Polsko žádá o úplné vyjmutí z mechanismu migrační solidarity

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že šest zemí – Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a právě Polsko – čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let významné migrační situaci a mohou proto požádat o částečné či úplné odečtení příspěvků do fondu na další rok. Kromě Česka tedy také Polsko ve středu předložilo svou žádost v této věci.

„Už měsíce říkáme, že neexistuje souhlas s žádnými relokačními mechanismy (přemístění migrantů). Polsko nese obrovské náklady na ochranu hranic EU, je pod migračním tlakem ze strany Běloruska a přijalo válečné uprchlíky z Ukrajiny,“ uvedl ministr vnitra Marcin Kierwiński podle sdělení svého úřadu. Zdůraznil, že rozhodnutí EK o možnosti podat si takovou žádosti znamená ochranu na mnoho let, a ne jen na rok.

Samo rozhodnutí bude muset přijmout Rada EU, tedy zástupci členských států, a to kvalifikovanou většinou hlasů. Pokud se tak stane, osvobození bude platit rok, upozornila PAP. Připomněla, že žádost ve středu podalo také Česko, přičemž ministr Rakušan uvedl, že Česko v přepočtu na jednoho obyvatele přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků.

Dočasnou ochranu v Polsku využívá téměř milion Ukrajinců, uvedly úřady v únoru

Polské úřady v únoru informovaly, že dočasnou ochranu v zemi využívá téměř milion Ukrajinců, hlavně žen a dětí. Povolení k pobytu celkem mělo 1,55 milionu lidí. V letech 2022 a 2023 země vynaložila na pomoc Ukrajině a jejím občanům celkem 106 miliard zlotých (asi 607 miliard korun).

Zatímco premiér Donald Tusk okomentoval úterní vyjádření EK jako potvrzení svých dřívějších prohlášení, že Polsko nebude muset přijímat relokované migranty ani na ně platit, vůdce opozice Jaroslaw Kaczyński zareagoval slovy, že „pakt platí a jsme vydáni na milost Bruselu, což se bude dít každý rok, a to bylo od počátku jasné“.

Migrační pakt, který EU přijala loni a má platit od června příštího roku, má zlepšit řízení migrace. Obsahuje také mechanismus solidarity na podporu zemí dotčených migrační krizí. Členské státy si mají vybrat, zda přijmou migranty, vloží finanční podporu do Fondu solidarity či pomohou s ostrahou hranic migrací postižených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 1 hhodinou

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 1 hhodinou

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 2 hhodinami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 10 hhodinami
Načítání...