SPD

Třetí rok po sobě míří tuzemské zdravotnictví do deficitu, péče o pacienty letos vyjde na víc než pět set miliard korun. Zhruba deset miliard pojišťovny pokryjí z rezerv. Kvůli stárnoucí populaci hrozí růst schodku. Pojišťovny se shodují, že je třeba hledat úspory uvnitř systému. Například zamezit opakovaným vyšetřením, s čímž má pomoct systém e-žádanek. Výhledově bude potřeba zajistit i další příjmy. Ministerstvo teď připravuje úhradovou vyhlášku na příští rok.

Královéhradecké hejtmanství zruší po necelým dvou letech provozu Centrum architektury. Na podzim v roce 2023 ho založilo bývalé vedení kraje, aby obcím pomáhalo například s architektonickou stránkou veřejných soutěží. Bylo prvním mimopražským zařízením svého druhu v České republice. Současným radním vadilo, že své služby poskytovalo komerčně.

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí ve schodku 9,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňska je deficit třetinový, proti předloňsku čtvrtinový. Letošní pololetní výsledek je od roku 2013 čtvrtý nejlepší.

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.

Evropská komise tento týden ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. O významu hlasování i přínosu pro šéfku EK Ursulu von der Leyenovou v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem diskutovali europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy), Veronika Vrecionová (ODS), Danuše Nerudová (STAN), Kateřina Konečná (KSČM), Ivan David (SPD), Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek. Dostali se také k zelené politice nebo očekávanému americkému dopisu se sazbou cel pro EU.

Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO. Na druhém místě by s devatenácti procenty skončila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Kandidátka SPD s podporou dalších stran by byla třetí se čtrnácti procenty. Pětiprocentní hranici by překročili ještě STAN, Piráti, Stačilo! a Motoristé sobě. Průzkum se konal v době, kdy vypukla kauza bitcoinů spojená s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).

Česko stojí před otevřením politické debaty o případné legalizaci asistované sebevraždy nebo eutanazie. Ústavní soud ve svém aktuálním nálezu apeluje na zákonodárce, aby se problematikou začali zabývat. Souvisí to i s případem muže, jehož žádost o eutanazii soudy zamítly. ČT oslovila politické strany, některé už připravují vlastní návrhy.

Hnutí ANO neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) s návrhem na zrušení vládní důchodové reformy. Verdikt opoziční hnutí podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO) respektuje, i když jej prý trochu očekávalo. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček opozici vytknul, že debatu využívala k obstrukcím a odmítla také jednání s koalicí. O rozhodnutí ÚS i možných změnách v jednacím řádu sněmovny politici debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Ústavní soud zamítl návrh poslanců ANO na zrušení důchodové reformy. Zákon kromě jiného postupně posouvá věkovou hranici pro odchod do penze. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

Česká republika bohatne a bude tak dostávat zhruba o polovinu méně unijních dotací. I tak v příštím programovém období získá přes 260 miliard korun. Vláda teď jedná o prioritách, na které peníze půjdou. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo dvě varianty, širší a užší. Která zvítězí, zatím není jasné.

Česko musí investovat peníze do obrany efektivně, shodli se krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš a pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09). Volební lídr Motoristů Vladimír Pikora míní, že je důležité utrácet peníze při zvyšování výdajů v tuzemsku. Krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) nevidí ve zbrojení smysl. Krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) by byl pro referendum o setrvání v NATO, senátor Ondřej Lochman (STAN) naopak vidí Alianci jako oporu Česka. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) spatřuje důležitost v komunikaci se spojenci, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Státní rozpočet letos v červnu skončil se schodkem více než 152 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 170,5 miliardy korun o 18,1 miliardy. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun.

Vládní zákaz sobotního pochodu hrdosti v Budapešti byl velkou politickou chybou, řekl europoslanec Ivan David (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Liberální vedení hlavního města přesto akci povolilo a pochod přerostl v protest proti vládě Viktora Orbána. Podle médií se ho zúčastnilo na sto tisíc lidí, organizátoři mluví dokonce o dvou stech tisících. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) míní, že podpora maďarského premiéra slábne.

Česko bude usilovat o to, aby chystaný systém emisních povolenek z dopravy a z vytápění budov, označovaný jako ETS 2, byl pro státy Evropské unie dobrovolný. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zrušení celého systému, jenž byl odsouhlasen všemi zeměmi Unie v roce 2023, nevidí jako reálné, protože část států ho chce provozovat.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) žádá ještě letos o další až dvě miliardy korun na projekty, které se aktuálně staví, i na ty, co se teprve chystají. Podnik má přitom v tomto roce na výstavbu rozpočet 81 miliard, což je nejvíce v historii. Opoziční ANO a SPD požadavek podporují a vyzývají vládu, aby peníze poslala co nejdřív. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) kabinet hledá způsob, jak ŘSD vyhovět.

Podle červnového volebního modelu agentury Kantar CZ by první místo obsadilo hnutí ANO s 33,5 procenta. Oproti květnu si o jeden bod pohoršilo. Druhé místo model přisoudil koalici SPOLU, která uhájila květnový zisk 21 procent. Sběr dat probíhal po vypuknutí bitcoinové aféry a po rezignaci Pavla Blažka na funkci ministra spravedlnosti. Významnější odklon od SPOLU je patrný jen při pohledu na potenciál, kde si koalice pohoršila zhruba o tři až čtyři body.

Do sněmovních voleb zbývá čtvrt roku. Velké debaty o české politice se v pátečních Událostech, komentářích účastnil Patrik Nacher (ANO), Michal Bláha (Piráti), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Petr Letocha (STAN) a Radek Koten (SPD). O tom, s čím jdou do volební kampaně jednotlivé politické strany, jak moc je zatěžují jejich kauzy a jak hodnotí dosavadní práci v Poslanecké sněmovně, po odborné stránce promluvila s politiky také ekonomická analytička Jana Klímová, sociolog Martin Buchtík a advokát Lukáš Trojan. Pořadem provázel moderátor Daniel Takáč.

Zaměstnavatelům by mohlo od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Budou v něm elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Návrh zákona schválila sněmovna, která v doprovodné novele podpořila i růst části příspěvků na péči pro lidi s postižením. Poslanci rovněž odsouhlasili zpřísnění azylových a migračních pravidel. Šlo o jejich poslední schůzi před letní pauzou.

V Haagu započal summit NATO, jehož středobodem bude téma zvyšování výdajů na obranu členských států. Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte už dříve navrhl navýšení na pět procent HDP. O tom, zda je to nutné, uskutečnitelné a z jakých prostředků se bude tento požadavek financovat, debatovali v Událostech, komentářích předseda Pirátů Zdeněk Hřib, člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD), člen senátního výboru pro záležitosti Evropské unie David Smoljak (STAN), ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) a europoslanec Tomáš Kubín (ANO).

Obvodní soud pro Prahu 7 v úterý nepravomocně rozhodl, že ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022. Intenzita zásahu však podle soudu nebyla tak vysoká, aby SPD přiznal i omluvu. Zástupce ministerstva řekl, že se proti rozsudku odvolá. SPD se zatím nevyjádřilo.

Kauzou kolem dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo se bude znovu zabývat Městský soud v Praze. Odvolací senát Vrchního soudu v Praze v pondělí zrušil rozsudek, kterým soud nižší instance loni v únoru osvobodil předsedu ANO Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni, nyní europoslankyni za ANO Janu Nagyovou. Oba obžalovaní vinu dlouhodobě odmítají. V jednotlivých krocích v kauze spatřuje odvolací soud naplnění znaků dvou trestných činů – dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU.