Migranti

Některé evropské země zpřísňují svou migrační politiku, proto přicházíme s návrhem zákona podobného charakteru, sdělili zástupci vládní koalice po schůzce s SPD a Piráty o migraci. Očekávají přijetí ve zrychleném čtení ještě do konce volebního období. Zástupci ANO na jednání nepřišli, šéfka jejich poslaneckého klubu Alena Schillerová řekla, že se hnutí nebude účastnit „předvolební akce vlády“.

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země začala deportovat migranty podezřelé ze závažných zločinů. Z Krakova odletělo do Gruzie letadlo se sedmnácti Gruzínci ve věku od 25 do 58 let, provázenými polskými pohraničníky, uvedl mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juzwiak podle agentury PAP.

Americký prezident Donald Trump uvalil na začátku měsíce rozsáhlá cla na čínské zboží s odvoláním na to, že Peking nezastavil vývoz chemických látek používaných při výrobě silné drogy fentanylu. List The Wall Street Journal popsal, jak přes Čínu proudí špinavé peníze z prodeje této drogy a jak se čínští zprostředkovatelé peněz spojují s mexickými kartely.

Polsko čelí vlně násilí ze strany zahraničních gangů, zvláště Gruzínců. Mají na svědomí vykradené banky, vydírání, loupežná přepadení. Nebezpečný a velmi násilný trend je podle polského ministerstva vnitra důsledkem nekontrolovaného přívalu migrantů z postsovětského prostoru.

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.

Kolumbii trápí kromě vyjednávání se Spojenými státy o navracení migrantů i nová vlna násilí. Kvůli krvavým bojům mezi dvěma největšími guerillovými skupinami opustilo severovýchod země už přes třicet tisíc lidí. Podle vojenské rozvědky vlnu násilí spustil boj o kontrolu nad obchodem s drogami.

Americký prezident Donald Trump oznámil plán uvalit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz z Kolumbie a řadu dalších sankcí kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tak, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně a avizoval vlastní cla na americké zboží. Na špatné zacházení se svými občany si o den dříve stěžovala Brazílie.

Režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka už několik let přiváží migranty na své hranice se zeměmi Evropské unie, a využívá tak běžence jako zbraň v hybridní válce proti Západu. Opakovaně na to upozorňují jak sousední státy Běloruska, kam Minsk běžence posílá, tak EU jako celek. Minsk vždy odmítal, že by převoz migrantů cíleně organizoval. Politico teď však na základě odposlechů běloruských činitelů a rozhovorů s členy bezpečnostních složek popsalo, jak přesně systém funguje.

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Italská vláda pokračuje v prosazování nové migrační strategie. Do Římem zřízených azylových center v Albánii dorazila druhá loď, tentokrát s osmi běženci. Šest Egypťanů a dva Bengálci mají v centru čekat na vyřízení žádosti o azyl. Předchozí skupinu přitom úřady dopravily zpět do Itálie kvůli soudnímu rozhodnutí, podle kterého migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro umístění na území balkánského státu. Kabinet na to odpověděl novou vyhláškou, vše ale znovu řeší soud.

Lidskoprávní organizace znepokojuje situace na severozápadě Francie, kde žijí v nedůstojných podmínkách migranti, kteří se chtějí dostat na druhou stranu kanálu La Manche. „Je to rok, ve kterém přišlo o život nejvíc lidí a také jde nejvíc peněz do bezpečnosti a posílení hranic. Ale vůbec žádné prostředky nejdou na přijímání uprchlíků,“ uvedla koordinátorka asociace Utopia 56 Salomé Bahriová. Od začátku roku jich přišlo o život při cestě přes La Manche více než pět desítek, podle tamních úřadů zbytečně – Britové většině z nich totiž azyl udělí.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Francouzská vláda chce zastavit nebo alespoň výrazně omezit nelegální migraci. Chystá proto řadu opatření, včetně zavedení kontrol na hranicích s Itálií. Počínání vlády pozorně sleduje krajně pravicové Národní sdružení, pro něhož jde o hlavní politické téma. Prezident Emmanuel Macron zatím varuje před zneužíváním citlivého tématu.

