Vít Rakušan strana 2 z 5

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí SPD, když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Pravomocně to ve čtvrtek potvrdil odvolací Městský soud v Praze. Omluvu soud hnutí nepřiznal. Žaloba se ale týká jen jedné konkrétní zprávy, SPD podalo kvůli zařazení do několika zpráv o extremismu z různých let více žalob. Obvodní soud pro Prahu 7 ve čtvrtek jednu z nich nepravomocně zamítl. Také v dalších sporech dosud pravomocné rozhodnutí nepadlo.

Policie obvinila libereckého hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj) z neoznámení trestného činu. Oznámení o zahájení trestního stíhání dostal ve středu do své datové schránky. Podle policie měl dostat nabídku úplatku, který sice odmítl, ale policii to neoznámil. Novináře o tom ve čtvrtek informoval sám Půta, který obvinění odmítá a považuje ho za další pokus za každou cenu na něj „něco najít a politicky a společensky ho dehonestovat“.

Čestný prezident Motoristů Filip Turek před osmi lety vyhrožoval zaměstnanci saúdskoarabské ambasády. Ve společných garážích mu za stěrač auta dal obrázek šibenice, na střeše vozu pak stála velká lovecká nábojnice. Případ řešila policie, píše server iRozhlas. Turek ani saúdské velvyslanectví na dotazy nereagovali.

Představitelé vítězného hnutí ANO se ve středu ve sněmovně sešli se svými partnery z řad Motoristů a SPD, s nimiž jednají o budoucí vládě. Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové se během jednání stanovily určité termíny a harmonogram. První místopředseda hnutí Karel Havlíček dodal, že programová jednání budou zahájena v pondělí. Podle Schillerové se středeční diskuze soustředila i na klíčové otázky související s legislativou.

TOP 09 dostala od ANO nabídku na vedení sněmovního školského výboru, uvedl v úterý po jednání s místopředsedkyní ANO Alenou Schillerovou šéf klubu TOP 09 Jan Jakob. Hnutí STAN má mít místopředsedu sněmovny a předsedy výboru pro obranu a pro regionální rozvoj. Pirátům nebyla nabídnuta žádná pozice předsedy výboru či komise. Dle Schillerové proto, že je vznikající koalice pokládá za nejmenší opoziční stranu.

Aleš Juchelka (ANO) potvrdil, že by mohl být v tvořící se vládě hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě ministrem práce a sociálních věcí. V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že pokud takovou nabídku dostane, bude s ní souhlasit. Místopředseda SPD Radim Fiala v debatě řekl, že lídr hnutí Tomio Okamura aspiruje na funkci předsedy Poslanecké sněmovny.

Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš považuje za závažné údajné dřívější výroky Filipa Turka (za Motoristy). Mělo jít o rasistická či homofobní vyjádření. Babiš chce záležitost řešit začátkem příštího týdne na schůzce s představiteli Motoristů, vyjádřil se také, že by měli do vlády nominovat experty. O Turkovi se mluví jako o možném ministru zahraničí, s čímž nesouhlasí někteří politici i organizace Romea. Turek nařčení odmítá, zopakoval to i v ČT, hodlá se bránit i právní cestou. Zjištěními Deníku N se už zabývá policie.

Hnutí ANO se společně s hnutím SPD a Motoristy sobě dohodlo na rozdělení resortů nově vznikající vlády. Ta bude mít šestnáct členů, včetně premiéra. Devět křesel obsadí hnutí ANO, tři hnutí SPD a čtyři křesla Motoristé. SPD navíc připadne post předsedy sněmovny. Jednání budou pokračovat příští týden programovými prioritami. Informace uvedly strany v tiskové zprávě. Prezident Pavel již dříve oznámil, že nového premiéra jmenuje nejdříve po ustavení nové sněmovny, jejíž zasedání svolal na 3. listopadu.

Poslanci hnutí STAN vybrali za předsedkyni svého poslaneckého klubu Michaelu Šebelovou. Na místopředsedu sněmovny nominovali předsedu hnutí Víta Rakušana. Starostové ve volbách získali 11,23 procenta hlasů a ztratili třetinu mandátů. Rakušan v sobotu uvedl, že dosažený zisk není brilantní. Hnutí ale skončilo nad dříve vytyčenou hranicí neúspěchu, kterou bylo deset procent. Proto se Rakušan nechystá rezignovat na předsednickou funkci.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal výbor pro zpravodajskou činnost kvůli informacím o připravované diskreditační kampani proti jednomu ze svých nejbližších spolupracovníků. Tvrzení se mají podle něj týkat údajného podezření ze spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou. Šéfové českých tajných služeb označili šířené informace za nepravdivé, pocházejí z prostředí organizované skupiny dlouhodobě působící proti zájmům Česka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) považuje informace o kampani za vážné.

Končící ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) považuje úterní výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, za nebezpečný. Pro STAN je podle něj nepřijatelné, aby se kdokoli z SPD stal ministrem vnitra. Jako bezpečnostní riziko vnímá i případné obsazení jakéhokoli silového bezpečnostního resortu někým z tohoto hnutí.

