Krkonošský národní park

Pramen Labe, který je oblíbeným turistickým cílem v Krkonoších, vyschnul. Voda se ve skružích neudržela ani po vydatných deštích. Na hřebenech hor chybí voda dlouhodobě, většinu zachytí rašeliniště, dál už se tak nedostane. Nedostatku vody na horách přispěla i zima, kdy bylo v Krkonoších méně sněhu než obvykle.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) objevili v horách nový druh pavouka – zápřednici jedovatou. Na rozdíl od většiny ostatních druhů pavouků, kteří se v Česku vyskytují, zápřednice dokáže prokousnout lidskou kůži. Podle ochranářů se jí lidé proto často obávají, útočí ale většinou pouze v sebeobraně, případně když chrání svá mláďata.

Správci českého a polského krkonošského národního parku (KRNAP) v úterý před letní sezonou rozmístili stovky metrů ochranných sítí. Nacházejí se kolem návštěvnického prostoru na vrcholu Sněžky a v nedalekém Obřím sedle. Jedná se o dočasné opatření proti neukázněným turistům, kteří chodí tam, kam nemají. Metr vysoké sítě tam budou do konce října.

V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský. Zřejmě jde o jedince, kterého v minulých dnech zaregistrovali polští kolegové na pomezí Sovích a Krzeszowských hor v Polsku, oznámil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Podle něj je zatím předčasné spekulovat o tom, zda se losi v Krkonoších usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) od 15. března dočasně uzavře jedenáct turistických cest. Opatření, které souvisí s vyhlášením osmi klidových území a s ochranou citlivých druhů živočichů, potrvá do 31. května. V terénu budou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s textem: „Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5.“ Správa KRNAP k tomuto opatření přistupuje už čtvrtým rokem.

V Krkonošském národním parku (KRNAP) začal platit dočasný zákaz vstupu na devatenáct lesních cest kvůli přezimování jelení zvěře, a to do 30. dubna. K přezimování jelení zvěře slouží na území KRNAP osmnáct přezimovacích obor a krmelišť, jsou většinou v údolích. Na české straně Krkonoš žije šest set padesát jedinců jelena lesního.

Až jedenáct vlků se může pohybovat v české části Krkonoš. Podle Správy Krkonošského národního parku zasahují na české území dvě vlčí teritoria. Šelmy se zde rozmnožují poprvé v novodobé historii. Správci parku apelovali na obyvatele a návštěvníky Krkonoš, aby vlky nekrmili a aby v přírodě nenechávali nic, co by jim mohlo k potravě posloužit.

Královéhradecký krajský úřad vydal výjimku na lov problémových jedinců vlka obecného. Nejde o bezprostřední povolení k odstřelu, ale o administrativní rámec, který po vyčerpání všech možností na zapuzení vlka lov umožní. Případný odstřel je až poslední možností a bude mu předcházet posouzení v takzvaném pohotovostním štábu. Opatření se týká sedmnácti honiteb na Trutnovsku. Sdělil to mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Důvodem rozhodnutí úřadu je ztráta plachosti několika jedinců v Podkrkonoší letos na jaře. Trvalý výskyt vlků byl v minulosti potvrzen v česko-polském pohraničí na severu kraje.

Krkonošské boudy v okolí Pece pod Sněžkou se ještě během léta připojí na centrální kanalizaci a vodovod. Bude to znamenat konec vyvážení septiků a zároveň i jistotu zásobování pitnou vodou. Vybudovat přípojky v chráněné oblasti nebylo vůbec jednoduché, pravidla se totiž řídí okolními biotopy, které je třeba chránit.

Celkem 120 přestupků musela loni řešit policie spolu se strážci národního parku Krkonoše. Nejčastěji šlo o neukázněné řidiče, kteří se snažili projet klidovým územím. Tento problém má vyřešit technologie ze západu Čech. Plzeňská firma teď pro park připravuje detektory, které na neukázněné řidiče upozorní už zdálky.

V Krkonoších se v roce 2022 potvrdil trvalý výskyt vlka obecného. Jsou tam usazené zřejmě dvě vlčí smečky. Informoval o tom mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Krkonoše se tak staly dalším vlčím teritoriem v Česku. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.

Pohřešovanou čtyřicetiletou ženu z Prahy-západ a jejího tříletého syna našla horská služba mrtvé v lese u Růžové hory v Krkonoších. Příčinu jejich smrti policie vyšetřuje. Do pátrání se zapojilo 150 lidí z řad policie, horské služby a Správy Krkonošského národního parku a také horští záchranáři z Polska. Hledali je tři dny.

