Strany bývalé čtyřčlenné slovenské vládní koalice se dohodly na vypsání předčasných parlamentních voleb na 30. září, oznámil dosluhující premiér Eduard Heger. Jeho menšinovému kabinetu sněmovna v prosinci vyslovila nedůvěru. V řádném termínu by se příští parlamentní volby v zemi konaly v únoru příštího roku.
Cestu k novým volbám otevře změna ústavy, kterou má příští týden projednat slovenský parlament. Podle Hegera má koalice zajištěn potřebný počet hlasů pro tuto ústavní změnu, jejíž součástí bude také větší ochrana stávajícího poměrného volebního systému s jedním volebním obvodem. Po změně ústavy pak bude sněmovna rozhodovat o zkrácení svého volebního období.
Zástupci bývalých vládních stran začali o nových volbách jednat v uplynulých dnech poté, co Heger vzdal snahu o shromáždění nové většiny v nynější sněmovně.
Od ústavní většiny k menšinové vládě bez důvěry
Čtyři strany původní slovenské vládní koalice získaly ve volbách z konce února 2020 až ústavní většinu ve sněmovně. Jejich vládnutí, které začalo krátce po propuknutí epidemie covidu-19 v zemi, provázely spory hlavně mezi liberální stranou Sloboda a solidarita (SaS) a šéfem nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče, který nejprve v roce 2021 odešel z funkce premiéra a po pádu vlády svého stranického kolegy Hegera přišel o funkci ministra financí.
SaS vládu opustila loni v září a pak vyvolala hlasování o nedůvěře už menšinovému kabinetu, které vláda nepřečkala.
Průzkumy vedou opoziční strany
Nejvyšší preference mají nyní podle průzkumů veřejného mínění strany Hlas-sociálna demokracia (Hlas-SD) a Smer-sociálna demokracia (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Hlas-SD založil v roce 2020 bývalý předseda vlády Peter Pellegrini, který spolu s několika poslanci odešel ze Smeru-SD.
Slovenská opozice nezastává tak silné proevropské a proatlantické postoje jako nynější vláda. Například Fico se vyslovil proti dodávkám zbraní Ukrajině, která od loňského února čelí vojenské invazi Ruska.
O návrhu na doplnění ústavy tak, aby se předčasné parlamentní volby mohly konat na základě rozhodnutí parlamentu nebo plebiscitu, rozhodovali Slováci v sobotním referendu. Plebiscit ale ztroskotal na nízké účasti voličů.
