,5 procenta.

Vládní hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky. Jeho předseda Vít Rakušan to spojuje s vyhodnocením odvodu z mimořádných zisků, který od loňska platí kromě finančních domů taky energetické firmy a rafinerie. Právě banky zaplatily mnohem méně, než kabinet očekával. Loni padesát finančních domů vydělalo dohromady po zdanění přes 104 miliard korun. O návrhu Starostů jsou ochotni jednat i Piráti nebo lidovci. Naopak ODS a TOP 09 změny odmítají.

Takzvaných deepfake videí přibývá. Každý půlrok se jejich počet zdvojnásobí a jsou čím dál dokonalejší. Jde přitom o nebezpečný nástroj, který zneužívají podvodníci a autoritářské režimy. V Česku jsou doménou kanálů napojených na proruskou propagandu. Účinný nástroj, jak videa vytvořená pomocí umělé inteligence identifikovat, však zatím nemáme. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovaly Zuzana Černá a Jevhenija Vachničenko.

Se zavedením výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce souhlasí vládní ODS, TOP 09 a také část hnutí STAN. Od změny si slibují pružnější trh práce, který pomůže celé ekonomice. Piráti jsou ochotní o věci jednat. Jednoznačně proti je ale KDU-ČSL, podle které by opatření poškodilo zaměstnance.

Koalice se pře o Istanbulskou úmluvu. Zatímco Piráti tlačí na její projednání ve sněmovně, zbylé čtyři subjekty to odmítají. Počkat chtějí alespoň do podzimních senátních voleb. Česko úmluvu podepsalo před osmi lety.

Opoziční ANO podle Hradu zrušilo účast na plánovaném pondělním jednání o důchodové reformě. Další jednání v současném formátu, tedy se zástupci ANO a koalice, považuje nyní prezident Petr Pavel za bezpředmětné, nicméně plánovanou schůzku a návazná jednání i při absenci opozičního subjektu zachová. ANO zdůvodnilo zrušení účasti na jednání o penzích tím, že premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně deklarovali, že reformu přijmou bez ohledu na jednání s opozicí.

Všech třicet řádně přihlášených uskupení bylo letos připuštěno k volbám do Evropského parlamentu v Česku. Ministerstvo vnitra žádné z nich neodmítlo. Vyřazena byla pouze jedna kandidátní listina, která byla podána až po zákonném termínu, uvedl resort na svém webu.

Do druhého čtení poslali poslanci novelu energetického zákona, která upravuje pravidla pro ukládání a pozdější využití vyrobené energie. Oproti původnímu programu to byl první zákon, k němuž se Poslanecká sněmovna v pátek dostala. Závěrečné hlasování o novele vodního zákona, který by měl snížit riziko opakování havárie, jaká se stala před čtyřmi lety v Bečvě, totiž předtím odložili poslanci na začátek května. Úvodní dvě hodiny se sněmovna ještě věnovala migračnímu paktu, i když k němu byla mimořádná schůze ve čtvrtek. Tématu se ale znovu chopili opoziční politici disponující přednostním právem.

Nový migrační pakt má k dokonalosti daleko, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře vládní a opoziční politici. Podle místopředsedy ODS Alexandra Vondry opatření migrační proud nezastaví, v normě navíc chybí klíčová návratová politika. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) se obává, že pro běžence může norma fungovat jako pozvánka. Místopředseda hnutí STAN Jan Farský je nicméně přesvědčen, že jde o pozitivní krok vpřed, i když zůstává „na půl cesty“.

Poslanci se ve čtvrtek sešli kvůli mimořádné schůzi k migračnímu paktu EU, vyvolalo ji opoziční ANO. Jeho předseda Andrej Babiš pakt v úvodu schůze označil za největší zradu v novodobých dějinách Česka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil jeho slova za předvolební rétoriku a za politiku strachu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odpoledne vystoupení k migračnímu paktu přerušila, poslanci se vrátili k řádné schůzi, na jejímž programu byly interpelace na členy vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) po skončení mimořádného summitu v Bruselu řekl, že kolem unijního migračního paktu se objevuje celá řada nesprávných informací i lží.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Buď příznivě, anebo přinejmenším jako snahu o využití potenciálu hodnotí čeští politici návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) ve Washingtonu. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a poslankyně Fialovy strany Evy Decroix ukázala návštěva současnou politickou sílu Česka na světové scéně. Leccos si slibují i od toho, že hovořil s vlivnými členy amerického Kongresu v době, kdy se schylovalo ke klíčovému jednání o pomoci Ukrajině. I stínový ministr zahraničí opozičního ANO Jaroslav Bžoch považuje návštěvu, při níž Fiala jednal i s americkým prezidentem, za důkaz výborných vztahů. Podle bývalého diplomata a nynějšího poslance SPD Jiřího Kobzy je to ale hlavně „odměna“ za rozhodnutí o nákupu stíhaček F-35. Zástupci vládních a opozičních stran diskutovali v Událostech, komentářích.

