SPD strana 3 z 5

Radnice Ústí nad Labem se snaží bojovat s rozšiřováním ghetta ve vyloučených lokalitách výkupem nemovitostí. Podle ní je to způsob, jak nad místními ghetty a jejich nájemníky získat kontrolu. Zastupitelstvo bude o výkupu bytů rozhodovat příští pondělí. Pokud záměr radní schválí, začnou s ním ještě letos.

Letošní výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) vzrostou o 4,38 miliardy korun na 6,32 miliardy. Příjmy se zvýší o 3,72 miliardy korun na 5,66 miliardy. Navýšení rozpočtu umožní podle vlády vyčlenit více peněz například na poskytování zvýhodněných úvěrů na podporu výstavby dostupného bydlení. Sněmovna podpořila také novelu, která stanoví podmínky pro možnost ucházet se o status umělce pro lidi působící v kultuře. Poslanci ve čtvrtek neukončili s ohledem na omluvy členů vlády debatu o žádné z desítky písemných poslaneckých interpelací, které mohli projednat. Vystoupil jen premiér Petr Fiala (ODS) k dotazu předsedkyně opozičního klubu ANO Aleny Schillerové o údajné hospodářské stagnaci.

Poslanci ve středu začali schvalovat sporné zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Vládní tábor nechal svolat ke koaliční novele mimořádnou schůzi, která zužuje možnosti opozičních obstrukcí v debatě o návrhu programu. Ani tak se však poslanci k hlasování nedostali, v závěru jednacího dne chtěly vystoupit v řádné diskusi čtyři desítky výhradně opozičních zástupců. V jednání budou pokračovat v pátek.

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.

Poslanci v úterý na řádné schůzi podpořili zavedení povinnosti prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé nákupy. Návrh novely hojně kritizovali zástupci opozice. Do závěrečného kola dolní komora poslala návrh na nový významný den, který by připomněl samizdatový tisk.

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Potřetí za sebou vyhrálo v Česku ve volbách do Evropského parlamentu hnutí ANO, druhá skončila vládní koalice SPOLU, na třetí příčku vystoupalo dosud neparlamentní hnutí Přísaha v koalici se stranou Motoristé. Do Bruselu zamíří vyslanci sedmi různých uskupení, kteří diskutovali v Událostech, komentářích nejen o výsledcích voleb, ale také o prioritách jejich uskupení nebo o tom, kdo byl měl být českým eurokomisařem.

Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) ocenil práci bezpečnostních složek při zadržení podezřelého v souvislosti se žhářským útokem v Praze. Havlíček v Interview ČT24 sdělil, že v době, kdy byl jako ministr ve vládě, dostával od bezpečnostních složek veškeré podstatné informace, nemá důvod jim nevěřit. Ohledně výsledku eurovoleb řekl, že ho považuje za velmi dobrý. ANO mohlo podle Havlíčka mít i víc mandátů, kdyby hnutí nekonkurovali Kateřina Konečná (KSČM) či Filip Turek (za Přísahu).

Kandidát koalice SPD a Trikolory kandidoval na post europoslance podruhé. Prvně úspěšně kandidoval v roce 2019 jako lídr kandidátky SPD. V europarlamentu byl součástí politické skupiny Identita a demokracie. Během svého působení se vyjadřoval negativně například k přijetí Green Dealu, byl proti omezení obchodních vztahů s Ruskem nebo proti poskytnutí pomoci státům EU na zmírnění ekonomických dopadů koronavirové pandemie.

Vítězství ve volbách do Evropského parlamentu v Česku slaví ANO, získalo sedm mandátů. Druhá koalice SPOLU bude mít v europarlamentu šest zástupců, třetí Přísaha a Motoristé dva, stejně jako Stačilo! a Starostové. Po jednom křesle získali Piráti a SPD s Trikolorou. Češi o právě skončené eurovolby projevili velký zájem, volební účast byla v tuzemsku dosud nejvyšší.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl, zhodnotila německá média výsledky víkendových eurovoleb. Podle polských novinářů by nyní mohl v Evropě vzrůst vliv tamního premiéra Donalda Tuska, který v Polsku na rozdíl od stran německých a francouzských lídrů zvítězil. Média napříč Evropou i ve Spojených státech také upozorňují na vzestup populistických pravicových uskupení.

