Polsko žádá o úplné vyjmutí z mechanismu migrační solidarity

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že šest zemí – Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a právě Polsko – čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let významné migrační situaci a mohou proto požádat o částečné či úplné odečtení příspěvků do fondu na další rok. Kromě Česka tedy také Polsko ve středu předložilo svou žádost v této věci.

„Už měsíce říkáme, že neexistuje souhlas s žádnými relokačními mechanismy (přemístění migrantů). Polsko nese obrovské náklady na ochranu hranic EU, je pod migračním tlakem ze strany Běloruska a přijalo válečné uprchlíky z Ukrajiny,“ uvedl ministr vnitra Marcin Kierwiński podle sdělení svého úřadu. Zdůraznil, že rozhodnutí EK o možnosti podat si takovou žádosti znamená ochranu na mnoho let, a ne jen na rok.

Samo rozhodnutí bude muset přijmout Rada EU, tedy zástupci členských států, a to kvalifikovanou většinou hlasů. Pokud se tak stane, osvobození bude platit rok, upozornila PAP. Připomněla, že žádost ve středu podalo také Česko, přičemž ministr Rakušan uvedl, že Česko v přepočtu na jednoho obyvatele přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků.

Dočasnou ochranu v Polsku využívá téměř milion Ukrajinců, uvedly úřady v únoru

Polské úřady v únoru informovaly, že dočasnou ochranu v zemi využívá téměř milion Ukrajinců, hlavně žen a dětí. Povolení k pobytu celkem mělo 1,55 milionu lidí. V letech 2022 a 2023 země vynaložila na pomoc Ukrajině a jejím občanům celkem 106 miliard zlotých (asi 607 miliard korun).

Zatímco premiér Donald Tusk okomentoval úterní vyjádření EK jako potvrzení svých dřívějších prohlášení, že Polsko nebude muset přijímat relokované migranty ani na ně platit, vůdce opozice Jaroslaw Kaczyński zareagoval slovy, že „pakt platí a jsme vydáni na milost Bruselu, což se bude dít každý rok, a to bylo od počátku jasné“.

Migrační pakt, který EU přijala loni a má platit od června příštího roku, má zlepšit řízení migrace. Obsahuje také mechanismus solidarity na podporu zemí dotčených migrační krizí. Členské státy si mají vybrat, zda přijmou migranty, vloží finanční podporu do Fondu solidarity či pomohou s ostrahou hranic migrací postižených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěUSA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Odpověď demokratů na Trumpovu řeč přednese guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotují.
02:48Aktualizovánopřed 28 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 2 hhodinami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 5 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 7 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 8 hhodinami
Načítání...