V Hondurasu se konaly mimořádně vypjaté volby

Obyvatelé Hondurasu v neděli volili novou hlavu státu i všechny členy Kongresu. Volby se odehrávají v napjaté atmosféře, v níž se tři hlavní kandidáti navzájem obviňují z korupce a možné manipulace výsledků, píše Financial Times. Do kampaně navíc zasáhl americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Nasryho Asfuru a jeho výhrou podmínil další pomoc USA jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky. Podle analytiků hrozí, že poražení kandidáti výsledek voleb neuznají a v zemi mohou vypuknout nepokoje.

Volební místnosti se v zemi otevřely v 7:00 ráno místního času (14:00 SEČ) a uzavřely v 17:00 místního času (23:00 SEČ). Lidé vedle prezidentky či prezidenta volili také všech 128 členů jednokomorového Národního kongresu, 298 starostů a více než dva tisíce členů městských rad.

Hlava státu je volena na čtyři roky bez možnosti znovuzvolení v jednokolové volbě, v níž vítězí kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Křesla v Kongresu se přidělují jednotlivým správním oblastem podle systému poměrného zastoupení, stejně jako mandáty v městských radách.

„Demokracie před soudem,“ psal Trump

Trump tento týden varoval, že demokracie v Hondurasu je „před soudem“. Na síti Truth Social uvedl, že vítězství vládního hnutí Libre by umožnilo „narkoteroristům“ a „komunistům“ převzít kontrolu nad zemí, kde Spojené státy provozují strategickou leteckou základnu Soto Cano. Trump zároveň vyzval voliče, aby volili konzervativce Asfuru, jehož označil za „jediného skutečného přítele svobody v Hondurasu“.

„Pokud (Asfura) nevyhraje, nebudou Spojené státy vyhazovat peníze oknem,“ dodal. Pomoc jednomu z nejchudších států v Latinské Americe tak podmínil výhrou svého favorita. Podobně se šéf Bílého domu zachoval i při parlamentních volbách v Argentině, kde spojil výhru strany pravicového prezidenta Javiera Mileie, jenž je Trumpovým stoupencem, s americkou finanční pomocí.

Kdo usiluje o prezidentský úřad?

Tři z pěti kandidátů na prezidentský post jsou v průzkumech veřejného mínění téměř vyrovnaní. Favority jsou právnička Rixi Moncadaová z vládnoucí levicové strany Libre a dva pravicoví politici Salvador Nasralla a Trumpův favorit Nasry Asfura, kterému se přezdívá Tito.

Ačkoli nelze považovat průzkumy za příliš spolehlivé, naznačují těsný souboj, uvedla analytička Ana María Méndez Dardónová z Washington Office on Latin America s tím, že až pětina voličů byla těsně před otevřením místností stále nerozhodnutá.

Asfura, stavební podnikatel a někdejší starosta hlavního města Tegucigalpa, patří ke stejné Národní straně jako bývalý prezident Juan Orlando Hernández. Ten je ve Spojených státech vězněn za pašování kokainu. Trump tento týden oznámil, že ho omilostní, a to navzdory svým slibům zastavit tok drog do USA, píše deník The New York Times.

Nasry Asfura z Národní strany (PN), Rixi Moncadu ze Strany svobody a obnovy (LIBRE) a Salvador Nasralla z Liberální strany (PLH)
Zdroj: Reuters/Leonel Estrada and Fredy Rodriguez/File Photo

Druhým pravicovým kandidátem je sportovní komentátor Nasralla z Liberální strany. Než přešel do opozice, působil v první části mandátu současné levicové prezidentky Xiomary Castrové jako viceprezident. Podle deníku The Financial Times (FT) ho Trump označil za „nedůvěryhodného“.

Vládní stranu Libre zastupuje Moncadová, bývalá ministryně financí a obrany. Hnutí v roce 2021 drtivě zvítězilo, nyní ale čelí rostoucí nespokojenosti obyvatel, kteří kritizují nenaplněné sliby a pomalý pokrok v boji proti korupci a kriminalitě.

Pokud souboj o prezidentské křeslo vyhraje jeden ze dvou pravicových kandidátů, Honduras by se po Argentině a Bolívii stal další latinskoamerickou zemí, kde se po letech vrací k moci pravice.

Dosavadní prezidentkou je Xiomara Castrová, jejíž manžel Manuel Zelaya byl v roce 2009 svržen armádou a vyveden ze země v pyžamu. Castrová podle analytiků spolupracovala s americkou administrativou „poměrně konstruktivně“, píše FT.

Volby mohou vyústit v krizi, míní analytici

Hlavní kandidáti se v závěru kampaně obviňovali z korupce i plánů na manipulaci hlasování. Podle analytiků je reálné, že poražené tábory výsledky neuznají, což může v zemi vyvolat nepokoje. Naposledy se Honduras ocitl v podobné situaci v roce 2017, kdy tehdejší sporné volby vyústily v protesty a následný zásah armády, při němž zemřelo téměř dvacet lidí, připomíná NYT.

„Krize se dá očekávat, protože sama Rixi Moncadová řekla, že nebude důvěřovat předběžným výsledkům,“ uvedla Dardónová z Washington Office on Latin America. „Je vysoce pravděpodobné, že strany výsledky nepřijmou a budou tvrdit, že došlo k podvodu.“

„Lidé v Hondurasu jsou na politickou elitu naštvaní,“ myslí si konzultant a autor zpravodaje Latin America Risk Report James Bosworth. „Kdo vyhraje, vyhraje proto, že lidé nesnášejí ostatní kandidáty ještě víc,“ dodal.

USA doufají v odklon země od Číny

Náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau tento týden v Organizaci amerických států sdělil, že Washington sdílí obavy pozorovatelů ohledně „zasahování, zastrašování a politického tlaku“. Podle něj Honduras „čelí nejisté budoucnosti“.

Středoamerická země je pro Trumpovu administrativu klíčovým partnerem v boji s nelegální migrací a pašováním drog, uvedl deník Financial Times.

Volby mohou také změnit mezinárodní orientaci Hondurasu. V roce 2023 přerušil vztahy s Tchaj-wanem a navázal je na Peking. Středoamerická země se také připojila k iniciativě Pásu a stezky (BRI).

„Moncadová i Castrová podporují pokračování vztahů s Pekingem, zatímco Nasralla a Asfura slíbili návrat k Tchaj-wanu,“ uvedl Bosworth s tím, že Spojené státy by změnu zahraničněpolitické orientace Hondurasu vnímaly jako „zásadní vítězství“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 1 hhodinou

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 1 hhodinou

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 2 hhodinami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 10 hhodinami
Načítání...