Sněmovna ve zrychleném režimu schválila senátní novelu, která má usnadnit zapojení zubařů ze zemí mimo EU do poskytování péče v Česku. Podle ní by mohli nově pracovat pod dohledem jiného stomatologa. Také pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC zamířila do závěrečného schvalování s návrhy na úpravy. Jednání sněmovny bude pokračovat ve středu.

Bezpečnostní informační služba (BIS) oznámila, že rozkryla ruskou vlivovou síť. Jejím cílem bylo ovlivnit volby do Evropského parlamentu, a to nejenom v Česku, ale i dalších zemích. Součástí sítě byl podle kontrarozvědky web Voice of Europe, BIS ale hovoří i o uplácení některých evropských politiků. Že by hráli jakoukoli – natož vědomou – roli v ruských mocenských plánech však politici, jichž se kauza kolem Voice of Europe týká, odmítají. Ti, kdo webu poskytli rozhovory, především tvrdí, že neměli jak zjistit, že něco není v pořádku. Tématem se zabývali Václav Crhonek a Jakub Hříbek ve 168 hodinách.

V Poslanecké sněmovně se rozhořel spor o základní daňovou slevu na poplatníka, která všem zvyšuje výplatu. Podle ministerstva financí ji nelze zvýšit kvůli stavu státního rozpočtu, vláda přitom valorizaci slevy slíbila v programovém prohlášení. Lidovci na splnění závazku trvají a chtějí o něm v koalici jednat.

V březnovém volebním modelu agentury Kantar se hnutí ANO vrátilo na lednovou úroveň, když ztratilo několik procentních bodů. Únorový nárůst preferencí, kdy podle průzkumu dosahovalo na téměř dvojnásobek zisku koalice SPOLU, se tak nepotvrdil. Naopak SPOLU si v aktuálním modelu připsalo lepší výsledek, respektive ODS a KDU-ČSL vykázaly vyšší preference. Polepšili by si také Piráti. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) si na celostátní konferenci zvolilo nové vedení. Funkci předsedy obhájil lídr a zakladatel hnutí Tomio Okamura, získal 88 procent hlasů. I předsednictvo strany zůstává beze změny, včetně místopředsedy Radima Fialy. V úvodu programu přítomní drželi minutu ticha za zesnulého poslance hnutí Jaroslava Baštu, poté zazněla zdravice bývalého prezidenta Miloše Zemana, následovaly projevy předsedy a místopředsedy strany. Na konferenci vystoupí i kandidáti do evropských voleb.

Zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením v pátek schválila sněmovna podle koaličního návrhu. Úpravy opozičních hnutí ANO a SPD o razantnějším růstu části dávek zamítla. Novelu, která má také zdůraznit podporu poskytování sociálních služeb potřebným lidem v jejich domácím prostředí, nyní dostanou k posouzení senátoři. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) také řekl, že by se měl měnit systém, kterým se posuzuje zdravotní stav žadatelů o příspěvek.

Představitelé vládních a opozičních stran v pořadu Události, komentáře nenašli shodu ohledně kauz Dozimetr či kampelička ani ohledně hospodaření státu. Místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová prohlásila, že v kauze Dozimetr jsou zapletení i členové ANO, což silně odmítl místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher. Podle poslance Karla Haase (ODS) premiér Petr Fiala (ODS) vysvětlil své angažmá v kampeličce dostatečně. Poslanec Jan Lacina (STAN) míní, že v kauze Dozimetr je třeba počkat na závěry soudu. Obě zmíněné kauzy nevrhají na vládu dobré světlo, míní zase poslanec SPD Radek Koten.

Poslanci se sešli z podnětu opozičního ANO na jednání o údajných korupčních případech koaličních stran. Zákonodárci ANO se chtěli opět zabývat zejména Podnikatelskou družstevní záložnou (PDZ), v níž měl v minulosti uložené peníze i premiér a předseda ODS Petr Fiala. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v úvodním vystoupení prohlásil, že vládní strany kryjí korupci a klientelismus. Na vystoupení zareagoval Fiala, podle nějž Babiš nedokáže unést reakci sněmovny na jeho praktiky. Poslanci odpoledne po více než čtyřhodinové debatě podle očekávání program mimořádné schůze neschválili.

Soud rozhodl o tom, že se stát má omluvit opozičnímu hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), že ho ministerstvo vnitra ve své zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020 označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo mu dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti. Uvedla to mluvčí SPD Barbora Šťastná. Obvodní soud pro Prahu 7 vyhověl v plném rozsahu žalobě SPD, která se omluvy domáhala, doplnila mluvčí. Resort vnitra se podle ministra Víta Rakušana (STAN) velmi pravděpodobně odvolá.