Venezuela je připravena jednat s USA o boji proti drogám, tvrdí Maduro

Nahrávám video

Venezuela je připravená jednat se Spojenými státy o boji proti drogám či investicích do ropného sektoru. V noci na pátek to prohlásil venezuelský autoritář Nicolás Maduro. Americká administrativa jej bez důkazů viní z toho, že stojí „v čele obchodu s drogami“. Maduro také jednoznačně nepotvrdil úder na venezuelské území, o kterém v minulých dnech informovala americká média.

„Pokud chtějí vážně jednat o dohodě o boji proti drogám, my jsme připraveni,“ uvedl Maduro na adresu USA. Právě snahami zastavit pašování drog do Spojených států Washington zdůvodňuje navýšení své vojenské přítomnosti v Karibiku i údery na plavidla v oblasti.

Washington Madura považuje za jednoho z organizátorů pašování drog do Spojených států a jednoho z vůdců Kartelu sluncí, který americké úřady označily za teroristickou organizaci. Podle analytiků však tato skupina neexistuje v podobě klasického kartelu. Spíše se má jednat o neformální síť jednotlivých, často soupeřících drogových struktur uvnitř venezuelského státu.

Stanice BBC uvedla, že od začátku září loňského roku tam Američané podnikli přes třicet úderů na plavidla přepravující podle nich drogy a zabili přitom více než 110 lidí. Washington nepředložil důkazy, že šlo skutečně o pašerácké lodě.

Washington zvýšil svůj nátlak na Venezuelu, když oznámil, že bude striktněji vymáhat sankce na venezuelský ropný sektor. Americké námořní síly například zabavily nejméně jeden tanker s venezuelskou ropou. „Pokud chtějí venezuelskou ropu, tak Venezuela je připravena na americké investice,“ dodal Maduro. Prodej ropy je hlavním zdrojem příjmů ze zahraničí pro Caracas.

Podle Madura Venezuela a USA uzavřely dohodu na přijímání deportovaných migrantů. „Vše perfektně fungovalo, před třemi týdny vládní úřady Spojených států přestaly posílat migranty do Venezuely,“ tvrdil Maduro v noci na pátek v televizním rozhovoru.

Zprávy o americkém útoku na venezuelské pevnině

Maduro v rozhovoru však přímo nepotvrdil informaci amerického prezidenta Donalda Trumpa a médií, že americké síly ke konci loňského roku udeřily na zařízení na venezuelském území. Úder drony, za který je podle stanice CNN zodpovědná americká Ústřední zpravodajská služba (CIA), způsobil „velkou explozi“. Jde tak podle deníku The New York Times nejspíše o první americkou operaci na pevninském území Venezuely.

Maduro k tomu pouze řekl, že „systém národní obrany garantoval a garantuje územní celistvost“. I v tomto případě Washington odůvodňuje úder snahou zastavit pašování drog z Jižní Ameriky do USA.

Podle stanice CNN a deníku The New York Times venezuelské úřady v uplynulých měsících, kdy vzrostlo napětí mezi Washingtonem a Caracasem, zatkly několik Američanů. Média to uvádí s odkazem na nejmenované diplomatické zdroje. Podle stanice CNN se jedná o pět lidí s americkým občanstvím. Americké úřady prověřují okolnosti jejich zadržení i důvody proč se nacházeli v zemi.

Americká diplomacie se podle médií domnívá, že by Venezuela mohla využít zadržené Američany pro diplomatický nátlak. Oficiálně ministerstvo zahraničí USA informaci nekomentovalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministerstvem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 5 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně dvanáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 57 mminutami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 4 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 11 hhodinami

Írán pozastavuje jednání s USA kvůli izraelským útokům v Libanonu

Teherán podle íránských médií pozastavuje vyjednávání s USA, dokud Izrael nezastaví vojenské akce v Libanonu a Gaze. Íránské námořnictvo zároveň oznámilo kompletní blokádu Hormuzského průlivu i úžiny Bab al-Mandab. Velitelství íránských ozbrojených sil později varovalo obyvatele severního Izraele, že v případě izraelského útoku na Bejrút mají v zájmu svého bezpečí opustit oblast. Prezident USA Donald Trump uvedl, že od Íránu ohledně přerušení jednání nemá zprávy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...