Právo

Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. S účastí Česka by v případě shody napříč většinou evropských států souhlasil i poslanec Jakub Michálek (Piráti). Poslankyně Helena Válková (ANO) se obává, že tuzemsko na něco takového nemá dostatek kapacit.

Na práci s umělou inteligencí (AI) zatím podle místopředsedy Vrchního soudu v Praze Romana Horáčka není tuzemský právní systém připravený. Podle soudce nepočítá například s rizikem případných falešných důkazů vygenerovaných umělou inteligencí. Možné přínosy i rizika AI pro justici od února společně zkoumají pražský vrchní soud, Úřad průmyslového vlastnictví, Česká asociace umělé inteligence a pražská Metropolitní univerzita.

Slovenská vláda ve středu schválila návrh ústavních změn, podle kterých by země například uznávala jen dvě pohlaví. Předloha také počítá s tím, že si země zachová svrchovanost v některých kulturních a etických záležitostech a že vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů. Z návrhu vypadlo odborníky kritizované ustanovení, že slovenská ústava má přednost před právem Evropské unie.

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.

Na jedné straně svoboda slova, na straně druhé hrozba šíření nenávisti. Vymezit hranici, kde jedno už převažuje nad druhým, je obtížné a většinou se posuzuje případ od případu, zaznělo v Devadesátce ČT24. Debata ožila kvůli požadavku policie na vydání předsedy SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání za údajné podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní SPD.

Ve věku 76 let zemřela významná osobnost českého práva a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Informoval o tom Ústavní soud. Její osobnost i přínos pro české právo ocenili ve vyjádření mimo jiné prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS), předseda Soudcovské unie Libor Vávra či předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka.

Česko a Polsko tím, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran, porušují unijní právo, rozhodl Soudní dvůr EU. Obě země zažalovala Evropská komise s tím, že státy tak omezují právo cizinců kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané. Jestliže země odmítnou nápravu, má Komise možnost soud požádat, aby jim udělil vysoké pokuty. České ministerstvo vnitra se s rozhodnutím seznámí a zváží, zda bude třeba upravit legislativu.

Desetitisíce lidí vyrazily demonstrovat před novozélandský parlament proti návrhu zákona, jenž by podle nich podkopal práva původních obyvatel. Jedná se o jeden z největších protestů v historii země. Podle BBC se v metropoli Wellington sešlo přes čtyřicet tisíc lidí, list The New Zealand Herald píše, že účast přesáhla 55 tisíc. Kontroverzní legislativa podle premiéra parlamentem neprojde.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí a je vyhrocenější než kdy dříve. Jedním z klíčových témat je samotný proces voleb. Od těch minulých v roce 2020 se totiž v některých státech podstatně změnila pravidla a ve více než polovině z nich šlo navíc o omezení a zpřísnění podmínek. Za to se zasadili zejména republikáni, kteří po volbách v roce 2020, kdy neuspěl republikánský kandidát Donald Trump, začali upravovat příslušné zákony. Podle kritiků tím ztěžují hlasování minoritním skupinám, které spíše volí demokraty. Demokraté se naopak snaží volby usnadnit, za což sklízí kritiku od republikánů, že budou snadněji manipulovatelné.

Vláda dostala od ministerstva spravedlnosti návrh největší reformy trestního práva za posledních patnáct let. Cílem je, aby bylo méně lidí ve vězeních a aby pachatelé častěji platili za své delikty finančně. Ministerstvo ale ustoupilo kritice z jiných resortů a z návrhu vypustilo třeba možnost, aby soud mohl udělit jen peněžitý trest i za nejzávažnější zločiny.

Přestože se v pondělí objevila výzva k odložení voleb plánovaných na nadcházející víkend kvůli povodním, vláda v pondělí večer potvrdila, že termín platí. Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity ve vysílání ČT24 podotkla, že z časového hlediska je to hraniční. Dodala, že by byla velmi překvapená, kdyby bylo volby možné odložit, protože musí být dodržen proces, který tomu předchází. Podle Zámečníkové je v současnosti jediným důvodem k odložení voleb pouze přijetí zákona. Vláda by ale podle ní měla postiženým krajům pomoci s organizací hlasování.

K lepšímu dodržování ochrany práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má nejpozději od července příštího roku působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Vytvoření nové funkce obsahuje vládní novela, kterou sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také pustili v pátek dál novelu atomového zákona, která má urychlit povolování nových jaderných zdrojů.

