Ochrana životního prostředí

Pokles biologické rozmanitosti je rychlejší v chráněných oblastech než mimo ně. Vyplývá to z výzkumu vědců z Přírodopisného muzea v Londýně (NHM), který je podle nich varovným signálem pro vedoucí představitele světové ekologické scény, kteří se sešli na konferenci OSN o biodiverzitě COP 16 v kolumbijském Cali.

Společnost KMK Granit chce začít v Krušných horách těžit živec. Už se obrátila na Karlovarský kraj s oznámením záměru stanovení dobývacího prostoru a hornické činnosti na ložisku Potůčky. Proti těžbě se vyslovilo vedení obce a přidaly se i občanské a ekologické spolky. Podle nich by hornická činnost měla špatný vliv na přírodu a rozmáhající se turistický ruch v Krušných horách.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.

Zřízení národního parku nezmění krajinu Křivoklátska, a tento krok může navíc přinést další peníze obcím a rozvoj infrastruktury v regionu, řekl v Událostech, komentářích ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Proti rozšíření chráněné oblasti brojí tisíce místních obyvatel, často ale místo argumentů zaznívají spíše jen emoce, míní ministr. Podle starostky obce Karlova Ves a předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Ivety Kohoutové (nestr.) se lidé obávají, že přijdou o venkovský styl života a také dopadů nadměrného cestovního ruchu.

Už od roku 2026 by mohli Češi nosit do obchodů zálohované plastové lahve a plechovky. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje zvýšení recyklace. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že současný systém nefunguje, průzkum ukázal, že do recyklace zamíří ze žlutých kontejnerů jen asi 19 procent PET lahví. S tím nesouhlasí bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého jsou lidé na systém barevných popelnic zvyklí a funguje dobře. Zmíněná studie je podle něj „partyzánština“.

Hoření haldy Heřmanice v Ostravě má v budoucnu zabránit ochranný sarkofág. Práce potrvají zhruba deset let a měly by stát minimálně 2,3 miliardy korun, oznámili zástupci vlády a státního podniku Diamo, který bude sanaci provádět. Zástupci města i kraje ocenili, že stát na sanaci haldy uvolní peníze. Stejná metoda byla použita i při sanaci hořícího odvalu dolu Schoeller v Libušíně na Kladensku.

Probíhá šesté vymírání druhů a člověk v tom hraje zásadní roli. Je snadné propadnout v takovém světě bezmoci, a mnoha lidem se to děje, říká v rozhovoru pro ČT bioložka zabývající se výzkumem primátů Jane Goodallová. Svět ale podle ní lze změnit k lepšímu. Přestaňte přemýšlet o tom, jak změnit svět. Změňte sebe, abyste změnili svět, vzkazuje.

Proti plánovanému průmyslovému areálu ve Stráži pod Ralskem vznikla petice. Odpůrci se obávají hlavně zvýšené dopravní zátěže a zhoršení životního prostředí. Zastupitelé města ale projekt přesto podporují. Vedení města tvrdí, že nová průmyslová zóna zajistí spoustu nových pracovních míst. Vzniknout má celkem pět objektů na ploše 160 tisíc metrů čtverečních.

Když proběhne nějaký program na ochranu přírody, většinou se to vyplatí. A to dokonce i v případě, kdy jsou výsledky zklamáním. Mnohdy to má smysl i tak, ukázala obsáhlá metastudie, která se pokusila analyzovat všechna dostupná data o úspěších a neúspěších ochranářských opatření.

Česká inspekce životního prostředí zná první výsledky šetření na heřmanické haldě v Ostravě. Zveřejňovat je ale zatím nechce. Státní podnik Diamo však uvedl, že navezený materiál neodpovídá smluvním a zákonným podmínkám. Stavem odvalu se začala inspekce zabývat loni v létě. Obyvatelé ostravské části Heřmanice na informace čekají, chtějí vědět, jaká bude budoucnost haldy. Stěžují si na zápach a znečištěné ovzduší.

Obec Rožná na Žďársku nesouhlasí s průzkumem území kvůli zjišťování výskytu lithia. O stanovení průzkumného území pro prozkoumání ložisek vyhrazeného nerostu požádala ministerstvo životního prostředí firma Geomin. Vyplývá to z webu obce. Český rozhlas Vysočina, který na záležitost upozornil, uvedl, že by resort mohl vydat rozhodnutí v prvním čtvrtletí příštího roku. V okolí Rožné, kde bydlí asi 760 lidí, se šedesát let dobývala uranová ruda, těžba skončila v roce 2017. Lithium se používá k výrobě baterií.

Těžba lithia má podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) podporu kraje, ale je potřeba, aby vláda o záměru dopodrobna informovala. Těžba byla jedním z hlavních témat výjezdního zasedání vlády v Kadani i dalšího programu jejích členů. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již před jednáním kabinetu, že vláda dělá vše pro to, aby se těžba lithia mohla spustit. Dobývání suroviny, které se používá k výrobě autobaterií, vnímá jako strategické a zásadní pro restart Česka. Plán ale vyvolává obavy místních ze zhoršení kvality života, dopadů na krajinu či vlivu na podzemní vody.

