TÉMA

Právo

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami|

Evropská komise zahájila řízení se Slovenskem kvůli novele ústavy

Evropská komise zahájila řízení se Slovenskem kvůli nedávné novele ústavy. Bratislava do základního zákona zavedla kromě jiného ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity. Důvodem pro řízení o porušení povinnosti je fakt, že novela zpochybňuje zásady přednosti, autonomie, účinnosti a jednotného uplatňování práva EU. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v reakci řekl, že Slovensko ústavu měnit nebude a že k tomu ani není důvod. EK také zahájila řízení vůči Česku za nesprávné provedení směrnice Euroviněta.
21. 11. 2025Aktualizováno21. 11. 2025|

Irský mediální regulátor vyšetřuje Muskovu sociální síť X

Irský úřad pro regulaci mediálního sektoru zahájil vyšetřování internetové sítě X amerického miliardáře Elona Muska s cílem zjistit, zda firma neporušuje nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
12. 11. 2025|

Soud: Právo rodiče na pobyt s dítětem v nemocnici není absolutní

Právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní, je podmíněné například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o další pacienty. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání matky, která nesměla přenocovat se synem na jednotce intenzivní a resuscitační péče a následně žádala omluvu a odškodné. Soudy dospěly k závěru, že přenocování nebylo objektivně možné. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
26. 9. 2025|

Z diplomacie i katedry. Senátorům se představili adepti na ústavní soudce

Michal Bartoň a Martin Smolek aspirují na to stát se ústavními soudci – senátní výbor pro lidská práva je nyní oba jednomyslně podpořil. Definitivně o kandidátech prezidenta Petra Pavla rozhodne plénum horní komory 16. října. Vedle toho, že vede katedru ústavního práva na Univerzitě Palackého v Olomouci, má Bartoň zkušenosti přímo od Ústavního soudu, kde působí zatím jako asistent. Smolek má pro změnu praxi z resortu zahraničí, zastupoval také Česko u Soudního dvora Evropské unie. Pavel už ve funkci personálně obnovil Ústavní soud z více než dvou třetin – v jeho funkčním období by tyto dvě nominace měly být poslední.
23. 9. 2025|

Vyšetřoval největší slovenské kauzy, teď Šúrek sám čelí stíhání

Bývalý prokurátor, který dozoroval například kauzu Očistec, jež sahala do nejvyšších pater slovenské politiky, dnes kontroluje věznice a je sám trestně stíhaný. A stejně tak řada dalších bývalých elitních policistů. Na druhé straně mnoho velkých kauz včetně úplatkářství šlo do ztracena. Stav justice na Slovensku dva roky po nástupu premiéra Roberta Fica (Smer) k moci a rok po velkých trestních reformách jeho vlády nedávno opakovaně kritizovala i Evropská unie. Jak situaci prožívají ti, kterých se to přímo týká, zjišťovala pro Reportéry ČT Jana Neumannová.
9. 9. 2025|

Maďarsko zažalovalo EU kvůli využívání zmrazených ruských peněz pro Ukrajinu

Maďarsko zažalovalo Evropskou unii u unijního soudu kvůli rozhodnutí poskytovat výnosy ze zmrazeného ruského majetku Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Napsal to web stanice Euronews, podle něhož se případem zabývá Tribunál Soudního dvora EU, tedy soud nižší instance. Podle maďarských médií by rozsudek mohl vytvořit precedens pro ochranu práva veta, jíž se Budapešť v žalobě domáhá.
27. 8. 2025|

Neplatičů nájemného lehce přibylo. Jejich vystěhování by ale mělo být jednodušší

Neplatičů nájemného ve druhém čtvrtletí přibylo o desetinu na 2,4 procenta. Podíl se ovšem týká jen velkých pronajímatelů. U těch individuálních může být několikanásobně vyšší – jak uvedla oborová asociace. Od začátku července ale platí novela, podle které by mělo být jednodušší takového člověka vystěhovat.
27. 8. 2025|

