Parlamentní volby strana 5 z 5

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných konečných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum. O kancléřský úřad po odcházející Merkelové se přihlásili oba volební lídři – Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU) – kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nejspíš nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta.

Němci v neděli rozhodnou o novém složení Spolkového sněmu a předvolební kampaň provázejí i některé dezinformace. Tvrdí třeba, že mohou volit jen očkovaní, což není pravda. Kromě toho útočí na některé strany či kandidáty. Statistický úřad, který bude zpracovávat výsledky voleb, zase čelil kybernetickému útoku.

Už před více než rokem sebevědomě prohlašoval, že chce být kancléřem. Tehdy, krátce po svém zvolení volebním lídrem sociálních demokratů, tím však budil spíše posměch. Olaf Scholz sice patří k oblíbeným politikům, SPD se ale v průzkumech dlouho krčila na třetím místě. Teprve v posledních měsících se i do jejích preferencí promítlo přesvědčení, že dokáže být kancléřem – respektive kancléřkou, jak hlásala jeho kampaň: Er kann Kanzlerin. Scholz v ní využil své pověsti seriózního kliďase a tvářil se jako přirozený nástupce Angely Merkelové. I tento pragmatismus ho teď může dovést do čela vlády, neboť SPD v průzkumech stále těsně vede.

Ruská vládní strana Jednotné Rusko si po parlamentních volbách udrží dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě, která je nezbytná pro přijímání ústavních změn. Po sečtení 99,84 procenta hlasů má podle agentury Ria Novosti tato prokremelská strana 49,83 procenta hlasů a díky volebnímu systému získá přes 300 křesel v 450členné dumě. Oproti minulým volbám však ztratila podporu části voličů, poznamenala agentura Reuters. Do parlamentu, o jehož složení Rusové rozhodovali od pátku do nedělního večera, se patrně dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

V Kanadě odstartovaly předčasné parlamentní volby, které v polovině srpna vyhlásil premiér Justin Trudeau. Ten vedl od roku 2019 menšinový kabinet a jeho cílem je získat pro svou Liberální stranu parlamentní většinu. Na začátku kampaně byl premiér favoritem voleb, jeho hlavnímu protivníkovi a šéfovi Konzervativní strany Erinovi O'Tooleovi se ale podařilo náskok dohnat. V posledních průzkumech se preference Liberální i Konzervativní strany pohybovaly kolem jednatřiceti procent, uvedla agentura Reuters.

V Rusku skončily volby do Státní dumy. Trvaly tři dny. Ruská vládní strana Jednotné Rusko má po sečtení pětiny odevzdaných hlasů téměř 43 procent a jednoznačně vede ve volbách do Státní dumy. Do ruského parlamentu se dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

V Rusku v neděli skončily parlamentní volby, od kterých se po vyřazení prakticky všech oponentů Kremlu očekává vítězství vládnoucí strany Jednotné Rusko. Pozorovatelé z řad nevládních organizací hlásí množství nesrovnalostí, porušování pravidel a manipulace s hlasy, úřady ale tyto stížnosti vesměs odmítají či bagatelizují jako útoky ze zahraničí, které mají zpochybnit legitimitu hlasování.

Pro parlamentní volby konané v červnu 1992 začaly politické strany už v září předchozího roku vyjednávat o možné spolupráci. Na čem se tehdy dohodla ODS s Křesťanskodemokratickou stranou, prozradili jejich předsedové Václav Klaus a Václav Benda.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Rusové začali volit do Státní dumy. Favoritem je vládní strana, hlavní kritici Kremlu kandidovat nemohou. Evropský parlament varoval, že výsledky neuzná. Podle člena sněmovního zahraničního výboru Daniela Pawlase (KSČM) by hlasování mohlo proběhnout objektivně v kontextu specifičnosti země. Řekl to v pátečních Událostech, komentářích. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) zdůraznili nemožnost opozice zapojit se do demokratické soutěže.

V Rusku začaly volby do Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. V hlasování, které potrvá tři dny, se očekává jasné oficiální vítězství vládní strany Jednotné Rusko spojené s prezidentem Vladimirem Putinem. Jejím hlavním konkurentům z řad mimoparlamentní opozice úřady kandidaturu znemožnily. Podle týmu vězněného opozičního politika Alexeje Navalného odstranily firmy Google a Apple ze svých systémů aplikaci pro „chytré hlasování“, která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí strana. Kritici se také obávají podvodů, které provázely i mnohá minulá hlasování. V řadě oblastí se konají rovněž volby do regionálních sněmů či volby gubernátorů.

