Parlamentní volby

Obyvatelé Hondurasu v neděli volili novou hlavu státu i všechny členy Kongresu. Volby se odehrávají v napjaté atmosféře, v níž se tři hlavní kandidáti navzájem obviňují z korupce a možné manipulace výsledků, píše Financial Times. Do kampaně navíc zasáhl americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Nasryho Asfuru a jeho výhrou podmínil další pomoc USA jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky. Podle analytiků hrozí, že poražení kandidáti výsledek voleb neuznají a v zemi mohou vypuknout nepokoje.

Po intenzivní střelbě v okolí prezidentského paláce v Guineji-Bissau oznámili armádní důstojníci úplné převzetí kontroly v zemi, píše AFP. Své sesazení později potvrdil i prezident Umaro Sissoca Embalóa, píše France 24. Střelba vypukla den předtím, než měly být oznámeny předběžné výsledky voleb. Důstojníci ve svém prohlášení uvedli, že uzavírají hranice a pozastavují volební proces. Vojáci zadrželi prezidenta i zástupce opozice.

Za necelých pět měsíců se Maďaři vydají k volbám, které by podle analytiků mohly být nejdůležitější od pádu komunismu. Viktor Orbán, jenž vládne zemi již patnáct let, čelí dosud největšímu vyzyvateli. Péter Magyar se stal v průzkumu nejpopulárnějším maďarským politikem a jeho středově-konzervativní strana TISZA podle nezávislých průzkumů nad vládním pravicovým Fideszem výrazně vede.

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.

Po sečtení více než 99 procent hlasů odevzdaných v nizozemských parlamentních volbách zvítězila středově-liberální D66 s těsným náskokem několika tisíc hlasů před protiimigrační Stranou pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve stopadesátičlenné dolní komoře obě strany každá 26 křesel.

V neděli to bude rok od vypuknutí protestů v souvislosti s parlamentními volbami v Gruzii – a demonstrace stále nepolevují. Lidé požadují kromě svobodných voleb a evropské integrace také svobodná média či větší podporu Západu. Mezitím byli v zemi pozatýkáni lídři opozičních stran. Represivní politika vládnoucí strany vyhovuje Rusku, říká Dita Sutterová z Ostravské univerzity.

Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlásil premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Agentury informují, že Orbánovu projevu předcházel průvod tisíců jeho stoupenců ulicemi Budapešti. Chtěli tím ukázat sílu maďarského premiéra, jehož příští rok na jaře po patnácti letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby. Na čtvrtek naplánovalo shromáždění také opoziční uskupení TISZA.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek po jednání s představiteli parlamentních stran znovu jmenoval Sébastiena Lecornua premiérem. Devětatřicetiletého politika požádal, aby sestavil novou vládu. Informuje o tom Elysejský palác. Lecornu podal v pondělí demisi po 27 dnech ve funkci. Zástupci opozice na začátku týdne vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Poslanci Evropského parlamentu v úterý zamítli žádosti maďarských státních zástupců o zbavení poslanecké imunity lídra maďarské proevropské opozice Pétera Magyara a italské europoslankyně Ilarie Salisové. Hlasování o Magyarově imunitě vzbudilo pozornost vzhledem k tomu, že je kritikem maďarského premiéra Viktora Orbána a že se v zemi příští rok budou konat parlamentní volby. Naopak o imunitu přišli dva polští europoslanci, kteří ve své domovině čelí obvinění ze zneužití moci.

V Moldavsku se konaly parlamentní volby, pokládané za klíčové pro budoucnost země. Místnosti se uzavřely v osm večer SELČ, tedy v devět hodin místního času. První předběžné výsledky se očekávají kolem půl desáté. Mohly by rozhodnout, zda tato bývalá sovětská republika a jedna z nejchudších zemí Evropy bude pokračovat v cestě do Evropské unie, anebo se vrátí do sféry vlivu Moskvy.

Moldavská volební komise z účasti v nedělních parlamentních volbách vyloučila proruskou stranu Velké Moldavsko (Moldova Mare), informuje agentura Reuters. Podle představitelů tak učinila kvůli podezření na nelegální financování. Jde o druhou proruskou stranu, které bylo několik dní před hlasováním, jež má rozhodnout o proevropském směřování země, znemožněno se boje zúčastnit, připomíná agentura.

Moldavané půjdou v neděli k – opět – nesmírně důležitým parlamentním volbám. O další čtyři roky u moci v nich usiluje proevropská vláda, proti které se staví několik opozičních otevřeně či skrytě proruských stran. Moskva podle Kišiněva i řady médií před hlasováním znovu vyostřila svou hybridní kampaň, kterou proti zemi dlouhodobě vede a jejímž cílem je prozápadní směřování země narušit. Kromě skryté podpory některých stran či šíření dezinformací se také pokouší uplácet voliče a vyvolávat nepokoje.

