SPD strana 3 z 5

Česko loni zpomalilo tempo svého zadlužování víc, než vláda očekávala. Schodek veřejných financí poklesl podle statistiků ze 3,8 na 2,2 procenta HDP. To znamená, že Česká republika znovu začala plnit klíčové kritérium pro přijetí eura. Strany, které mají ve sněmovně jasnou většinu, ale zavést unijní měnu ani v příštím volebním období nechtějí.

Před uzavřením schůze sněmovny k armádě měli minulý týden podle prezidenta Petra Pavla dostat možnost mluvit i opoziční řečníci s přednostním právem. Uspokojilo by to obě strany a nijak by to nenarušilo myšlenku jednat o utajených informacích za zavřenými dveřmi, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz. Mimořádná schůze, jejíž uzavřené části se na protest odmítli zúčastnit poslanci ANO a SPD, odrážela dle Pavla nízkou úroveň politické kultury na straně vlády i opozice.

Na cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem reagují i čeští politici. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je Praha nemůže přejít mlčením. Evropa je podle něj připravena s USA jednat. Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček uvedl, že ANO podle něj nedoporučuje odvetná opatření a radí jednat s rozvahou. Podle něj nepomůže ukřivděnost ani ukvapenost v odvetných krocích.

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na čtvrteční konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS). Řečníci se během projevů i následné diskuse věnovali různým bezpečnostním aspektům, včetně evropské spolupráce či ruské války na Ukrajině.

Vláda podpořila úpravu českých azylových a migračních pravidel, uvedl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Koaliční novelu připravilo ministerstvo vnitra a podepsala skupina poslanců ze všech vládních stran včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a Rakušana. Sněmovna by mohla o předloze začít jednat v dubnu. Opoziční hnutí ANO a SPD ohlásila, že zablokují navrhované schválení zrychleně v úvodním kole. Chtějí podávat pozměňovací návrhy. Ministr vnitra chce s opozicí jednat.

Sněmovna ani ve středu nedokončila třetí čtení návrhu nového zákona o podpoře bydlení, který má pomáhat lidem v bytové nouzi nalézt uspokojivé bydlení. Debatu sněmovna přerušila, protože uplynula doba vyhrazená pro schvalování zákonů. Poslanci se nad schvalováním sejdou ve středu 16. dubna. Sněmovnu ve středu postihl výpadek hlasovacího zařízení, které se podařilo opravit.

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.

Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.

Česko čekají za půl roku sněmovní volby. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, druhá by skončila koalice SPOLU a třetí jsou Starostové. Do sněmovny by se dostali i Motoristé, SPD, Stačilo a Piráti. Naopak pod hranicí vstupu do dolní komory skončili sociální demokraté a Trikolora. Ostatní by nezískali ani dvě procenta. Debaty o předvolebním klání se v Událostech, komentářích zúčastnili zástupci dvou opozičních a dvou vládních stran, které mají v průzkumech největší podporu. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Aleš Juchelka (ANO), Michaela Šebelová (STAN) a Radim Fiala (SPD).

Koalice se uzavřením části sněmovní schůze k obraně chtěla vyhnout konfrontaci s dotazy opozice, domnívá se poslanec SPD Radek Koten. V Interview ČT24 zdůraznil, že SPD je pro „konstruktivní spolupráci“. Za smysluplnou investici do armády nepovažuje nákup nadzvukových letounů F-35. Za největší bezpečnostní hrozbu i pro Česko pak označuje evropské lídry.

Sněmovní volby by v únoru podle volebního modelu agentury Median vyhrálo ANO se ziskem 33,5 procenta hlasů. Koalice SPOLU by získala 18,5 procenta, pro STAN by hlasovalo deset procent voličů. Do dolní komory by se podle modelu dostalo celkem sedm stran a hnutí, včetně Motoristů sobě, SPD, Pirátů a uskupení Stačilo! Model ještě nezohledňuje v březnu podepsané memorandum o spolupráci mezi SPD, Svobodnými, Trikolorou a stranou PRO.

Poslanci ANO a SPD bojkotovali středeční jednání sněmovny o armádě poté, co ho koalice nechala uzavřít. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že s opozicí byla vždy připravena o těchto věcech diskutovat a je i nadále. Pokud bude mít opozice zájem, informace z uzavřeného jednání poskytne, uvedla po setkání s prezidentem Petrem Pavlem. ANO a SPD už oznámily, že v polovině dubna hodlají svolat nové zasedání o obraně.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.

Koalice nedokázala prosadit konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Dolní komora návrh programu zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru dva hlasy. Měla se projednávat povinná registrace ubytovacích zařízení v připravovaném elektronickém systému eTurista či zálohování PET lahví.

Lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL Petr Fiala, Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný podepsali v Praze koaliční smlouvu pro podzimní sněmovní volby. Uskupení do nich jde se sedmi základními programovými pilíři. V úterý zahajuje kontaktní kampaň. Koalice zároveň také představila zjednodušené logo a nový vizuální styl, ve kterém modrou barvu nahradily výrazná zelená, meruňková a bílá.

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.

Pravidla pro jednání sněmovny se do konce volebního období nepodaří změnit. Zástupci koalice potvrdili, že se na úpravách jednacího řádu s opozicí nedohodli. ANO a SPD nesouhlasí třeba s omezením přednostních práv.

Prezident Petr Pavel zvažuje termín, na který připadnou letos volby do Poslanecké sněmovny. Výběr přesného data je jeho pravomocí. České televizi řekl, že o nových poslancích lidé rozhodnou buď během posledního víkendu v září, anebo během toho prvního v říjnu. Termín sdělí hlava státu pravděpodobně v červnu. Šlo by o nejzazší možnost, oficiální vyhlášení totiž musí zaznít nejpozději devadesát dnů před samotnými volbami.

Statisíce Čechů nemají zubaře, stálého nemá pětina lidí. Podle stomatologické komory je ale dentistů dostatek. V čem je tedy problém? Jak ho vyřešit? A proč má drtivou většinu zubních kazů jen pět procent nejchudších obyvatel? Na tyto i další otázky hledali odpovědi hosté pořadu Zkraje, kterými byli starosta Písku Michal Čapek (ANO), člen předsednictva České stomatologické komory Libor Zdařil, komentátor serveru Seznam Zprávy Martin Čaban, místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), poslanec Jan Síla (SPD) a Adam Ander z odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví.

Hnutí SPD spoluprací s PRO, Svobodnými a Trikolorou pro sněmovní volby „si ubírá“ radikálně pravicovou konkurenci a zvyšuje šanci, že se do dolní komory parlamentu dostane, říká politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha. Toto memorandum však podle něj může zároveň některé voliče odradit, tvrdí. O budoucnosti koalice SPOLU a rovněž přežití malých stran jako TOP 09 podle něj rozhodne volební úspěch.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová podala k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení loni schválené důchodové reformy. Text napadá především kontinuální porušování jednacího řádu sněmovny při schvalování zákona a související porušení práv opozice. Novela byla v prosinci vyhlášena ve Sbírce zákonů, platí od letoška. Hnutí ANO v tomto volebním období napadlo u Ústavního soudu celkem sedm norem, se zrušením zákona uspělo zatím jednou.