Již je jisté, že poslance budou moci volit i lidé s nařízenou karanténou či izolací kvůli nákaze covidem-19 či podezřením na ni. Podmínkou pro to bylo, aby do 15. září setrval stav pandemické pohotovosti, a ten platí dál. Stejně jako při loňských senátních a krajských volbách budou moci lidé v karanténě přijet autem na speciální volební místa a hlasovat z okénka. Alternativou je i žádost o přenosnou volební schránku, s níž přijdou komisaři k voliči domů. Drive-in stanovišť by mělo být více než loni – osm desítek.

Do Poslanecké sněmovny budou moci lidé volit i mimo svůj volební okrsek. Potřebují k tomu ale voličský průkaz. S ním mohou přijít hlasovat do kterékoli volební místnosti v Česku i na zastupitelský úřad ČR v zahraničí. Průkaz se ovšem vydává jen na požádání a požádat je letos nutné nejpozději do 6. října.

O složení nové Poslanecké sněmovny rozhodnou voliči 8. a 9. října. Hlasovat se bude v České republice, ale i v zahraničí na zastupitelských úřadech. Aby mohl volič hlasovat v zahraničí, musí být buď zapsán na zvláštním seznamu voličů – k čemuž již uplynula lhůta – nebo mít voličský průkaz.

O hlasy voličů se bude o druhém říjnovém víkendu letos ucházet 22 stran, hnutí nebo volebních koalic. Předvolebním obdobím provedou voliče speciální pořady České televize – včetně čtrnácti tematických debat a závěrečné superdebaty volebních lídrů stran s nejvyšším potenciálem – a také webový speciál. Ten představuje postoje všech kandidujících uskupení k jednotlivým tématům a nabízí je přehledně na jednom místě.

Po roce se v Česku opět otevřou volební místnosti. Tentokrát se – na rozdíl od loňských krajských voleb – bude hlasovat v celé republice a voliči přijdou vybrat své nové poslance. Ve dnech 8. a 9. října bude na výběr až z 22 politických stran, hnutí nebo volebních koalic. Hlasovat budou i voliči v zahraničí, kteří přijedou na zastupitelské úřady České republiky.

Vládní hnutí ANO zahájilo kampaň před sněmovními volbami, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října. Post premiéra bude obhajovat Andrej Babiš, mezi lídry krajských kandidátek jsou i další čtyři členové vlády a také moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Politické hnutí Přísaha zahájilo finální část volební kampaně. Představili se lídři krajských kandidátek, kromě předsedy hnutí Roberta Šlachty jsou mezi nimi bývalý prezidentský kandidát Jiří Hynek nebo bývalí Šlachtovi kolegové od policie Jiří Komárek, Václav Vévoda, Zdeňka Víchová a také Tomáš Sochr s Jaroslavem Pelcem, kteří jsou zároveň ve vedení Přísahy.

Kanadu čekají 20. září předčasné parlamentní volby, oznámil po návštěvě generální guvernérky tamní premiér Justin Trudeau. Jeho Liberální strana má po minulých volbách z roku 2019 v parlamentu nejvíce poslanců, absolutní většinu ale nemá. O její získání se teď bude snažit. Volby se budou konat dva roky před řádným termínem.

Moskevský soud uložil bratrovi uvězněného opozičníka Alexeje Navalného Olegovi podmíněný trest – rok odnětí svobody s roční podmínkou – za porušení hygienických norem, jelikož se v lednu zúčastnil zakázané demonstrace za Navalného osvobození. „Pokládáme tento verdikt za nespravedlivý a odvoláme se,“ řekl agentuře TASS obhájce Nikas Paraskevov.

Ruský cenzorní úřad Roskomnadzor zablokoval servery Otkrytyje media, MBCH Media a Pravozaščity Otrkrytki. Krok vysvětlil požadavkem generální prokuratury, která uvedené portály považuje za spjaté s organizacemi bývalého ropného magnáta a vězně režimu prezidenta Vladimira Putina Michaila Chodorkovského, informovala ruská média. Jeho společnosti byly v Rusku zakázány jako nežádoucí.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nevyšle své pozorovatele na zářijové volby do ruského parlamentu. Moskva totiž omezila počet zástupců organizace, kteří mohou letos na hlasování dohlížet. Krok zdůvodnila pandemií covidu-19, informovala agentura Reuters, podle níž to bude poprvé od roku 1993, co se zástupci OBSE na ruské volby nevypraví.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

V šest hodin ráno místního času odstartovaly v Etiopii parlamentní volby. Země se zhruba 110 miliony obyvatel je druhým nejlidnatějším státem Afriky a výsledky voleb by mohly mít dopady i za jejími hranicemi, píše agentura Reuters. Loňský odklad hlasování přispěl k vypuknutí několik měsíců trvajícího konfliktu mezi federální vládou a severním regionem Tigraj. Premiér Abiy Ahmed slíbil, že Etiopie i na pokraji občanské války a hladomoru zažije své dosud nejsvobodnější volby –⁠ jejich podmínky ale opozice i Západ nepovažují za zcela regulérní.