Bílý dům se detektory lži snaží potírat úniky informací

Poté, co se v médiích objevily informace o tom, že personální úřad americké vlády plánuje najmout osobního řidiče pro členy svého vedení, začalo okamžitě vyšetřování s cílem zjistit, kdo tyto interní informace poskytl médiím. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na své s děním obeznámené zdroje.

Záměr najmout řidiče pro Úřad pro personální řízení (OPM) lze jen stěží považovat za cosi utajovaného či přísně tajného. Jeden z úředníků této agentury ostatně v textové zprávě kolegovi zavtipkoval, že informace nakonec stejně bude muset být zveřejněna jako inzerce volného pracovního místa.

Únik informace o plánu najmout šoféra, o nichž jako první informovala agentura Reuters, však byl pro OPM a Bílý dům nepříjemný. Úřad totiž ve stejné době v rámci iniciativy skupiny pro efektivitu vlády Elona Muska snižoval počet federálních pracovníků a propouštěl stovky vlastních zaměstnanců.

Incident podtrhuje odhodlání prezidenta Donalda Trumpa potírat úniky informací do médií, včetně těch týkajících se neutajovaných informací a běžného chodu vlády.

Agentura Reuters hovořila s devíti stávajícími i bývalými zaměstnanci federální vlády za současné Trumpovy administrativy, kteří popsali koordinované úsilí o odhalení úniků informací všeho druhu. Vyšetřování má dvojí účel – zamezit únikům a zároveň odstranit federální zaměstnance, kteří jsou považováni za neloajální Trumpově politické agendě, popsali čtyři z vládních zaměstnanců.

„Prezident Trump se jasně vyjádřil, že ze strany zaměstnanců federální vlády nebude tolerovat úniky informací do médií, která vydávají falešné zprávy. To dá rozum,“ prohlásila mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

V několika vládních agenturách, včetně ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS), ministerstva spravedlnosti a ministerstva obrany, manažeři oznámili zaměstnancům, že po zveřejnění neutajovaných informací v médiích budou muset podstoupit testy na detektoru lži, sdělilo šest vládních zaměstnanců agentuře.

Detektory lži nejsou plně spolehlivé

Výsledky testu na detektoru lži se u amerických soudů zřídkakdy používají jako důkazy, jelikož existují pochybnosti o jejich spolehlivosti.

Manažeři DHS zaměstnancům řekli, že se musejí podrobit testům. Ne nutně kvůli úniku informací, ale kvůli podezření, že by mohli hovořit s médii, poznamenaly čtyři zdroje z ministerstva. Pracovníkům DHS bylo řečeno, že pokud vyšetření na detektoru lži nepodstoupí, mohli by být propuštěni.

Poté, co do tisku unikly podrobnosti o březnové schůzce na DHS, které se zúčastnila ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová a tehdejší úřadující správce Federální agentury pro krizové situace (FEMA) Cameron Hamilton, nařídili manažeři DHS testy na detektoru lži nejméně čtyřem z účastníků jednání. Uvedli to dva zaměstnanci FEMA, která je součástí DHS. Účastníci včetně Hamiltona podstoupili testy na detektoru lži na Úřadu pro bezpečnost v dopravě (TSA) ve Virginii.

Jeden ze zaměstnanců FEMA dostal placené volno poté, co detektor ukázal nejednoznačné výsledky, i když není jasné, zda tento test souvisel s výše zmíněnou schůzkou. Jeden pracovník DHS sdělil Reuters, že dal výpověď poté, co mu bylo nařízeno test na detektoru lži podstoupit, protože se bál, že bude falešně obviněn z úniku informací.

Pracovníci DHS byli vyzváni, aby podepsali dohodu o zachování mlčenlivosti o testech, tvrdí další zaměstnanec ministerstva. Ministerstvo na žádost o vyjádření odpovědělo, že se neomlouvá za snahu vymýtit únik informací. „Nezáleží nám na vašem postavení, funkčním období, politické funkci nebo statusu kariérního úředníka. Únik informací vysledujeme a budeme ho stíhat v plném rozsahu zákona,“ nechal se slyšet mluvčí DHS.

Únik informací obecně není trestný, pokud se nejedná o utajované nebo jinak chráněné informace včetně informací o národní bezpečnosti, které mohou ohrozit lidi.

Únik informací může být ve veřejném zájmu

Podle historiků a odborníků na politiku může být někdy únik informací, včetně těch neutajovaných, ve veřejném zájmu. Zároveň však upozorňují, že tyto informace mohou narušit prezidentovu politickou agendu a snížit efektivitu administrativy. „Ne vždy únik informací přispívá k míru, dobré vládě a ústavním svobodám,“ uvedl historik Timothy Naftali, bývalý ředitel Nixonovy prezidentské knihovny v Kalifornii.

Trumpova administrativa kromě zpřísnění pravidel pro zaměstnance usiluje také o širší přístup k záznamům novinářů. V dubnu ministerstvo spravedlnosti usnadnilo prokurátorům, kteří vyšetřují úniky informací do médií, vyžádat si od novinářů záznamy a výpovědi.

Směrnice ministryně spravedlnosti Pam Bondiové změnila politiku ministerstva z doby vlády bývalého prezidenta Joea Bidena. Ta zakazovala prokurátorům zabavovat záznamy telefonních hovorů a e-mailů novinářů, pokud nebyli podezřelí v trestním vyšetřování nesouvisejícím se zpravodajstvím nebo pokud nezískali informace nezákonnými metodami.

Kritici Trumpovy administrativy tvrdí, že vyšetřování úniku informací slouží jako politický nástroj k potlačení toho, co vláda označuje za neloajalitu. Trumpův Bílý dům tím vysílá jasný signál, že využije veškeré dostupné prostředky k potlačení jakéhokoli úniku informací, který považuje za nepřijatelný, míní Brad Moss, právník v oblasti národní bezpečnosti ve Washingtonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Tel Aviv má minimálně jednu oběť. Hlášená je jedna oběť i v Abú Dhabí

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...