Policie by měla zůstat bez politického vlivu a být nezávislá, uvedl místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „Přijde mi naprosto neuvěřitelné, že zahájit jednání o budoucí vládě znamená popravit policejního prezidenta,“ řekl k slovům předsedy SPD Tomia Okamury o výměně šéfa policie předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Místopředseda SPD Radim Fiala přičítá Okamurův výrok emocím a únavě. Podle Andrey Hoffmannové (Piráti) emoce do vrcholové politiky nepatří.

Premiér Petr Fiala v úterý v podvečer oznámil, že už nebude znovu kandidovat na předsedu ODS. S rozhodnutím zároveň seznámil členy širšího vedení strany. Reagoval tak na výsledky sněmovních voleb, v nichž vládní koalici SPOLU porazilo hnutí ANO. Nové vedení bude strana volit na kongresu 17. a 18. ledna 2026. Na něm nehodlá funkci obhajovat ani první místopředseda strany Zbyněk Stanjura.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) by v případě vstupu do vlády usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška. Po úterním zasedání poslaneckého klubu to uvedl šéf hnutí Tomio Okamura. Zdůvodnil to mimo jiné vlastním stíháním v případu loňských předvolebních plakátů hnutí. Podle Okamury nelze stíhat za názory a hrozit za ně vězením. Vondrášek upozornil, že kompetenci k zahájení trestního stíhání má příslušný policejní orgán a dozorový státní zástupce, ne policejní prezident. Policie má zůstat apolitická, zdůraznil v reakci končící ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Šéf hnutí ANO Andrej Babiš následně Okamurův výrok označil za velice nevhodný.

Ve věku 64 let v pondělí zemřela dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. „S hlubokou lítostí si vás dovolujeme informovat, že předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, paní Dana Drábová, v pondělí, 6. října 2025, následkem vážné nemoci zemřela,“ potvrdil přímo SÚJB, který vykonává správu a dozor v oblasti využívání jaderné energie.

Hnutí ANO po sečtení výsledků ze všech okrsků vyhrálo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Jeho šéf Andrej Babiš začal jednat s SPD i Motoristy o vládě už v soboru večer a v neděli v rozhovorech pokračoval. Řekl jim, že upřednostňuje sestavení jednobarevné menšinové vlády, kterou by zmíněná uskupení tolerovala. Možní partneři ale chtějí sedět přímo v kabinetu. Babiš je ochotný o tom jednat.

Strany a hnutí den po volbách do Poslanecké sněmovny zvažují možnosti, jak by mohla vypadat příští vláda. Prezident Petr Pavel na Pražském hradě absolvoval první sérii schůzek se zástupci úspěšných uskupení. Poté prohlásil, že zatím není možné dělat závěry. Členové Motoristů zopakovali, že podpoří vládu, jejíž budou součástí. O podíl na moci stojí také SPD, avšak ve vládě s odborníky.

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny zvítězilo hnutí ANO, které má po sečtení sta procent okrsků 34,51 procenta hlasů. Na druhém místě je koalice SPOLU se ziskem 23,36 procenta. Ve sněmovně také bude STAN, Piráti, SPD a Motoristé. Pod pětiprocentní hranicí, potřebnou ke zvolení do dolní komory, je naopak hnutí Stačilo! se ziskem 4,3 procenta. Volební účast po sečtení všech volebních okrsků dosáhla 68,95 procenta.

Starostové a nezávislí budou v budoucí sněmovně v opozici, řekl předseda hnutí Vít Rakušan. Předvolební ambice se podle něj nepodařilo naplnit. Opoziční roli chce hrát hnutí co nejdůstojněji, k témuž Rakušan vyzval koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráty. Chce rovněž ukázat, že hlasy pro hnutí měly smysl.

Úderem páteční dvaadvacáté hodiny se po celém Česku zavřely volební místnosti, v nichž mohli občané od 14:00 volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ti, kdo k volebním urnám nedorazili v pátek, mají tuto možnost ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřené od 8:00 do 14:00 hodin. Poté hlasování skončí a volební komise začnou se sčítáním hlasů.

Ocenění za nejlepší záchranářské činy loňského roku, Zlaté záchranářské kříže, v úterý převzali vyznamenaní zachránci z rukou prezidenta Petra Pavla při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě. Ocenění se netýkalo jen profesionálů, ale i laiků. Čestné uznání získal například loni šestnáctiletý student Jan Baloun, který v loňském lednu v centru Ostravy zachránil dvanáctiletého chlapce napadeného skupinou agresorů. Soutěž vyhlásil časopis Rescue report, který obdržel 74 nominací.

Česká televize před volbami kromě tematických debat nabídla i Superdebatu osmi uskupení s největším volebním potenciálem moderovanou Marcelou Augustovou. Pozvání do ní přijali Petr Fiala (SPOLU), Karel Havlíček (ANO), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Petr Macinka (Motoristé), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Róbert Šlachta (Přísaha).

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.