ÚS: Pozůstalí mají právo nahlížet do spisu GIBS

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) chybovala, když neumožnila otci jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze nahlédnout do spisu. Otec chtěl vědět, jak inspekce prověřila postup policie při zásahu na fakultě. Jeho stížnosti v úterý vyhověl Ústavní soud (ÚS) a zakázal inspekci, aby pokračovala v porušování mužových práv. Pozůstalí po obětech mají právo na informace z vyšetřování provedeného inspekcí bezpečnostních sborů, zdůraznil ÚS.
12. 8. 2025Aktualizováno12. 8. 2025|

Přihlášek na vysoké školy letos opět přibylo, roste zájem i o technické obory

Uchazeči o studium na českých vysokých školách letos opět podali více přihlášek než minulý rok. Někde je zájem rekordní, uvedly oslovené univerzity. Na Univerzitu Karlovu v Praze už přišlo o 4,5 procenta a na Masarykovu univerzitu v Brně o téměř pět procent přihlášek více než minulý rok. Největší nárůst, o šestnáct procent, zaznamenala Česká zemědělská univerzita v Praze.
27. 4. 2025|

Mírové jednotky a jejich roli je nutné přesně definovat, shodli se Blažek a Válková

Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. S účastí Česka by v případě shody napříč většinou evropských států souhlasil i poslanec Jakub Michálek (Piráti). Poslankyně Helena Válková (ANO) se obává, že tuzemsko na něco takového nemá dostatek kapacit.
23. 3. 2025Aktualizováno23. 3. 2025|

Český soudní systém není připravený na rizika spojená s AI, míní zástupci justice

Na práci s umělou inteligencí (AI) zatím podle místopředsedy Vrchního soudu v Praze Romana Horáčka není tuzemský právní systém připravený. Podle soudce nepočítá například s rizikem případných falešných důkazů vygenerovaných umělou inteligencí. Možné přínosy i rizika AI pro justici od února společně zkoumají pražský vrchní soud, Úřad průmyslového vlastnictví, Česká asociace umělé inteligence a pražská Metropolitní univerzita.
15. 3. 2025|

Slovenská vláda chce v ústavě zakotvit dvě pohlaví

Slovenská vláda ve středu schválila návrh ústavních změn, podle kterých by země například uznávala jen dvě pohlaví. Předloha také počítá s tím, že si země zachová svrchovanost v některých kulturních a etických záležitostech a že vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů. Z návrhu vypadlo odborníky kritizované ustanovení, že slovenská ústava má přednost před právem Evropské unie.
5. 3. 2025|

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
24. 2. 2025|

Je nutné zkoumat úmysl pachatele, řekli odborníci ke kauze plakátů SPD

Na jedné straně svoboda slova, na straně druhé hrozba šíření nenávisti. Vymezit hranici, kde jedno už převažuje nad druhým, je obtížné a většinou se posuzuje případ od případu, zaznělo v Devadesátce ČT24. Debata ožila kvůli požadavku policie na vydání předsedy SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání za údajné podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní SPD.
5. 2. 2025|

Zemřela bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová

Ve věku 76 let zemřela významná osobnost českého práva a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Informoval o tom Ústavní soud. Její osobnost i přínos pro české právo ocenili ve vyjádření mimo jiné prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS), předseda Soudcovské unie Libor Vávra či předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025|

Soud EU: Česko a Polsko omezují volební práva cizinců z Unie

Česko a Polsko tím, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran, porušují unijní právo, rozhodl Soudní dvůr EU. Obě země zažalovala Evropská komise s tím, že státy tak omezují právo cizinců kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané. Jestliže země odmítnou nápravu, má Komise možnost soud požádat, aby jim udělil vysoké pokuty. České ministerstvo vnitra se s rozhodnutím seznámí a zváží, zda bude třeba upravit legislativu.
19. 11. 2024Aktualizováno19. 11. 2024|

„Jsme jeden lid.“ Nový Zéland zažil jeden z největších protestů v historii

Desetitisíce lidí vyrazily demonstrovat před novozélandský parlament proti návrhu zákona, jenž by podle nich podkopal práva původních obyvatel. Jedná se o jeden z největších protestů v historii země. Podle BBC se v metropoli Wellington sešlo přes čtyřicet tisíc lidí, list The New Zealand Herald píše, že účast přesáhla 55 tisíc. Kontroverzní legislativa podle premiéra parlamentem neprojde.
19. 11. 2024Aktualizováno19. 11. 2024|

Zpřísnění i uvolnění pravidel. Hlasování o prezidentovi v USA se proměnilo

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí a je vyhrocenější než kdy dříve. Jedním z klíčových témat je samotný proces voleb. Od těch minulých v roce 2020 se totiž v některých státech podstatně změnila pravidla a ve více než polovině z nich šlo navíc o omezení a zpřísnění podmínek. Za to se zasadili zejména republikáni, kteří po volbách v roce 2020, kdy neuspěl republikánský kandidát Donald Trump, začali upravovat příslušné zákony. Podle kritiků tím ztěžují hlasování minoritním skupinám, které spíše volí demokraty. Demokraté se naopak snaží volby usnadnit, za což sklízí kritiku od republikánů, že budou snadněji manipulovatelné.
24. 10. 2024|

Vláda projedná návrh největší trestní reformy za 15 let

Vláda dostala od ministerstva spravedlnosti návrh největší reformy trestního práva za posledních patnáct let. Cílem je, aby bylo méně lidí ve vězeních a aby pachatelé častěji platili za své delikty finančně. Ministerstvo ale ustoupilo kritice z jiných resortů a z návrhu vypustilo třeba možnost, aby soud mohl udělit jen peněžitý trest i za nejzávažnější zločiny.
24. 9. 2024|

Byla bych překvapená, kdyby bylo možné volby teď odložit, míní právnička

Přestože se v pondělí objevila výzva k odložení voleb plánovaných na nadcházející víkend kvůli povodním, vláda v pondělí večer potvrdila, že termín platí. Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity ve vysílání ČT24 podotkla, že z časového hlediska je to hraniční. Dodala, že by byla velmi překvapená, kdyby bylo volby možné odložit, protože musí být dodržen proces, který tomu předchází. Podle Zámečníkové je v současnosti jediným důvodem k odložení voleb pouze přijetí zákona. Vláda by ale podle ní měla postiženým krajům pomoci s organizací hlasování.
16. 9. 2024|

Sněmovna zřejmě schválí zřízení dětského ombudsmana

K lepšímu dodržování ochrany práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má nejpozději od července příštího roku působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Vytvoření nové funkce obsahuje vládní novela, kterou sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také pustili v pátek dál novelu atomového zákona, která má urychlit povolování nových jaderných zdrojů.
13. 9. 2024Aktualizováno13. 9. 2024|

Přibývá falešných advokátů, lákají z lidí peníze

Pod pohrůžkou exekuce nebo soudních sporů požadují po lidech peníze falešní advokáti. Letos už je podobných podvodů třikrát víc než za celý loňský rok. Česká advokátní komora před nimi varuje a doporučuje prověřit si, jestli jde o skutečného právního zástupce.
14. 8. 2024|

Spotřebitelé mohou nově podávat hromadné žaloby, nemají ale zastoupení

Spotřebitelé mohou od začátku července podávat hromadné žaloby. Poškozené ale zatím v Česku nemá kdo zastupovat. Jako žalobce se zatím přihlásila jen jedna nezisková organizace, která teď prochází schvalovacím procesem. Lidé ale mohou požádat o pomoc i evropské zástupce. Hlavní výhodou je, že na rozdíl od klasické žaloby nemusí hradit žádné poplatky.
23. 7. 2024|
Načítání...