Eduard Heger

Policisté navrhli obžalovat muže, který podle nich schvaloval předloňskou vraždu dvou lidí u bratislavského gaybaru Tepláreň. ČT to řekl dozorující státní zástupce Martin Bílý s tím, že o policejním návrhu ještě nerozhodl. Za podporu a propagaci terorismu hrozí obviněnému muži pět až patnáct let vězení. Dva lidi před barem zastřelil devatenáctiletý útočník.

Příčiny rozdělení společnosti v Česku i na Slovensku nevidí bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek přímo v politicích, viní z toho lidi. Politici podle něj pouze reagují na poptávku ve společnosti, a pokud má část veřejnosti „proruský resentiment“, projeví se to i v parlamentu. O dopadu polarizace na ekonomiku i o rozdílu národních mentalit debatoval v Otázkách Václava Moravce s bývalým úřednickým premiérem Jiřím Rusnokem a exšéfem slovenské vlády Eduardem Hegerem.

Zuzana Čaputová přijíždí do Česka. Letos v červnu skončí jako prezidentka Slovenska, o další mandát se již neuchází. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. I vnitropolitická situace na Slovensku byla bouřlivá. Prezidentka provedla zemi dvěma parlamentními volbami a jmenovala čtyři premiéry.

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády oznámil, že se česko-slovenské mezivládní konzultace v příštích týdnech či měsících neuskuteční, český kabinet to nepovažuje za vhodné. Podle Fialova vyjádření se země liší v názorech na klíčová zahraničně-politická témata, zejména příčiny ruské agrese na Ukrajině. Rozhodnutí podpořil například šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Slovenský premiér Robert Fico (SMER) tento krok zkritizoval a řekl, že ohrožuje hluboké česko-slovenské vztahy. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že se chce ze své pozice nadále snažit vztahy obou zemí upevňovat.

Slovenská sněmovna vyslovila důvěru nové vládě premiéra Roberta Fica, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Kabinet po čtyři dny trvající rozpravě o jeho programovém prohlášení podpořilo 78 ze 143 přítomných poslanců, tedy potřebná nadpoloviční většina.

Na Slovensku se konaly volby do parlamentu, lidé v jednodenním hlasování rozhodli o novém složení Národní rady. V předvolebních průzkumech dlouhodobě vedla strana Smer–SD, kterou vede bývalý slovenský premiér Robert Fico, během posledních týdnů ale výrazně posílilo hnutí Progresívne Slovensko, jehož lídrem je europoslanec Michal Šimečka. Volební místnosti se uzavřely v deset hodin večer, kvůli kolapsu jednoho z voličů a drobným incidentům ale bylo na několika místech hlasování prodlouženo. První odhady výsledků, takzvané exit polly, tak média mohou zveřejnit nejdřív ve 22:45.

Jeden den zbývá do slovenských parlamentních voleb. V průzkumech dlouhodobě vede Smer–SD expremiéra Roberta Fica, v posledních týdnech posílilo hnutí Progresívne Slovensko europoslance Michala Šimečky. Výsledky hlasování, a především pak sestavování vlády budou sledovat zahraniční partneři Slovenska. Evropa se obává změny postoje Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu.

Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.

Po posledních volbách skončila na Slovensku dlouholetá vláda Smeru-SD Roberta Fica. Velká část voličů, pro kterou symbolizovala propojení státu s mafií, toužila po změně. Slibovala ji poměrně nesourodá nová vládní koalice v čele s nevyzpytatelným populistou a předsedou OĽaNO Igorem Matovičem. Následovala léta politického chaosu a vnitrokoaličního hašteření, v jejichž důsledku padaly vlády. Slováci tak půjdou 30. září k předčasným volbám, které mohou znamenat návrat všeho, s čím chtěla velká část z nich roku 2020 skoncovat.

Politický vývoj na Slovensku vedl k vyhlášení předčasných parlamentních voleb, které jsou tam naplánovány na sobotu 30. září letošního roku. Ve volbách lze odevzdat hlas poštou. Tato možnost platí pro Slováky, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí nebo se v době voleb nacházejí mimo Slovensko. Web ČT24 přináší všechny potřebné informace ohledně tohoto typu hlasování.

Do zářijových předčasných parlamentních voleb na Slovensku se zaregistrovalo 24 politických stran a hnutí a také jedna tříčlenná koalice. Její součástí je kromě jiných dosud nejsilnější parlamentní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče. Lhůta pro podávání kandidátních listin skončila v neděli o půlnoci. Podle sondáží má šanci na zisk křesel jen menší část z celkového počtu přihlášených formací.

Předseda slovenské sněmovny Boris Kollár čelí výzvám k rezignaci poté, co přiznal fyzické násilí vůči své někdejší partnerce. Dopustil se ho v době, kdy ještě nepůsobil v politice. Kollár označil kauzu za diskreditační kampaň před zářijovými předčasnými volbami a odejít z čela parlamentu odmítl.

