Ministerstvo spravedlnosti strana 2 z 5

Takzvaná „flexibilní“ novela zákoníku práce, která má podle ministerstva práce uvolnit příliš rigidní nastavení zákoníku, se podle informací ČT dočkala schválení vládou. Počítá například s prodloužením zkušební doby ze tří na čtyři měsíce nebo se zkrácením výpovědní lhůty. Novela má začít platit od ledna příštího roku, její podobu kabinet lehce upravil.

Kvůli nedostatku soudních znalců hrozí kolaps justice. Jen minimum expertů se zatím nechalo přezkoušet podle nového zákona, na konci příštího roku by tak museli jako znalci skončit. Do sněmovny proto vláda poslala novelu, která lhůtu pro přezkoušení ruší. Znalců ubývá dlouhodobě, za deset let jejich počet klesl téměř o polovinu.

Pražský městský soud bude muset znovu rozhodovat o tom, zda uzná švýcarský verdikt, který v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil miliardáři Jiřímu Divišovi propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. Rozhodl o tom ve čtvrtek odvolací soud, který vyhověl Divišově odvolání. Muž by měl podle dřívějšího verdiktu přijít o zhruba 915 milionů korun. Miliardář dostal ve Švýcarsku za podvod a praní špinavých peněz také dvacetiměsíční podmíněný trest.

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti, své první od nástupu do úřadu loni v březnu. Týkají se dvou matek s nezletilými dětmi, cizince dlouhodobě pobývajícího a pracujícího v Česku a českého občana, který byl v zahraniční odsouzený k sedmadvacetiletému trestu odnětí svobody za pašování drog. Informoval o tom odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Ústavní soud se bude znovu zabývat platy soudců, tentokrát kvůli započítání mateřské a rodičovské. Pražská soudkyně žaluje stát, protože její plat roste pomaleji kvůli tomu, že pečovala o dítě. Vláda odmítá, že by šlo o diskriminaci a plánuje se u Ústavního soudu hájit. Soudkyně, která stát zažalovala, kvůli výjimce není ve třetím platovém stupni, ale ve druhém. Příští rok pro ni přitom výjimka přestane platit, rodičovská se jí započítá a poskočí rovnou o dva stupně výš.

Soudy v Česku zvyšují svou výkonnost. O civilní žalobě soudce rozhodne v průměru za půl roku, délka řízení se tedy oproti loňsku zkrátila o třináct dnů. Za posledních deset let soudy zrychlily své rozhodování průměrně o pět měsíců. Kratší je i doba od podání obžaloby za trestný čin do rozsudku – průměrně tři a půl měsíce. I díky dlouhodobě se snižující kriminalitě leží soudům na stole o osm tisíc trestních kauz méně než před deseti lety. České soudy jsou tak nejrychlejší v historii.

Spotřebitelé mohou od začátku července podávat hromadné žaloby. Poškozené ale zatím v Česku nemá kdo zastupovat. Jako žalobce se zatím přihlásila jen jedna nezisková organizace, která teď prochází schvalovacím procesem. Lidé ale mohou požádat o pomoc i evropské zástupce. Hlavní výhodou je, že na rozdíl od klasické žaloby nemusí hradit žádné poplatky.

Soudy rozhodují v trestních kauzách nejrychleji v historii. Pravomocný verdikt padne průměrně už za pět měsíců. Pomohly k tomu i dohody o vině a trestu – hlavně u těžkých zločinů. Letos ji uzavřel každý sedmý obžalovaný, kterému hrozilo přes deset let vězení. Po přiznání a dohodě mohl dostat nižší trest. Změna zákona má posílit postavení poškozeného.

Bývalý středočeský hejtman David Rath nedostane od státu omluvu za rozhovor, který o něm poskytl jeho dozorový státní zástupce. Ve čtvrtek o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud, podle kterého je nárok promlčený. Vyhověl tak odvolání ministerstva spravedlnosti a Rath bude muset státu zaplatit náklady soudního řízení. Obvodní soud přitom hostivickému lékaři původně omluvu přiznal.

Z návrhů k růstu české ekonomiky, které Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila v lednu, se chce kabinet přednostně zabývat čtyřmi oblastmi. Jsou jimi investice do dopravní infrastruktury, dále modernizace a reforma trhu práce, rychlejší výstavba například bytů a zkvalitnění regionálního školství. Po středečním jednání to avizoval premiér Petr Fiala (ODS). Projednávání zákona o kyberbezpečnosti vláda přesunula. Kabinet také podpořil vznik rady vlády pro paměťovou agendu.

