Polsko žádá o úplné vyjmutí z mechanismu migrační solidarity

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že šest zemí – Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a právě Polsko – čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let významné migrační situaci a mohou proto požádat o částečné či úplné odečtení příspěvků do fondu na další rok. Kromě Česka tedy také Polsko ve středu předložilo svou žádost v této věci.

„Už měsíce říkáme, že neexistuje souhlas s žádnými relokačními mechanismy (přemístění migrantů). Polsko nese obrovské náklady na ochranu hranic EU, je pod migračním tlakem ze strany Běloruska a přijalo válečné uprchlíky z Ukrajiny,“ uvedl ministr vnitra Marcin Kierwiński podle sdělení svého úřadu. Zdůraznil, že rozhodnutí EK o možnosti podat si takovou žádosti znamená ochranu na mnoho let, a ne jen na rok.

Samo rozhodnutí bude muset přijmout Rada EU, tedy zástupci členských států, a to kvalifikovanou většinou hlasů. Pokud se tak stane, osvobození bude platit rok, upozornila PAP. Připomněla, že žádost ve středu podalo také Česko, přičemž ministr Rakušan uvedl, že Česko v přepočtu na jednoho obyvatele přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků.

Dočasnou ochranu v Polsku využívá téměř milion Ukrajinců, uvedly úřady v únoru

Polské úřady v únoru informovaly, že dočasnou ochranu v zemi využívá téměř milion Ukrajinců, hlavně žen a dětí. Povolení k pobytu celkem mělo 1,55 milionu lidí. V letech 2022 a 2023 země vynaložila na pomoc Ukrajině a jejím občanům celkem 106 miliard zlotých (asi 607 miliard korun).

Zatímco premiér Donald Tusk okomentoval úterní vyjádření EK jako potvrzení svých dřívějších prohlášení, že Polsko nebude muset přijímat relokované migranty ani na ně platit, vůdce opozice Jaroslaw Kaczyński zareagoval slovy, že „pakt platí a jsme vydáni na milost Bruselu, což se bude dít každý rok, a to bylo od počátku jasné“.

Migrační pakt, který EU přijala loni a má platit od června příštího roku, má zlepšit řízení migrace. Obsahuje také mechanismus solidarity na podporu zemí dotčených migrační krizí. Členské státy si mají vybrat, zda přijmou migranty, vloží finanční podporu do Fondu solidarity či pomohou s ostrahou hranic migrací postižených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...