Sněmovna hlasy nastupující vládní koalice složené z ANO, Motoristů a SPD vrátila návrh rozpočtu na příští rok vládě k dopracování. Podle ANO v návrhu chybí zhruba 96 miliard korun na dopravní stavby, spolufinancování projektů v zemědělství či část mandatorních výdajů ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda v demisi má nyní dvacet dní na úpravy.
Úprava se má zaměřit na příjmy rozpočtu v souvislosti s příznivější predikcí růstu ekonomiky a také ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou prověřit některé sociální výdaje.
Stranám končícího vládního tábora se nepodařilo prosadit schválení základních parametrů rozpočtu. Pro vrácení rozpočtu hlasovalo 105 poslanců nastupující koalice, proti bylo 64 poslanců z řad dosluhující koalice.
Stanjura rozpočet opět hájil
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) před poslanci řekl, že rozpočet je prorůstový, investiční a odpovědný a respektuje platné zákony. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že vláda nepřipraví takový rozpočet, který by byl v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Sdělil, že se poradí o dalším postupu, nicméně podle něj by po přepracování byl rozdíl příjmů zanedbatelný.
„Nebudu postup říkat nejdřív na tiskové konferenci. Rozdíl v příjmech bude zanedbatelný, známe to od listopadové predikce. Jsou to vyšší jednotky miliard. Je to v rozmezí mezi šesti až deseti miliardami, spíše na nižší hranici,“ řekl Stanjura.
Podle něj je stanovený maximální deficit i příjmy, výdaje tedy nemohou být vyšší. Uvedl, že za dvacet dní se rozpočet předělat nedá. Míní, že rozpočet příštího kabinetu může být zhruba o sto miliard korun vyšší. Předpokládá, že minimálně v roce 2026 se poruší zákon o rozpočtové odpovědnosti. Záležet bude na postoji nové vládní většiny. „Také ho můžou porušovat, nejsou tam žádné sankce,“ dodal.
Stát podle Stanjury může v prvním čtvrtletí hospodařit v rozpočtovém provizoriu „úplně bez problémů“, v prvním pololetí „v pohodě“. Může investovat i zvýšit platy, jen bude mít k dispozici letošní sumu. Měsíčně je to tedy asi 200 miliard korun. O jejich rozdělení mezi resorty by rozhodoval ministr financí.
Sněmovna naposledy vrátila rozpočet vládě v roce 2012. Pokud sněmovna nestihne rozpočet schválit do konce roku, nastane od 1. ledna rozpočtové provizorium. Stanjura očekává minimálně příští rok porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Záležet dle něj bude na postoji nové vlády.
Stanjura dříve během středečního jednání doporučil sněmovně, aby základní ukazatele rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a výši schodku, schválila, nic tomu podle něho nebrání. Návrh rozpočtu počítá se schodkem 286 miliard. Zbytek nad částku 237 miliard tvoří půjčka na dostavbu Dukovan a výdaje na obranu.
V rozpočtu údajně chybí peníze
„Tento rozpočet není náš, neumím si představit, jak bychom pro něj zvedli ruku,“ řekl předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora z Motoristů, se kterými chtějí hnutí ANO a SPD vytvořit novou vládu. Nastupující koalice tak chce rozpočet vrátit vládě v demisi k přepracování, protože podle stran vznikajícího kabinetu v něm chybí peníze na nutné výdaje v objemu téměř sto miliard korun. Podle navrhovaného usnesení má vláda hledat peníze pomocí škrtů, a pokud by je nenašla, může prý zvýšit deficit.
Podle Stanjury je to ale výzva k porušení zákona. „Tak vám garantujeme, že to neuděláme,“ řekl a apeloval na poslance, aby tato možnost z usnesení zmizela. Pikora naproti tomu poukázal na to, že návrh usnesení hovoří jako o první možnosti o škrtech.
Stanjura při představování návrhu rozpočtu mimo jiné vypočítával, v kolika zemích roste ekonomika pomaleji než v Česku. „Tam je asi spálená země,“ poznamenal v narážce na předvolební rétoriku hnutí ANO. Letos má tuzemská ekonomika podle poslední prognózy ministerstva financí růst o 2,4 procenta. Česká bankovní asociace odhaduje letošní růst dokonce na 2,5 procenta. Pro příští rok odhadlo ministerstvo financí růst na 2,2 procenta.
Stanjura poukazoval na to, že hrubý domácí produkt například Japonska, Británie nebo Spojených států roste pomaleji než Česku. „Co by asi hnutí ANO řeklo vládnoucí elitě v těchto zemích,“ podotkl.
Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) v diskusi reagoval, že mnozí zástupci končící koalice hovořili o „spálené zemi“ už v době, kdy před čtyřmi lety nastupovali po první vládě Andreje Babiše (ANO).
Výkřiky nové koalice k rozpočtu mají odvést pozornost od Babiše, míní Fiala
Hnutí ANO předpokládá, že rozpočet na příští rok bude muset připravit až nastupující vláda. Podle vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů je návrh kabinetu v demisi nereálný a není možné ho opravit. Fiala ho ve sněmovně bránil. Kroky vznikající koalice mají podle něj odvést pozornost od střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO). „To je ta skutečná podstata všech těch tanců a výkřiků ke státnímu rozpočtu,“ podotkl.
Podle Fialy je rozpočet prorůstový, investiční a ve všech směrech odpovědný. Premiér v demisi zdůraznil, že navrhovaný schodek 286 miliard korun je zákonem povolený. Nastupující koalice podle něj nemůže vládnout podle předloženého rozpočtu, protože by tím dokázala, že žádné miliardy v něm nechybí a že je připraven dobře.
Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v úvodu jednání sněmovny obvinila vládu v demisi mimo jiné z netransparentní přípravy rozpočtu. Vytkla jí také, že v rozpočtu chybí množství peněz na různé účely, podle ANO chybí v rozpočtu asi 96 miliard korun. Připomněla také zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, který uvedl, že z loňských třiceti miliard na povodňové škody vláda na tento účel využila pouze 3,5 miliardy korun. „Rozpočet není uskutečnitelný bez dalších zásahů,“ podotkla. Rozpočty se musí znovu stavět na zásadách pravdivosti, úplnosti a reálnosti, dodala.
Stanjura se podle Schillerové stal symbolem nekorektního rozpočtování. Vláda podle ní kráčí cestou rozpočtových triků a zlepšováků. Vypočítávala také, co podle ANO chybí na straně výdajů v návrhu státního rozpočtu.
Místopředseda koaliční SPD Radim Fiala řekl, že vždy, když se blíží volby, namaluje se rozpočet, který neodpovídá skutečnosti, a poté se zjistí, že není z čeho platit mandatorní výdaje. Podle něj je evidentní, že v rozpočtu chybí zmiňovaných 96 miliard korun. Uvedl, že média se zabývají střetem zájmů předsedy ANO Babiše, který podle něj ještě ani nenastal, a je to pro ně důležitější než situace státního rozpočtu.
Ministr práce v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) se zase ptal hnutí ANO například na to, jak chce snižovat zadlužování země nebo kde chce vzít peníze na snižování daní firmám. Vyzýval ANO, aby předložilo návrh rozpočtu, který podle svého dřívějšího vyjádření údajně má.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib nabízel Babišovi QR kód, jehož prostřednictvím by mohl finančnímu úřadu vrátit miliardy korun z podle Hřiba neoprávněných dotací a veřejných zakázek. Peníze by podle pirátských poslanců mohly jít na dostupné bydlení.
Předseda sněmovního klubu TOP 09 Jan Jakob uvedl, že si má nová vláda sestavit vlastní rozpočet, aby to bylo transparentní. Rád by také znal rozpočtovou vizi nastupující koalice.
Značnou část svého času věnovali poslanci odpoledne také digitalizaci stavebního řízení pod vedením exministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Nová koalice ji z nejrůznějších úhlů pohledů kritizovala, naopak šéf Pirátů Zdeněk Hřib a předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová ho při četných faktických poznámkách hájili.
Návrh rozpočtu asi zamíří zpět
Sněmovna projednávala rozpočet v prvním čtení, kdy schvalovala jeho základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání.
Rozpočtový výbor, v němž má většinu nastupující koalice, v pondělí doporučil rozpočet vládě vrátit.
Nynější opozice včetně dosluhující vlády kritiku rozpočtu odmítá. Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa dříve uvedl, že výdaje navrženého rozpočtu mohou být podceněny nejvýš o nízké desítky miliard korun. Hlavní mandatorní výdaje rozpočtu podle něj zkontrolovala Národní rozpočtová rada a nenalezla u nich chyby.
Odklad e-Legislativy
Poslanci na středečním jednání schválili také vládní novelu, podle níž bude využití systému e-Legislativa závazné od poloviny ledna 2027. Systém se týká vytváření a projednávání novel zákonů a zákonných opatření Senátu. Použití systému od ledna příštího roku bude povinné pouze v případě, kdy půjde o zcela nový zákon. Předloha teď zamíří k posouzení do Senátu.
Systém e-Legislativa nebudou úřady podle novely vůbec využívat pro zákon o státním rozpočtu ani pro jeho změny. Elektronická tvorba právních předpisů zákona totiž podle vlády nebere v úvahu zvláštnosti přípravy ani projednání těchto právních předpisů, které se liší od přípravy běžných zákonů.
Vedení sněmovny a Senátu delší dobu upozorňují na to, že elektronický nástroj pro tvorbu a projednání právních předpisů by mohl ztížit práci zákonodárců. Roční odklad pro novely a pro zákonná opatření Senátu vláda zdůvodnila dosavadní praxí, podle níž práce v systému činí uživatelům potíže. Navíc bude podle kabinetu nutné dokončit některé funkce nad rámec původního zadání a systém otestovat.
„Systém stále vykazuje řadu chyb,“ řekl ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN). Zpravodaj Radek Vondráček (ANO) uvedl, že systém není připravený k praktickému spuštění a k jeho doladění možná nebude roční odklad stačit.
Vláda také poukázala na potřebu proškolení desítek nových uživatelů systému po říjnových sněmovních volbách. Předčasné nasazení systému by mohlo podle zdůvodnění ohrozit plynulost a bezchybnost celého legislativního procesu, a to právě zejména u novelizací, které vyžadují nejsložitější práci se systémem. Pro zcela nové zákony bez novel jiných zákonů se systém bude používat už od poloviny ledna příštího roku kvůli tomu, aby byly splněny podmínky evropské dotace, stojí v důvodové zprávě.
Elektronická tvorba právních předpisů e-Legislativa je nástrojem pro tvorbu a projednání právních předpisů. Kromě prostředí pro tvorbu předpisů obsahuje například nástroj pro administraci legislativního procesu nebo propojení se systémy jednotlivých aktérů legislativního procesu. Od července 2024 začala platit povinnost používat e-Legislativu pro akty mezinárodního práva, od letošního ledna pro nařízení vlády a od července pro vyhlášky.
