Vít Rakušan strana 2 z 5

Nejvyšší správní soud rozhodl o kompetenční žalobě, kterou loni podalo ministerstvo spravedlnosti na ministerstvo vnitra ve sporu o pravomoci rozhodovat o záležitostech služebního poměru. Šlo o případy, kdy příslušníci přechází mezi jednotlivými resorty. Pravomoc soud přiřadil ministerstvu, pod kterým v danou dobu příslušník působil. Vyplývá to z rozhodnutí NSS, který má ČT k dispozici.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Poslanci se v úterý sešli na mimořádné schůzi svolané vládním táborem k bezpečnostním hrozbám. Poslanci ANO v úvodu na protest proti sérii přednostních vystoupení zástupců vládních stran opustili jednací sál. Na svých místech nechali cedule s nápisy kritizujícími vládu. Schůze je podle koalice reakcí na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Opozice podle premiéra Petra Fialy (ODS) podkopává kroky vlády k zajištění bezpečnosti Česka. Babiš si pro obhajobu své pozice vybral tiskovou konferenci ve sněmovním atriu. Odmítl, že nepodporoval v minulosti Ukrajinu či že by zpochybňoval prozápadní směřování Česka. Sněmovna kolem deváté večer přerušila schůzi a bude v ní pokračovat ve středu ráno.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zatím nemá koaliční podporu pro svůj plán týkající se daně z mimořádných zisků. Pro rok 2025 by ji rád zrušil, pokud na ni letos stát vybere předpokládaných sedmnáct miliard. Proti jsou lidovci, naopak TOP 09 záměr ministra podporuje.

Jednotné inkasní místo, tedy systém, v němž by zaměstnavatel všechny odvody posílal prostřednictvím jedné instituce, v tomto volebním období fungovat nebude, i když to koalice slíbila v programovém prohlášení. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Toto opatření zároveň doporučuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní je současný systém administrativy nákladný a komplikovaný pro podavatele i pro stát.

K sedmatřiceti návrhům na podporu českého hospodářství se už vyjádřila všechna ministerstva. Opatření doporučila Národní ekonomická rada vlády. Teď čeká, kolik z nich získá podporu všech vládních stran. Jejich definitivní seznam by mohl být hotový do několika týdnů.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dostal pokutu 1500 korun za jízdu v autě na místě spolujezdce bez zapnutého bezpečnostního pásu. Rakušan se přestupku dopustil při cestě na debatu ve Vyškově, video z auta sám zveřejnil na sociální síti X. Později se omluvil a uvedl, že je připraven pokutu zaplatit. Hrozila mu sankce až dva tisíce korun na místě nebo pět tisíc korun ve správním řízení.

Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO s 31 procenty hlasů, druhá ODS by měla 12,5 procenta a třetí Piráty by volilo 11 procent lidí. Do sněmovny by prošly ještě SPD s 9,5 procenta, hnutí STAN s devíti procenty a TOP 09 se ziskem 5,5 procenta. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci se třemi procenty hlasů, vyplývá z volebního modelu agentury Median. Ochota zúčastnit se voleb dále klesla na šedesát procent.

Na konci roku na účtech obcí a krajů leželo 480 miliard, což je o 77 miliard více než v roce 2022. Vyplývá to ze souhrnných dat, která získala Česká televize. Ministerstvo financí mluví o extrémní kumulaci prostředků a samosprávám vyčítá, že peníze nevyužívá na investice nebo poskytování veřejných služeb. Zástupci obcí a krajů tyto výhrady odmítají. Hejtmani budou také ve čtvrtek na jednání Asociace krajů v Praze rozhodovat o podpoře společného návrhu na změnu rozdělování daní mezi státem a regiony. Podle dřívější dohody s ministrem financí vláda požaduje většinovou shodu krajů pro novelu, kterou by pak poslala do sněmovny.

Zástupci všech sněmovních stran jednali ve středu o koaliční předloze na zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se týkala parametrů volby, jak je obsahuje novela, a chystaných pozměňovacích návrhů. Jednání budou pokračovat, řekli předsedové frakcí vládní TOP 09 Jan Jakob a opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. Spornou novelou se nyní zabývají sněmovní výbory.

Lídři pěti koaličních stran se dohodli na svolání mimořádné schůze sněmovny ke krokům předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že podpisy potřebné pro svolání schůze by měli šéfové klubů dodat během středy. Poslanci by se pak měli sejít příští týden. To, že chce svolat mimořádné jednání dolní komory, v pondělí oznámil předseda Pirátů Ivan Bartoš poté, co Babišovou vlastní vinou unikla jeho e-mailová konverzace, podle níž chtěl od spolupracovníků citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti). Jaké výroky v této kauze zazněly?

Stát by případným prodejem podílu v České poště mohl podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) získat peníze na samotnou transformaci zadlužené státní firmy. Ta se má rozdělit na dvě části — státní podnik, který bude zajišťovat zákonem dané služby, a akciovou společnost. Právě její část by v budoucnu mohl koupit soukromý investor.

Transformační zákon o České poště je nyní v připomínkovém řízení, po něm má zamířit do sněmovny, uvedl v pořadu Týden v politice ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). V případě jeho platnosti od ledna 2025 se počítá s rozdělením státního podniku na část, která bude dál poskytovat tradiční poštovní služby, státem dotované, a na část Balíkovna. Ta by si měla doručováním balíků na sebe vydělat.

