Krkonošský národní park

Velká část tuzemských horských středisek prochází proměnou. Apartmány přibývají třeba v Peci pod Sněžkou, podhorská obec Čeladná v Beskydech se stala významným turistickým centrem. Proměnami v průběhu let procházela i Labská bouda v Krkonoších, která slavila o víkendu půlstoletí. V některých oblastech se zase přestavují i některé nepoužívané a zchátralé horské boudy. Místní podnikatelé se připravují na nadcházející lyžařskou sezonu, ceny skipasů zvyšují podle Asociace horských středisek zhruba dvě třetiny areálů.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Podle ředitele národního parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody.

První víkend po vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok se na místo přijely podívat tisíce turistů. Láká je mimo jiné největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Starostové, ochranáři i místní teď přemýšlejí, jak se na takový nápor nových návštěvníků připravit. Inspirovat se mohou dalšími dvaceti šesti chráněnými krajinnými oblastmi vyhlášenými na území Česka.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) se začátkem letní sezony nabádají návštěvníky Krkonoš, aby vážili, kam a kdy se vydat s ohledem na extrémní návštěvnost některých lokalit. Apelují i na dodržování pravidel v národním parku. Krkonoše patří s více než dvanácti miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky v Evropě.

Luční bouda v Krkonoších omezila provoz kvůli sporům se správou tamního národního parku (KRNAP) ohledně pokut za vjezdy do rezervace. „Jestliže jsou pokuty mezi dvaceti až čtyřiceti tisíci korunami za jednotlivý výjezd pro člověka, kterému já zaplatím za seřízení automatů na kávu čtyři tisíce, tak je to podle mě šikanování,“ prohlásila v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová. Správa KRNAPu ale pokládá postup Luční boudy za nátlakovou strategii. „Podstata sporu spočívá v tom, že Luční bouda není ochotná respektovat zákon o ochraně přírody a krajiny, který nastavuje jasná pravidla pro to, jak mohou podnikatelé fungovat v klidovém území,“ oponoval Sovové mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný.

Luční bouda v Krkonoších je od začátku června uzavřena pro kolemjdoucí, občerství se v ní jen ubytovaní. Majitelé se tak rozhodli po sporech se správou národního parku ohledně pokut za vjezdy do rezervace. KRNAP to vnímá jako nátlak a říká, že jen efektivněji kontroluje pohyb aut v chráněném území.

Správa Krkonošského národního parku chce omezit vjezdy autobusů, které vozí turisty z Horních Míseček na Zlaté návrší u Vrbatovy boudy. Autobusy jezdily v letní sezoně od června do konce listopadu, a to na základě výjimky. Ta ale končí 30. dubna a nová dohoda zatím není.

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.

Kvůli přílišnému množství aut v Krkonošském národním parku (KRNAP) ochranáři nasadili kamery. Monitorují provoz na devíti místech v rezervaci. Řidiče bez povolení k vjezdu pak strážci požádají o vysvětlení a mohou je potrestat pokutou. Některým podnikatelům se to ale nelíbí.

Na Jeleních loukách v Krkonoších chce stavět soukromý investor luxusní penzion. Vedení města Pec pod Sněžkou na jaře tvrdilo, že chystaný projekt není v souladu s územním plánem. Reportéři ČT zjišťovali, proč o půl roku později vedení města změnilo názor a s výstavbou souhlasí. Natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Někteří turisté v Krkonoších zneužívají útulny k plánovanému nocování. Podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se tak dělo v letní sezoně denně. Takové chování ale škodí okolní přírodě. Přístřešky nejsou vybaveny toaletami, navíc noční pobyt lidí ruší zvěř. Útulny přitom mají sloužit jako nouzový přístřešek třeba při náhlé změně počasí.

