Volební místnost

Strana Likud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obvinila politické strany izraelských Arabů, že „ukradly“ parlamentní volby, napsala agentura AFP. Uskupení Jednotná kandidátka sdružující několik stran izraelských Arabů je připraveno podpořit vládu složenou z opozičních stran, řekl jeho šéf. Po sečtení 84,5 procenta hlasů vede v izraelských parlamentních volbách Netanjahův vládní blok, většinu mu ale dílčí výsledky neslibují a opozice by ji nezískala bez Arabů.

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.

Izrael hlasuje poprvé od teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023, následných válek a také hádek. Pozornost se soustřeďuje na dva hlavní rivaly. Provládní blok vede Benjamin Netanjahu, opozici dominuje Gadi Eisenkot. Jejich šance jsou podle průzkumů vyrovnané. O výsledku můžou rozhodnout menšinové, méně viditelné voličské skupiny – dva miliony izraelských Arabů a půldruhého milionu ultraortodoxních Židů.

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.

Se 14. hodinou se v Česku uzavřely volební místnosti, lidé vybírali nové senátory. Volilo se ve zbývajících 22 volebních obvodech, v každém z nich vždy ze dvou finalistů. Pět senátorů bylo nově či opětovně vybráno už před týdnem v prvním kole, znovu už proto nehlasovali voliči na Strakonicku, Děčínsku, Rychnovsku, Trutnovsku a Vyškovsku. S výsledky, které se očekávají do několika hodin, bude dokončena letošní obměna třetiny horní komory parlamentu.

Voliči v pátek první den rozhodovali o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích následující čtyři roky. K volbám oproti původním předpokladům dorazil i prezident Petr Pavel. V souběžném prvním kole senátních voleb voličské hlasy přinejmenším napovědí, nakolik se obmění třetina horní parlamentní komory a jak silnou většinu si v Senátu udrží současná sněmovní opozice. K obecním volbám přišla první den nejčastěji pětina až třetina voličů, podobně jako před čtyřmi lety. Možnost volit budou mít lidé ještě v sobotu od osmi do čtrnácti hodin.

Voliči v pátek a v sobotu rozhodnou o podobě obecních zastupitelstev. Zhruba třetina z nich pak bude mít ještě možnost vybírat senátora. Všichni voliči by už měli mít ve schránkách hlasovací lístky. V obecních volbách budou kandidáty vybírat křížkováním – nikoliv kroužkováním – a označit mohou i uchazeče napříč stranami. V senátních volbách vloží do obálky lístek se jménem preferovaného kandidáta. Sčítání hlasů je v komunálních volbách složité a většinou se protáhne až do neděle.

Podle téměř konečných výsledků je vítězem lotyšských parlamentních voleb středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse s 35,3 procenta hlasů, píše web veřejnoprávní stanice LSM. Na druhé pozici je s 13,1 procenta hlasů populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Třetí je s 11,7 procenta strana Suverénní moc, která je označována za proruskou. LSM se odvolává na sečtení prakticky všech hlasů.

Parlamentní volby v Lotyšsku podle odhadů jasně vyhrála středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by tato strana podporující Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí mohla získat 35,6 procenta hlasů. Kulbergs již prohlásil, že věří, že bude moci zůstat v čele této pobaltské země.

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje současného vládce Vladimira Putina. Dosavadní výsledky zveřejněné ruskou volební komisí ukazují, že Jednotné Rusko má dominovat s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.

Armáda USA neplánuje nasadit vojáky do volebních místností během listopadových voleb do Kongresu, uvedl dle agentury AP náčelník generálního štábu Dan Caine v dopise zveřejněném v pondělí. Caine jej zaslal v odpovědi demokratické senátorce Elisse Slotkinové z Michiganu, která po něm a ministru obrany Peteu Hegsethovi požadovala, aby veřejně potvrdili, že armáda ve volbách nebude hrát roli. Demokraté vyjadřují obavy, že se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí do hlasování zasahovat.

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení 94 procent volebních okrsků zatím vede levicový kandidát Robert Sánchez s 50,05 procenta hlasů před pravicovou političkou Keikou Fujimoriovou, která má nyní 49,95 procenta. Během dne se ve vedení držela spíše Fujimoriová, nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.

Kosovské parlamentní volby vyhrála vládnoucí strana premiéra Albina Kurtiho Sebeurčení (Vetëvendosje, LVV). Po sečtení více než 95 procent hlasů získala 43,22 procenta, uvádí tamní úřady. Druhá skončila opoziční Demokratická strana Kosova (PDK) s 21,35 procenta. Podle informací ústřední volební komise přišlo k urnám přibližně 36,88 procenta voličů.

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Premiér Viktor Orbán, který v zemi vládl posledních šestnáct let, prohru své strany Fidesz uznal.

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.

Socialista Emmanuel Grégoire v neděli s přehledem porazil konzervativní protikandidátku Rachidu Datiovou v soupeření o funkci pařížského starosty. Vyplývá to podle agentury Reuters z odhadů na základě částečných výsledků druhého kola komunálních voleb. Volební místnosti se zavřely ve 20:00. První kolo voleb se uskutečnilo před týdnem.

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání volebních hlasů v jednom z blanenských okrsků při říjnových sněmovních volbách. Nebylo prokázáno, že by šlo o úmysl. Trestní oznámení podal Nejvyšší správní soud (NSS), který na základě volební stížnosti Pirátů přepočítal hlasy v blanenském okrsku 28. Piráti jich mají po přepočtu o 20 více, ANO o 21 méně. Výsledek voleb to neovlivnilo, soud tedy nezasáhl. Existovalo ale podezření, že nešlo jen o početní omyl, ale o úmysl.

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení více než 99 procent okrsků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal zhruba dvě třetiny hlasů. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů. Seguro po vítězství prohlásil, že nechce být opozičním prezidentem.

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení téměř sta procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.

Obyvatelé Hondurasu v neděli volili novou hlavu státu i všechny členy Kongresu. Volby se odehrávají v napjaté atmosféře, v níž se tři hlavní kandidáti navzájem obviňují z korupce a možné manipulace výsledků, píše Financial Times. Do kampaně navíc zasáhl americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Nasryho Asfuru a jeho výhrou podmínil další pomoc USA jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky. Podle analytiků hrozí, že poražení kandidáti výsledek voleb neuznají a v zemi mohou vypuknout nepokoje.

Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle chilských médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení skoro sta procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,8 procenta hlasů, její konkurent 23,9 procenta. Rozhodující duel se uskuteční 14. prosince.

Při letošních volbách do sněmovny policie nezaznamenala významné incidenty. Prověřuje ale například případ člověka, který tvrdil, že nevolil, přestože podle záznamu hlas odevzdal. Policie vyšetřuje také krádež státní vlajky nebo incident, kdy pes blokoval voliče před volební místností.

Úderem páteční dvaadvacáté hodiny se po celém Česku zavřely volební místnosti, v nichž mohli občané od 14:00 volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ti, kdo k volebním urnám nedorazili v pátek, mají tuto možnost ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřené od 8:00 do 14:00 hodin. Poté hlasování skončí a volební komise začnou se sčítáním hlasů.

Sněmovní volby začaly z důvodu časového posunu nejprve na americkém kontinentu. Jako první měli možnost volit od čtvrteční 19. hodiny středoevropského letního času Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a v Argentině. O hodinu později začalo hlasování na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady ve městech Washington, New York, Ottawa a Toronto. Češi v Americe si letos vybírají mezi středočeskými kandidáty, stejně jako při sněmovních volbách před osmi lety.