Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti dostane z rozpočtu navíc 1,5 miliardy korun na pokrytí provozních výdajů v justici. Dalších 80 milionů korun půjde na platy zaměstnanců soudů. Návrh ve středu schválila vláda, uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. V částce na provoz je zahrnuto i 701 milionů na odměny pro exekutory za zastavování bezvýsledných exekucí a exekucí na malé dlužné částky. Zbylé peníze jsou určeny mimo jiné na odměny znalců, tlumočníků či advokátů.

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.

V Česku začal fungovat nový elektronický monitoring domácích vězňů. Takzvaný náramek dostalo od minulého úterý, kdy začal ostrý provoz, osm odsouzených. Tentokrát ho dodala česká firma Forsolution CZ s polským subdodavatelem Enigma. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že spuštění nového monitoringu je důležitý krok k modernizaci trestního práva. Elektronický monitorovací systém není pro Česko novinka, fungoval už mezi podzimem 2018 a 2021.

Kárný senát v pondělí odvolal z funkce soudkyni Okresního soudu v Mostě Ivu Flaxovou, důvodem jsou opakované průtahy. Flaxová je v pracovní neschopnosti, jednání u Nejvyššího správního soudu v Brně se neúčastnila. Její advokát Stanislav Balík prosil kárný senát o ještě jednu šanci pro Flaxovou. V justici nejsou jen supermani, řekl Balík, podle kterého je Flaxová někde mezi „průměrem a horším průměrem“, avšak má nepochybně vůli se zlepšit. Senát mu nevyhověl.

Kolumbijec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy v Praze byl podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) najatý žoldák. V Otázkách Václava Moravce řekl, že se nedomnívá, že by šlo přímo o agenta tajných služeb. Vláda už dřív oznámila, že do případu je s vysokou pravděpodobností zapojeno Rusko. Za teroristický útok mu hrozí až výjimečný trest.

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Opatření podle něj neplní preventivní funkci. Možnost uložit za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest navrhuje resort spravedlnosti v novele trestního zákoníku, kterou v březnu rozeslalo do připomínkového řízení. Podle ministra Pavla Blažka (ODS) však úřad na základě odborných debat ještě udělá v návrhu úpravy. Nebude předkládat zákon, se kterým nebudou souhlasit soudci, advokáti a státní zástupci.

Vláda schválila novelu občanského zákoníku, která usnadní rozvody lidem, kteří se domluví na péči o děti a na výši výživného. Nově by už manželé nemuseli absolvovat dvě stání u dvou soudů – po schválení dohody o péči by je opatrovnický soud rovnou rozvedl. Změny nyní míří do sněmovny, platit by mohly začít od ledna příštího roku.

Stížností dívky, kterou opakovaně znásilňoval otčím a dostal za to podmínku, se bude zabývat plénum Ústavního soudu (ÚS). Ve hře je tedy výsledek s obecnějším přesahem, případně i změna judikatury. Plénu, sboru všech členů Ústavního soudu, stížnost postoupil jeden ze senátů. Dívka stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování.

Soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu (ÚS) to byl ale neústavní zásah. Se stejným argumentem také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, zpětně se ale dorovnávat nebudou, zdůraznil ÚS v nálezu Josefa Baxy. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Naopak zmrazení soudcovských platů v roce 2021 ústavnímu pořádku neodporovalo, rozhodl ÚS.

Stávka zaměstnanců soudů, která je plánovaná na středu 29. května, zřejmě do značné míry ochromí jejich fungování. Některé soudy kvůli ní budou rušit svá jednání. Podle druhé místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárky Homfray je smyslem ukázat, jak důležitou práci nesoudcovský personál vykonává.

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku ve čtvrtek vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo devadesát procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

Skoro 450 tisíc soudních rozhodnutí je veřejně dostupných na internetu, většinou z civilních sporů o peníze nebo z rozvodů. Verdiktů z trestních kauz obsahuje databáze jen 119. Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo, že se na síti objeví jen rozsudky týkající se korupce. Podle úřadu by u ostatních zločinů bylo možné poznat, kdo je oběť.

