Volební místnost

Obyvatelé Hondurasu v neděli volili novou hlavu státu i všechny členy Kongresu. Volby se odehrávají v napjaté atmosféře, v níž se tři hlavní kandidáti navzájem obviňují z korupce a možné manipulace výsledků, píše Financial Times. Do kampaně navíc zasáhl americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Nasryho Asfuru a jeho výhrou podmínil další pomoc USA jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky. Podle analytiků hrozí, že poražení kandidáti výsledek voleb neuznají a v zemi mohou vypuknout nepokoje.

Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle chilských médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení skoro sta procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,8 procenta hlasů, její konkurent 23,9 procenta. Rozhodující duel se uskuteční 14. prosince.

Při letošních volbách do sněmovny policie nezaznamenala významné incidenty. Prověřuje ale například případ člověka, který tvrdil, že nevolil, přestože podle záznamu hlas odevzdal. Policie vyšetřuje také krádež státní vlajky nebo incident, kdy pes blokoval voliče před volební místností.

Úderem páteční dvaadvacáté hodiny se po celém Česku zavřely volební místnosti, v nichž mohli občané od 14:00 volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ti, kdo k volebním urnám nedorazili v pátek, mají tuto možnost ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřené od 8:00 do 14:00 hodin. Poté hlasování skončí a volební komise začnou se sčítáním hlasů.

Sněmovní volby začaly z důvodu časového posunu nejprve na americkém kontinentu. Jako první měli možnost volit od čtvrteční 19. hodiny středoevropského letního času Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a v Argentině. O hodinu později začalo hlasování na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady ve městech Washington, New York, Ottawa a Toronto. Češi v Americe si letos vybírají mezi středočeskými kandidáty, stejně jako při sněmovních volbách před osmi lety.

Volební místnosti budou letos jako obvykle hlavně na obecních úřadech, ve školách nebo v kulturních domech. Voliči v některých menších obcích nebo odlehlých částech měst ale chodí volit i na méně tradiční místa. Může to být kostel, hvězdárna, sauna nebo skanzen. Stojí za tím snaha úřadů umístit volební místnost co nejblíž občanům. České televizi to potvrdili oslovení úředníci nebo mluvčí.

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční v pátek 3. a v sobotu 4. října. Voliči v nich budou rozhodovat o tom, která politická strana, hnutí nebo koalice získá zastoupení v dolní komoře parlamentu. Kdo se konkrétně dostane do sněmovny, ale mohou voliči ovlivnit i svými preferenčními hlasy – takzvaným kroužkováním. Na webu ČT24 přinášíme podrobný návod, jak to funguje.

Každý volič automaticky hlasuje ve volebním okrsku, kde má své trvalé bydliště. Pokud si ale zařídí voličský průkaz, může hlasovat kdekoliv v České republice, případně i v zahraničí na zastupitelském úřadě. Vybírá si pak z kandidátů toho kraje, ve kterém chce volit. Žádat o průkaz bylo možné do středečních 16 hodin. Web ČT24 připravil přehledné informace o tom, jak si voličský průkaz vyřídit.

V pátek 3. října a v sobotu 4. října 2025 budou moci lidé volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Obsazovat se bude dvě stě křesel dolní komory českého parlamentu. Letos budou navíc moci poprvé hlasovat Češi dlouhodobě žijící v zahraničí korespondenční cestou. Na co nezapomenout a jak správně odevzdat lístek? Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývají necelé čtyři týdny a přípravy jsou tak již v plném proudu. Nejpozději do pátku se musí poprvé sejít členové volebních komisí. Řada z nich už absolvovala školení, které se týká například přípravy volební místnosti, vydávání volebních lístků či jejich sčítání. Nově se instruktáž týká také nakládání s e-doklady, kterými je nyní možné prokázat totožnost. Každá volební komise bude mít k dispozici mobilní telefon se čtečkou, pomocí které elektronický doklad ověří.

Dvě třetiny Američanů mají obavy z politického násilí po volbách, naznačuje čerstvý průzkum deníku USA Today. V případě voličů Kamaly Harrisové to přiznalo dokonce devět z deseti respondentů. Polovina oslovených stoupenců Donalda Trumpa naopak strach nepociťuje. Před volbami zároveň sílí dezinformace z minulosti, které proměnily volební úřady na pevnosti s ploty a bariérami – usilují o důvěru i ochranu.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí a je vyhrocenější než kdy dříve. Jedním z klíčových témat je samotný proces voleb. Od těch minulých v roce 2020 se totiž v některých státech podstatně změnila pravidla a ve více než polovině z nich šlo navíc o omezení a zpřísnění podmínek. Za to se zasadili zejména republikáni, kteří po volbách v roce 2020, kdy neuspěl republikánský kandidát Donald Trump, začali upravovat příslušné zákony. Podle kritiků tím ztěžují hlasování minoritním skupinám, které spíše volí demokraty. Demokraté se naopak snaží volby usnadnit, za což sklízí kritiku od republikánů, že budou snadněji manipulovatelné.

