Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá poslat do detenčního zařízení na námořní základně Guantánamo na Kubě tisíce lidí včetně stovek Evropanů, kteří v USA pobývají nelegálně. Americká vláda by jejich přesun mohla zahájit už tento týden a neplánuje o něm informovat vlády domovských zemí zadržených, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele s informacemi o plánech.
Trump plánuje poslat stovky Evropanů na Guantánamo, píše WP
11 minut
90' ČT24: Trump chce poslat tisíce migrantů do Guantánama
Cizinci, jejichž převoz na Guantánamo administrativa zvažuje, pocházejí mimo jiné z řady evropských spojeneckých zemí. Je mezi nimi Británie, Francie, Itálie, Německo, Irsko, Belgie, Nizozemsko, Litva, Polsko, Turecko nebo Ukrajina. Mnoho jich pochází z dalších částí světa, například z Haiti.
Jejich přesun by mohl začít už ve středu, přičemž v rámci příprav mělo devět tisíc osob podstoupit zdravotní prohlídku, aby se určilo, zda jsou pro pobyt na Guantánamu dostatečně zdravé. Tento počet by znamenal výrazný nárůst oproti zhruba pěti stům migrantů, kteří byli na základně krátkodobě zadržováni od února, uvedl server Politico. Byl by to rovněž významný krok směrem k uskutečnění Trumpova plánu zadržovat na Guantánamu až třicet tisíc migrantů, který prezident oznámil v lednu.
Nové stany pro zadržené migranty v Guantánamu
Příprava na rozsáhlé deportace
Podle WP by nově přesunutí migranti na Guantánamu byli zadržováni dočasně před jejich deportací do zemí původu.
Představitelé Trumpovy administrativy podle WP tvrdí, že posílat více migrantů na Guantánamo je nutné vzhledem k potřebě uvolnit kapacity v detenčních zařízeních v USA. Ty jsou přeplněné v souvislosti s imigračními raziemi, které Trump zesílil v rámci slibu podniknout největší deportační kampaň v americké historii. Využití nechvalně proslulého zařízení by podle WP mělo za cíl odradit cizince od nelegálního přistěhovalectví do Spojených států.
Vláda zvažuje přesun přibližně osmi set Evropanů, včetně jednoho Rakušana, sta Rumunů a 170 Rusů, píše WP s odvoláním na dokument, který s deníkem sdíleli američtí představitelé. Tento bod plánu vyvolal obavy u některých amerických diplomatů, kteří upozorňují, že většina evropských zemí jsou spojenci USA a obvykle spolupracují při přijímání svých deportovaných občanů. Umisťování těchto osob na Guantánamo proto podle nich není nutné.
Americké vězeňské zařízení známé jako Guantánamo na pobřeží Kuby bylo zřízeno v roce 2002 za administrativy tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe v rámci války proti terorismu po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. USA Guantánamo využívají k zadržování cizinců, které podezřívají z terorismu.
V září loňského roku získal deník New York Times (NYT) vládní dokumenty, z nichž vyplývá, že USA vojenskou základnu po desetiletí využívaly také k zadržování migrantů zastavených na moři. Byli však drženi jinde než ti, kteří čelí obvinění z terorismu.
