SPD strana 2 z 5

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.

Poslanci večer přerušili na neurčito mimořádnou schůzi k digitalizaci stavebního řízení, kterou vyvolalo opoziční ANO. Místopředseda hnutí Karel Havlíček označil projekt digitalizace za naprosté a systémové selhání vlády. Zopakoval, že ANO v nejbližších dnech kvůli projektu podá trestní oznámení. Podle šéfa resortu školství Mikuláše Beka (STAN), který zastoupil ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN), je jednání předčasné vzhledem k tomu, že audit bude hotový až na přelomu května a června.

Proč někteří Češi rezignovali na volby? Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je jedním z hlavních důvodů to, že nemají koho volit. U některých dalších je příčinou fakt, že se o politiku vůbec nezajímají. Další nevoliči pak míní, že volby nic nezmění. K tomu, aby přišli hlasovat, by je motivovalo, kdyby viděli reálné dopady voleb a změny k lepšímu a kdyby politici plnili své sliby. Výsledkům průzkumu se věnovaly i Události, komentáře moderované Barborou Kroužkovou.

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Druhá koalice Spolu by měla 18,5 procenta, hnutí STAN 13 procent. Následují Piráti s osmi procenty. Hnutí SPD by získalo 7,5 procenta, Motoristé sobě šest procent a hnutí Stačilo! 5,5 procenta. Od února si výrazněji polepšili Starostové a Piráti, pokles naopak zaznamenalo ANO, Motoristé a Stačilo!. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Konal se od 1. do 31. března a zúčastnilo se ho 1025 lidí.

Od příštího roku by mohlo začít fungovat takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Nahradit má více než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Zaměstnavatelé budou jeho prostřednictvím posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích. Počítá s tím návrh zákona o jednotném hlášení, který sněmovna podpořila v úvodním kole. Zákon má začít platit od příštího ledna.

Hluboké ideové příkopy mezi konzervativními „strážci tradic“ a liberálně-progresivními „vizionáři“ rozdělují společnost. Je možné najít společnou řeč, nebo se Evropa propadá do stále větší polarizace? Mohou tradice a pokrok kráčet ruku v ruce? Mimo jiné na tyto otázky v Událostech, komentářích odpovídali senátorka Miroslava Němcová (ODS) a europoslanec Ivan David (SPD). Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Opoziční hnutí ANO a SPD trvají na zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Opoziční Piráti chtějí prosadit do vládního návrhu reformy trestního práva zejména širší legalizaci konopí. Pozměňovací návrhy podali poslanci při úterním druhém sněmovním čtení předlohy. Celkem se sešly tři desítky úprav. K závěrečnému hlasování zřejmě dojde v květnu.

Návrh ODS a TOP 09, který má pacientům umožnit doplatit rozdíl mezi péčí hrazenou zdravotní pojišťovnou a její lepší variantou, nemá podporu všech koaličních poslanců. Hnutí STAN jej podle poslankyně Michaely Šebelové v současné podobě nepodpoří, vidí v něm nedostatky. Lidovci budou mít podle šéfa poslaneckého klubu Aleše Dufka zřejmě volné hlasování. ANO a SPD návrh kritizují. Nezískal doporučující stanovisko ani na jednání sněmovního zdravotního výboru.

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který zrušil základnu pro výpočet platů soudců, se soudci připravují na podání žalob. Podle Soudcovské unie má jít o hromadnou akci. Požadují doplatek odpovídající verdiktu Ústavního soudu a tvrdí, že nový zákon o růstu platů ústavních činitelů, který po prezidentském vetu schválila Poslanecká sněmovna letos v březnu, je v rozporu s evropským právem. Opozice naopak připomněla svůj návrh na oddělení platů soudců a politiků.

Schodek státního rozpočtu by mohl v příštím roce dosáhnout až 251 miliard korun. Výpočet ČT vychází z makroekonomické prognózy ministerstva financí. Hlavním důvodem takového schodku je plánované zvýšení výdajů na obranu, které mají stoupnout ze současných dvou na 2,3 procenta HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura přesto doufá, že se vládě podaří dohodnout na nižší částce. Většina ministrů přesto požaduje pro své resorty víc peněz než letos. Opozice kabinet kritizuje za to, že se nedaří schodek rychleji snižovat. Finální návrh bude schvalovat nově zvolená Poslanecká sněmovna.

Ministerstvo vnitra přizpůsobí svůj návrh na navyšování odměn pro policisty a hasiče tomu, kolik bude požadovat resort obrany pro vojáky, řekl po čtvrteční schůzce s odborovými svazy šéf vnitra Vít Rakušan (STAN). Bezpečnostní sbory trvají na tom, aby platy u policie či hasičů a v armádě byly stejné, doplnil předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič.

Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.

Sněmovna podpořila ve středečním úvodním kole koaliční novelu s úpravou českých azylových a migračních pravidel. Opoziční hnutí ANO a SPD pokládají zpřísnění za nedostatečné a zablokovala schválení předlohy zrychleně už v prvním čtení. Chtějí předkládat pozměňovací návrhy, zamítnutí neprosazovala. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) naopak mluvil o výrazném zpřísnění azylové a migrační legislativy. Novelu nyní posoudí bezpečnostní výbor, na což bude mít měsíční, tedy poloviční lhůtu.

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Pokud se novelu azylového a migračního zákona nepodaří projednat zrychleně, navrhne koalice podle poslance Petra Letochy (STAN) zkrácení některých lhůt o minimálně třicet dnů. Poslanec to řekl po schůzce koaličních stran se zástupci opozičních Pirátů k tématu. Hnutí ANO a SPD se schůzky nezúčastnila.

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.

Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Jednou z priorit nové nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové je změnit soustavu státních zastupitelství ze čtyřstupňové na třístupňovou. Chce mezi jiným vyjít z normy, která nebyla projednána v roce 2013 a počítala i se zrušením vrchního státního zastupitelství. Politici ale nejsou jednotní.

Březnový volební model agentury Kantar CZ ukazuje, že hnutí ANO s 35,5 procenta ztratilo oproti únoru dva procentní body a nárůst preferencí tak neobhájilo. O půldruhého bodu si polepšila druhá koalice SPOLU. Přízeň voličů ke STAN, SPD, Motoristům a Pirátům zůstává stabilní. Memorandum o spolupráci SPD, Trikolory, Svobodných a PRO bylo podepsáno a oznámeno v průběhu sběru dat, a protože zisk stran nelze jednoduše sečíst, bude toto uskupení zohledněno až ve volebním modelu za duben. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit o zhruba 8300 korun hrubého, řekla na středeční tiskové konferenci. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.

Česko hledá nové trhy v rychle se rozvíjejících zemích v Asii, Africe či Jižní Americe, aby zajistilo alternativní odbytiště. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to uvedl v souvislosti s novými americkými cly v Událostech, komentářích, které moderovala Tereza Řezníčková. Poslanec SPD Radek Koten kritizoval, že Unie odešla z ruského trhu. Situaci by podle něj výrazně zlepšilo zrušení Green Dealu.

Česká republika obdržela od Švédska novou nabídku na prodloužení využívání letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat dvanáct letounů místo nynějších čtrnácti, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo 16,65 miliardy korun včetně DPH. Ministerstvo obrany sdělilo, že aktuální nabídka je cenově asi o čtvrtinu výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nyní nabídku vyhodnocuje.