V Severní Karolíně nedávno poničené hurikánem Helene začalo předčasné hlasování v prezidentských volbách. Podle průzkumů tam bude souboj mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem velmi vyrovnaný. Stát se řadí k sedmi klíčovým, které o vítězi hlasování rozhodnou.

V Česku v sobotu skončilo druhé kolo senátních voleb. Voliči vybrali dvaadvacet budoucích senátorů. Zájem byl tentokrát nižší než před týdnem, kdy se zároveň konaly volby krajské. Účast se pohybovala mezi deseti až patnácti procenty. Jsou ale i místa, kde k urnám přišly jen jednotky procent voličů.

Krajské a senátní volby probíhají i v oblastech nejvíce zasažených povodněmi v Moravskoslezském kraji. V pěti obcích volby zorganizovalo ministerstvo vnitra v různých stanech a provizorních prostorách. Počítá se s nižší účastí než obyčejně, mnoho občanů se stále vypořádává s následky záplav a projevují nechuť navíc řešit ještě hlasování.

V pátek 20. září a sobotu 21. září se společně s krajskými volbami bude vybírat také třetina Senátu. Hlasovat o svých zástupcích do horní komory parlamentu mohou lidé ve 27 volebních obvodech. Pokud nikdo z kandidátů nezíská v obvodu v prvním kole nadpoloviční většinu, dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů se utkají o týden později ve druhém kole.

Voda v ulicích Opavy opadla a odhalila zkázu, kterou způsobila. Primátor města Tomáš Navrátil (ANO) škody odhaduje na miliardy korun. Zničená je podle něj sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady či historický areál koupaliště. Stovky lidí mají zdevastované domovy. Důležitý most v Ratibořské ulici se bude muset zbourat, rozhodlo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Voda zasáhla i třináct volebních místností, které se nyní město snaží do pátečních voleb nahradit jinými prostorami.

Češi v pátek rozhodovali o tom, kdo je příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. Po noční pauze se znovu otevřou v sobotu od 08:00 do 14:00. Voliči mají na výběr třicet kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. Výsledky budou s ohledem na celounijní charakter voleb oznámeny až v neděli před půlnocí, kdy se uzavřou poslední volební místnosti v dalších státech EU. V některých městech a obcích Česka lidé v místních referendech rozhodnou o lokálních záležitostech.

Češi rozhodují o přeobsazení 21 křesel v Evropském parlamentu. Volební místnosti jsou většinou utvořeny ve školách. Někde ale voliči najdou okrskové komise na netypických místech, například ve zlínské čtvrti Podvesná se hlasuje v hale, kde se běžně hraje ping-pong. V Divácích u Hustopečí zase půjdou lidé volit v krojích a na Sokolovsku si hýčkají starožitnou volební urnu.

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.

Po osmi hodinách hlasování se v deset večer na noc uzavřely volební místnosti. Odezvdat hlasy ve druhém kole volby prezidenta republiky bude ale ještě možné v sobotu od osmi hodin ráno do dvou odpoledne. Rozhodne se o tom, zda se čtvrtou hlavou samostatného českého státu stane bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, nebo předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Oba již odevzdali své hlasy, Pavel asi hodinu po otevření volebních místností v Černoučku, Babiš o další hodinu později v Průhonicích.

Iniciativa Kladno bez hazardu podala žalobu ke Krajskému soudu v Praze kvůli neplatnému referendu o zákazu hazardu v Kladně. Město údajná porušení zákona odmítá. Výdej lístků pro referendum, které se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, nebyl podle iniciativy automatický. Návrh na vyslovení neplatnosti pro údajnou neregulérnost průběhu referenda by měl být v tuto chvíli podán, uvedla opoziční zastupitelka a členka iniciativy Anna Gamanová (STAN). Mluvčí radnice Vít Heral řekl, že příprava i průběh místního referenda byly zcela v souladu se zákonem, což podle něj potvrdila i příslušná komise.

V Česku v sobotu pokračuje první kolo prezidentských voleb, lidé mohou odevzdat svůj hlas do 14:00. V pátek volby někde provázela vyšší účast než před pěti lety, v některých okrscích se pohybovala kolem padesáti procent. V sobotu dopoledne se pohybovala nejčastěji mezi padesáti a pětapadesáti procenty, v některých okrscích odevzdalo svůj hlas i přes šedesát procent voličů.

Česko má za sebou úvodní den prvního kola prezidentských voleb. Voliči budou moci odevzdat hlas ještě v sobotu od 8 do 14 hodin. Během prvního dne voleb hlasovali všichni z osmice kandidátů, úřadující prezident Miloš Zeman, premiér Petr Fiala (ODS) či předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) i šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Volby v pátek někde provázela vyšší volební účast než před pěti lety, v některých okrscích se pohybovala kolem padesáti procent.