Nejvyšší státní zástupce se dovolal proti zprošťujícímu rozhodnutí soudů v části takzvané krkonošské kauzy, která se týká ukládání zeminy u Pece pod Sněžkou a dotací pro Herní krajinu Pecka. Informoval o tom mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Případ tedy projedná Nejvyšší soud.

Po pádu stromu na osobní auto v Krkonoších v pátek před 10:30 zemřela řidička. V autě jela sama. Nehoda se stala na takzvané staré silnici ze Svobody nad Úpou do Janských Lázní, uvedla mluvčí královéhradecké policie Šárka Pižlová. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku Radka Drahného strom na auto spadl při kácení, které ale KRNAP nezadal. V polovině června v Krkonoších po pádu stromu na auto na silnici mezi Horním Maršovem a Malou Úpou zemřeli tři lidé.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) nechá v místě tragického pádu smrku u silnice do Malé Úpy pokácet stromy, které by mohly být rizikové. V neděli odpoledne na silnici spadl smrk na auto, ve kterém zahynuli tři lidé. Jeden člověk skončil v nemocnici. Policie řeší případ jako usmrcení z nedbalosti s možným trestem až šest let vězení.

Po pádu stromu na auto v Krkonoších v neděli odpoledne zemřeli tři lidé. Jeden člověk skončil v nemocnici. Nehoda se stala na silnici II/252 do Malé Úpy. Hasiči to uvedli na Twitteru. Podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo asi o 30 metrů vysoký smrk, jehož pád s největší pravděpodobností způsobil poryv větru. Na Sněžce měl v neděli odpoledne vítr sílu orkánu. Policie silnici na Malou Úpu a na hraniční přechod do Polska na Pomezních Boudách nejméně do pondělních 15:00 uzavřela kvůli hrozícímu pádu dalších stromů.

Nejvyšší český vrchol znovu obepíná ochranná plastová síť. Rozvinuli ji tam správci českého a polského národního parku. Přes léto má neukázněným návštěvníkům hor zabránit v pohybu mimo vyznačené plochy, a tedy i v devastaci vzácné přírody.

Krkonošský národní park (KRNAP) zahájil správní řízení s lyžařkou Sandrou Schützovou, donedávna českou reprezentantkou v běhu na lyžích. Podle fotografií, které sama zveřejnila na sociálních sítích, se zřejmě pohybovala v přísně střežené lokalitě v Obřím dole, kam je vstup podle zákona zakázaný. Lyžařka to popírá.

Stavba Herní krajiny Pecka v Krkonoších byla v pořádku stejně jako ukládání zeminy v Peci pod Sněžkou. Rozhodl o tom odvolací soud, na který se obrátil státní zástupce poté, co byli v první instanci nepravomocně všichni obžalovaní osvobozeni. Platí tedy, že se starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek, někdejší ředitel Krkonošského národního parku Jan Hřebačka a dalších sedm obžalovaných ničeho nedopustili a trestné činy, o nichž hovořila obžaloba, se nestaly. Postup žalobců v kauze chce prošetřit ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Případ údajného dotačního podvodu a poškození přírody v Krkonoších míří k pražskému Vrchnímu soudu. Státní zástupce a jeden z obžalovaných se totiž odvolali. České televizi to potvrdila Kateřina Podeszwová, mluvčí královéhradeckého krajského soudu, který kauzu původně řešil. V takzvané krkonošské kauze soud loni v listopadu zprostil obžaloby devět lidí včetně starosty Pece pod Sněžkou Alana Tomáška (SNK SNĚŽKA) i bývalého ředitele Správy KRNAP Jana Hřebačky.

Horní úsek lanovky na Sněžku zastavil ve středu ráno silný vítr. Na Sněžce podle meteorologů dosáhl v nárazu rychlosti 137 kilometrů v hodině, tedy síly orkánu. V Krkonoších nadále platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice, značí mírné nebezpečí. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal před silným větrem dvě výstrahy.

Nový rok přinese větší pravomoci strážcům přírody. Především budou moci zastavit vozidla, která vjela do míst, kam nesmí. V zákoně se objevila i možnost natáčet přestupky. Správci chráněných oblastí v nich nově také budou moci zakázat používání pyrotechniky. To vše proto, že turistů v přírodě dlouhodobě přibývá, a ne všichni jsou k ní citliví. S Novým rokem také začnou platit pravidla pro účinnější zásah proti nechtěným druhům. Vztahují se na celou Evropskou unii.

Sněžku v neděli zasáhl vítr o rychlosti orkánu. V nárazech tam dosáhl rychlosti 134,3 kilometru v hodině, uvedla na Facebooku správa polského Krkonošského národního parku. Hranice orkánu je 118 kilometrů v hodině. Vichřice zastavila oba úseky lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku.