Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí a je vyhrocenější než kdy dříve. Jedním z klíčových témat je samotný proces voleb. Od těch minulých v roce 2020 se totiž v některých státech podstatně změnila pravidla a ve více než polovině z nich šlo navíc o omezení a zpřísnění podmínek. Za to se zasadili zejména republikáni, kteří po volbách v roce 2020, kdy neuspěl republikánský kandidát Donald Trump, začali upravovat příslušné zákony. Podle kritiků tím ztěžují hlasování minoritním skupinám, které spíše volí demokraty. Demokraté se naopak snaží volby usnadnit, za což sklízí kritiku od republikánů, že budou snadněji manipulovatelné.
Zpřísnění i uvolnění pravidel. Hlasování o prezidentovi v USA se proměnilo
Je nutné zmínit, že v USA platí jiná pravidla než v Česku, kde mohou volit všichni starší osmnácti let. Podmínky voleb stanovuje každý stát USA samostatně, na federální úrovni pak mohou volit občané starší osmnácti let, ale zároveň se musí k volbám registrovat. Jediný stát, kde není potřeba registrace, je Severní Dakota. Volit naopak nemohou lidé pouze s trvalým pobytem, ti, kteří byli usvědčeni ze spáchání zločinu, nebo obyvatelé závislých území USA – Guam, Portoriko, Severní Mariany a Americké Panenské ostrovy. Ústava je totiž neuznává jako státy.
Boj o Bílý dům se má rozhodnout na několika místech. Viceprezidentka Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump tak v drtivé většině zaměřují své úsilí na sedm takzvaných swing states – Michigan, Nevada, Pensylvánie, Arizona, Wisconsin, Georgia a Severní Karolína. Mají k tomu dobrý důvod, průzkumy naznačují, že výsledek voleb bude v mnoha státech nejtěsnějším rozdílem.
- Označení pro státy, kde je podpora republikánské a demokratické strany vyrovnaná a výsledek se může přehoupnout na obě strany.
- Právě na ně zaměřují kandidáti nejvíce energie.
Někde však došlo na změny hlasovacích pravidel, které byly přijaté po volbách v roce 2020, kdy většina států přistoupila k nouzovým opatřením kvůli covidu-19. Pravidla se však liší v závislosti na tom, která strana v daném státě ovládá zákonodárný sbor.
Podle think tanku Brennan Center for Justice, který působí při Právnické fakultě Univerzity New York, přijalo osmadvacet států USA od roku 2020 zákony, jež pro některé skupiny znesnadňují účast ve volbách. Stalo se tak i ve státech, které budou patřit mezi swing states, jako je například Severní Karolína, až po republikánské pevnosti – jako je Alabama a Idaho.
Podle analýzy naopak nejméně jedenáct států přístup k hlasování rozšířilo. Například stát Kentucky za určitých okolností umožnil zasílání hlasovacích lístků poštou na jiné adresy, než které jsou zapsány ve volebních úřadech, což usnadňuje volbu například studentům vysokých škol. Nebraska zase obnovila volební právo bývalým odsouzeným, kteří si již odpykali trest a nemusí čekat na uplynutí dvouleté lhůty od ukončení výkonu trestu. „Jsme skutečně svědky výrazného rozdělení mezi státy, které se snaží volební právo ztížit, a těmi, které ho usnadňují,“ míní Sara Carterová, která pro think tank analyzovala legislativu po celé zemi.
Demokraté obecně upřednostňují opatření, která rozšiřují přístup k volbám, včetně hlasování takzvaně v nepřítomnosti a hlasování poštou – navzdory obavám, že například schránky a lístky zasílané poštou by mohly vést k podvodům. Na druhé straně republikáni upřednostňují integritu hlasování a často prosazovali legislativní opatření, která usilují o větší zabezpečení hlasovacích lístků a volebních místností – a to i navzdory kritice, že zavedení povinné identifikace nebo ověření a zkrácení lhůt pro vrácení lístků by mohlo hlasování ztížit nebo odrazovat lidi od účasti ve volebním procesu.
