Polsko žádá o úplné vyjmutí z mechanismu migrační solidarity

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že šest zemí – Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a právě Polsko – čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let významné migrační situaci a mohou proto požádat o částečné či úplné odečtení příspěvků do fondu na další rok. Kromě Česka tedy také Polsko ve středu předložilo svou žádost v této věci.

„Už měsíce říkáme, že neexistuje souhlas s žádnými relokačními mechanismy (přemístění migrantů). Polsko nese obrovské náklady na ochranu hranic EU, je pod migračním tlakem ze strany Běloruska a přijalo válečné uprchlíky z Ukrajiny,“ uvedl ministr vnitra Marcin Kierwiński podle sdělení svého úřadu. Zdůraznil, že rozhodnutí EK o možnosti podat si takovou žádosti znamená ochranu na mnoho let, a ne jen na rok.

Samo rozhodnutí bude muset přijmout Rada EU, tedy zástupci členských států, a to kvalifikovanou většinou hlasů. Pokud se tak stane, osvobození bude platit rok, upozornila PAP. Připomněla, že žádost ve středu podalo také Česko, přičemž ministr Rakušan uvedl, že Česko v přepočtu na jednoho obyvatele přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků.

Dočasnou ochranu v Polsku využívá téměř milion Ukrajinců, uvedly úřady v únoru

Polské úřady v únoru informovaly, že dočasnou ochranu v zemi využívá téměř milion Ukrajinců, hlavně žen a dětí. Povolení k pobytu celkem mělo 1,55 milionu lidí. V letech 2022 a 2023 země vynaložila na pomoc Ukrajině a jejím občanům celkem 106 miliard zlotých (asi 607 miliard korun).

Zatímco premiér Donald Tusk okomentoval úterní vyjádření EK jako potvrzení svých dřívějších prohlášení, že Polsko nebude muset přijímat relokované migranty ani na ně platit, vůdce opozice Jaroslaw Kaczyński zareagoval slovy, že „pakt platí a jsme vydáni na milost Bruselu, což se bude dít každý rok, a to bylo od počátku jasné“.

Migrační pakt, který EU přijala loni a má platit od června příštího roku, má zlepšit řízení migrace. Obsahuje také mechanismus solidarity na podporu zemí dotčených migrační krizí. Členské státy si mají vybrat, zda přijmou migranty, vloží finanční podporu do Fondu solidarity či pomohou s ostrahou hranic migrací postižených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět. Ruský dron zasáhl přímo pracovnu šéfa SBU, který v ní ale v tu chvíli zrovna nebyl, napsal server Ukrajinska pravda. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil útok za „významnou eskalaci“ války, kterou Rusko proti Ukrajině vede pátým rokem.
15:11Aktualizovánopřed 12 mminutami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet, hlásí přes třináct set mrtvých. Nepál dál pohřešuje více než pět tisíc lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
10:00Aktualizovánopřed 51 mminutami

Mezi litevskými politiky roste nespokojenost s pomalým sbližováním s Pekingem

Litevský kabinet se již téměř dva roky snaží normalizovat vztahy s Pekingem, které se zhoršily za předchozí konzervativní vlády kvůli otevření tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu. Dosud však není patrný téměř žádný pokrok. Některým politikům tak začíná docházet trpělivost.
před 1 hhodinou

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Vyšetřovatelé mají dva dopisy, kterými se údajný pachatel hlásí k odpovědnosti. Na jejich základě zkontrolovala policie další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.