V Gruzii byl ve čtvrtek zatčen lídr největší opoziční strany v zemi Levan Chabeišvili, informují agentury. Stalo se to jen několik dnů poté, co vyzval k „poklidné revoluci" při komunálních volbách vypsaných na příští měsíc.

Parlamentní volby v Norsku vyhrála sociálnědemokratická Dělnická strana premiéra Jonase Gahra Storeho. Vyplývá to z takřka konečných výsledků. Na Storeho vítězství nad pravicovými a pravicově populistickými stranami, které se očekávalo, se v odhadech po uzavření volebních místností shodly deník VG a televize NRK i TV2.

Moldavské úřady zaznamenaly před zářijovými parlamentními volbami prudký nárůst ruských dezinformací. Cílí zejména na Moldavany žijící v zahraničí, které se snaží odradit od účasti ve volbách. Serveru Politico to řekl moldavský poradce pro národní bezpečnost Stanislav Secrieru.

Sýrie pravděpodobně uspořádá parlamentní volby v termínu od 15. do 20. září. Syrské státní agentuře SANA to v neděli po setkání s prezidentem Ahmadem Šarou řekl předseda výboru pro volby do Lidového shromáždění Muhammad Tahá. Půjde o první parlamentní volby v Sýrii od prosincového pádu režimu vládce Bašára Asada.

Britská vláda chce celoplošně a ve všech volbách dát aktivní volební právo lidem od šestnácti let věku. To už částečně platí ve Skotsku a Walesu. Navrhované změny ještě musí schválit parlament. Snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných osmnácti na šestnáct let před příštími parlamentními volbami je součástí opatření na zvýšení účasti občanů na demokracii, uvedla vláda.

Moldavsko čekají v září veledůležité parlamentní volby, které mohou potvrdit, nebo ohrozit prozápadní směřování země. O účast v nich se hlásí i koalice do Ruska uprchlého oligarchy Ilana Šora, v Moldavsku odsouzeného za obří bankovní krádež, který prosazuje připojení Moldavska k Rusku. Je možné, že úřady kandidaturu Šorova bloku nakonec nepovolí, jeho pokus kandidovat ale ilustruje snahy Moskvy o ovlivnění voleb.

Česko musí investovat peníze do obrany efektivně, shodli se krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš a pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09). Volební lídr Motoristů Vladimír Pikora míní, že je důležité utrácet peníze při zvyšování výdajů v tuzemsku. Krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) nevidí ve zbrojení smysl. Krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) by byl pro referendum o setrvání v NATO, senátor Ondřej Lochman (STAN) naopak vidí Alianci jako oporu Česka. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) spatřuje důležitost v komunikaci se spojenci, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Desítky protivládních demonstrantů byly v sobotu zadrženy při střetech s pořádkovou policií v srbském hlavním městě Bělehradu při masovém shromáždění proti prezidentovi Aleksandaru Vučičovi, jehož účastníci požadovali předčasné parlamentní volby, informovala agentura AP. Protest desítek tisíc demonstrantů se konal po téměř osmi měsících vytrvalých projevů nesouhlasu vedených srbskými vysokoškolskými studenty.

Do sněmovních voleb zbývá čtvrt roku. Velké debaty o české politice se v pátečních Událostech, komentářích účastnil Patrik Nacher (ANO), Michal Bláha (Piráti), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Petr Letocha (STAN) a Radek Koten (SPD). O tom, s čím jdou do volební kampaně jednotlivé politické strany, jak moc je zatěžují jejich kauzy a jak hodnotí dosavadní práci v Poslanecké sněmovně, po odborné stránce promluvila s politiky také ekonomická analytička Jana Klímová, sociolog Martin Buchtík a advokát Lukáš Trojan. Pořadem provázel moderátor Daniel Takáč.

Venezuelská volební komise oznámila, že tamní parlamentní „volby“ vyhrála s výraznou většinou vládnoucí Sjednocená socialistická strana. Volby v zemi nejsou svobodné, režim autoritářského vůdce Nicoláse Madura politické odpůrce pronásleduje.

Portugalsko po nedělních volbách směřuje k další menšinové vládě, volby totiž vyhrála středopravá koalice Demokratická aliance (AD) premiéra Luíse Montenegra, která má ale opět daleko k většině v parlamentu. Ve volbách dále posílila krajně pravicová strana Chega (portugalsky Dost), která zaznamenala nejlepší výsledek ve své krátké historii a zřejmě bude mít stejný počet poslanců jako druzí socialisté.

Portugalská vládnoucí středopravá Demokratická aliance (AD) podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností získala v předčasných volbách nejvíce hlasů, ale nedosáhne na parlamentní většinu. Podle agentury Reuters to vyplývá ze tří odhadů, které AD přisuzují 29 až 35 procent hlasů.