Ochrana životního prostředí

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.

Novým ministrem životního prostředí se stal Igor Červený (Motoristé). Hosté Událostí, komentářů probrali priority ministerstva a zaměřili se zejména na financování národních parků. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro životní prostředí Matěje Gregora (Motoristé) je státní rozpočet v dezolátním stavu, proto je potřeba šetřit na všech frontách. „Žádné škrty v rozpočtu národních parků nehrozí. Jen chceme využít jejich finanční rezervy do státního rozpočtu,“ vysvětluje Gregor. Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se tohoto zásahu obává. Podle exministra by to parky krátkodobě bez finančních rezerv možná zvládly, ale problém dle něj je, že to vláda navrhuje i ve střednědobém horizontu. „Každý další rok navrhujete další snížení rozpočtu národních parků. To je vyhladovění. Je to reálné ohrožení fungování národních parků,“ varuje Hladík. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) opět uložila pokutu firmě BorsodChem MCHZ za znečištění Odry v prosinci předminulého roku. Firma se podle mluvčí inspekce znovu odvolala. Případ tak bude opět řešit ministerstvo životního prostředí (MŽP). Poprvé ČIŽP pokutu udělila minulý rok v září, v prosinci ale ministerstvo rozhodnutí zrušilo. Podle inspekce měla firma vypouštět do řeky kyanid a zinek, které mohly v prosinci roku 2024 otrávit desítky ryb.

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.

Termín odvozu dalších asi 280 tun nelegálního odpadu z Brna-Horních Heršpic bude znám začátkem příštího roku, oznámilo na síti X ministerstvo životního prostředí. Německo si tak z místa nakonec odveze veškerý uložený odpad. Celkem jde o 317 tun plastů, laminátů a dalšího materiálu z demontáží letadel či větrných turbín. Z nelegální skládky odvezla najatá firma prvních 35 tun před Vánoci, o větší části odpadu ale nebylo jasno.

Za Česko v úterý na jednání ministrů životního prostředí v Bruselu vystupoval stálý zástupce ČR při EU Štěpán Černý, vyplývá ze záznamů jednání zveřejněných na stránkách Rady EU. Ministr Petr Macinka (Motoristé) původně oznámil, že Česko bude zastupovat slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba (SNS), což kritizovala část opozice. Část jednání ministrů je vždy vysílána živě a na záznamu bylo vidět, že Taraba hovoří vždy za Slovensko a za Česko pak velvyslanec Černý.

Studenti ve městech po celém Česku protestovali proti tomu, aby v čele ministerstva životního prostředí v nové vládě ANO, SPD a Motoristů sobě stál někdo z Motoristů. Podle pořádající iniciativy Univerzity za klima nejsou zástupci Motoristů kompetentní k vedení úřadu. Motoristé v čele resortu by šli svým chováním proti jeho podstatě, jednalo by se o ohrožení ochrany přírody v Česku, míní zástupci iniciativy.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zrušilo pokutu společnosti BorsodChem MCHZ za znečištění řeky Odry. Resort vyhověl odvolání firmy, které letos v září Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila pokutu za vypouštění zinku a kyanidů do řeky. Chemikálie mohly podle inspekce loni v prosinci otrávit desítky ryb. Případem se tak znovu bude zabývat ČIŽP.

Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku.

Jak nakrmíme rostoucí populaci, která se blíží deseti miliardám? A jak spojit zdravou výživu s tím, aby získávání této potravy neškodilo přírodě? To jsou klíčové otázky pro budoucnost všech. Odpovědi na ně se pokusila najít rozsáhlá zpráva EAT-Lancet, která navázala na vlivnou studii z roku 2019.

Před půlstoletím se zdálo, že gorily horské to mají spočítané. Jejich počet klesl pod 250 zvířat a přírodovědci se obávali, že nemají šanci přežít. V současné době je ale těchto primátů už přibližně čtyřikrát víc a druh přestal být kriticky ohrožený. I když je to vykoupené lidskou krví – konkrétně strážců.

Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je lidským právem, uvedl ve středu Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v klíčovém stanovisku, které může mít zásadní význam při budoucích sporech o ochranu klimatu. Pokud státy světa neochrání planetu před dopadem klimatických změn, mohou tím podle soudu porušit mezinárodní právo. Země zasažené těmito změnami mohou mít nárok na odškodnění, konstatoval ICJ v dokumentu, který klimatičtí aktivisté označují za zlomový.

Nový projekt pražských geoinformatiků by měl pomoci ke vzniku generace expertů schopných pracovat s komplikovanými družicovými daty a využívat je pro vědu i praktický život.

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Pokles biologické rozmanitosti je rychlejší v chráněných oblastech než mimo ně. Vyplývá to z výzkumu vědců z Přírodopisného muzea v Londýně (NHM), který je podle nich varovným signálem pro vedoucí představitele světové ekologické scény, kteří se sešli na konferenci OSN o biodiverzitě COP 16 v kolumbijském Cali.

Společnost KMK Granit chce začít v Krušných horách těžit živec. Už se obrátila na Karlovarský kraj s oznámením záměru stanovení dobývacího prostoru a hornické činnosti na ložisku Potůčky. Proti těžbě se vyslovilo vedení obce a přidaly se i občanské a ekologické spolky. Podle nich by hornická činnost měla špatný vliv na přírodu a rozmáhající se turistický ruch v Krušných horách.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.

Zřízení národního parku nezmění krajinu Křivoklátska, a tento krok může navíc přinést další peníze obcím a rozvoj infrastruktury v regionu, řekl v Událostech, komentářích ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Proti rozšíření chráněné oblasti brojí tisíce místních obyvatel, často ale místo argumentů zaznívají spíše jen emoce, míní ministr. Podle starostky obce Karlova Ves a předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Ivety Kohoutové (nestr.) se lidé obávají, že přijdou o venkovský styl života a také dopadů nadměrného cestovního ruchu.

Už od roku 2026 by mohli Češi nosit do obchodů zálohované plastové lahve a plechovky. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje zvýšení recyklace. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že současný systém nefunguje, průzkum ukázal, že do recyklace zamíří ze žlutých kontejnerů jen asi 19 procent PET lahví. S tím nesouhlasí bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého jsou lidé na systém barevných popelnic zvyklí a funguje dobře. Zmíněná studie je podle něj „partyzánština“.

Hoření haldy Heřmanice v Ostravě má v budoucnu zabránit ochranný sarkofág. Práce potrvají zhruba deset let a měly by stát minimálně 2,3 miliardy korun, oznámili zástupci vlády a státního podniku Diamo, který bude sanaci provádět. Zástupci města i kraje ocenili, že stát na sanaci haldy uvolní peníze. Stejná metoda byla použita i při sanaci hořícího odvalu dolu Schoeller v Libušíně na Kladensku.

Probíhá šesté vymírání druhů a člověk v tom hraje zásadní roli. Je snadné propadnout v takovém světě bezmoci, a mnoha lidem se to děje, říká v rozhovoru pro ČT bioložka zabývající se výzkumem primátů Jane Goodallová. Svět ale podle ní lze změnit k lepšímu. Přestaňte přemýšlet o tom, jak změnit svět. Změňte sebe, abyste změnili svět, vzkazuje.

Proti plánovanému průmyslovému areálu ve Stráži pod Ralskem vznikla petice. Odpůrci se obávají hlavně zvýšené dopravní zátěže a zhoršení životního prostředí. Zastupitelé města ale projekt přesto podporují. Vedení města tvrdí, že nová průmyslová zóna zajistí spoustu nových pracovních míst. Vzniknout má celkem pět objektů na ploše 160 tisíc metrů čtverečních.

Když proběhne nějaký program na ochranu přírody, většinou se to vyplatí. A to dokonce i v případě, kdy jsou výsledky zklamáním. Mnohdy to má smysl i tak, ukázala obsáhlá metastudie, která se pokusila analyzovat všechna dostupná data o úspěších a neúspěších ochranářských opatření.