Jak první rok prezidenta hodnotí šéfové sněmovních stran a hnutí? Často opakovali slovo změna. Někteří z nich hlavu státu chválí za to, jak reprezentuje Českou republiku. Dále mluví o aktivním výkonu mandátu a spojování společnosti. I zástupci vládní koalice ale mají některé výhrady. Třeba vůči pozdějšímu podpisu změn u předčasných důchodů. Stvrzení některých zákonů, například také konsolidačního balíčku, mu vyčítá opozice. SPD kritizuje kroky v zahraniční politice i to, že se zástupci hnutí nejednal o penzijní reformě.

Horní komora parlamentu ve středu odpoledne velkou většinou schválila novelu zbraňového zákona, která například zavádí pro prodejce zbraní povinnost hlásit podezřelé nákupy a zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let. Senátoři odhlasovali také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Novela desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Senát schválil i ústavní zakotvení termínu krajských, senátních a obecních voleb na konci prvního říjnového týdne tak, aby se neposouvaly k létu.

Poslanci v úvodním kole podpořili novelu, podle které by zákonodárci mohli ve volbách hlavy státu podpořit podpisem jen jednoho uchazeče. Vládní novela o volbě prezidenta také předpokládá, že v případě občanských adeptů budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Sněmovna zrychleně schválila návrh zákona poslanců opozičního ANO a vládních KDU-ČSL, STAN a Pirátů, podle kterého někteří dlužníci zdravotních odvodů zřejmě dostanou šanci je snáz vyrovnat. Debatu o vyšší ochraně vody poslanci nedokončili.

Opozici se nepodařilo prosadit mimořádnou schůzi sněmovny k migračnímu paktu EU. Koaliční většina neumožnila schválení programu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) není podoba migračního paktu ideální, ale jde o posun správným směrem. Představitelé opozice vládu obviňovali například ze „zrazení zájmů českých občanů“.

Vláda si bude muset půjčit v letošním roce 50 miliard korun na výplatu penzí. Oproti loňsku je částka o 23 miliard korun vyšší, zjistila Česká televize z návrhu letošního rozpočtu a z nových dat resortu financí. Vládní koalice považuje důchodový systém za neudržitelný, plánuje proto zavést výrazné změny. Proti jsou obě opoziční hnutí. Prezident Petr Pavel chce s oběma skupinami o chystané reformě jednat.

Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti dvou let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu označil ruský režim za zrůdný. Podle něj je v zájmu Česka, aby neuspěl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti uctění památky padlých Ukrajinců uvedl, že podpora napadené země je nutná, i když není zadarmo. Žádná podpora by podle něj Česko stála mnohem víc.

Prezident Petr Pavel chystá na přelom února a března jednání o důchodové reformě s vládou i opozicí, zjistila ČT. Hlava státu chce, aby důležitý zákon, který má ovlivnit podobu penzijního systému na dlouhá léta dopředu, získal v parlamentu širší podporu. S opozicí chtějí o důchodové reformě znovu mluvit i zástupci koalice. ANO a SPD avizují, že s vládou jednat budou. Klíčové body reformy, jako je další postupný růst věku odchodu do důchodu i po roce 2030 nebo méně výhodný výpočet nových penzí, ale zatím odmítají. Požadují třeba, aby lidé z náročných profesí mohli chodit do důchodu dříve bez krácení penze. O tom teď diskutuje i koalice.

Pražský městský soud ve středu opět nepravomocně osvobodil předsedu ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. „Očekávala jsem spíše odsouzení,“ přiznala místopředsedkyně senátního ústavně-právního výboru Hana Kordová Marvanová (za SPOLU). Radost je podle ní předčasná, protože jde o kauzu, která má různé zvraty. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) v Událostech, komentářích vyjádřil radost. „Verdikt byl velmi precizně odůvodněn, vypořádali se se všemi důkazy,“ uvedl.

Vláda se poprvé po dohodovacím řízení kvůli zmocněnci pro euro věnovala možnému připojení se ke společné měně. Konkrétní termín pro tento krok ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II ale nestanovila. Na základě koaliční dohody vyzvala Národní ekonomickou i Legislativní radu, aby vyhodnotily dopady.

Andrej Babiš na sněmu ANO v Praze obhájil pozici předsedy strany, získal asi 90 procent platných hlasů. Obdržel nominaci ze všech čtrnácti krajů, stejně jako první místopředseda Karel Havlíček. I on funkci bez problémů obhájil. Neměli protikandidáty. Delegáti následně zvolili i čtyři řadové místopředsedy, novým se stal poslanec Robert Králíček. Babiš v dopoledním projevu prohlásil, že loni zvažoval konec v politice. Osočil současný kabinet z neschopnosti. Za úkol ANO označil návrat do vlády. Na odpolední tiskové konferenci dodal, že neusiluje o voliče hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), ale o zrazené voliče vládních stran. Za ideální by pokládal zisk nadpoloviční podpory ve volbách.

„Souhlasím s tím, že pakt není dokonalý, souhlasím s tím, že od června se výrazně zhoršil,“ prohlásil o evropském migračním paktu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). I tak jsou v dohodě podle něj body, které Česko požadovalo. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) by pomoc měla směřovat primárně k zemím na vnějších hranicích, řekl v pořadu Události, komentáře. Migrační pakt získal definitivní souhlas členských zemí Evropské unie ve čtvrtek, Česko se hlasování zdrželo.