Oba tábory se také navzájem obviňují. Republikáni tvrdí, že demokratické zákony jsou snahou zmanipulovat proces a umožnit odevzdat hlas lidem, kteří by neměli mít volební právo. Demokraté mezitím obviňují republikány, že jejich bezpečnostní opatření jsou jen ledabyle skrytá omezení v hlasování – zejména pro menšinové komunity.
Výsostně politické téma
„Volební pravidla se ve Spojených státech v posledních zhruba deseti letech stala výsostně politickým tématem, které silně polarizuje obě hlavní politické strany. Ve státech, kde ve státních parlamentech a guvernérských úřadech vládnou republikáni, došlo od roku 2020 k některým významným posunům směrem k restriktivnějším pravidlům,“ potvrzuje amerikanista Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Zmínil příklad zákona ve státě Georgia z roku 2021. „Určuje striktnější podmínky prokázání totožnosti u korespondenční volby, omezuje praxi umisťování schránek na odevzdávání volebních lístků ve velkých městech a mění pravomoci úřadů, které mají na starosti dohled nad sčítáním hlasů v poslední den voleb. Obecně republikáni prosazují změny volební legislativy, které podle mnohých odborníků staví překážky snadnému výkonu volebního práva,“ podotkl amerikanista.
Nejvyšší soud USA podle něj svým rozhodnutím z roku 2013 výrazně rozšířil možnosti toho, jaké změny jsou přípustné, a to i za cenu toho, že by mohly potenciálně ztížit výkon volebního práva pro některé skupiny. „Je důležité sledovat, jak o volebních změnách rozhodují především nejvyšší soudy jednotlivých států – každý má pro toto rozhodování určena svá vlastní pravidla,“ dodal.
Podle Carterové přišly nejagresivnější roky pro restriktivní legislativu právě po volbách v roce 2020. „Tyto nové zákony ztěžují hlasování opravdu v každé fázi procesu – od registrace přes hlasování poštou až po voličský průkaz,“ uvedla pro CNN.
Vyhrocená situace po roce 2020
Když v roce 2020 Donald Trump prohrál souboj s demokratickým kandidátem Joem Bidenem, velkou úlohu tehdy sehrály korespondenční hlasy, Trump odmítl výsledky uznat a korespondenční volbu označil za zmanipulovanou. Dav jeho stoupenců pak 6. ledna 2021 vtrhl do sídla Kongresu a narušil projednávání výsledků voleb. Bývalému prezidentovi se nepodařilo prokázat podvody navzdory tomu, že jeho tým podal mnoho žalob.
Na omezení hlasování poštou cílí také zákony v některých republikánských státech, ačkoliv Trumpova kampaň se změnila. Na rozdíl od minulých voleb naopak nabádá příznivce, aby využili korespondenčního či absenčního hlasování, a to ve snaze nepřijít o hlasy.
Státy Alabama a Idaho letos uzákonily změny, které v některých případech ukládají sankce za pomoc při hlasování v nepřítomnosti, což kritici praxe označili za nevhodné „sbírání hlasů“ politickými činiteli. Alabamský zákon, který v březnu podepsala republikánská guvernérka Kay Iveyová, například zavádí to, že je trestným činem přijetí platby za distribuci nebo sběr žádostí o volby v zastoupení.
„Tady v Alabamě jsme odhodláni zajistit, aby naše volby byly svobodné a spravedlivé,“ uvedla Iveyová v prohlášení. Podle odpůrců zákona je to ale způsob, jak omezit některé skupiny, které například pomáhají starším lidem a lidem se zdravotním postižením, kteří nemohou volit osobně. Zástupci těchto občanskoprávních skupin proto podali k soudu žalobu.