Exekutor Igor Ivanko, který má dluhy pro věřitele vymáhat, jim je dluží. A to rovnou 85 milionů korun. Cizí peníze exekutor utratil za drahé dovolené, luxusní auta nebo cesty po světě. Věřitelé ale chtějí peníze zpátky a Ivanko čelí obvinění ze zneužití pravomocí státního úředníka. Za jeho propuštění z vazby se zaručila soudkyně, která je jeho partnerkou. Dluhy za exekutora možná bude muset zaplatit stát, tedy daňoví poplatníci. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval David Sebíň.

Možnost peněžitého trestu za jakýkoli zločin odmítají špičky justice i část vlády. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo finanční sankci jako univerzální trest. Oběti by mohly snadněji získat odškodnění. A stát by ušetřil díky menšímu počtu vězňů. Kritici návrhu ale varují, že může docházet k „vykupování se“ z trestu, a mluví o morálním hazardu.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě po roce na návrh vlády povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Brigádním generálem se stal ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych. Při příležitosti Dne vítězství hlava státu povýšila dalších jedenáct vojáků, policistů či hasičů.

Ministerstvo spravedlnosti podalo odvolání ve sporu s bývalým středočeským hejtmanem Davidem Rathem. České televizi informaci potvrdila mluvčí Městského soudu v Praze Štěpánka Tykalová. Podle prvoinstančního rozsudku by se měl resort omluvit za mediální výroky, které o expolitikovi pronesl někdejší státní zástupce Petr Jirát.

Podle návrhu ministerstva spravedlnosti mají soudci dostat možnost finančně potrestat kteréhokoli pachatele. Peněžité tresty jsou už tři roky za sebou častější než nepodmíněné odnětí svobody. Pokud odsouzený nezaplatí, změní se mu trest automaticky na vězení. Záměr ministerstva podporuje i státní zastupitelství.

Ubývá advokátů zajišťujících právní pomoc zvlášť zranitelným obětem trestných činů. Soudy jim často krátí odměny za úkony, které jim po dobu procesu poskytují. Mnohdy dostanou od státu proplacenou třeba jen třetinu jimi vyčíslených nákladů.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal trestní oznámení v souvislosti s možnou korupcí na insolvenčním odboru resortu spravedlnosti. České televizi informaci potvrdil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Blažek podal trestní oznámení na doporučení protikorupčního ředile Jiřího Kaprase. Podle jeho zjištění v letech 2015 a 2016 docházelo k protiprávnímu jednání v rámci zkoušek insolvenčních správců. Tehdy insolvenční agendu řídil Blažkův bývalý náměstek Antonín Stanislav (ODS).

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

Resort spravedlnosti přichází s plánem, jak ulevit věznicím a tím i státnímu rozpočtu. Návrh předpokládá méně vězňů v zařízeních díky nižším trestním sazbám a častějším alternativním trestům. Záměr vítá justice i opoziční hnutí ANO. Většina trestanců je teď za mřížemi za opakované krádeže nebo neplacení alimentů.

Společnost Apple čelí další žalobě. Americké ministerstvo spravedlnosti a dalších patnáct států viní technologického giganta ze zneužití monopolního postavení na trhu s mobilními telefony. Apple se už proti žalobě ohradil. Podle agentury Bloomberg ale může firma čelit rozsáhlému vyšetřování i v Evropské unii (EU), které prověří, jak dodržuje nový zákon omezující moc velkých technologických firem. Proti praktikám společnosti protestují i další nadnárodní firmy – Meta, Microsoft, sociální síť X či Spotify.

Policie zahájila trestní stíhání zaměstnance Okresního soudu v Lounech, který podle ní zpronevěřil soudní peníze. Celkově si na své bankovní účty převedl více než šestnáct milionů korun, trestnou činnost páchal přes čtyři a půl roku. Sdělil to mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Ministerstvo spravedlnosti k věci uvedlo, že byla selháním jednotlivce, ne systémovou chybou.

Soudní výslech svědka nebo znalce odkudkoli by mohla umožnit novela trestního řádu. Zatím musí během videokonference u vyslýchaného být soudem pověřený člověk, který zajišťuje, že výpověď nikdo další neovlivňuje. Výslechy jsou tak omezené na budovy soudů, věznic nebo policejních služeben. Proti videokonferencím bez kontroly na místě je ale Nejvyšší soud.