Ministerstvo spravedlnosti

Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti a místopředsedkyně dřívější ČSSD (dnes SOCDEM) Marie Benešová. České televizi to potvrdila někdejší ústecká hejtmanka Jana Vaňhová, o úmrtí advokátky na síti X informoval také předseda Rady ČTK David Soukup. Benešová byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014, a potom znovu ve vládě Andreje Babiše (ANO) od dubna 2019 do prosince 2021, tehdy už ale jako nestranička za hnutí ANO.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že hlavními prioritami pro zbytek funkčního období jeho kabinetu je schválení důchodové reformy, revize sociálních dávek, další investice do dopravy i průmyslu nebo změny ve školství. O důchodové reformě chce vláda finálně hlasovat už příští pátek, revize sociálních dávek však nabrala zpoždění. Zásadní reformy už současná vláda neplánuje, prioritou jsou pro ministry již rozpracované změny. Opozice se v obou parlamentních komorách snaží přijetí některých pro vládu klíčových předloh zastavit.

Dva navržené zákony, které předkládají ministerstva vnitra a spravedlnosti, slibují lidem perzekvovaným komunistickým režimem odškodnění ve výši sto tisíc korun. Peníze mají dostat dvě skupiny disidentů. První jsou ti s ochranným dohledem, kteří museli například hlásit pobyt mimo bydliště nebo trpět domovní prohlídky. Druhou skupinu tvoří lidé, které Státní bezpečnost (StB) nutila k emigraci.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Pátek byl pro končícího ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) ve vládě posledním dnem, spolu s ním odchází také dalších osm lidí. Uvolněnou pozici už kabinet obsazovat nebude, agendu přebere ministerstvo spravedlnosti. Šalomoun ve své funkci například snížil počet unijních směrnic, jež se nepodařilo přijmout včas, a postavil vládní analytický útvar.

Ministerstvo spravedlnosti představilo nový návrh zpřísnění pravidel pro advokátní úschovy, který má zvýšit dohled a kontrolu ze strany bank i profesní komory. Politickou diskusi vyvolala kauza advokátky, která podle policie zpronevěřila více než 150 milionů korun. Poškození v kauze Hany Sukové si koncem července na ministerstvu spravedlnosti vyslechli přiznání, že systém selhal.

Po zaměstnancích soudů míří do stávky také zaměstnanci státních zastupitelství v Praze. Stávka má začít v pátek 11. října a trvat bude do úterý 15. října. Celkem zůstanou zaměstnanci Městského státního zastupitelství v Praze a všech pražských obvodních státních zastupitelství s výjimkou Prahy 6 ve stávce tři dny. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli předsedkyně stávkového výboru Iva Jurová a mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Do stávky se podle Cimbaly zapojí více než devadesát procent zaměstnanců.

Začala třídenní stávka zaměstnanců v justici. Na řadě míst v Česku protest ochromil fungování soudů. Mimo provoz zůstávají podatelny, pokladny nebo informační centra. Třeba okresní soudy v Jablonci nad Nisou nebo v Semilech jsou ale uzavřené zcela. Referenti neodpovídají na dotazy a lidé nemohou nahlížet do spisů. Soudci také odročují některá už nařízená jednání. Konají se jen ta, pro která se podařilo zajistit zapisovatelku, nebo ta, která se obejdou bez její přítomnosti.

Do justičního areálu na severu Čech se má přesunout téměř 850 zaměstnanců krajského a okresního soudu a další instituce. Ministerstvo spravedlnosti stavba největšího justičního paláce v zemi vyjde na dvě a čtvrt miliardy. Hotovo má být za dva a půl roku. O vzniku justičního areálu se začalo mluvit už v roce 2002. O jedenáct let později na základní kámen poklepal tehdy nově zvolený prezident Miloš Zeman. Dalších jedenáct let se ale nestavělo kvůli problémům s projektem a financemi.

Kvůli nedůstojným platovým podmínkám vyhlásily justiční odbory na 7. až 9. října stávku zaměstnanců soudů. K protestu se podle Odborového svazu justice dosud přihlásilo devadesát procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů a šedesát pět procent zaměstnanců soudů vyšších instancí, s výjimkou soudu Ústavního a jednoho soudu okresního. Svaz o tom informoval v úterý v tiskové zprávě. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že stávku chápe nikoliv jako protest proti jeho úřadu, ale proti státnímu rozpočtu, který však podle něj téměř nelze měnit.

V době narůstající krize přeplněnosti věznic v západní Evropě má pobaltské Estonsko opačný problém. Díky velmi nízké zločinnosti se musí starat o údržbu prázdných žalářů, navíc v situaci nutných vládních škrtů. Ministerstvo spravedlnosti přišlo s neotřelým nápadem: nabídnout nadbytečné kapacity zahraničním partnerům na komerční bázi.

Paraguayská policie zadržela hledaného českého exposlance Petra Wolfa. Do zahraniční uprchl téměř před dvanácti lety. Wolf byl odsouzený k šesti letům vězení za dotační podvod. Do vězení ale nenastoupil. Policie teď bude řešit možnosti jeho převozu do vlasti. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Česko sice nemá s Paraguayí uzavřenou smlouvu o vydávání, lze o něj nicméně žádat na základě takzvaného ujištění o vzájemnosti.

