Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
Opoziční poslanci chtějí přidávat peníze hlavně na obranu a bezpečnost, podporu bydlení nebo například kulturu. Peníze chtějí brát hlavně z peněz na slevy v dopravě, na obnovitelné zdroje energie, dotace v zemědělství nebo z vládní rozpočtové rezervy. Část opozičních stran chce snížit výdaje vybraných kapitol. Své návrhy na přesuny peněz představila i vládní koalice, která chce přidat peníze například na podporu sportu.
V roce 2024 při schvalování loňského rozpočtu navrhli poslanci v této fázi přesuny za 224 miliard korun, což bylo také asi deset procent výdajů. Při závěrečném schvalování však přesunuli asi tři miliardy korun. Naprostá většina návrhů tehdejší opozice neuspěla.
O všech návrzích rozhodnou poslanci při závěrečném schvalování rozpočtu příští středu. Protože se rozpočet nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v závěru jednání o rozpočtu kritizovala opozici. Při druhém čtení podle ní opoziční strany obstruovaly, proti čemuž se ohradil předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Projednávání rozpočtu trvalo asi dvanáct hodin. K tématu obrany Schillerová uvedla, že Česká republika nikdy nedávala na obranu tolik jako v letošním roce. Vláda podle ní bude vycházet z toho, co potřebuje česká armáda a z toho, jaké má země úkoly v Severoatlantické alianci.
V úvodu hovořil Babiš o repatriačních letech
V úvodu vystoupili poslanci s návrhy na změny pořadu schůze. Jako první mluvil s přednostním právem premiér Andrej Babiš (ANO), který hovořil o situaci na Blízkém východě a repatriačních letech. Následně se ke slovu dostal předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib (Piráti), který komunikaci vlády a premiéra ve vztahu k českým občanům, jichž se konflikt na Blízkém východě dotkl, kritizoval. Předseda vlády se proti kritice následně ohradil.
K tématu následně hovořili také předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová, šéf ODS Martin Kupka a místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera.
V úvodu schůze se ke slovu dostala i šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá, která navrhla, aby dolní komora ve středu mohla jednat a hlasovat i po 21:00, což poslanci schválili. Návrhy na změny pořadu schůze, s nimiž přišli opoziční zákonodárci, naopak sněmovna odmítla.
Některé změny v rozpočtu navrhuje i koalice
Koaliční návrhy na úpravy návrhu vložil formálně do sněmovního systému premiér Babiš, ale pod většinou z nich jsou podepsáni i zástupci ostatních koaličních subjektů. Babiš chce přidat 120 milionů korun na program MEDEVAC, osm set milionů pak chce přidat Národní sportovní agentuře na podporu sportovní infrastruktury.
Na podporu organizací pracujících s mládeží navrhuje premiér obdobně jako opoziční strany přidat padesát milionů korun. Samostatně předložil Babiš návrh, který přidává sto milionů korun na protidrogovou politiku. Peníze chce koalice ve svých návrzích brát z peněz na spolufinancování programů EU případně z výdajů na závazky spojené s příjmy z rozpočtu EU.
„Za klub SPD konstatuji, že předložený návrh rozpočtu je na rozdíl od návrhu předchozí vlády (…) pravdivý, úplný, reálný, transparentní a zodpovědný,“ sdělil za poslanecký klub SPD Miroslav Ševčík (nestr.), který návrh rozpočtu hájil před opoziční kritikou. Odmítl mimo jiné výtky, že vláda snižuje obranyschopnost státu. V reakci na kritiku opozice, že rozpočet je v rozporu se zákonem, podotkl, že nikde nezaznamenal žádnou žalobu.
Opozice chce přidat peníze na bezpečnost
Šéf opoziční ODS Kupka už před jednáním dolní komory označil za prvořadý úkol státu bezpečnost. „Je to rozpočet, který porušuje zákon. O tom není pochyb. Naprosto jednoznačně se vyslovila Národní rozpočtová rada a stejně tak se vyslovila většina ekonomů. V tomto směru bohužel jednáme o rozpočtu, který dobře připravený není. Máme ale možnost udělat ještě některé zásahy, které by negativní kroky vlády reálně snížily. A to nejzásadnější je nepochybně posílení výdajů na obranyschopnost,“ řekl později na plénu. Ministryně financí Schillerová v minulosti porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti opakovaně odmítla.
