V Hondurasu se konaly mimořádně vypjaté volby

Obyvatelé Hondurasu v neděli volili novou hlavu státu i všechny členy Kongresu. Volby se odehrávají v napjaté atmosféře, v níž se tři hlavní kandidáti navzájem obviňují z korupce a možné manipulace výsledků, píše Financial Times. Do kampaně navíc zasáhl americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Nasryho Asfuru a jeho výhrou podmínil další pomoc USA jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky. Podle analytiků hrozí, že poražení kandidáti výsledek voleb neuznají a v zemi mohou vypuknout nepokoje.

Volební místnosti se v zemi otevřely v 7:00 ráno místního času (14:00 SEČ) a uzavřely v 17:00 místního času (23:00 SEČ). Lidé vedle prezidentky či prezidenta volili také všech 128 členů jednokomorového Národního kongresu, 298 starostů a více než dva tisíce členů městských rad.

Hlava státu je volena na čtyři roky bez možnosti znovuzvolení v jednokolové volbě, v níž vítězí kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Křesla v Kongresu se přidělují jednotlivým správním oblastem podle systému poměrného zastoupení, stejně jako mandáty v městských radách.

„Demokracie před soudem,“ psal Trump

Trump tento týden varoval, že demokracie v Hondurasu je „před soudem“. Na síti Truth Social uvedl, že vítězství vládního hnutí Libre by umožnilo „narkoteroristům“ a „komunistům“ převzít kontrolu nad zemí, kde Spojené státy provozují strategickou leteckou základnu Soto Cano. Trump zároveň vyzval voliče, aby volili konzervativce Asfuru, jehož označil za „jediného skutečného přítele svobody v Hondurasu“.

„Pokud (Asfura) nevyhraje, nebudou Spojené státy vyhazovat peníze oknem,“ dodal. Pomoc jednomu z nejchudších států v Latinské Americe tak podmínil výhrou svého favorita. Podobně se šéf Bílého domu zachoval i při parlamentních volbách v Argentině, kde spojil výhru strany pravicového prezidenta Javiera Mileie, jenž je Trumpovým stoupencem, s americkou finanční pomocí.

Kdo usiluje o prezidentský úřad?

Tři z pěti kandidátů na prezidentský post jsou v průzkumech veřejného mínění téměř vyrovnaní. Favority jsou právnička Rixi Moncadaová z vládnoucí levicové strany Libre a dva pravicoví politici Salvador Nasralla a Trumpův favorit Nasry Asfura, kterému se přezdívá Tito.

Ačkoli nelze považovat průzkumy za příliš spolehlivé, naznačují těsný souboj, uvedla analytička Ana María Méndez Dardónová z Washington Office on Latin America s tím, že až pětina voličů byla těsně před otevřením místností stále nerozhodnutá.

Asfura, stavební podnikatel a někdejší starosta hlavního města Tegucigalpa, patří ke stejné Národní straně jako bývalý prezident Juan Orlando Hernández. Ten je ve Spojených státech vězněn za pašování kokainu. Trump tento týden oznámil, že ho omilostní, a to navzdory svým slibům zastavit tok drog do USA, píše deník The New York Times.

Nasry Asfura z Národní strany (PN), Rixi Moncadu ze Strany svobody a obnovy (LIBRE) a Salvador Nasralla z Liberální strany (PLH)
Zdroj: Reuters/Leonel Estrada and Fredy Rodriguez/File Photo

Druhým pravicovým kandidátem je sportovní komentátor Nasralla z Liberální strany. Než přešel do opozice, působil v první části mandátu současné levicové prezidentky Xiomary Castrové jako viceprezident. Podle deníku The Financial Times (FT) ho Trump označil za „nedůvěryhodného“.

Vládní stranu Libre zastupuje Moncadová, bývalá ministryně financí a obrany. Hnutí v roce 2021 drtivě zvítězilo, nyní ale čelí rostoucí nespokojenosti obyvatel, kteří kritizují nenaplněné sliby a pomalý pokrok v boji proti korupci a kriminalitě.

Pokud souboj o prezidentské křeslo vyhraje jeden ze dvou pravicových kandidátů, Honduras by se po Argentině a Bolívii stal další latinskoamerickou zemí, kde se po letech vrací k moci pravice.

Dosavadní prezidentkou je Xiomara Castrová, jejíž manžel Manuel Zelaya byl v roce 2009 svržen armádou a vyveden ze země v pyžamu. Castrová podle analytiků spolupracovala s americkou administrativou „poměrně konstruktivně“, píše FT.

Volby mohou vyústit v krizi, míní analytici

Hlavní kandidáti se v závěru kampaně obviňovali z korupce i plánů na manipulaci hlasování. Podle analytiků je reálné, že poražené tábory výsledky neuznají, což může v zemi vyvolat nepokoje. Naposledy se Honduras ocitl v podobné situaci v roce 2017, kdy tehdejší sporné volby vyústily v protesty a následný zásah armády, při němž zemřelo téměř dvacet lidí, připomíná NYT.

„Krize se dá očekávat, protože sama Rixi Moncadová řekla, že nebude důvěřovat předběžným výsledkům,“ uvedla Dardónová z Washington Office on Latin America. „Je vysoce pravděpodobné, že strany výsledky nepřijmou a budou tvrdit, že došlo k podvodu.“

„Lidé v Hondurasu jsou na politickou elitu naštvaní,“ myslí si konzultant a autor zpravodaje Latin America Risk Report James Bosworth. „Kdo vyhraje, vyhraje proto, že lidé nesnášejí ostatní kandidáty ještě víc,“ dodal.

USA doufají v odklon země od Číny

Náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau tento týden v Organizaci amerických států sdělil, že Washington sdílí obavy pozorovatelů ohledně „zasahování, zastrašování a politického tlaku“. Podle něj Honduras „čelí nejisté budoucnosti“.

Středoamerická země je pro Trumpovu administrativu klíčovým partnerem v boji s nelegální migrací a pašováním drog, uvedl deník Financial Times.

Volby mohou také změnit mezinárodní orientaci Hondurasu. V roce 2023 přerušil vztahy s Tchaj-wanem a navázal je na Peking. Středoamerická země se také připojila k iniciativě Pásu a stezky (BRI).

„Moncadová i Castrová podporují pokračování vztahů s Pekingem, zatímco Nasralla a Asfura slíbili návrat k Tchaj-wanu,“ uvedl Bosworth s tím, že Spojené státy by změnu zahraničněpolitické orientace Hondurasu vnímaly jako „zásadní vítězství“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 2 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 9 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...