Konec ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), který pravděpodobně povede k odchodu Pirátů z vlády, premiér Petr Fiala (ODS) vysvětluje Bartošovou nezvládnutou digitalizací stavebního řízení. Podle opozice ale potíže s elektronizací má i řada dalších ministrů. Totéž tvrdí i někteří Piráti.

Vláda dostala od ministerstva spravedlnosti návrh největší reformy trestního práva za posledních patnáct let. Cílem je, aby bylo méně lidí ve vězeních a aby pachatelé častěji platili za své delikty finančně. Ministerstvo ale ustoupilo kritice z jiných resortů a z návrhu vypustilo třeba možnost, aby soud mohl udělit jen peněžitý trest i za nejzávažnější zločiny.

Pěstování konopí do počtu tří rostlin by do budoucna nemělo být ani přestupkem. Zamýšlená legalizace se týká pouze pěstování pro vlastní potřebu, a to lidmi staršími jednadvaceti let. Hranicí mezi přestupkem a trestným činem má pak být překročení počtu pěti rostlin. Doma bude možné legálně přechovávat až padesát gramů sušiny konopí, mimo domov 25 gramů. Počítá s tím novela trestních předpisů, kterou ministerstvo spravedlnosti v pondělí odeslalo vládě.

Česká republika patří v přepočtu na obyvatele mezi země s největším počtem lidí za mřížemi. Přeplněným věznicím má ulevit novela trestního zákoníku. Trendem je i podmíněné propuštění, které se vztahuje zhruba na každého čtvrtého, kdo z vězení odchází. Ve čtvrtek se takto po třetině výkonu trestu dostal na svobodu bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý, který byl za mřížemi kvůli korupci.

Takzvaná „flexibilní“ novela zákoníku práce, která má podle ministerstva práce uvolnit příliš rigidní nastavení zákoníku, se podle informací ČT dočkala schválení vládou. Počítá například s prodloužením zkušební doby ze tří na čtyři měsíce nebo se zkrácením výpovědní lhůty. Novela má začít platit od ledna příštího roku, její podobu kabinet lehce upravil.

Kvůli nedostatku soudních znalců hrozí kolaps justice. Jen minimum expertů se zatím nechalo přezkoušet podle nového zákona, na konci příštího roku by tak museli jako znalci skončit. Do sněmovny proto vláda poslala novelu, která lhůtu pro přezkoušení ruší. Znalců ubývá dlouhodobě, za deset let jejich počet klesl téměř o polovinu.

Pražský městský soud bude muset znovu rozhodovat o tom, zda uzná švýcarský verdikt, který v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil miliardáři Jiřímu Divišovi propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. Rozhodl o tom ve čtvrtek odvolací soud, který vyhověl Divišově odvolání. Muž by měl podle dřívějšího verdiktu přijít o zhruba 915 milionů korun. Miliardář dostal ve Švýcarsku za podvod a praní špinavých peněz také dvacetiměsíční podmíněný trest.

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti, své první od nástupu do úřadu loni v březnu. Týkají se dvou matek s nezletilými dětmi, cizince dlouhodobě pobývajícího a pracujícího v Česku a českého občana, který byl v zahraniční odsouzený k sedmadvacetiletému trestu odnětí svobody za pašování drog. Informoval o tom odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Ústavní soud se bude znovu zabývat platy soudců, tentokrát kvůli započítání mateřské a rodičovské. Pražská soudkyně žaluje stát, protože její plat roste pomaleji kvůli tomu, že pečovala o dítě. Vláda odmítá, že by šlo o diskriminaci a plánuje se u Ústavního soudu hájit. Soudkyně, která stát zažalovala, kvůli výjimce není ve třetím platovém stupni, ale ve druhém. Příští rok pro ni přitom výjimka přestane platit, rodičovská se jí započítá a poskočí rovnou o dva stupně výš.

Soudy v Česku zvyšují svou výkonnost. O civilní žalobě soudce rozhodne v průměru za půl roku, délka řízení se tedy oproti loňsku zkrátila o třináct dnů. Za posledních deset let soudy zrychlily své rozhodování průměrně o pět měsíců. Kratší je i doba od podání obžaloby za trestný čin do rozsudku – průměrně tři a půl měsíce. I díky dlouhodobě se snižující kriminalitě leží soudům na stole o osm tisíc trestních kauz méně než před deseti lety. České soudy jsou tak nejrychlejší v historii.

Spotřebitelé mohou od začátku července podávat hromadné žaloby. Poškozené ale zatím v Česku nemá kdo zastupovat. Jako žalobce se zatím přihlásila jen jedna nezisková organizace, která teď prochází schvalovacím procesem. Lidé ale mohou požádat o pomoc i evropské zástupce. Hlavní výhodou je, že na rozdíl od klasické žaloby nemusí hradit žádné poplatky.

Soudy rozhodují v trestních kauzách nejrychleji v historii. Pravomocný verdikt padne průměrně už za pět měsíců. Pomohly k tomu i dohody o vině a trestu – hlavně u těžkých zločinů. Letos ji uzavřel každý sedmý obžalovaný, kterému hrozilo přes deset let vězení. Po přiznání a dohodě mohl dostat nižší trest. Změna zákona má posílit postavení poškozeného.