Právo

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) zvažuje zrušení některých okresních soudů s ohledem na zadlužení Česka. Současná síť soudů podle něj neodpovídá demografickému vývoji. Změnám v justici bude předcházet důkladná analýza soudů a debata s představiteli justice. Se záměrem ve středu seznámil zaměstnance ministerstva. Tejc by chtěl, aby změny nabyly účinnosti ideálně od ledna 2027, napsal server Česká justice.

Česká právní úprava plošného uchovávání dat o elektronické komunikaci dlouhodobě a zvlášť závažným způsobem porušuje právo Evropské unie, potvrdil Nejvyšší soud (NS). Zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu, které se podle pravomocného rozsudku musí omluvit novináři Janu Cibulkovi za zásah do jeho práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

Dosavadní vyjádření americké administrativy se nezdají být dostatečná pro posouzení právnosti útoku v Caracasu, vyplývá z analýzy CNN. Prezident Donald Trump o akci neinformoval Kongres, přestože ještě v listopadu personální šéfka Bílého domu tvrdila, že bez jeho souhlasu legitimita pozemním úderům ve Venezuele chybí. Ač to vypadá, že se mise omezovala jen na odstranění venezuelského diktátora, Trumpovy výroky naznačují, že šlo o víc než zatčení. Věc by z právního hlediska nicméně mohla mít precedens v nápadně podobném případu.

Vánoční svátky skončily a obchody teď řeší vracení části dárků. Podmínky přitom závisejí na způsobu jejich pořízení, upozornil advokát právní kanceláře Arzinger & Partneři Jakub Svoboda. U zboží pořízeného přes internet je 14denní lhůta, do které je možné ho vrátit bez udání důvodu. Nevadí, že dárek už byl vybalen, dokonce ani pokud nejde vrátit v původním obalu, pokud ten netvoří významnou součást zboží. Jen je potřeba se prokázat dokladem o koupi.

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.

Salvadorec Kilmar Ábrego García, jehož v březnu administrativa prezidenta Donalda Trumpa protiprávně deportovala, aby se pak do země vrátil, byl propuštěn z detenčního zařízení pro migranty. Stalo se tak na základě čtvrtečního rozhodnutí americké soudkyně, píše agentura AP. Garcíovi však nadále hrozí druhá deportace. Bílý dům oznámil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.

Evropská komise zahájila řízení se Slovenskem kvůli nedávné novele ústavy. Bratislava do základního zákona zavedla kromě jiného ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity. Důvodem pro řízení o porušení povinnosti je fakt, že novela zpochybňuje zásady přednosti, autonomie, účinnosti a jednotného uplatňování práva EU. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v reakci řekl, že Slovensko ústavu měnit nebude a že k tomu ani není důvod. EK také zahájila řízení vůči Česku za nesprávné provedení směrnice Euroviněta.

Irský úřad pro regulaci mediálního sektoru zahájil vyšetřování internetové sítě X amerického miliardáře Elona Muska s cílem zjistit, zda firma neporušuje nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.

Právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní, je podmíněné například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o další pacienty. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání matky, která nesměla přenocovat se synem na jednotce intenzivní a resuscitační péče a následně žádala omluvu a odškodné. Soudy dospěly k závěru, že přenocování nebylo objektivně možné. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

Michal Bartoň a Martin Smolek aspirují na to stát se ústavními soudci – senátní výbor pro lidská práva je nyní oba jednomyslně podpořil. Definitivně o kandidátech prezidenta Petra Pavla rozhodne plénum horní komory 16. října. Vedle toho, že vede katedru ústavního práva na Univerzitě Palackého v Olomouci, má Bartoň zkušenosti přímo od Ústavního soudu, kde působí zatím jako asistent. Smolek má pro změnu praxi z resortu zahraničí, zastupoval také Česko u Soudního dvora Evropské unie. Pavel už ve funkci personálně obnovil Ústavní soud z více než dvou třetin – v jeho funkčním období by tyto dvě nominace měly být poslední.

Bývalý prokurátor, který dozoroval například kauzu Očistec, jež sahala do nejvyšších pater slovenské politiky, dnes kontroluje věznice a je sám trestně stíhaný. A stejně tak řada dalších bývalých elitních policistů. Na druhé straně mnoho velkých kauz včetně úplatkářství šlo do ztracena. Stav justice na Slovensku dva roky po nástupu premiéra Roberta Fica (Smer) k moci a rok po velkých trestních reformách jeho vlády nedávno opakovaně kritizovala i Evropská unie. Jak situaci prožívají ti, kterých se to přímo týká, zjišťovala pro Reportéry ČT Jana Neumannová.

Maďarsko zažalovalo Evropskou unii u unijního soudu kvůli rozhodnutí poskytovat výnosy ze zmrazeného ruského majetku Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Napsal to web stanice Euronews, podle něhož se případem zabývá Tribunál Soudního dvora EU, tedy soud nižší instance. Podle maďarských médií by rozsudek mohl vytvořit precedens pro ochranu práva veta, jíž se Budapešť v žalobě domáhá.

Neplatičů nájemného ve druhém čtvrtletí přibylo o desetinu na 2,4 procenta. Podíl se ovšem týká jen velkých pronajímatelů. U těch individuálních může být několikanásobně vyšší – jak uvedla oborová asociace. Od začátku července ale platí novela, podle které by mělo být jednodušší takového člověka vystěhovat.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) chybovala, když neumožnila otci jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze nahlédnout do spisu. Otec chtěl vědět, jak inspekce prověřila postup policie při zásahu na fakultě. Jeho stížnosti v úterý vyhověl Ústavní soud (ÚS) a zakázal inspekci, aby pokračovala v porušování mužových práv. Pozůstalí po obětech mají právo na informace z vyšetřování provedeného inspekcí bezpečnostních sborů, zdůraznil ÚS.

Uchazeči o studium na českých vysokých školách letos opět podali více přihlášek než minulý rok. Někde je zájem rekordní, uvedly oslovené univerzity. Na Univerzitu Karlovu v Praze už přišlo o 4,5 procenta a na Masarykovu univerzitu v Brně o téměř pět procent přihlášek více než minulý rok. Největší nárůst, o šestnáct procent, zaznamenala Česká zemědělská univerzita v Praze.

Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. S účastí Česka by v případě shody napříč většinou evropských států souhlasil i poslanec Jakub Michálek (Piráti). Poslankyně Helena Válková (ANO) se obává, že tuzemsko na něco takového nemá dostatek kapacit.

Na práci s umělou inteligencí (AI) zatím podle místopředsedy Vrchního soudu v Praze Romana Horáčka není tuzemský právní systém připravený. Podle soudce nepočítá například s rizikem případných falešných důkazů vygenerovaných umělou inteligencí. Možné přínosy i rizika AI pro justici od února společně zkoumají pražský vrchní soud, Úřad průmyslového vlastnictví, Česká asociace umělé inteligence a pražská Metropolitní univerzita.

Slovenská vláda ve středu schválila návrh ústavních změn, podle kterých by země například uznávala jen dvě pohlaví. Předloha také počítá s tím, že si země zachová svrchovanost v některých kulturních a etických záležitostech a že vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů. Z návrhu vypadlo odborníky kritizované ustanovení, že slovenská ústava má přednost před právem Evropské unie.

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.

Na jedné straně svoboda slova, na straně druhé hrozba šíření nenávisti. Vymezit hranici, kde jedno už převažuje nad druhým, je obtížné a většinou se posuzuje případ od případu, zaznělo v Devadesátce ČT24. Debata ožila kvůli požadavku policie na vydání předsedy SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání za údajné podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní SPD.