Volby do Evropského parlamentu (EP) v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Její lídr Maximilian Krah však kvůli svým skandálům nebude v EP součástí delegace své strany. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.

Politická scéna v Česku je stále rozbitá, 21 mandátů, které v Evropském parlamentu připadají České republice, si rozebralo hned sedm uskupení, z toho navíc čtyři koalice. Upozorňují na to povolební komentáře na českých webech. Podle některých je jednoznačným poraženým evropských voleb v České republice vládní koalice, především její starostensko-pirátské křídlo. Naopak ANO generálka na bitvu o sněmovnu na podzim příštího roku jednoznačně vyšla, individuálními vítězi jsou lídryně kandidátky Stačilo! komunistka Kateřina Konečná a společná jednička Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek, míní komentáře.

Úspěchem pro SPD a Trikoloru ve volbách do Evropského parlamentu by byla obhajoba dvou mandátů, prohlašoval ještě krátce před vyhlášením volebních výsledků lídr kandidátky Petr Mach. Nakonec je z toho nejhorší výsledek za poslední roky. Naopak úspěch slaví jiné volební strany, které jsou k Evropské unii kritické – Přísaha a Motoristé a také koalice Stačilo!. Jsou evropské volby pro SPD varováním?

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Volby do Evropského parlamentu ovlivní i personální složení Poslanecké sněmovny. Do Evropského parlamentu byli zvoleni čtyři současní poslanci, tři z ANO, jeden z TOP 09. Za zvolené europoslance tak nastoupí náhradníci, což jsou vždy první nezvolení kandidáti ve volebním kraji z téže kandidátní listiny jako poslanec, který pozbyl mandátu. Mandát se uvolňuje i po Kláře Dostálové (ANO), která nyní zastává také funkci místopředsedkyně dolní komory.

Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo ANO s 26,14 procenta, druhá je koalice SPOLU s 22,27 procenta a třetí se umístila koalice Přísaha a Motoristé. K urnám přišlo 36,45 procenta oprávněných voličů, šlo o doposud nejvyšší účast u evropských voleb, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Za velké zadostiučinění označil vítězství ANO v evropských volbách předseda hnutí Andrej Babiš. Představitelé SPOLU mluvili o slušném výsledku a touze být u vyjednávání o budoucí podobě Evropské komise. Spokojený s výsledkem je Filip Turek, lídr kandidátky koalice Přísahy a Motoristů, která skončila na třetím místě.

Účast v letošních evropských volbách by mohla být vyšší než před pěti lety, přesto je nižší, než když se rozhoduje o obsazení sněmovny nebo hlavě státu. Šéfové koaličních i opozičních stran přiznávají, že se jim nedaří občanům dostatečně vysvětlit, proč je toto hlasování důležité. Velká část zákonů, které přijímá český parlament, přitom vzniká právě na unijní úrovni.

V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.

Češi v pátek rozhodovali o tom, kdo je příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. Po noční pauze se znovu otevřou v sobotu od 08:00 do 14:00. Voliči mají na výběr třicet kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. Výsledky budou s ohledem na celounijní charakter voleb oznámeny až v neděli před půlnocí, kdy se uzavřou poslední volební místnosti v dalších státech EU. V některých městech a obcích Česka lidé v místních referendech rozhodnou o lokálních záležitostech.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Počet seniorů bude v polovině století asi o 200 tisíc vyšší, než se před pěti lety předpokládalo. Přesáhnout by mohl 3,3 milionu. Bude tak téměř o milion vyšší než teď, ukázala to nová zpráva o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v koalici ještě jednat o délce období, které by měli lidé trávit v důchodu. Současná podoba vládní penzijní reformy počítá s tím, že by mělo jít o průměrně 21 a půl roku. Zpráva přináší alternativní variantu, podle ní by to měla být čtvrtina života.