V Hondurasu se konaly mimořádně vypjaté volby

Obyvatelé Hondurasu v neděli volili novou hlavu státu i všechny členy Kongresu. Volby se odehrávají v napjaté atmosféře, v níž se tři hlavní kandidáti navzájem obviňují z korupce a možné manipulace výsledků, píše Financial Times. Do kampaně navíc zasáhl americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Nasryho Asfuru a jeho výhrou podmínil další pomoc USA jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky. Podle analytiků hrozí, že poražení kandidáti výsledek voleb neuznají a v zemi mohou vypuknout nepokoje.

Volební místnosti se v zemi otevřely v 7:00 ráno místního času (14:00 SEČ) a uzavřely v 17:00 místního času (23:00 SEČ). Lidé vedle prezidentky či prezidenta volili také všech 128 členů jednokomorového Národního kongresu, 298 starostů a více než dva tisíce členů městských rad.

Hlava státu je volena na čtyři roky bez možnosti znovuzvolení v jednokolové volbě, v níž vítězí kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Křesla v Kongresu se přidělují jednotlivým správním oblastem podle systému poměrného zastoupení, stejně jako mandáty v městských radách.

„Demokracie před soudem,“ psal Trump

Trump tento týden varoval, že demokracie v Hondurasu je „před soudem“. Na síti Truth Social uvedl, že vítězství vládního hnutí Libre by umožnilo „narkoteroristům“ a „komunistům“ převzít kontrolu nad zemí, kde Spojené státy provozují strategickou leteckou základnu Soto Cano. Trump zároveň vyzval voliče, aby volili konzervativce Asfuru, jehož označil za „jediného skutečného přítele svobody v Hondurasu“.

„Pokud (Asfura) nevyhraje, nebudou Spojené státy vyhazovat peníze oknem,“ dodal. Pomoc jednomu z nejchudších států v Latinské Americe tak podmínil výhrou svého favorita. Podobně se šéf Bílého domu zachoval i při parlamentních volbách v Argentině, kde spojil výhru strany pravicového prezidenta Javiera Mileie, jenž je Trumpovým stoupencem, s americkou finanční pomocí.

Kdo usiluje o prezidentský úřad?

Tři z pěti kandidátů na prezidentský post jsou v průzkumech veřejného mínění téměř vyrovnaní. Favority jsou právnička Rixi Moncadaová z vládnoucí levicové strany Libre a dva pravicoví politici Salvador Nasralla a Trumpův favorit Nasry Asfura, kterému se přezdívá Tito.

Ačkoli nelze považovat průzkumy za příliš spolehlivé, naznačují těsný souboj, uvedla analytička Ana María Méndez Dardónová z Washington Office on Latin America s tím, že až pětina voličů byla těsně před otevřením místností stále nerozhodnutá.

Asfura, stavební podnikatel a někdejší starosta hlavního města Tegucigalpa, patří ke stejné Národní straně jako bývalý prezident Juan Orlando Hernández. Ten je ve Spojených státech vězněn za pašování kokainu. Trump tento týden oznámil, že ho omilostní, a to navzdory svým slibům zastavit tok drog do USA, píše deník The New York Times.

Nasry Asfura z Národní strany (PN), Rixi Moncadu ze Strany svobody a obnovy (LIBRE) a Salvador Nasralla z Liberální strany (PLH)
Zdroj: Reuters/Leonel Estrada and Fredy Rodriguez/File Photo

Druhým pravicovým kandidátem je sportovní komentátor Nasralla z Liberální strany. Než přešel do opozice, působil v první části mandátu současné levicové prezidentky Xiomary Castrové jako viceprezident. Podle deníku The Financial Times (FT) ho Trump označil za „nedůvěryhodného“.

Vládní stranu Libre zastupuje Moncadová, bývalá ministryně financí a obrany. Hnutí v roce 2021 drtivě zvítězilo, nyní ale čelí rostoucí nespokojenosti obyvatel, kteří kritizují nenaplněné sliby a pomalý pokrok v boji proti korupci a kriminalitě.

Pokud souboj o prezidentské křeslo vyhraje jeden ze dvou pravicových kandidátů, Honduras by se po Argentině a Bolívii stal další latinskoamerickou zemí, kde se po letech vrací k moci pravice.

Dosavadní prezidentkou je Xiomara Castrová, jejíž manžel Manuel Zelaya byl v roce 2009 svržen armádou a vyveden ze země v pyžamu. Castrová podle analytiků spolupracovala s americkou administrativou „poměrně konstruktivně“, píše FT.

Volby mohou vyústit v krizi, míní analytici

Hlavní kandidáti se v závěru kampaně obviňovali z korupce i plánů na manipulaci hlasování. Podle analytiků je reálné, že poražené tábory výsledky neuznají, což může v zemi vyvolat nepokoje. Naposledy se Honduras ocitl v podobné situaci v roce 2017, kdy tehdejší sporné volby vyústily v protesty a následný zásah armády, při němž zemřelo téměř dvacet lidí, připomíná NYT.

„Krize se dá očekávat, protože sama Rixi Moncadová řekla, že nebude důvěřovat předběžným výsledkům,“ uvedla Dardónová z Washington Office on Latin America. „Je vysoce pravděpodobné, že strany výsledky nepřijmou a budou tvrdit, že došlo k podvodu.“

„Lidé v Hondurasu jsou na politickou elitu naštvaní,“ myslí si konzultant a autor zpravodaje Latin America Risk Report James Bosworth. „Kdo vyhraje, vyhraje proto, že lidé nesnášejí ostatní kandidáty ještě víc,“ dodal.

USA doufají v odklon země od Číny

Náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau tento týden v Organizaci amerických států sdělil, že Washington sdílí obavy pozorovatelů ohledně „zasahování, zastrašování a politického tlaku“. Podle něj Honduras „čelí nejisté budoucnosti“.

Středoamerická země je pro Trumpovu administrativu klíčovým partnerem v boji s nelegální migrací a pašováním drog, uvedl deník Financial Times.

Volby mohou také změnit mezinárodní orientaci Hondurasu. V roce 2023 přerušil vztahy s Tchaj-wanem a navázal je na Peking. Středoamerická země se také připojila k iniciativě Pásu a stezky (BRI).

„Moncadová i Castrová podporují pokračování vztahů s Pekingem, zatímco Nasralla a Asfura slíbili návrat k Tchaj-wanu,“ uvedl Bosworth s tím, že Spojené státy by změnu zahraničněpolitické orientace Hondurasu vnímaly jako „zásadní vítězství“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přednese projev o stavu unie, desítky demokratů ho budou bojkotovat

Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie, který začne ve středu ve 3:00 SEČ, se chystají bojkotovat desítky opozičních demokratů, informují americká média. Mezi pozvanými hosty jsou například Erika Kirková, vdova po zavražděném konzervativním aktivistovi Charliem Kirkovi, oběti zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina či američtí hokejisté, kteří získali zlato na zimních olympijských hrách v Itálii. Odpověď demokratů na Trumpovu řeč přednese guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová.
před 3 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 42 mminutami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 4 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 5 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 7 hhodinami
Načítání...