Migranti

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Italská vláda pokračuje v prosazování nové migrační strategie. Do Římem zřízených azylových center v Albánii dorazila druhá loď, tentokrát s osmi běženci. Šest Egypťanů a dva Bengálci mají v centru čekat na vyřízení žádosti o azyl. Předchozí skupinu přitom úřady dopravily zpět do Itálie kvůli soudnímu rozhodnutí, podle kterého migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro umístění na území balkánského státu. Kabinet na to odpověděl novou vyhláškou, vše ale znovu řeší soud.

Lidskoprávní organizace znepokojuje situace na severozápadě Francie, kde žijí v nedůstojných podmínkách migranti, kteří se chtějí dostat na druhou stranu kanálu La Manche. „Je to rok, ve kterém přišlo o život nejvíc lidí a také jde nejvíc peněz do bezpečnosti a posílení hranic. Ale vůbec žádné prostředky nejdou na přijímání uprchlíků,“ uvedla koordinátorka asociace Utopia 56 Salomé Bahriová. Od začátku roku jich přišlo o život při cestě přes La Manche více než pět desítek, podle tamních úřadů zbytečně – Britové většině z nich totiž azyl udělí.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Francouzská vláda chce zastavit nebo alespoň výrazně omezit nelegální migraci. Chystá proto řadu opatření, včetně zavedení kontrol na hranicích s Itálií. Počínání vlády pozorně sleduje krajně pravicové Národní sdružení, pro něhož jde o hlavní politické téma. Prezident Emmanuel Macron zatím varuje před zneužíváním citlivého tématu.

Spojené království oznámilo, že se po více než půlstoletí vzdává svrchovanosti nad strategicky důležitým seskupením ostrovů v Indickém oceánu. Po desetiletích pření předá Čagoské ostrovy Mauriciu, čímž umožní návrat původních obyvatel. Čagosané byli v 60. a 70. letech ze souostroví vyhnáni. V oblasti je i tropický atol Diego Garcia, který Británie a USA využívají jako vojenskou základnu pro své námořní lodě a dálkové bombardovací letouny. Základna zůstane Londýnu a Washingtonu k dalšímu využití.

Státní zástupce poslal v pondělí před soud pět osob v kauze ASIX, která se týká nelegálního převozu syrských migrantů přes území Maďarska, Slovenska a Česka. Cílovou destinací mělo být hlavně Německo. V případě odsouzení obžalovaným hrozí až osm let vězení. České televizi informace poskytl mluvčí teplického státního zastupitelství Jakub Matocha.

Německo od příštího týdne zavede dočasné kontroly na všech pozemních hranicích. Jejich formu označil polský premiér Donald Tusk za „zastavení (fungování) schengenského prostoru“. Ohradil se proti nim i rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Do teď platil přísnější režim na pomezí s Českem, Rakouskem, Polskem a Švýcarskem. Rozšíření kontrol přichází zhruba dva týdny po útoku v Solingenu, při kterém zemřeli tři lidé. Opatření bude podle ministerstva vnitra zatím platit následujících šest měsíců.

Britský soud poslal na devět let do vězení muže, který se v době srpnových protiimigračních nepokojů v zemi podílel na založení ohně před hotelem pro žadatele o azyl. Jde o nejvyšší trest pro člověka z několika stovek obviněných lidí, nad nimiž začala justice vynášet verdikty brzy po zadržení, informují britská média.

U italského ostrova Lampedusa ztroskotal člun s migranty. Sedm Syřanů se na poslední chvíli podařilo zachránit, jednadvacet lidí včetně tří dětí se ale pohřešuje. Podle výpovědí loď vyrazila v neděli od libyjských břehů a už po prvním dni plavby začala klesat pod hladinu. Italská pobřežní stráž nyní zveřejnila záběry z dramatické záchranné akce.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

Policisté prověřují pondělí převoz asi třiceti nelegálních migrantů jako převaděčství. Nákladní auto s nimi zadrželi policisté na dálnici D8 u Veltrus. Zhruba třicetiletá žena, která byla při zastavení vozu v bezvědomí, po desítkách minut oživování zemřela. Podle policejní mluvčí Vlasty Suchánkové se jednalo o migranty ze Sýrie ve věku od deseti do 58 let.

