Bývalý prokurátor, který dozoroval například kauzu Očistec, jež sahala do nejvyšších pater slovenské politiky, dnes kontroluje věznice a je sám trestně stíhaný. A stejně tak řada dalších bývalých elitních policistů. Na druhé straně mnoho velkých kauz včetně úplatkářství šlo do ztracena. Stav justice na Slovensku dva roky po nástupu premiéra Roberta Fica (Smer) k moci a rok po velkých trestních reformách jeho vlády nedávno opakovaně kritizovala i Evropská unie. Jak situaci prožívají ti, kterých se to přímo týká, zjišťovala pro Reportéry ČT Jana Neumannová.
„To, co dělá tato vláda, v podstatě už zasahuje do samotného systému – systému právního státu, do systému fungování demokratických institucí,“ upozorňuje politolog Grigorij Mesežnikov.
Bývalý speciální prokurátor Daniel Lipšic si myslí, že policejní sbor je ve vztahu k odhalování závažné kriminality v principu v rozkladu.
Mesežnikov dodává, že Slovensko dnes bojuje o to, aby se v zemi zachránila demokracie a zůstalo součástí Evropské unie a NATO.
„Slovenské haciendy“
Reportéři ČT v této souvislosti připomínají například takzvanou kauzu haciend. Slovenští novináři zmapovali několik případů, kdy lidé čerpali evropské dotace na stavbu penzionu. Budovy však hostům neslouží. Právě to kritizovala mise čtyř europoslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu. Problém podle nich je, že evropské peníze nejsou dostatečně kontrolované. Kritizovali také stav slovenské justice.
Zhruba půl hodiny od Bratislavy, na kraji Malých Karpat, stojí vila Amonra. Ta získala dotaci od Evropské unie, měla by fungovat jako penzion, podle místních novinářů ale k tomu účelu neslouží. „Tady vidíme i propojení na konkrétní politickou stranu Smer. Majitel vily anebo člověk, který tam aktuálně pobývá, kandidoval v roce 2014 v regionálních volbách za stranu Smer,“ upozorňuje reportérka webu 360tka Barbora Šišoláková.
Případy haciend podle Zuzany Petákové z Nadace Zastavme Korupci ilustrují neschopnost slovenských orgánů vyšetřovat podezření a kauzy, které jsou spojené se současnou vládou a jejími představiteli a případně lidmi, kteří jsou kabinetu blízcí.
Reformy ku prospěchu pachatelů
Závěrečná zpráva europoslanců zároveň mluví o tom, že se na Slovensku snížil počet vyšetřovaných závažných kauz, či že není dostatečně zaručená kontrola vynakládání evropských peněz. Skupinu europoslanců vedl Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Příště Zdechovského rovnou vyhodíme ze země,“ reagoval tehdy Fico.
Ke kritice ze strany europoslanců se připojila i Evropská komise v každoroční zprávě o právním státu. Co se tedy na Slovensku stalo? Před rokem Ficova vláda udělala změny v zákonech. Snížila trestní sazby, zkrátila promlčecí lhůty, které se týkají hospodářské kriminality a korupce. Zrušila elitní útvary policie a prokuratury, které se na tyto trestné činy specializovaly.
„I ve velmi známých případech bylo trestní řízení promlčeno a muselo být zastaveno. To znamená, že změny byly ku prospěchu pachatelů trestných činů a na úkor poškozených a státu,“ říká bývalý speciální prokurátor Lipšic.
Od roku 2020 se na Slovensku vyšetřovalo mnoho kauz, které se týkaly politiků, úředníků či podnikatelů blízkých současným vládním stranám. Mnohé z nich jsou nyní zastavené. Jako například kauza vlivného podnikatele Miroslava Výboha, jenž byl podezřelý z úplatkářství. Souzený již nebude. „V podstatě tato novela pomohla více než třem tisícům osob, které byly podezřelé, obviněné nebo obžalované,“ poznamenala Petková.
Ze zprávy Evropské komise vyplývá, že několik případů na vysoké úrovni bylo promlčeno nebo překlasifikováno pouze na přestupky. Ukončení specializovaných protikorupčních subjektů (Národní kriminální agentury a Úřadu speciální prokuratury) vedlo ke zpoždění vyšetřování převedených na jiné orgány a k výraznému poklesu počtu vyšetřovaných případů korupce.
„Na Úřadu speciální prokuratury jsme podávali přibližně 120 až 140 obžalob ročně. V současné době jsou to zlomková čísla, což znamená, že je podáno jedna až dvě obžaloby za měsíc u specializovaného trestního soudu, za naší éry to bylo více než deset,“ říká Lipšic.
Zavedli jsme právní stát, tvrdí Eštok
Reportéři ČT požádali o rozhovor ministra vnitra a ministra spravedlnosti, ti ale na kameru odmítli mluvit, vyjeli proto do Senice, kde vláda měla výjezdní zasedání.