Poslanec ODS Jakub Janda předložil společně se svými stranickými kolegy dva pozměňovací návrhy týkající se Národní sportovní agentury. „Vládní návrh rozpočtu počítá s tím, že financování sportu klesne na 7,44 miliardy korun,“ sdělil Janda s tím, že pro stabilní fungování systému byla jako minimálně potřebná diskutována částka 8,26 miliardy. Pozměňovací návrhy, které ODS předkládá, mají podle Jandy za cíl vrátit financování sportu na úroveň, která zabrání destabilizaci systému.
Opoziční hnutí STAN chce vrátit prostředky armádě, krajům poslat víc na opravy silnic či posílit peníze na ochranu přírody či ochranu spotřebitelů a volnočasové aktivity mládeže. „Tento státní rozpočet je nezodpovědný k budoucnosti, bezpečnosti a bohužel i k zákonům této země,“ uvedla za poslanecký klub STAN Lucie Sedmihradská, podle níž stát nesmí rezignovat na modernizaci armády a kybernetickou bezpečnost, a proto i tímto směrem cílí úpravy, které zákonodárci Starostů navrhují. „Všech našich více než třicet pozměňovacích návrhů (…) má společný cíl – vrátit do státního rozpočtu vizi budoucnosti,“ dodala Sedmihradská.
„Navrhujeme sedmnáct miliard korun pro ministerstvo obrany. Je potřeba si uvědomit, že naše obranyschopnost nemůže být vystavována rozpočtovému hazardu,“ řekl předseda STAN Vít Rakušan, podle něhož návrh vychází z toho, že navýšení obranných výdajů je plně kryto „snížením výdajů v oblastech, které mají v současné bezpečnostně napjaté době nižší prioritu“. Jako příklad uvedl zrušení plošného dotování podporovaných zdrojů energie (POZE) ze státního rozpočtu. V doprovodném usnesení chce Rakušan vyzvat vládu, aby v příštím státním rozpočtu přiměřeně zvýšila peníze na obranu.
Piráti chtějí přidat peníze na podporu bydlení
„Rozpočet je velice nezodpovědný,“ zdůraznil v dolní komoře Hřib, podle něhož návrh „míjí skutečné potřeby lidí“ a vláda utrácí bez jasných priorit do budoucna. „Rozpočet by měl zrcadlit nějaké priority a to, co je důležité pro občany,“ míní šéf Pirátů, podle něhož návrh kabinetu působí jako „úlitba“ pro vyvolené, a ne jako plán pro většinu společnosti. „Vláda neřeší to, co lidi pálí nejvíce. To je dostupné bydlení, podpora rodin, vysoké životní náklady a skutečná bezpečnost naší země a našich obyvatel,“ myslí si Hřib.
Skupina opozičních poslanců v čele s předsedkyní pirátského klubu Richterovou chce přidat 1,5 miliardy korun na zvyšování rodičovského příspěvku. Peníze chtějí vzít z dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu. „Chci posílit stabilitu finanční situace rodin s malými dětmi, snížit ekonomické bariéry vůči rodičovství a přispět k tomu, že dlouhodobě je ve společném zájmu nás všech, aby se změnila nepříznivá křivka českého demografického vývoje,“ vysvětlila Richterová.
Strana chce ale návrh upravit i v dalších oblastech. „Za Piráty přicházíme s klubovým pozměňovacím návrhem, který přesouvá čtrnáct miliard korun do podpory bydlení prostřednictvím Státního fondu podpory investic. Je to rozpočtově neutrální návrh, který nemění celkový deficit, ale pouze upravuje priority. Bereme z méně adresných dotací na ministerstvu průmyslu a obchodu a zemědělských podpor,“ přiblížila poslankyně Vendula Svobodová (Piráti).
Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš zase navrhl přidat armádě dvě miliardy korun z dotací na obnovitelné zdroje. Z toho například sedm set milionů korun má být určeno na pořízení dronů a šest set milionů korun na kybernetickou ochranu.
Změny navrhují i lidovci a TOP 09
Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) chce přidat čtvrt miliardy korun na podporu agrárního sektoru. Lidovci chtějí také posílit rozpočty Horské služby či peníze určené na platy v sociální službách nebo na sanaci ekologické havárie u Hustopečí nad Bečvou. „Předkládat zákon, protože státní rozpočet je zákonem, který je v rozporu s platnou právní normou, považuji za chybné a těžko omluvitelné,“ zdůraznil ve sněmovně Výborný, podle něhož se lidovci domnívají, že v návrhu rozpočtu je celá řada problematických věcí. „Předkládáme dvacet pozměňovacích návrhů, kde se na ty nejkřiklavější problémy snažíme reagovat,“ doplnil.
Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovořil mimo jiné o financování sociálních služeb. Lidovci podle něho chtějí zvýšit kapitolu ministerstva práce a sociálních věcí o 2,8 miliardy korun na dofinancování platů v sociálních službách. Strana také navrhuje směřovat více peněz na podporu sportu či mediační a probační služby. „My za resort spravedlnosti můžeme garantovat, že probační programy budou fungovat dále,“ reagoval ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Další pozměňovací návrhy představil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který podotkl, že resort životního prostředí dostal méně peněz, než tomu bylo v návrhu bývalé vlády Petra Fialy (ODS). „A já vlastně nedělám nic jiného, než že jako bývalý ministr zase vracím finanční prostředky (…) v konkrétních položkách, které vy jste škrtli,“ řekl směrem ke kabinetu.
„Je velmi snadné vzít určité množství finančních prostředků, rozdat i ty, které nemám, a když potom předám klíčky nebo účet druhému, tak to má zaplatit,“ reagoval na Hladíkovo vystoupení ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé), podle něhož nový kabinet škrtat musel.
Opoziční TOP 09 chce kromě jiného seškrtat ve výdajích 64 miliard korun a přidat 21 miliard korun ministerstvu obrany. „Našli jsme prostředky, které posilují obranu, bezpečnostní složky, vědu, zdravotnictví, ochranu přírody i zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Myslím si, že to jsou všechno věci, které (…) jsou naprosto klíčové,“ sdělil k pozměňovacím návrhům strany Kučera, podle něhož stát musí začít šetřit na neefektivních výdajích. „Nikoliv na ochraně občanů a budoucnosti země. To je naprosto zásadní,“ dodal.
„Pro nás je schodek 310 miliard nepřijatelný,“ zdůraznil za poslanecký klub TOP 09 Jiří Pospíšil, podle něhož tento schodek „obrovským způsobem zadlužuje naši zemi a budoucí generace“. „A proto je náš hlavní návrh snížit schodek o 64 miliard korun. Pokud by se takto snížil, tak my jsme schopni rozpočet podpořit, jsme konstruktivní opozice. Takto snížený schodek by totiž byl v souladu s rozpočtovými pravidly,“ poznamenal.
Snížení sociálních odvodů míří ke třetímu čtení
Poslanci v závěru středeční schůze propustili do třetího čtení předlohu koaličních politiků, která by vrátila odvody živnostníků na sociální pojistné na loňskou úroveň. Sněmovna předlohu koaličních politiků propustila do třetího čtení, návrh zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň. Novinka měla původně platit již od počátku roku, to se ale nestihlo, a proto živnostníkům zákon platby zvýšil. Zvýšení obsahuje konsolidační balíček bývalé vlády z roku 2023. Nynější předloha počítá s tím, že se peníze živnostníkům vrátí.
Předseda sněmovny Okamura zkritizoval nynější opozici a obvinili ji , že projednávání tohoto zákona zdržela a poškodila tak živnostníky. Jan Papajanovský (STAN) mu vzkázal, že kdyby opozice nezablokovala zrychlené schvalování v prvním čtení, nemohli by ministři načíst legislativně technický pozměňovací návrh, který má odstranit některé nedostatky předlohy. Návrh opět kritizoval bývalý ministr práce Jurečka. Podle něj tento krok není potřeba.
Návrh počítá s tím, že minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun, a živnostník tak měsíčně ušetří 715 korun. Živnostníci a další samostatně výdělečně činné osoby budou od účinnosti novely platit nižší zálohy a přeplatek mu stát po konci roku vrátí, uvedla již dříve ministryně financí Schillerová.
Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachová pro letošní rok na loňské úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona mezitím vzrostl o pět procentních bodů.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej podle zdůvodnění postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 procent až 40 procent průměrné mzdy. V případě osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na jedenáct procent. Nynější poslanecká předloha tento základ ponechává.
Ministryně financí předložila ve spolupráci s ministerstvem práce pozměňovací návrh, který upravuje a odstraňuje některé legislativní chyby. Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) by mohly způsobovat potíže při aplikaci. Poslankyně Pirátů Svobodová chce snížit vyměřovací základ matkám, které se vracejí z rodičovské dovolené, na níž se staraly o dítě do čtyř let věku, a hledají si formu přivýdělku.
Skupina poslanců STAN chce zachovat nižší odvody jen pro živnostníky v zemědělské výrobě nebo řemeslníky. Chtějí tím omezit rozpočtové dopady této změny. Jurečka se svým stranickým kolegou Benjaminem Činčilou předložili návrhy, které pokles vyměřovacího základu zmírňují. V jednom případě snižují vyměřovací základ na 37,5 procenta a v druhém případě rozkládají jeho snížení do pěti let.
