Parlamentní volby strana 5 z 5

V Rusku začaly volby do Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. V hlasování, které potrvá tři dny, se očekává jasné oficiální vítězství vládní strany Jednotné Rusko spojené s prezidentem Vladimirem Putinem. Jejím hlavním konkurentům z řad mimoparlamentní opozice úřady kandidaturu znemožnily. Podle týmu vězněného opozičního politika Alexeje Navalného odstranily firmy Google a Apple ze svých systémů aplikaci pro „chytré hlasování“, která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí strana. Kritici se také obávají podvodů, které provázely i mnohá minulá hlasování. V řadě oblastí se konají rovněž volby do regionálních sněmů či volby gubernátorů.

Již je jisté, že poslance budou moci volit i lidé s nařízenou karanténou či izolací kvůli nákaze covidem-19 či podezřením na ni. Podmínkou pro to bylo, aby do 15. září setrval stav pandemické pohotovosti, a ten platí dál. Stejně jako při loňských senátních a krajských volbách budou moci lidé v karanténě přijet autem na speciální volební místa a hlasovat z okénka. Alternativou je i žádost o přenosnou volební schránku, s níž přijdou komisaři k voliči domů. Drive-in stanovišť by mělo být více než loni – osm desítek.

Do Poslanecké sněmovny budou moci lidé volit i mimo svůj volební okrsek. Potřebují k tomu ale voličský průkaz. S ním mohou přijít hlasovat do kterékoli volební místnosti v Česku i na zastupitelský úřad ČR v zahraničí. Průkaz se ovšem vydává jen na požádání a požádat je letos nutné nejpozději do 6. října.

O složení nové Poslanecké sněmovny rozhodnou voliči 8. a 9. října. Hlasovat se bude v České republice, ale i v zahraničí na zastupitelských úřadech. Aby mohl volič hlasovat v zahraničí, musí být buď zapsán na zvláštním seznamu voličů – k čemuž již uplynula lhůta – nebo mít voličský průkaz.

O hlasy voličů se bude o druhém říjnovém víkendu letos ucházet 22 stran, hnutí nebo volebních koalic. Předvolebním obdobím provedou voliče speciální pořady České televize – včetně čtrnácti tematických debat a závěrečné superdebaty volebních lídrů stran s nejvyšším potenciálem – a také webový speciál. Ten představuje postoje všech kandidujících uskupení k jednotlivým tématům a nabízí je přehledně na jednom místě.

Po roce se v Česku opět otevřou volební místnosti. Tentokrát se – na rozdíl od loňských krajských voleb – bude hlasovat v celé republice a voliči přijdou vybrat své nové poslance. Ve dnech 8. a 9. října bude na výběr až z 22 politických stran, hnutí nebo volebních koalic. Hlasovat budou i voliči v zahraničí, kteří přijedou na zastupitelské úřady České republiky.

Vládní hnutí ANO zahájilo kampaň před sněmovními volbami, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října. Post premiéra bude obhajovat Andrej Babiš, mezi lídry krajských kandidátek jsou i další čtyři členové vlády a také moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Politické hnutí Přísaha zahájilo finální část volební kampaně. Představili se lídři krajských kandidátek, kromě předsedy hnutí Roberta Šlachty jsou mezi nimi bývalý prezidentský kandidát Jiří Hynek nebo bývalí Šlachtovi kolegové od policie Jiří Komárek, Václav Vévoda, Zdeňka Víchová a také Tomáš Sochr s Jaroslavem Pelcem, kteří jsou zároveň ve vedení Přísahy.

Kanadu čekají 20. září předčasné parlamentní volby, oznámil po návštěvě generální guvernérky tamní premiér Justin Trudeau. Jeho Liberální strana má po minulých volbách z roku 2019 v parlamentu nejvíce poslanců, absolutní většinu ale nemá. O její získání se teď bude snažit. Volby se budou konat dva roky před řádným termínem.

Moskevský soud uložil bratrovi uvězněného opozičníka Alexeje Navalného Olegovi podmíněný trest – rok odnětí svobody s roční podmínkou – za porušení hygienických norem, jelikož se v lednu zúčastnil zakázané demonstrace za Navalného osvobození. „Pokládáme tento verdikt za nespravedlivý a odvoláme se,“ řekl agentuře TASS obhájce Nikas Paraskevov.