Pod pohrůžkou exekuce nebo soudních sporů požadují po lidech peníze falešní advokáti. Letos už je podobných podvodů třikrát víc než za celý loňský rok. Česká advokátní komora před nimi varuje a doporučuje prověřit si, jestli jde o skutečného právního zástupce.

Spotřebitelé mohou od začátku července podávat hromadné žaloby. Poškozené ale zatím v Česku nemá kdo zastupovat. Jako žalobce se zatím přihlásila jen jedna nezisková organizace, která teď prochází schvalovacím procesem. Lidé ale mohou požádat o pomoc i evropské zástupce. Hlavní výhodou je, že na rozdíl od klasické žaloby nemusí hradit žádné poplatky.

Na sociálních sítích mohou mít lidé často pocit, že mohou psát téměř cokoli, vedle práva na svobodu projevu ale má stejnou váhu právo na ochranu osobnosti. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Veroniky Křesťanové se primárně nemá lhát. „Lež není názor,“ zdůrazňuje. Kde jsou právní hranice při používání sociálních sítí a je v pořádku, když rodiče využívají své děti v reklamních příspěvcích? Nejen tomu se věnoval právní podcast V hlavě.

Kolumbijec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy v Praze byl podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) najatý žoldák. V Otázkách Václava Moravce řekl, že se nedomnívá, že by šlo přímo o agenta tajných služeb. Vláda už dřív oznámila, že do případu je s vysokou pravděpodobností zapojeno Rusko. Za teroristický útok mu hrozí až výjimečný trest.

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Opatření podle něj neplní preventivní funkci. Možnost uložit za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest navrhuje resort spravedlnosti v novele trestního zákoníku, kterou v březnu rozeslalo do připomínkového řízení. Podle ministra Pavla Blažka (ODS) však úřad na základě odborných debat ještě udělá v návrhu úpravy. Nebude předkládat zákon, se kterým nebudou souhlasit soudci, advokáti a státní zástupci.

Bývalý poslanec Dominik Feri nastoupil o víkendu do teplické věznice, kde si má odpykat tříletý trest za dvě znásilnění a jeden pokus o něj. ČTK to sdělil zdroj z vězeňského prostředí. Feri už dříve avizoval, že se proti rozhodnutí bude bránit u Nejvyššího soudu.

Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Možnost peněžitého trestu za jakýkoli zločin odmítají špičky justice i část vlády. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo finanční sankci jako univerzální trest. Oběti by mohly snadněji získat odškodnění. A stát by ušetřil díky menšímu počtu vězňů. Kritici návrhu ale varují, že může docházet k „vykupování se“ z trestu, a mluví o morálním hazardu.

Odkaz boje Afroameričanů za rovná práva z poloviny minulého století podle průzkumů volební Ameriku zajímá méně než v minulosti. Podle 103leté česko-americké historičky Vilmy Iggersové se postavení Afroameričanů zlepšuje, i když je prostor pro další pozitivní vývoj. Emigrantka to uvedla v rozhovoru se zpravodajem ČT Bohumilem Vostalem. Iggersová dříve aktivně bojovala proti segregaci se svým zesnulým manželem – historikem Georgem Iggersem. Prosadili například povolení přístupu afroamerických studentů do knihovny. Její rodina mezi Afroameričany bydlela a zažila i rasistické útoky.

Nemohl si vybrat mezi právem a medicínou, a tak dělá obojí. Vedle taláru obléká Miroslav Kučerka i záchranářskou uniformu. Osobně se ale cítí být advokátem, protože touto prací tráví více času. Práce zdravotního záchranáře je pro něj spíše koníčkem. V současné době Kučerka před soudem zastupuje známého psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z desítek případů vydírání a čtyř znásilnění. Co ho zneklidňuje na veřejné debatě o případech sexuálního násilí? A proměňuje se posuzování takových činů? Advokát Kučerka byl hostem podcastu V hlavě.

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

V experimentu vědců z univerzit v Oxfordu a Stanfordu se ukázalo, že nejpoužívanější modely umělých inteligenci (AI) trpí skrytými předsudky vůči černošské menšině. Stroje se chovaly výrazně negativněji a kritičtěji k osobám, které komunikovaly v afroamerické angličtině.