Ministerstvo spravedlnosti

Poslanci v rámci mimořádné schůze v úvodním kole po více než šestihodinové debatě podpořili novelu trestního práva. Novela by měla přispět k omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám ve státním rozpočtu. Předlohu v prodloužené tříměsíční lhůtě posoudí ústavně-právní výbor. Sněmovna v úvodním kole podpořila také novelu o vyšší peněžité pomoci obětem trestných činů.

Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o pět tisíc korun. Odboráři se na tom ve čtvrtek dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Nově by tak podle místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrové mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.

Soud vydal první pravomocné rozhodnutí v letitém sporu o střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Podle soudu, jehož rozhodnutí rozsekl traktor koupený školou v Bruntále, byl Babiš v době své vlády ve střetu zájmů. Stroj totiž škola koupila ze státních dotací od firmy z holdingu Agrofert, a to když byl premiérem právě Babiš a Agrofert byl v jeho svěřenských fondech. Podle soudu měl politik na firmu vliv, a státní peníze tak škola použít nesměla. O peníze přišla a stejně tak i další školy a obce po celém Česku. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

Zvolený americký prezident Donald Trump nominoval do čela resortu spravedlnosti Pam Bondiovou, floridskou exministryni a poradkyni v jeho právních kauzách. Trump tak učinil poté, co se kandidatury vzdal bývalý republikánský kongresman Matt Gaetz. Spekuluje se také o financích. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) budoucí šéf Bílého domu uvažuje o variantě, že na klíčový post navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu a protiinflačního „jestřába“ Kevina Warshe. Ten by pak v roce 2026 mohl být nominován do čela centrální banky.

Případů pohlavního zneužití dětí do patnácti let jsou v Česku ročně stovky. Násilníci mají pak možnost se k práci s dětmi vrátit, a ohrožovat tak další. Ministerstvo spravedlnosti chce proto zřídit takzvaný dětský certifikát, který má delikventům v práci s nezletilými zabránit.

Republikán Matt Gaetz oznámil, že již nebude usilovat o funkci ministra spravedlnosti, kterou mu nabídl zvolený americký prezident Donald Trump. Rozhodl se tak po schůzkách se členy Senátu, který obsazování vlády schvaluje. Gaetzova nominace neměla mezi senátory jistou podporu. Kritice čelil i kvůli kongresovému vyšetřování ohledně nevhodného sexuálního chování a užívání drog.

Robert F. Kennedy mladší by se podle zvoleného amerického prezidenta měl stát ministrem zdravotnictví. Agentura AP Kennedyho označuje za aktivistu proti očkování. Schválit ho ještě musí Senát, v němž budou Trumpovi republikáni mít většinu. Budoucí šéf Bílého domu také oznámil, že jeho hlavní právník Todd Blanche bude v příští administrativě figurovat v pozici náměstka na resortu spravedlnosti.

Nominant zvoleného prezidenta Donalda Trumpa na post ministra spravedlnosti Matt Gaetz se vzdal křesla ve Sněmovně reprezentantů. Vyhne se tak vyšetřování v etickém výboru dolní komory Kongresu. Gaetze stejně jako další Trumpovy kandidáty bude muset schválit Senát. Výběr vyvolal pozdvižení mezi republikány i demokraty.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil dolní komoře, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř něj – například 533 milionů uvnitř rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které se mají přidat na platy v justici, uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství souhlasil s přesunem 700 milionů na vodní hospodářství. Uvnitř kapitoly ministerstva vnitra výbor doporučil přidat deset milionů spolkům působícím v požární ochraně.

Vláda ve středu schválila rozsáhlou reformu trestního práva, která klade důraz na alternativní tresty včetně peněžitého a částečně dekriminalizuje některé činy. Součástí schválených změn je i částečné uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Vláda také schválila návrh dvaceti staveb pro zlepšení dopravy v okolí dostavby Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1 za 1,3 miliardy.

Česko patří v Evropské unii mezi státy s nejvyšším počtem vězňů na sto tisíc obyvatel, hůř jsou na tom jen Maďarsko a Polsko. Podle advokáta, odborníka na trestní právo a vysokoškolského pedagoga Tomáše Gřivny je problém jak v systému trestání, tak ve vysoké recidivě. Pomoci snížit počet vězňů by mohla vládou schválená novela trestního zákoníku. Gřivna ale neočekává, že by výraznějším způsobem přispěla k celkovému snížení počtu vězněných osob.

Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti a místopředsedkyně dřívější ČSSD (dnes SOCDEM) Marie Benešová. České televizi to potvrdila někdejší ústecká hejtmanka Jana Vaňhová, o úmrtí advokátky na síti X informoval také předseda Rady ČTK David Soukup. Benešová byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014, a potom znovu ve vládě Andreje Babiše (ANO) od dubna 2019 do prosince 2021, tehdy už ale jako nestranička za hnutí ANO.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že hlavními prioritami pro zbytek funkčního období jeho kabinetu je schválení důchodové reformy, revize sociálních dávek, další investice do dopravy i průmyslu nebo změny ve školství. O důchodové reformě chce vláda finálně hlasovat už příští pátek, revize sociálních dávek však nabrala zpoždění. Zásadní reformy už současná vláda neplánuje, prioritou jsou pro ministry již rozpracované změny. Opozice se v obou parlamentních komorách snaží přijetí některých pro vládu klíčových předloh zastavit.

Dva navržené zákony, které předkládají ministerstva vnitra a spravedlnosti, slibují lidem perzekvovaným komunistickým režimem odškodnění ve výši sto tisíc korun. Peníze mají dostat dvě skupiny disidentů. První jsou ti s ochranným dohledem, kteří museli například hlásit pobyt mimo bydliště nebo trpět domovní prohlídky. Druhou skupinu tvoří lidé, které Státní bezpečnost (StB) nutila k emigraci.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Pátek byl pro končícího ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) ve vládě posledním dnem, spolu s ním odchází také dalších osm lidí. Uvolněnou pozici už kabinet obsazovat nebude, agendu přebere ministerstvo spravedlnosti. Šalomoun ve své funkci například snížil počet unijních směrnic, jež se nepodařilo přijmout včas, a postavil vládní analytický útvar.

Ministerstvo spravedlnosti představilo nový návrh zpřísnění pravidel pro advokátní úschovy, který má zvýšit dohled a kontrolu ze strany bank i profesní komory. Politickou diskusi vyvolala kauza advokátky, která podle policie zpronevěřila více než 150 milionů korun. Poškození v kauze Hany Sukové si koncem července na ministerstvu spravedlnosti vyslechli přiznání, že systém selhal.

Po zaměstnancích soudů míří do stávky také zaměstnanci státních zastupitelství v Praze. Stávka má začít v pátek 11. října a trvat bude do úterý 15. října. Celkem zůstanou zaměstnanci Městského státního zastupitelství v Praze a všech pražských obvodních státních zastupitelství s výjimkou Prahy 6 ve stávce tři dny. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli předsedkyně stávkového výboru Iva Jurová a mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Do stávky se podle Cimbaly zapojí více než devadesát procent zaměstnanců.

Začala třídenní stávka zaměstnanců v justici. Na řadě míst v Česku protest ochromil fungování soudů. Mimo provoz zůstávají podatelny, pokladny nebo informační centra. Třeba okresní soudy v Jablonci nad Nisou nebo v Semilech jsou ale uzavřené zcela. Referenti neodpovídají na dotazy a lidé nemohou nahlížet do spisů. Soudci také odročují některá už nařízená jednání. Konají se jen ta, pro která se podařilo zajistit zapisovatelku, nebo ta, která se obejdou bez její přítomnosti.

Do justičního areálu na severu Čech se má přesunout téměř 850 zaměstnanců krajského a okresního soudu a další instituce. Ministerstvo spravedlnosti stavba největšího justičního paláce v zemi vyjde na dvě a čtvrt miliardy. Hotovo má být za dva a půl roku. O vzniku justičního areálu se začalo mluvit už v roce 2002. O jedenáct let později na základní kámen poklepal tehdy nově zvolený prezident Miloš Zeman. Dalších jedenáct let se ale nestavělo kvůli problémům s projektem a financemi.

Kvůli nedůstojným platovým podmínkám vyhlásily justiční odbory na 7. až 9. října stávku zaměstnanců soudů. K protestu se podle Odborového svazu justice dosud přihlásilo devadesát procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů a šedesát pět procent zaměstnanců soudů vyšších instancí, s výjimkou soudu Ústavního a jednoho soudu okresního. Svaz o tom informoval v úterý v tiskové zprávě. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že stávku chápe nikoliv jako protest proti jeho úřadu, ale proti státnímu rozpočtu, který však podle něj téměř nelze měnit.

V době narůstající krize přeplněnosti věznic v západní Evropě má pobaltské Estonsko opačný problém. Díky velmi nízké zločinnosti se musí starat o údržbu prázdných žalářů, navíc v situaci nutných vládních škrtů. Ministerstvo spravedlnosti přišlo s neotřelým nápadem: nabídnout nadbytečné kapacity zahraničním partnerům na komerční bázi.

Paraguayská policie zadržela hledaného českého exposlance Petra Wolfa. Do zahraniční uprchl téměř před dvanácti lety. Wolf byl odsouzený k šesti letům vězení za dotační podvod. Do vězení ale nenastoupil. Policie teď bude řešit možnosti jeho převozu do vlasti. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Česko sice nemá s Paraguayí uzavřenou smlouvu o vydávání, lze o něj nicméně žádat na základě takzvaného ujištění o vzájemnosti.