Vít Rakušan

Volební komise už několik hodin sčítají hlasy v komunálních volbách. První výsledky byly zveřejněny před půl třetí z Miskovic na Kutnohorsku. Zhruba o hodinu později začaly přicházet i první výsledky z krajských měst. Ve většině z nich už je i rozhodnuto o vítězi. Před nedělní druhou hodinou ráno zbývalo sečíst poslední desetiny procenta okrsků. Kompletní výsledky budou k dispozici zřejmě až ráno.

Starostové a nezávislí (STAN) nepřipravují útok na pozici předsedy Senátu. Novinářům to při hodnocení voleb řekl předseda STAN Vít Rakušan. Hnutí je podle něj spokojeno s tím, jak v čele horní komory působí Miloš Vystrčil (ODS). Zároveň Rakušan nepředpokládá, že by Starostové získali větší senátorský klub, než má ODS a TOP 09.

Ve 14:00 se uzavřely volební místnosti. Lidé rozhodovali o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích následující čtyři roky. Komunální volby jsou tradičně spojeny s úvodním kolem voleb třetiny senátorů. Horní komora se takto proměňuje každé dva roky od svého naplnění před třiceti lety, letos je to popatnácté. Výsledky z většiny obcí by mohly být známy do sobotní půlnoci.

Voliči v pátek první den rozhodovali o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích následující čtyři roky. K volbám oproti původním předpokladům dorazil i prezident Petr Pavel. V souběžném prvním kole senátních voleb voličské hlasy přinejmenším napovědí, nakolik se obmění třetina horní parlamentní komory a jak silnou většinu si v Senátu udrží současná sněmovní opozice. K obecním volbám přišla první den nejčastěji pětina až třetina voličů, podobně jako před čtyřmi lety. Možnost volit budou mít lidé ještě v sobotu od osmi do čtrnácti hodin.

Prezident Petr Pavel přiletěl zpět do Česka a v Černoučku na Litoměřicku krátce před 15:00 odevzdal hlas v komunálních volbách. Pražský hrad původně oznámil, že se hlava státu voleb nezúčastní, protože Pavel odjel na soukromou zahraniční cestu. Za neúčast ve volbách čelil kritice veřejnosti i koaličních a opozičních politiků. Byla to chyba a prezident by měl jít příkladem, přiznal v pátek Pavel. První dáma Eva Pavlová hlasovat nepřišla. V komunálních volbách prý však za důležitou nepovažuje svou nepřítomnost, za důležité považuje hlasy občanů.

Česká televize ve čtvrtek večer vysílala Superdebatu předsedů a zástupců politických uskupení o vztazích mezi obecní, městskou a celostátní politikou, řešení společných problémů a vizí. Pozvání do diskuse moderované Marcelou Augustovou přijali Igor Červený (Motoristé), Benjamin Činčila (KDU-ČSL), Karel Havlíček (ANO), Jiří Havránek (ODS), Tomio Okamura (SPD), Jiří Pospíšil (TOP 09), Vít Rakušan (STAN) a Kateřina Stojanová (Piráti).

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.

Senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová (nestr., do Senátu zvolena za SPOLU) vypověděla při soudním jednání v kauze Dozimetr, že vnímala některé zakázky pražského dopravního podniku (DPP) jako netransparentní a pro hlavní město nevýhodné. Byl to zejména projekt Nové Holešovice. Ze strany tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) a jeho stranického kolegy Stanislava Polčáka cítila šikanu, bossing a tlak na to, aby v pražské radě hlasovala podle jejich přání.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu odmítl tvrzení ruské velvyslankyně v Praze Anny Ponomarjovové, že by česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku. Na předvolebním setkání na Přerovsku řekl na dotaz ČTK, že to určitě není pravda. Naopak ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dal velvyslankyni za pravdu. V hysterickém pokřikování, jak znělo od bývalého kabinetu, nynější kabinet nepokračuje, nepřineslo užitek, napsal ČTK. Ponomarjovová v rozhovoru s agenturou RIA Novosti uvedla, že Rusko si všímá, že česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku.

Sněmovna druhým dnem jednala o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Předchozí úterní debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 zákonodárců, většinou z řad opozice.

Během druhého pokusu opozice o vyslovení nedůvěry ukazuje „vládní koalice sérii nesplněných slibů, nejrůznějších lží a pokračuje v napadání – stále v té stejné rétorice“, řekl předseda Starostů Vít Rakušan v Interview ČT24. Nedodržování dohody mezi vládou a opozicí o střídání se v projevech na plénu sněmovny podle něj značí nervozitu ze strany vládní koalice. „Líčí svět plný splněných slibů – a já jenom čekám, kdy vysvětlí lidem, proč ty sazby hypoték neklesají, proč ceny pohonných hmot jsou stále tak vysoké,“ říká a dodává, že jeho hnutí na schůzi představí konkrétní návrhy na změny v rozpočtu. Kdyby Babišova vláda padla, nastala by podle něho okamžitá jednání s prezidentem. Ideálním řešením by v té chvíli byla překlenovací úřednická vláda, míní. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Opozice kritizuje postup finanční správy proti firmě FAU z doby, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš (ANO). Úřady firmě zajistily majetek kvůli údajnému stamilionovému daňovému podvodu a podaly na ni obžalobu. Soud ale společnost, která po zásahu skončila v insolvenci, i jejího jednatele osvobodil. Opoziční politici postup celníků a finanční správy označují za nezákonný a spojují se zájmy holdingu Agrofert, v jehož areálu měla FAU sklad. Premiér i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítají.

Opoziční ODS, Starostové, Piráti, lidovci a TOP 09 sebrali pod návrh na svolání schůze dolní parlamentní komory k odvolání vlády podpisy všech svých 92 poslanců. Jednat chtějí na mimořádné schůzi, která se uskuteční v úterý 29. září, o rozpočtu na příští rok, který má podle návrhu druhý nejvyšší schodek v historii Česka, dále o nevyřešeném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a útocích vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média.

Sněmovna nedokončila druhé kolo debaty o rozšíření trestnosti neplacení výživného. Poslanci zatím představili některé pozměňovací návrhy, které se týkají například nepromlčitelnosti vraždy a některých dalších trestných činů, úpravy kuplířství na internetu a takzvaného dětského certifikátu. Schůzi zákonodárci přerušili podle dohod klubů v 21:00 do středečního rána.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.

Lídři ANO, SPD a Motoristů dospěli k dohodě, která umožní schválit v pondělí rozpočet na příští rok, řekl šéf Motoristů Petr Macinka. Původní schodek 389 miliard korun se sníží o jednotky miliard. Další reálnou úsporu až 20 miliard by dle Macinky měly přinést legislativní návrhy, se kterými přijde kabinet do konce roku, do schvalovaného zákona o rozpočtu se ale ještě nepromítnou. V roce 2028 by měl schodek klesnout minimálně o šedesát miliard, sdělil Macinka.

Sněmovna v úterý znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy. Sněmovna schválila i zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.

Evropská komise (EK) dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu Agrofert z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. O rozhodnutí EK informovala mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Eva Češpiva.

Podle odhadů volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenta hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už jednal se svým německým protějškem. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou incidenty v Německu spojované s Ruskem velmi vážné a Česko je připraveno spolupracovat s evropskými státy a podpořit posílení bezpečnosti.

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje.

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.