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Dvě obce na Blanensku – Žďárná a Suchý – budou mít novou čistírnu odpadních vod a splaškovou kanalizaci. Pojme splašky od mnohem víc lidí, než v obcích žije. V oblasti je s odpadními vodami dlouhodobý problém. Lidé tam zatím mají jen obyčejnou kanalizaci, nevyčištěná voda tak odtéká přímo do místního potoka. Ten protéká místy, kde začíná rozsáhlý podzemní jeskynní systém Moravského krasu.

Lidé si stěžují na ohradníky v lokalitě přírodní památky Na Plachtě. Porost na bývalém vojenském cvičišti v Hradci Králové spásají divocí koně a vodní buvoli. Elektrické ohradníky, které tam kvůli těmto zvířatům jsou, ale podle místních komplikují průchod lidem s kočárky nebo seniorům. Na místa, kam dřív běžně chodili, se teď prý dostanou jen s obtížemi.

Vedení Děčína chce dát obří stavbu jezu na Labi do svého územního plánu, a to jako veřejně prospěšnou stavbu. Momentálně hledá cestu, jak to udělat. Jde o neobvyklou situaci, protože stále není jisté, že jez za pět miliard korun stát nakonec vybuduje. Řeší se totiž dopady na životní prostředí v řece a jejím okolí. Vybudování jezu má pomoci zvýšit hladinu Labe tak, aby po něm mohly plout nákladní lodě.

Z celkových devadesáti bodů česko-polské dohody o Turówu se už podařilo naplnit dvě desítky a práce postupují podle harmonogramu. Například podzemní bariéra, která má zastavit odtok vody z Česka, bude hotová do 30. června. Po prvním přeshraničním zasedání komise to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). I samotné zřízení této komise přitom bylo jedním z bodů mezivládní dohody o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal správní žalobu proti rozhodnutí o rozšíření skiareálu Klínovec. Kolaudační souhlas se stavbou vydal stavební odbor Městského úřadu v Jáchymově na Karlovarsku. K takovému rozhodnutí podle Stříže ale nebyl věcně příslušný, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) na webu. O správní žalobě rozhodne Krajský soud v Plzni. Zákon opravňuje nejvyššího státního zástupce napadnout žalobou rozhodnutí správního orgánu, pokud k jejímu podání nejvyšší žalobce shledá závažný veřejný zájem. Město se k tomu konkrétně vyjádří, až bude znát přesný obsah žaloby.

Ve Zlínském kraji odstartovala dlouho očekávaná stavba dálnice D49 mezi Hulínem na Kroměřížsku a Fryštákem na Zlínsku. Staveniště, na kterém vznikne více než 17 kilometrů dálnice, převzal zhotovitel stavby už v pátek, první stroje vyjely na místo v pondělí. D49 má v budoucnu vést od dálnice D1 u Hulína ke slovenské D1 u Púchova, její vznik ale léta brzdí ekologické organizace, které i aktuální výstavbu plánují soudně rozporovat.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vyšetřuje případ černé skládky u Prášil. Na ní je zvláštní, že ji vytvořili pracovníci Národního parku Šumava. Do lesa navozili kusy rozebraných dřevěných můstků, které v létě opravovali u Frauenthalu. Správa národního parku to považuje za selhání svých zaměstnanců a už oznámila, že je potrestá.

Kolumbijský prezident Iván Duque kritizoval uživatele kokainu za to, že podle něj ničí životní prostředí, protože přispívají k odlesňování planety. Vysvětlil to tím, že pěstitelé koky kvůli pěstování této rostliny kácí lesy. Duque to řekl v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) u příležitosti konference OSN o změnách klimatu, která se koná ve skotském Glasgow.

Světové ceny potravin dál rostou. Během května poskočily o 4,8 procenta meziměsíčně a o 39,7 procenta meziročně. To je nejvíc za dekádu. Nejrychleji nyní zdražují obiloviny a rostlinné oleje. Agrární analytik Petr Havel, který byl hostem pořadu Události, komentáře, za tím vidí hlavně cenu práce, rostoucí byrokracii a ochranu životního prostředí.

Podmínky pro rozmnožování ropuchy krátkonohé v Žizníkově na Českolipsku pomohou vytvořit bagry a terénní vozidla. Nejvzácnější žába v Česku v posledních desetiletích z mnoha míst zmizela. Liberecký kraj před třemi lety vyhlásil přírodní památku Pískovna Žizníkov, kde se ohrožený obojživelník vyskytuje. Nyní se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí na projekt, který pomůže zajistit podmínky pro život ropuch i po ukončení těžby písku.

V rámci oslav mezinárodní dne uspořádalo ministerstvo životního prostředí v roce 1991 akci nazvanou 8 dní pro Zemi. Té se u Hamerského rybníka v Praze zúčastnila i první dáma Olga Havlová, která sledovala i slavnostního slib světlušek a skautek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.