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš uspěl s dovoláním ve sporu s Piráty. Nejvyšší soud zrušil rozsudek, podle kterého měl bývalý premiér ze svého účtu na sociální síti X odstranit příspěvek, v němž tvrdil, že Piráti chtějí nastěhovat lidem do domácností migranty. Bez bližších podrobností to uvedla mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková. Jakmile bude vyhotoven písemný rozsudek, případem se bude muset znovu zabývat pražský vrchní soud. Právě ten v březnu nařídil Babišovi příspěvek smazat.

Migranti, kterým se podařilo při cestě ze severní Afriky překonat Středozemní moře a dostat se do Itálie, se už brzy mohou dočkat transportu do Albánie. Umožňuje to dohoda mezi Tiranou a Římem, kterou obě země ratifikovaly v únoru letošního roku. Část kapacity azylových center přímo v Albánii je už připravená.

Finští zákonodárci v pátek těsně schválili zákon, který umožní za některých podmínek odmítat žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, která je podle finské vlády koordinovaná Moskvou.

Zrušení dohody o deportaci migrantů z Velké Británie zpět do Rwandy neznamená podle vlády afrického státu vrácení poskytnutých peněz, vzkázal mluvčí tamní vlády Alain Mukuralinda. Předchozí britská vláda konzervativců zatím zaplatila Rwandě v rámci dohody v přepočtu zhruba sedm miliard korun. Nový labouristický kabinet od plánů upustil a počítá s tím, že Rwanda finanční prostředky vrátí.

Německu se daří podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhodnocovat investice do přistěhovalců, ti získávají vyšší vzdělání, lepší jazykové dovednosti a výhody na trhu práce. Thomas Liebig z OECD představil zprávu o stavu integrace migrantů a jejich potomků v Německu. Jako úspěch zmínil vysokou zaměstnanost migrantů, která překonává srovnatelné země Evropské unie. Problematické ale prý zůstává zapojení nejméně vzdělaných přistěhovalců.

Česká vláda chystá průzkumnou misi v Sýrii. Má vytipovat možné bezpečné zóny v oblastech ovládaných vládou Bašára Asada, do nichž by se mohli vracet běženci. S iniciativou přišel Kypr a podporuje ji celkem sedm členských států Evropské unie. Podle kritiků není pro navrátilce ve válkou rozvrácené Sýrii bezpečno nikde.

Přistěhovalci, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech bez patřičných dokladů a uzavřeli manželství s americkými občany, budou moci nově žádat o povolení k pobytu bez hrozby vyhoštění. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, který se podle agentury AP tak snaží vyvážit svou imigrační politiku po nedávném omezení azylových procesů na jižní hranici USA. Nový program nabízí cestu k americkému občanství asi půl milionu lidí.

Řecká pobřežní stráž podle svědků během tří let zavinila smrt desítek migrantů ve Středozemním moři. Server BBC přinesl analýzu případů více než čtyřiceti lidí, kteří údajně zemřeli v důsledku vytlačení z řeckých teritoriálních vod tamní pobřežní stráží, z čehož devět mělo být úmyslně vhozeno do moře. BBC upřesňuje, že řecká vláda je již delší dobu obviňována z nucení uprchlíků k návratu do Turecka. Zdroji pro analýzu BBC byla především místní média, nevládní organizace a turecká pobřežní stráž. Řecké úřady obvinění z nezákonné činnosti důrazně odmítly.

Paříž se snaží najít způsob, jak před letní olympiádou zlepšit krizi v oblasti bydlení a zároveň snížit počet stanových vesnic. Jen za první čtyři měsíce letošního roku vyklidila tamní policie dvacet pouličních táborů, více než za celý rok 2022. Kritici tvrdí, že jde o způsob, jak zlepšit obraz města ve světě na úkor nejzranitelnějších skupin lidí. Místní úřady uvádějí, že nový relokační program „není způsoben olympijskými hrami“, ale „nárůstem poptávky“ po nouzovém ubytování.

Britští poslanci schvalují speciální zákon, který má umožnit deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Opozice s ním nesouhlasí. Premiér Rishi Sunak ale prohlásil, že se zákonodárci ze sálu nehnou, dokud norma neprojde. První letadla by měla podle něj odstartovat nejpozději v červenci.

Německo chce nadále omezovat ilegální migraci. Kromě kontrol na hranicích s Českem a Polskem se snaží odradit ty běžence, kteří do Německa míří kvůli sociálním dávkám. Od léta je spolkové země přestanou vyplácet v hotovosti. Uprchlíci je dostanou převodem na kartu fungující v omezeném režimu. Někde už ji úřady zavedly.