Úřednická vláda slovenského premiéra Ľudovíta Ódora nezískala podle očekávání důvěru poslanců. Prezidentka Zuzana Čaputová následně v souladu s ústavou kabinet odvolala a zároveň pověřila, aby s omezenými pravomocemi zůstal v úřadu až do jmenování nové vlády, která vzejde ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Pro vyslovení důvěry vládě odborníků, jež nastoupila v polovině května, hlasovalo jen 34 ze 136 přítomných poslanců.

Na Slovensku začíná kampaň před předčasnými parlamentními volbami. Termín hlasování totiž vyhlásil v návaznosti na dřívější rozhodnutí tamní sněmovny její šéf Boris Kollár, uskuteční se 30. září. Kollárovo rozhodnutí bylo v pátek oficiálně zveřejněno ve sbírce zákonů. Podle průzkumů se největší popularitě u voličů těší sociální demokraté (Smer-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině.

Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.

Šéf slovenské opoziční strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a expremiér Robert Fico vzkázal českým politikům, aby nezasahovali do záležitostí Slovenska. Na Facebooku to napsal v reakci na vyjádření českého prezidenta Petra Pavla a ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), kteří mluvili o tom, že je vývoj na Slovensku znepokojuje a je potřeba ho pozorně sledovat. Zemi čekají po pádu vlády v září předčasné volby. Podle předvolebních průzkumů má nyní největší šanci na vítězství právě Ficova strana.

Slovenský parlament uložil vládě, aby v rámci Evropské unie ministři hlasovali proti iniciativám směřujícím ke znevýhodnění, zdražení nebo k zákazu spalovacích motorů, pokud nebude jednoznačné, že taková opatření jsou ke prospěchu zejména zdravého životního prostředí. Návrh usnesení sněmovna schválila hlasy 127 ze 145 přítomných poslanců.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v pondělí jmenovala novou vládu v čele s ekonomem Ľudovítem Ódorem. Poprvé ve své novodobé historii řídí Slovensko úřednický kabinet, který má zemi dovést k zářijovým předčasným parlamentním volbám.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová bude jednat s lídry parlamentních stran o připravovaném jmenování úřednické vlády Ľudovíta Ódora. O sestavení historicky prvního kabinetu odborníků rozhodla v neděli. Ódor bude prvním premiérem s etnicky maďarským původem.

Budoucí předseda úřednické vlády na Slovensku Ľudovít Ódor uvedl, že s členy svého týmu udělá vše proto, aby dovedl zemi k zářijovým předčasným volbám a přinesl kýžený klid a stabilitu. Ódor to napsal v prvním vyjádření po nedělním oznámení prezidentky Zuzany Čaputové, že jmenuje kabinet odborníků. Ódorovo vyjádření poskytla slovenská centrální banka, ve které budoucí premiér zastává funkci viceguvernéra.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová necelých pět měsíců před konáním předčasných voleb oznámila, že jmenuje vládu odborníků. V jejím čele bude dosavadní viceguvernér slovenské centrální banky (NBS) Ľudovít Ódor. Dosluhující premiér Eduard Heger, jehož menšinovému kabinetu sněmovna vyslovila loni v prosinci nedůvěru, dal svou funkci dopoledne k dispozici. S hlavou státu se neshodl na postupu při řešení situace po rezignaci dvou ministrů.

Ve slovenské vládě chce skončit ministr zahraničí Rastislav Káčer, který se v této záležitosti podle médií už obrátil na prezidentku Zuzanu Čaputovou. Ve čtvrtek dal k dispozici svou funkci i ministr zemědělství Samuel Vlčan, a to kvůli kauze ohledně státní dotace pro jeho firmu.

Ukrajina nadále apeluje na západní spojence, aby jí dodali letouny k protivzdušné obraně, nejlépe americké stíhačky F-16. Spojené státy se této vojenské pomoci brání. Stále více politiků od začátku roku přitom o poskytnutí západních stíhaček začíná mluvit. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.

Soud na Slovensku trestním rozkazem uznal nynějšího guvernéra centrální banky (NBS) Petera Kažimíra vinným z podplácení, uložil mu za to pokutu sto tisíc eur (2,34 milionu korun). Rozhodnutí soudu není pravomocné, takzvaný odpor vůči němu už podala elitní složka prokuratury. V případu tak bude vypsáno líčení. S odvoláním na vyjádření soudu a prokuratury to napsal slovenský list Sme. Kauza se týká podezření z podplácení někdejšího šéfa finanční správy Františka Imreczeho, Kažimír už dříve vinu opakovaně odmítl. Premiér Eduard Heger ho vyzval k rezignaci.