Ruský cenzorní úřad Roskomnadzor zablokoval servery Otkrytyje media, MBCH Media a Pravozaščity Otrkrytki. Krok vysvětlil požadavkem generální prokuratury, která uvedené portály považuje za spjaté s organizacemi bývalého ropného magnáta a vězně režimu prezidenta Vladimira Putina Michaila Chodorkovského, informovala ruská média. Jeho společnosti byly v Rusku zakázány jako nežádoucí.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nevyšle své pozorovatele na zářijové volby do ruského parlamentu. Moskva totiž omezila počet zástupců organizace, kteří mohou letos na hlasování dohlížet. Krok zdůvodnila pandemií covidu-19, informovala agentura Reuters, podle níž to bude poprvé od roku 1993, co se zástupci OBSE na ruské volby nevypraví.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

V šest hodin ráno místního času odstartovaly v Etiopii parlamentní volby. Země se zhruba 110 miliony obyvatel je druhým nejlidnatějším státem Afriky a výsledky voleb by mohly mít dopady i za jejími hranicemi, píše agentura Reuters. Loňský odklad hlasování přispěl k vypuknutí několik měsíců trvajícího konfliktu mezi federální vládou a severním regionem Tigraj. Premiér Abiy Ahmed slíbil, že Etiopie i na pokraji občanské války a hladomoru zažije své dosud nejsvobodnější volby –⁠ jejich podmínky ale opozice i Západ nepovažují za zcela regulérní.

První parlamentní volby v historii samostatné České republiky skončily velkou změnou na politické scéně. Díky intenzivní kampani vedené Milošem Zemanem v hlasování, které začalo 31. května 1996, výrazně uspěla do té doby spíše okrajová sociální demokracie. Vládní strany ODS, ODA a KDU-ČSL přišly o většinu v Poslanecké sněmovně. Občanští demokraté získali skoro 30 procent hlasů a 68 mandátů, sociální demokraté jen o tři procenta a sedm mandátů méně.

Česko patří do Evropy, Unie ale má své nedostatky, které je potřeba řešit, zaznělo v debatě představitelů parlamentních stran, která se věnovala zahraniční politice. Hosté Událostí, komentářů se shodli na podpoře Izraele v konfliktu s Hamásem, vyzvali ale k zastavení civilních obětí. Za největší výzvy budoucích let považují klima, migraci, zadlužování či vztahy mezi Spojenými státy a Čínou.

Německý ústavní soud ve čtvrtek nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu je podle něj nedostatečný a znevýhodňuje příští generace. Stížnost podali zástupci několika ekologických organizací, mezi nimi i studenti a žáci z řad Fridays for Future.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás oznámil, že se hlavní palestinské frakce dohodly na odložení parlamentních voleb. Krok zdůvodnil nejistotou, zda Izrael umožní hlasování ve východním Jeruzalémě, informovaly agentury AP a Reuters. Za rozhodnutím může být kromě postoje Izraele i to, že odklad působí výhodně pro samosprávu a jejího předsedu Abbáse. Jeho strana Fatah by totiž podle průzkumů ve volbách prohrála.

Německá strana Zelených zažívá ve volebním roce vzestup popularity, a to i díky čerstvě zvolené kandidátce na kancléřský úřad. Annalena Baerbocková má reálnou šanci stát se historicky první kancléřkou za Zelené. Podle aktuálního průzkumu by ji v čele vlády chtěla zhruba třetina Němců.

Poslanecká frakce německé vládní CDU/CSU požaduje rychlé vyřešení sporu o to, kdo konzervativní unii povede do zářijových parlamentních voleb. Pokud se mezi sebou nedohodnou oba uchazeči, kterými jsou premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet, chce část poslanců podle informací magazínu Der Spiegel již příští týden v úterý o kandidatuře hlasovat. Pokud poslanci hlasování skutečně vyvolají, bude to při výběru volebního lídra unie poprvé po více než 40 letech.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Voliči v Bulharsku rozhodují o novém složení parlamentu. Průzkumy předpovídají těsný souboj současného premiéra Bojka Borisova s opozičními socialisty. I přes skandály, jež vedly loni v létě k masivním protestům, je dosavadní předseda vlády stále pro některé favoritem. V případě vítězství by se tento populista dostal k moci již počtvrté. V boji o křesla je ale i mnoho nových hráčů, kteří mohou výsledky zásadně zamíchat.

Parlamentní volby v Bulharsku se blíží. Kandiduje v nich řada bývalých spolupracovníků tajné služby komunistického režimu a mimo jiné i nová populistická strana známého zpěváka Slaviho Trifonova. Podle předvolebních odhadů by se do zákonodárného sboru měla dostat.