Spojené království oznámilo, že se po více než půlstoletí vzdává svrchovanosti nad strategicky důležitým seskupením ostrovů v Indickém oceánu. Po desetiletích pření předá Čagoské ostrovy Mauriciu, čímž umožní návrat původních obyvatel. Čagosané byli v 60. a 70. letech ze souostroví vyhnáni. V oblasti je i tropický atol Diego Garcia, který Británie a USA využívají jako vojenskou základnu pro své námořní lodě a dálkové bombardovací letouny. Základna zůstane Londýnu a Washingtonu k dalšímu využití.

Státní zástupce poslal v pondělí před soud pět osob v kauze ASIX, která se týká nelegálního převozu syrských migrantů přes území Maďarska, Slovenska a Česka. Cílovou destinací mělo být hlavně Německo. V případě odsouzení obžalovaným hrozí až osm let vězení. České televizi informace poskytl mluvčí teplického státního zastupitelství Jakub Matocha.

Německo od příštího týdne zavede dočasné kontroly na všech pozemních hranicích. Jejich formu označil polský premiér Donald Tusk za „zastavení (fungování) schengenského prostoru“. Ohradil se proti nim i rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Do teď platil přísnější režim na pomezí s Českem, Rakouskem, Polskem a Švýcarskem. Rozšíření kontrol přichází zhruba dva týdny po útoku v Solingenu, při kterém zemřeli tři lidé. Opatření bude podle ministerstva vnitra zatím platit následujících šest měsíců.

Britský soud poslal na devět let do vězení muže, který se v době srpnových protiimigračních nepokojů v zemi podílel na založení ohně před hotelem pro žadatele o azyl. Jde o nejvyšší trest pro člověka z několika stovek obviněných lidí, nad nimiž začala justice vynášet verdikty brzy po zadržení, informují britská média.

U italského ostrova Lampedusa ztroskotal člun s migranty. Sedm Syřanů se na poslední chvíli podařilo zachránit, jednadvacet lidí včetně tří dětí se ale pohřešuje. Podle výpovědí loď vyrazila v neděli od libyjských břehů a už po prvním dni plavby začala klesat pod hladinu. Italská pobřežní stráž nyní zveřejnila záběry z dramatické záchranné akce.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

Policisté prověřují pondělí převoz asi třiceti nelegálních migrantů jako převaděčství. Nákladní auto s nimi zadrželi policisté na dálnici D8 u Veltrus. Zhruba třicetiletá žena, která byla při zastavení vozu v bezvědomí, po desítkách minut oživování zemřela. Podle policejní mluvčí Vlasty Suchánkové se jednalo o migranty ze Sýrie ve věku od deseti do 58 let.

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš uspěl s dovoláním ve sporu s Piráty. Nejvyšší soud zrušil rozsudek, podle kterého měl bývalý premiér ze svého účtu na sociální síti X odstranit příspěvek, v němž tvrdil, že Piráti chtějí nastěhovat lidem do domácností migranty. Bez bližších podrobností to uvedla mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková. Jakmile bude vyhotoven písemný rozsudek, případem se bude muset znovu zabývat pražský vrchní soud. Právě ten v březnu nařídil Babišovi příspěvek smazat.

Migranti, kterým se podařilo při cestě ze severní Afriky překonat Středozemní moře a dostat se do Itálie, se už brzy mohou dočkat transportu do Albánie. Umožňuje to dohoda mezi Tiranou a Římem, kterou obě země ratifikovaly v únoru letošního roku. Část kapacity azylových center přímo v Albánii je už připravená.

Finští zákonodárci v pátek těsně schválili zákon, který umožní za některých podmínek odmítat žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, která je podle finské vlády koordinovaná Moskvou.