Bulharsko a Rumunsko vstoupily do schengenského prostoru. Po třinácti letech čekání zatím končí kontroly na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi, pozemní kontroly kvůli vetu Rakouska, které se bojí přílivu žadatelů o azyl, zůstávají. To znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP.
Od neděle se také do Bulharska a Rumunská létá z druhého terminálu pražského Letiště Václava Havla. Doposud cestující do těchto zemí létali z prvního terminálu, odkud se cestuje do zemí mimo schengenský prostor.
„Skutečná výhoda přijde až se zrušením kontrol na pozemní hranici,“ má jasno cestující z rumunského letiště, kterému zatím vstup do Schengenu ušetří při každém letu zhruba dvacet minut.
„Je to velký úspěch pro obě země,“ poznamenala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je to historický okamžik pro schengenský prostor, největší oblast volného pohybu na světě. Společně budujeme silnější a jednotnější Evropu pro všechny naše občany,“ dodala.
Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy EU ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly.
V roce 2011 Nizozemsko s Finskem, později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru na konci roku 2022. Podpořilo tehdy přitom vstup Chorvatska, i když to se stalo členem Evropské unie až v roce 2013, zatímco Bulharsko a Rumunsko už v roce 2007. Později Rakousko souhlasilo aspoň s omezeným členstvím obou zemí v schengenském prostoru.
Silniční dopravci jsou zklamaní
Přestože silniční kontroly nadále zůstávají, má tento krok silnou symbolickou hodnotu. Rumunská ministryně spravedlnosti Alina Gorgiuová je přesvědčená, že to přiláká investory, zvýší atraktivitu země a pomůže k její prosperitě.
Silniční dopravci ale zůstávají zklamaní. Agentura AFP s odvoláním na informace od jednoho z rumunských svazů dopravců upozornila, že na hranicích s Maďarskem se čeká osm až šestnáct hodin a s Bulharskem dvacet až třicet hodin.
Bulharští přepravci upozorňují, že letecky a po moři putují jen tři procenta zboží – zbytek po silnici a železnici. Podnikatelé i politici z obou zemí ale věří, že se i silniční kontroly brzy podaří odstranit. „Máme před sebou jen jeden krok s velmi jasným plánem. Do konce roku vstoupit do pozemního schengenského prostoru. Rumunsko teď vstupuje do období rozvoje,“ míní premiér Marcel Ciolacu.
Podobně mluví také bulharský ministr vnitra Kalin Stojanov: „Bulharsko se plně zapojí do schengenského prostoru do konce roku 2024. Ukázali jsme a nadále ukazujeme nelegálním migrantům, že by se do Evropy neměli vydávat přes Bulharsko.“
Schengenský prostor byl vytvořený v roce 1985. Vstupem Bulharska a Rumunska se počet jeho členů zvyšuje na 29. Patří k nim 25 z celkem 27 států EU a jejich sousedé – Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island.