Ministerstvo spravedlnosti dostane z rozpočtu navíc 1,5 miliardy korun na pokrytí provozních výdajů v justici. Dalších 80 milionů korun půjde na platy zaměstnanců soudů. Návrh ve středu schválila vláda, uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. V částce na provoz je zahrnuto i 701 milionů na odměny pro exekutory za zastavování bezvýsledných exekucí a exekucí na malé dlužné částky. Zbylé peníze jsou určeny mimo jiné na odměny znalců, tlumočníků či advokátů.

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.

V Česku začal fungovat nový elektronický monitoring domácích vězňů. Takzvaný náramek dostalo od minulého úterý, kdy začal ostrý provoz, osm odsouzených. Tentokrát ho dodala česká firma Forsolution CZ s polským subdodavatelem Enigma. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že spuštění nového monitoringu je důležitý krok k modernizaci trestního práva. Elektronický monitorovací systém není pro Česko novinka, fungoval už mezi podzimem 2018 a 2021.

Kárný senát v pondělí odvolal z funkce soudkyni Okresního soudu v Mostě Ivu Flaxovou, důvodem jsou opakované průtahy. Flaxová je v pracovní neschopnosti, jednání u Nejvyššího správního soudu v Brně se neúčastnila. Její advokát Stanislav Balík prosil kárný senát o ještě jednu šanci pro Flaxovou. V justici nejsou jen supermani, řekl Balík, podle kterého je Flaxová někde mezi „průměrem a horším průměrem“, avšak má nepochybně vůli se zlepšit. Senát mu nevyhověl.

Kolumbijec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy v Praze byl podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) najatý žoldák. V Otázkách Václava Moravce řekl, že se nedomnívá, že by šlo přímo o agenta tajných služeb. Vláda už dřív oznámila, že do případu je s vysokou pravděpodobností zapojeno Rusko. Za teroristický útok mu hrozí až výjimečný trest.

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Opatření podle něj neplní preventivní funkci. Možnost uložit za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest navrhuje resort spravedlnosti v novele trestního zákoníku, kterou v březnu rozeslalo do připomínkového řízení. Podle ministra Pavla Blažka (ODS) však úřad na základě odborných debat ještě udělá v návrhu úpravy. Nebude předkládat zákon, se kterým nebudou souhlasit soudci, advokáti a státní zástupci.

Vláda schválila novelu občanského zákoníku, která usnadní rozvody lidem, kteří se domluví na péči o děti a na výši výživného. Nově by už manželé nemuseli absolvovat dvě stání u dvou soudů – po schválení dohody o péči by je opatrovnický soud rovnou rozvedl. Změny nyní míří do sněmovny, platit by mohly začít od ledna příštího roku.

Stížností dívky, kterou opakovaně znásilňoval otčím a dostal za to podmínku, se bude zabývat plénum Ústavního soudu (ÚS). Ve hře je tedy výsledek s obecnějším přesahem, případně i změna judikatury. Plénu, sboru všech členů Ústavního soudu, stížnost postoupil jeden ze senátů. Dívka stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování.

Soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu (ÚS) to byl ale neústavní zásah. Se stejným argumentem také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, zpětně se ale dorovnávat nebudou, zdůraznil ÚS v nálezu Josefa Baxy. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Naopak zmrazení soudcovských platů v roce 2021 ústavnímu pořádku neodporovalo, rozhodl ÚS.

Stávka zaměstnanců soudů, která je plánovaná na středu 29. května, zřejmě do značné míry ochromí jejich fungování. Některé soudy kvůli ní budou rušit svá jednání. Podle druhé místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárky Homfray je smyslem ukázat, jak důležitou práci nesoudcovský personál vykonává.

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku ve čtvrtek vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo devadesát procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

Skoro 450 tisíc soudních rozhodnutí je veřejně dostupných na internetu, většinou z civilních sporů o peníze nebo z rozvodů. Verdiktů z trestních kauz obsahuje databáze jen 119. Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo, že se na síti objeví jen rozsudky týkající se korupce. Podle úřadu by u ostatních zločinů bylo možné poznat, kdo je oběť.

Exekutor Igor Ivanko, který má dluhy pro věřitele vymáhat, jim je dluží. A to rovnou 85 milionů korun. Cizí peníze exekutor utratil za drahé dovolené, luxusní auta nebo cesty po světě. Věřitelé ale chtějí peníze zpátky a Ivanko čelí obvinění ze zneužití pravomocí státního úředníka. Za jeho propuštění z vazby se zaručila soudkyně, která je jeho partnerkou. Dluhy za exekutora možná bude muset zaplatit stát, tedy daňoví poplatníci. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval David Sebíň.

Možnost peněžitého trestu za jakýkoli zločin odmítají špičky justice i část vlády. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo finanční sankci jako univerzální trest. Oběti by mohly snadněji získat odškodnění. A stát by ušetřil díky menšímu počtu vězňů. Kritici návrhu ale varují, že může docházet k „vykupování se“ z trestu, a mluví o morálním hazardu.