V Severní Karolíně, která patří mezi swing states, zase nový zákon nařizuje, že poštou zaslané hlasovací lístky musí být doručeny do 19:30 v den voleb, aby mohly být započítány. Dosud pro ně platila třídenní lhůta.
Změny se v roce 2021 odehrály také ve státě Texas, kde bylo zakázáno hlasování z auta či čtyřiadvacetihodinový provoz volebních místností. Jeho strůjci to prezentovali jako opatření namířené proti volebním podvodům, oponenti za ním viděli snahu ztížit hlasování.
Deník The New York Times také na konci srpna informoval o tom, že úřady v Texasu vyšetřovaly řadu latinskoamerických aktivistů a politických organizátorů v souvislosti s podvody při volbách. Političtí organizátoři fungují jako zástupci dané politické strany, kteří v konkrétních regionech koordinují různá setkání či informují občany o programu strany.
Aktivisté to označili za pokus o omezení přístupu k volebním urnám. Příkazy k domovní prohlídce proběhly u demokratických organizátorů voleb a členů Ligy sjednocených latinskoamerických občanů, jedné z nejstarších organizací na ochranu občanských práv Latinoameričanů v USA. Úřady to spojují s „probíhajícím vyšetřováním integrity voleb“. Podle zástupců této menšiny jde o způsob, jak je zastrašit.
Ověřování občanství
Nejvyšší soud také obnovil platnost klíčových ustanovení volebního zákona v Arizoně, podle kterého musí pracovníci voleb před registrací voliče ověřit jeho občanství. „Opravdu nám ztěžují naši práci,“ řekl prezident organizace Mi Familia Vota Héctor Sánchez Barba – organizace zastřešuje jednu z největších skupin pro mobilizaci latinskoamerických voličů ve státech.
Podle republikánů jsou kontroly nutné k tomu, aby se zabránilo hlasování osob bez občanství. Právě téma nelegálně hlasujících cizinců je to, které stále přiživuje i Trump, přičemž se zdá, že je to opět jedno z hlavních témat jeho kampaně. Zatímco před čtyřmi lety šířil fámy o korespondenčním hlasování, tentokrát společně s dalšími republikány vyvolává obavy z nelegální účasti migrantů ve volbách, na což podle kritiků reagovaly některé státy zpřísněním podmínek. Jak připomínají americká média, do spekulací o nelegálně hlasujících cizincích se pouští nejméně od roku 2016.
Tehdy ve volbách porazil demokratku Hillary Clintonovou, přestože obdržela o dva miliony hlasů více. Zafungoval opět paradox tamního volebního systému, kdy vítěz může dostat napříč USA celkově méně hlasů než konkurent, přesto nakonec vyhraje. Pro cestu do Bílého domu je totiž důležitý úspěch v lidnatých státech s velkým počtem takzvaných volitelů.
„Vyhrál jsem lidové hlasování, když odečtete miliony lidí, co hlasovali nelegálně,“ uvedl tehdy Trump bez důkazů. V posledních měsících obviňuje současného prezidenta Joea Bidena a jeho Demokratickou stranu z podporování nelegální migrace do USA s cílem vytvořit novou základnu demokratických voličů.
Předvolební kampaň tak dostala podobný rozměr jako v roce 2020, kdy americké státy rozšiřovaly systém korespondenční volby kvůli obavám ze šíření covidu-19 v hlasovacích místnostech. Trump ale v měsících před volbami bez důkazů vyhlašoval, že to přispěje k rozsáhlým podvodům.
Podvody jsou vzácné
Podvody s hlasy jsou ale v USA velmi vzácným jevem a platí to také o účasti lidí bez amerického občanství ve federálních volbách, jak zdůrazňují média. Agentura AP připomněla, že Trump po nástupu do Bílého domu jmenoval komisi pověřenou vyšetřováním voleb roku 2016 a že orgán během svého působení neidentifikoval případ, kdy by hlasoval cizinec.
