Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
V Krkonoších rozdali strážci národního parku přes 160 pokut dohromady za 1,179 milionu korun. Podle mluvčího NP Krkonoše Radka Drahného se naprostá většina přestupků týká neoprávněného vjezdu motorových vozidel do klidového území národního parku. „K nárůstu těchto případů došlo v souvislosti se zahájením provozu telematického systému, který neoprávněné vjezdy monitoruje,“ vysvětluje mluvčí.
Oproti roku 2024 přibylo loni v Krkonoších třicet přestupků, návštěvníci za ně zaplatili o 271 tisíc korun více. Loňské pokuty jsou nejvyšší od roku 2021, tehdy padly pokuty přesahující jeden a půl milionu korun.
Právě za vjezd nebo vstup do klidového území platí návštěvníci v Krkonoších nejvyšší částky. Strážci národního parku za ně loni opakovaně uložili pokutu čtyřicet tisíc korun. Šlo zároveň o nejvyšší rozdanou pokutu ze všech národních parků. Drahný ale upozorňuje, že sankce může být ještě vyšší. „Za přestupek v národním parku může fyzická osoba dostat pokutu do výše sto tisíc korun, právnická osoba až dvou milionů korun,“ přibližuje.
Kácení stromů a cyklisté na elektrokolech
Nejvíce pokut rozdal největší národní park na území Česka – Šumava. „Celkem jsme za loňský rok řešili 344 přestupků, pachatelé zaplatili 426 380 korun,“ říká mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Nejvyšší pokuta, třicet tisíc korun, padla za nepovolené kácení stromů.
Podle Dvořáka byl loňský rok na Šumavě klidnější než rok 2024. Na celém území národního parku i chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava loni řešili strážci o 39 přestupků méně než předloni. Přesto návštěvníci zaplatili za přestupky dvojnásobek, v roce 2024 šlo o částku 210 780 korun. Podle mluvčího ovlivnily celkovou sumu vyšší pokuty. „Jsou to výchovné důvody. Vyšší pokutu si lidé lépe zapamatují, proto už třeba za špatné parkování nedostanou dvě stě, ale pět set korun,“ uvádí jako příklad.
„Nejčastějšími přestupky jsou každoročně nepovolený vstup do klidového území mimo značené stezky a právě i špatné parkování,“ vypočítává Dvořák. Mimo značené stezky se podle něj vydává stále více cyklistů na elektrokolech. „Začali jsme tam dávat i cedulky, které zákaz vstupu připomínají, ale ty se nějak ztrácí,“ přiznává mluvčí. Stejně jako u ostatních přestupků, i za tento může cyklista dostat na místě pokutu až deset tisíc korun.
„V letních měsících se také rozmáhá koupání v jezerech ledovcového původu. Tam ale přestupkem není koupání, ale právě nepovolený vstup do klidové zóny,“ upozorňuje Dvořák. Dodal ovšem, že naprostá většina návštěvníků se chová podle pravidel a pravidla národního parku neporušuje.
V Podyjí se návštěvníci chovali lépe než předloni
To potvrzuje i vedoucí oddělení terénní služby nejmenšího národního parku Podyjí Petr Lazárek. „Drtivá většina návštěvníků respektuje ochranné podmínky dané zákonem na ochranu přírody a krajiny, respektive návštěvním řádem,“ říká. Národní park Podyjí loni udělil pouze sedmnáct pokut v celkové výši 17 500 korun.
Předloni byl přitom počet pokut více než dvojnásobný, výše pokut dokonce téměř trojnásobná. Vedoucí odboru veřejných vztahů Veronika Králová nižší počet vysvětluje ukázněnějšími návštěvníky. Kromě nejčastějších pokut za neoprávněný vjezd nebo používání dronů padaly pokuty i za sjíždění řeky Dyje, která národní park protíná.
Fotkou na sociálních sítích se návštěvníci udají sami
Správa národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce měla meziročně přestupků více. Zatímco loni jich bylo 78, v roce 2024 o devatenáct méně. Na pokutách se vybralo 171 tisíc korun, předloni přes 149 tisíc.
„Nejčastěji postihovanými přestupky jsou nepovolené vjezdy a parkování automobilů, nedovolené táboření nebo nocování v chráněném území,“ upřesňuje mluvčí NP České Švýcarsko Tomáš Salov. Netradiční byl podle něj přestupek spáchaný českým vojákem, který nocoval na zakázaném místě. „V tomto případě jsme jej nemohli postihnout přímo, a přestupek tak řešilo ministerstvo obrany,“ popisuje Salov.
Správci přírody pachatele většinou přistihnou přímo při činu, potvrzují mluvčí parků. V případě špatného parkování můžou pachatele dohledat pomocí registrační značky vozidla. Někdy se ale pachatel udá sám, například pokud vyvěsí fotku na sociální sítě.
„Pokud řešíme přestupek, který přestupce sám sdílí na sociální sítě, zjišťujeme jeho totožnost ve spolupráci s Policií ČR a následně je zahájeno správní řízení,“ říká za NP Šumava Dvořák. V předchozích letech tímto způsobem například identifikovali ženu, která se fotila na ostrůvku v Chalupské slati. „Paní se vyfotila, dala to na sociální sítě, my jsme ji ztotožnili a paní se doznala,“ vysvětluje případ Dvořák.
Část peněz z pokut pak náleží obci, na jejímž katastru byl přestupek spáchaný. Druhá polovina jde Státnímu fondu životního prostředí, pokud byla pokuta udělená na místě. „Pokud jde přestupek do správního řízení, polovina pokuty jde ministerstvu životního prostředí,“ dodává Dvořák.
