Bulharsko a Rumunsko vstoupily do Schengenu

3 minuty
Bulharsko a Rumunsko vstoupily do Schengenu
Zdroj: ČT24

Bulharsko a Rumunsko vstoupily do schengenského prostoru. Po třinácti letech čekání zatím končí kontroly na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi, pozemní kontroly kvůli vetu Rakouska, které se bojí přílivu žadatelů o azyl, zůstávají. To znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP.

Od neděle se také do Bulharska a Rumunská létá z druhého terminálu pražského Letiště Václava Havla. Doposud cestující do těchto zemí létali z prvního terminálu, odkud se cestuje do zemí mimo schengenský prostor.

„Skutečná výhoda přijde až se zrušením kontrol na pozemní hranici,“ má jasno cestující z rumunského letiště, kterému zatím vstup do Schengenu ušetří při každém letu zhruba dvacet minut.

„Je to velký úspěch pro obě země,“ poznamenala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je to historický okamžik pro schengenský prostor, největší oblast volného pohybu na světě. Společně budujeme silnější a jednotnější Evropu pro všechny naše občany,“ dodala.

Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy EU ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly.

V roce 2011 Nizozemsko s Finskem, později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru na konci roku 2022. Podpořilo tehdy přitom vstup Chorvatska, i když to se stalo členem Evropské unie až v roce 2013, zatímco Bulharsko a Rumunsko už v roce 2007. Později Rakousko souhlasilo aspoň s omezeným členstvím obou zemí v schengenském prostoru.

Silniční dopravci jsou zklamaní

Přestože silniční kontroly nadále zůstávají, má tento krok silnou symbolickou hodnotu. Rumunská ministryně spravedlnosti Alina Gorgiuová je přesvědčená, že to přiláká investory, zvýší atraktivitu země a pomůže k její prosperitě.

Silniční dopravci ale zůstávají zklamaní. Agentura AFP s odvoláním na informace od jednoho z rumunských svazů dopravců upozornila, že na hranicích s Maďarskem se čeká osm až šestnáct hodin a s Bulharskem dvacet až třicet hodin.

Bulharští přepravci upozorňují, že letecky a po moři putují jen tři procenta zboží – zbytek po silnici a železnici. Podnikatelé i politici z obou zemí ale věří, že se i silniční kontroly brzy podaří odstranit. „Máme před sebou jen jeden krok s velmi jasným plánem. Do konce roku vstoupit do pozemního schengenského prostoru. Rumunsko teď vstupuje do období rozvoje,“ míní premiér Marcel Ciolacu.

Podobně mluví také bulharský ministr vnitra Kalin Stojanov: „Bulharsko se plně zapojí do schengenského prostoru do konce roku 2024. Ukázali jsme a nadále ukazujeme nelegálním migrantům, že by se do Evropy neměli vydávat přes Bulharsko.“

Schengenský prostor byl vytvořený v roce 1985. Vstupem Bulharska a Rumunska se počet jeho členů zvyšuje na 29. Patří k nim 25 z celkem 27 států EU a jejich sousedé – Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvu spravedlnosti a usmíření“.
před 1 mminutou

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
před 8 mminutami

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
17:57Aktualizovánopřed 22 mminutami

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
12:37Aktualizovánopřed 31 mminutami

Mluvčí německé vlády popřel, že by Merz vyhlásil nouzový stav kvůli migraci

Mluvčí nové německé vlády ve čtvrtek pozdě odpoledne dementoval, že by kancléř Friedrich Merz vyhlásil národní nouzový stav v migračních a azylových otázkách. Takovou informaci předtím přinesl deník Die Welt s odvoláním na své zdroje. Cílem opatření podle listu mělo být pozastavení platnosti takzvané dublinské dohody, která mimo jiné stanoví, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. To by se dotklo také Česka, které s Německem sdílí hranici dlouhou 817 kilometrů.
17:28Aktualizovánopřed 34 mminutami

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
10:05Aktualizovánopřed 38 mminutami

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
15:36Aktualizovánopřed 43 mminutami

Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
11:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...