„Aby bylo jasno, případy, kdy cizinci odevzdali hlasy, se objevily, ale jsou extrémně vzácné,“ uvádí AP. Deník The Washington Post poukázal na analýzu 23,5 milionu hlasů z voleb před osmi lety, která odhalila třicet možných hlasů od cizinců, tedy přibližně 0,0001 procenta.
Aktuálně registrace funguje tak, že zájemci potřebují řidičský průkaz nebo číselný kód, který je obdobou rodného čísla. Lidé sice nemusí prokázat, že jsou občany USA, ovšem jejich údaje se ověřují v úředních databázích a potenciální voliči při registraci přísahají, že občanství mají. Pokud by to nebyla pravda, hrozí jim i vězení nebo vyhoštění, vysvětlila televize CNN. Podle expertů tento systém funguje, mimo jiné proto, že cizinci by pokusem o účast ve federálních volbách dávali všanc svou budoucnost v USA.
Představitelé lidskoprávních organizací uvedli, že se snaží rozptýlit obavy svých členů, že by jakákoli chyba mohla být využita k jejich obvinění z rozsáhlejších trestných činů. „Je to kladivo, které zasahuje všechny,“ řekla spolupředsedkyně Ligy floridských voliček Cecile Scoonová a poukázala na náboženské organizace a občanské skupiny, které často pracují s černošskými a latinskoamerickými voliči.
„Měření dopadu konkrétních změn například na volební účast jednotlivých voličských skupin (nízkopříjmoví voliči, Afroameričané, Latinoameričané) je z politologického hlediska velmi komplikovanou disciplínou. Dosavadní výzkum naznačuje, že dopad je spíše nízký: paradoxně pokud má voličská skupina pocit, že se zákonodárci pokouší její volební právo omezit, může v reakci na to zvýšit svou motivaci překážky překonat,“ podotýká také amerikanista Dopieralla.
„Na druhou stranu ale průzkumy veřejného mínění naznačují, že výsledky voleb ve swing states budou extrémně těsné, v řádech desetin procent, tudíž i malá změna v účasti některé konkrétní skupiny může na volby mít dopad,“ podotkl.
Historické kořeny
Tvrzení o vlivu imigrantů bez občanství na americké volby označila NPR za mýtus s dlouhou historií. Experti uvádí, že se ve veřejné diskuzi objevuje více než sto let. Pramení z omezování práv bývalých otroků v devatenáctém století. Například v příručce demokratů ve státě Severní Karolína z roku 1898 se hovořilo o volebních omezeních nutných „k ochraně bílých voličů státu před tím, aby jejich poctivé hlasy byly kompenzovány nelegálně a podvodně registrovanými hlasy černochů“.
Až do poloviny devatenáctého století prakticky ve všech amerických státech mohli volit pouze ti, kteří vlastnili relativně velký majetek. „Známé je systematické omezování volebního práva Afroameričanů v jižanských státech v druhé polovině devatenáctého a první polovině dvacátého století. V rámci rasové segregace platila například volební daň, kterou oficiálně museli platit všichni, kdo se voleb chtějí zúčastnit, systém výjimek ale reálně znamenal, že daň platilo pouze černošské obyvatelstvo,“ vysvětluje amerikanista Dopieralla a dodává, že povinné byly také testy gramotnosti.
„V těch ale jednotlivým skupinám byly pokládány úplně jiné otázky, aby každý běloch vždy prošel a každý Afroameričan selhal. V mnoha státech byl také aktivní Ku Klux Klan, otevřeně rasistická organizace, která propagovala násilí vůči černošskému obyvatelstvu a nezdráhala se lynčovat Afroameričany, kteří i přes všechny překážky dorazili před vchod volební místnosti. Většina těchto rasistických omezení byla zrušena federálním Zákonem o volebních právech z roku 1965,“ podotýká Dopieralla.