Pramen Labe, který je oblíbeným turistickým cílem v Krkonoších, vyschnul. Voda se ve skružích neudržela ani po vydatných deštích. Na hřebenech hor chybí voda dlouhodobě, většinu zachytí rašeliniště, dál už se tak nedostane. Nedostatku vody na horách přispěla i zima, kdy bylo v Krkonoších méně sněhu než obvykle.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) objevili v horách nový druh pavouka – zápřednici jedovatou. Na rozdíl od většiny ostatních druhů pavouků, kteří se v Česku vyskytují, zápřednice dokáže prokousnout lidskou kůži. Podle ochranářů se jí lidé proto často obávají, útočí ale většinou pouze v sebeobraně, případně když chrání svá mláďata.

Správci českého a polského krkonošského národního parku (KRNAP) v úterý před letní sezonou rozmístili stovky metrů ochranných sítí. Nacházejí se kolem návštěvnického prostoru na vrcholu Sněžky a v nedalekém Obřím sedle. Jedná se o dočasné opatření proti neukázněným turistům, kteří chodí tam, kam nemají. Metr vysoké sítě tam budou do konce října.

V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský. Zřejmě jde o jedince, kterého v minulých dnech zaregistrovali polští kolegové na pomezí Sovích a Krzeszowských hor v Polsku, oznámil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Podle něj je zatím předčasné spekulovat o tom, zda se losi v Krkonoších usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) od 15. března dočasně uzavře jedenáct turistických cest. Opatření, které souvisí s vyhlášením osmi klidových území a s ochranou citlivých druhů živočichů, potrvá do 31. května. V terénu budou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s textem: „Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5.“ Správa KRNAP k tomuto opatření přistupuje už čtvrtým rokem.

V Krkonošském národním parku (KRNAP) začal platit dočasný zákaz vstupu na devatenáct lesních cest kvůli přezimování jelení zvěře, a to do 30. dubna. K přezimování jelení zvěře slouží na území KRNAP osmnáct přezimovacích obor a krmelišť, jsou většinou v údolích. Na české straně Krkonoš žije šest set padesát jedinců jelena lesního.

Až jedenáct vlků se může pohybovat v české části Krkonoš. Podle Správy Krkonošského národního parku zasahují na české území dvě vlčí teritoria. Šelmy se zde rozmnožují poprvé v novodobé historii. Správci parku apelovali na obyvatele a návštěvníky Krkonoš, aby vlky nekrmili a aby v přírodě nenechávali nic, co by jim mohlo k potravě posloužit.

Královéhradecký krajský úřad vydal výjimku na lov problémových jedinců vlka obecného. Nejde o bezprostřední povolení k odstřelu, ale o administrativní rámec, který po vyčerpání všech možností na zapuzení vlka lov umožní. Případný odstřel je až poslední možností a bude mu předcházet posouzení v takzvaném pohotovostním štábu. Opatření se týká sedmnácti honiteb na Trutnovsku. Sdělil to mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Důvodem rozhodnutí úřadu je ztráta plachosti několika jedinců v Podkrkonoší letos na jaře. Trvalý výskyt vlků byl v minulosti potvrzen v česko-polském pohraničí na severu kraje.

Krkonošské boudy v okolí Pece pod Sněžkou se ještě během léta připojí na centrální kanalizaci a vodovod. Bude to znamenat konec vyvážení septiků a zároveň i jistotu zásobování pitnou vodou. Vybudovat přípojky v chráněné oblasti nebylo vůbec jednoduché, pravidla se totiž řídí okolními biotopy, které je třeba chránit.

Celkem 120 přestupků musela loni řešit policie spolu se strážci národního parku Krkonoše. Nejčastěji šlo o neukázněné řidiče, kteří se snažili projet klidovým územím. Tento problém má vyřešit technologie ze západu Čech. Plzeňská firma teď pro park připravuje detektory, které na neukázněné řidiče upozorní už zdálky.

V Krkonoších se v roce 2022 potvrdil trvalý výskyt vlka obecného. Jsou tam usazené zřejmě dvě vlčí smečky. Informoval o tom mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Krkonoše se tak staly dalším vlčím teritoriem v Česku. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.