Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.
Více než sedmdesát procent občanů zemí sedmadvacítky si podle průzkumu Evropského parlamentu myslí, že mají osobně ze členství v Unii prospěch. Přitom jen asi 45 procent dotázaných ale vidí EU pozitivně. Neutrální názor na EU má 38 procent lidí a negativní pak 16 procent. Dopadů členství v Evropské unii je mnoho, obecně by se ale daly rozdělit na tři hlavní kategorie: nové svobody a příležitosti, které z členství plynou, aspekty ovlivňující ekonomiku zemí nebo bezpečnost a stabilita. Všechno, co z členství v zemích sedmadvacítky vyplývá, se ale bez nadsázky ovlivňuje navzájem.
Svoboda a příležitosti
To nejjednodušší na vysvětlení, jak členství v Unii ovlivňuje život běžného Čecha nebo kteréhokoli jiného Evropana, se dá zahrnout do kategorie svoboda a příležitosti. Jasným příkladem je cestování: to díky členství v EU si nemusíme před cestou na dovolenou třeba do Řecka nebo Španělska vyřizovat víza, díky pasu občana země Evropské unie můžeme používat na letišti rychlejší samoobslužnou bránu a nestát zdlouhavě ve frontách.
Svoboda pohybu osob ale poskytuje více výhod: v Evropské unii platí jednotná práva pasažérů letadel, vlaků, autobusů, lodí a jiných dopravních prostředků. Například jsou tak stanovena jednotná pravidla pro náhradu za zpoždění nebo zrušení spoje, což se týká hlavně letadel a železnic. Evropské dopravní společnosti jsou tak nuceny řídit se pravidly Evropské unie a poskytnout svým pasažérům odpovídající náhradu, na rozdíl například od amerických linek, u kterých zisk náhrady často vyžaduje složité právní vyjednávání.
Další výhodou, kterou mohou využívat hlavně mladí Evropané, je program Erasmus, umožňující studium v jiných zemích Evropy. Jedná se o největší evropský vzdělávací program a funguje už od roku 1987. Je do něj zapojeno i několik nečlenských států EU, díky čemuž se ho také Češi mohli účastnit už od roku 1998, šest let před svým vstupem do EU. To také českým studentům a pracovníkům vysokých škol umožňuje v současnosti vyrazit například i do Turecka nebo na Island. Mezi lety 1998 až 2023 využilo Erasmu přes 410 tisíc Čechů. Studenti vyjeli díky programu do roku 2023 na 121 540 studijních pobytů a 22 628 praktických stáží, nejčastěji mířili do Německa, Španělska a Spojeného království.
Pohyb po Evropě značně usnadňuje také roaming. Díky němu můžou Evropané v jiných členských zemích EU volat, psát zprávy a používat mobilní data za stejných podmínek a za stejné částky jako v domovské telekomunikační síti. Tato služba je stále relativně nová, funguje od roku 2017 a zatím je platná až do roku 2032.
S volným pohybem osob úzce souvisí i Schengenský prostor, díky kterému nejsou občané některých evropských států kontrolováni na hranicích. Tento program vychází z Evropské unie, ale ve skutečnosti neplatí automaticky pro všechny členské země EU; nezahrnuje totiž Irsko a Kypr.
Od března 2024 se absence hraničních kontrol vztahuje i na Bulharsko a Rumunsko, ale jen při letecké a námořní přepravě. Například při cestě autem do Rumunska tak jsou Češi třeba na hranicích s Maďarskem stále kontrolováni. Naopak ale jsou součástí dohody i země mimo EU, které patří do Evropského sdružení volného obchodu: jedná se o Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.
Členství v EU dále Čechy například chrání ve vztahu k obchodníkům. Podle předpisů EU tak musí prodejce nechat opravit či nahradit zboží, které se porouchá, nefunguje či nevypadá tak, jak bylo inzerováno, případně za něj musí zcela či částečně vrátit peníze. Zákazník má bezplatný nárok na minimální dvouletou záruku. U nákupu přes internet je zase možné zboží do 14 dní vrátit bez udání důvodu.
Ekonomické aspekty
Schengenský prostor neznamená jen to, že turisté ušetří na hranicích čas. Jeho důležitým principem je totiž také téměř volný pohyb zboží. Evropská unie díky smlouvám umožnila vznik jednotného evropského trhu, který značně zrychluje a zlevňuje obchod napříč členskými státy. Důležitá zásada evropského jednotného trhu říká, že zboží z ostatních členských zemí nemůže být znevýhodňováno oproti domácímu výrobku clem nebo speciální daní.
Podstatnou součástí je dále volný pohyb služeb, díky kterému mohou čeští podnikatelé poskytovat své služby přes hranice bez toho, že by byli ve státě, kde službu poskytují, usazení. Fungování evropského jednotného trhu stojí také na volném pohybu kapitálu, čímž se rozumí volný pohyb finančního kapitálu i hmotného majetku po členských zemích EU. Občané Evropské unie tak mohou využívat finančních služeb v jakémkoliv jiném členském státě. V neposlední řadě jednotný trh umožňuje lidem pracovat v jiných členských státech Unie.
Podle ředitele České podnikatelské reprezentace v EU (CEBRE) Pavla Zelenky vyplynulo z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi firmami, že 89 procent podniků považuje členství České republiky v Unii za přínosné. „Dostaly se na jeden z největších trhů, na masivní trh Evropské unie. Vnímají i to, že se jedná o jednotný trh,“ poukázal.