„Jednotlivé informace, které komise shromažďuje z různých zdrojů, ať už z nevládního sektoru, médií nebo jiných zdrojů, nejsou ověřovány oficiálními státními zdroji,“ reagoval ministr spravedlnosti Boris Susko (Smer). Petková ale v této souvislosti upozornila, že údaje pocházejí od oficiálních úřadů.
Susko je, stejně jako ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas), přesvědčený o tom, že vláda v rámci novelizace udělala dobře a provedla zásadní věci . „Ptám se jich, kde byli v letech 2020 až 2023, kdy na Slovensku umírali lidé ve vazbě? Zemřel generál Ľučanský, zemřel právník Krivočenko, nevinným lidem se vykopávali dveře a premiér Slovenské republiky se chtěl zavřít jen proto, že organizoval politické tiskové konference. A když se na to podívají, pak se můžeme bavit o tom, jak jsme zde zavedli právní stát, kde nikomu nevykopáváme dveře, kde nikdo nezemřel ve vazbě, kde neprobíhají politické procesy,“ prohlásil Eštok.
Ve zprávě Evropské komise také stojí, že Slovensko neudělalo žádný pokrok v zajištění účinného a nezávislého vyšetřování a stíhání případů korupce na vysokých pozicích. „Ta kritika je mimořádně závažná, protože právní stát na Slovensku je v současné době vážně ohrožen,“ upozornil výkonný ředitel slovenské pobočky Transparency International Ján Ivančík.
Stíhaní policisté i prokurátor
Zatímco mnohé velké kauzy šly do ztracena, stíhaní jsou bývalí elitní policisté či prokurátor. Michal Šúrek pracoval na úřadu speciálního prokurátora, dozoroval například vyšetřování úplatkářské aféry bývalého speciálního prokurátora Dušana Kováčika či kauzu Očistec, ve které byl zatčen například bývalý policejní prezident Tibor Gašpar, který je dnes blízký spolupracovník premiéra Fica, zastává post místopředsedy parlamentu.
O tom, že se na ně něco chytá, věděl Šúrek delší dobu. Obával se dokonce, že jej vezmou do vazby. „Každý den, když jsem odcházel do práce, jsem si byl vědom toho, že se loučím se svou ženou a synem s tím, že jsem věděl, že mě mohou zatknout a následně vzít do vazby,“ řekl Šúrek.
Obviněný je ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Údajně se ho dopustil nesprávným procesním postupem při vyšetřování. Stejně tak jsou obviněni někteří bývalí elitní policisté ze specializovaného útvaru NAKA, který vyšetřoval nejzávažnější trestné činy.
„Když jsem si přečetl usnesení, musím říct, že jsem se zasmál a řekl jsem, že to u soudu nikdy neuspěje a že je to úplná blbost. Zdá se, že všechna trestní stíhání jsou účelová a v podstatě směřují k tomu, aby byli vyšetřovatelé nějakým způsobem stíháni a aby se jim pomstilo za to, že v minulosti stíhali vysoce postavené podnikatele, politiky nebo osoby spojené s politikou a podobně,“ domnívá se bývalý ředitel Národní kriminální agentury NAKA Ľubomír Daňko.
Šúrek nyní pracuje na jiné pozici. Místo závažných korupčních a hospodářských trestných činů kontroluje dodržování zákonnosti ve věznicích. Věří ale, že se k prokuratuře ještě vrátí.
Normalizace vztahu s Ruskem
Reportéři ČT zároveň připomněli i kauzu bombových výhrůžek, které na začátku loňského školního roku vyděsily stovky škol v Česku i na Slovensku. V létě policie pachatele dopadla, podíleli se na tom kriminalisté z Česka, Slovenska a Ukrajiny. Celá akce však měla dohru v podobě mezinárodní roztržky.
Čeští kriminalisté svým slovenským kolegům vytkli, že o akci informovali příliš brzy, ale hlavně to, že zamlčeli důležitou informaci, pachatel byl totiž pravděpodobně financován z Ruska. „Mediální komunikace ze slovenské strany nás zaskočila, určitě nebyla šťastná, určitě nebyla vhodná v tu chvíli,“ konstatoval státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter.
Následně česká tajná služba uvedla, že pachatel z Ukrajiny byl pravděpodobně financovaný z Ruska. Na to reagovali někteří političtí představitelé Slovenska. Místopředseda Smeru Erik Kaliňák označil na Facebooku šéfa BIS Michala Koudelku za klauna, který publikuje dezinformace. Reagoval na to i ministr vnitra Eštok, podle něj je ruská stopa pouze pracovní verze.
„Významná část politického spektra se snaží vykreslit Rusko v lepším světle. Zdůrazňují pozitivní aspekty spojené s Ruskem a snaží se zakrýt negativní aspekty. Tato vláda vztah s Ruskem normalizuje, normalizuje ho v podstatě na téměř všech úrovních,“ varoval politolog Mesežnikov.
Petková se prý každý měsíc diví, jak hluboko může slovenská politika klesnout. „Protože každý měsíc dosáhneme nového dna,“ podotkla na závěr.