Země sedmadvacítky jsou odpovědné za přibližně 15 procent světového obchodu se zbožím a Evropská unie se řadí spolu se Spojenými státy americkými a Čínou mezi největší hráče na mezinárodním trhu.
Důsledkem členství v Evropské unii nejsou jen otevřené hranice, přístup na společný trh a na druhé straně různá nařízení a požadavky, ale také peníze. Česko je stále v pozici čistého příjemce, takže z unijního rozpočtu dostává více, než do něj dává. V roce 2023 dostalo Česko z rozpočtu EU 116,7 miliardy korun, zatímco do něj odvedlo necelých 50 miliard. Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 39,5 miliardy korun činilo celkové kladné saldo 89,5 miliardy korun.
Evropské peníze využívají soukromníci i samosprávy na budování infrastruktury, opravu památek, stavbu cyklostezek, modernizaci nemocnic nebo na různé investice. Jejich vliv je k vidění po celé republice. Například v Karlovarském kraji výrazně pomohly evropské peníze dopravě, obchvaty z evropských peněz mají například Cheb, Mariánské Lázně, Hroznětín či Hranice. Šlo přitom u každého obchvatu o stovky milionů korun. Dotace z EU také zachránily některé už téměř rozpadlé památky, jako například klášter v Teplé.
Evropské dotace pomáhají zachraňovat i českou přírodu. Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun a další stovky milionů mají následovat v dalších letech. Podle Správy KRNAP je příroda v Krkonoších i díky EU v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí.
Bezpečnost a stabilita
Až donedávna bylo pro občana EU těžko představitelné, že by jeho zemi mohl hrozit ozbrojený konflikt s jiným státem. V současné situaci, kdy se v těsném sousedství Evropské unie rozhořel největší útok na evropskou zemi od konce druhé světové války, se otázka bezpečnosti však dostává čím dál tím více do popředí. Když si zájemce v internetovém vyhledávači zadá „výhody členství v EU“, pravděpodobně narazí na oficiální stránky Evropské unie, na kterých se „mír a stabilita“ uvádí coby klíčový úspěch Unie hned na prvním místě. V roce 2012 sedmadvacítka dokonce za své snažení na tomto poli získala Nobelovu cenu míru.
Obří podíl na míru v Evropě má pochopitelně Severoatlantická aliance. Patří do ní 23 členů sedmadvacítky, pouze čtyři státy – Rakousko, Kypr, Malta a Irsko – stojí v současnosti mimo NATO. EU pak hraje roli především v udržování míru mezi jednotlivými členskými státy, ale i navenek: například od počátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu Unie přijala řadu ekonomických sankcí proti agresorskému státu, jako je třeba omezení přístupu na evropské finanční trhy, uzavření vzdušného prostoru EU ruským letadlům nebo zákaz importu některým komodit z Ruska nebo naopak exportu do Ruska.
Taková opatření tedy mohou sloužit jako odstrašující prostředek pro jiné aktéry mimo Unii, kteří by si přáli napadat jiné evropské státy, nebo dokonce státy sedmadvacítky, narušovat ekonomickou stabilitu a rozsévat strach.
EU ve sféře bezpečnosti také například pracuje na omezení šíření zbraní ve světě nebo umožňuje předávání informací mezi policiemi jednotlivých států přes organizaci Europol, což zlepšuje boj s organizovaným zločinem, nebo dokonce terorismem.
Hojně diskutovaným tématem dotýkajícím se bezpečnosti je migrace ze třetích zemí do Unie. Existují obavy, že příliš laxní migrační opatření můžou způsobovat například snadnější přístup islamistických teroristů do Evropy a do jednotlivých členských států. Z tohoto hlediska je také někdy kritizován princip otevřených hranic mezi jednotlivými státy.
Největší kontroverze panují kolem konceptu takzvané povinné solidarity, která se snaží pomáhat především jižním státům EU, jako je třeba Itálie nebo Španělsko, do kterých směřuje největší množství migrantů z Afriky. Evropský parlament 10. dubna letošního roku přijal migrační balíček, podle kterého členské země Evropské unie budou muset pomáhat přetíženým státům na okraji Unie, ale budou mít možnost si vybrat, jak to udělat. Mohou, ale nemusí převzít žadatele o azyl, nebo místo toho poslat peníze, případně poskytnout materiální pomoc.
Ve zmíněném nařízení platí ale výjimka pro státy, které jsou pod velkým migračním tlakem. To zahrnuje například i státy, které přijaly významný počet ukrajinských uprchlíků, tedy i Česko. V článku 9 tohoto předpisu je stanoveno, že Evropská komise bude každý rok vyhodnocovat situaci v Evropské unii a zjišťovat, které země jsou pod jakým tlakem, i pokud jde například o počet udělených dočasných ochran. Pokud to bude nad rámec spravedlivého podílu dané země, bude to znamenat, že tento členský stát už nebude muset být solidární s dalšími členskými zeměmi.
Ačkoli se možná obtížně posuzuje, nakolik by se bezpečnostní situace v Česku bez členství v EU změnila, otázka obrany a bezpečnosti Evropy je klíčová pro 45 % Čechů, jak ukazuje výzkum Evropské unie Eurobarometr. Pro dalších 33 % je pak klíčové téma migrace a azylu.
