Zuzana Čaputová přijíždí do Česka. Letos v červnu skončí jako prezidentka Slovenska, o další mandát se již neuchází. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. I vnitropolitická situace na Slovensku byla bouřlivá. Prezidentka provedla zemi dvěma parlamentními volbami a jmenovala čtyři premiéry.
Čaputové mandát se blíží ke konci. Vetovala zákony, podpořila Ukrajinu a jmenovala čtyři premiéry
Zuzana Čaputová oznámila kandidaturu na post slovenské prezidentky v roce 2018. V předvolební kampani se zaměřila na férovost, upřímnost a pozitivní přístup. Místopředsedkyně nově vzniklé strany Progresívne Slovensko nebyla zpočátku favoritkou voleb. Její podpora výrazně vzrostla poté, co v její prospěch z volebního souboje odstoupil Robert Mistrík. Do čela země ji také pomohla vynést společenská situace, která na Slovensku nastala po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v únoru 2018.
V prvním kole voleb získala 40,6 procenta hlasů oproti 18,7 procenta svého finálového soupeře Maroše Šefčoviče, ve druhém pak zvítězila nad Šefčovičem v poměru 58,4 ku 41,59 procenta hlasů. Stala se nejmladší slovenskou hlavou státu a první ženou v této funkci. „Nepřišla jsem vládnout, přišla jsem sloužit,“ uvedla v inaugurační řeči.
Cesta k nejlepšímu možnému Slovensku nevede přes žádné příjemné zkratky. To je třeba si upřímně říct. Celou trasu musíme absolvovat poctivě krok za krokem. Velmi si přeji, aby to byla naše společná cesta.
Krátce po nástupu do úřadu se Čaputová střetla s expremiérem Robertem Ficem kvůli jmenování ústavních soudců. Fico totiž podmínil další volbu kandidátů na ústavní soudce tím, že Čaputová ze stávajícího seznamu jmenuje několik nových soudců. To Čaputová odmítla s tím, že poslanci nezvolili potřebný počet kandidátů.
Nebudu podléhat jakýmkoliv politickým tlakům. Mé stanovisko se nemění. Ústava hovoří jasně o tom, že povinností parlamentu je zvolit dvojnásobný počet kandidátů (na ústavní soudce) k počtu volných míst.
První zahraniční cesta vedla tradičně do Česka
Záhy po nástupu do prezidentského úřadu v polovině roku 2019 navštívila Čaputová ostatní země visegrádské čtyřky, tedy Česko, Polsko, Maďarsko. Zavítala ale také do Francie, Německa, Rakouska a na Ukrajinu.
V červenci 2019 v rozhovoru s listem Le Monde při návštěvě Francie uvedla, že migrace je problém celé Evropské unie a na řešení se musejí podílet i ti, k nimž uprchlíci nesměřují. Na jedné straně je třeba respektovat obavy lidí, ale zároveň se podílet na hledání řešení.
Musíme být mezi zeměmi, které hledají řešení (migrace), i když do naší země uprchlíci nesměřují. Je pravda, že v našem regionu je to citlivé téma, protože nejsme uvyklí na rozdílnosti, jiné kultury, jiné lidi.
První ostřejší výrok na adresu vlády Petera Pellegriniho (tehdy Smer) pronesla na konci srpna 2019. Kritizovala státní tajemnici (náměstkyni) ministerstva spravedlnosti Moniku Jankovskou za to, že si podle médií psala s podnikatelem Marianem Kočnerem. Jankovská se následně postu vzdala.
Pokud mají orgány činné v trestním řízení důvod zajímat se o komunikaci státní tajemnice s podezřelým z objednání vraždy a obžalovaným z jiných trestných činů, je neobhajitelné nadále setrvávat v jedné z nejvyšších pozic na ministerstvu spravedlnosti.
Čaputová jmenovala několik premiérů
Po parlamentních volbách v roce 2020 jmenovala Čaputová v březnu lídra vítězného hnutí OL’aNO (dnes hnutí Republika) Igora Matoviče premiérem. Koalici sestavil s hnutím Sme rodina, stranou Sloboda a solidarita a se stranou Za l’udí.
Rok na to však po měsíc trvající vládní krizi, během které kabinet opustila třetina ministrů, přijala Matovičovu rezignaci. Sestavením vlády pověřila dosavadního ministra financí Eduarda Hegera. Premiérem vlády sestávající se většinou z dřívějších ministrů jej jmenovala 1. dubna 2021.
Během pandemie covidu-19 Čaputová vyzývala Slováky, aby dodržovali potřebné restrikce. Později uvedla, že pandemie poukázala na problémy Slovenska a odhalila zranitelnost slovenské ekonomiky postavené na automobilovém průmyslu. Ve zprávě o stavu země v září 2021 Čaputová také hovořila o prohlubujícím se rozdělení slovenské společnosti v souvislosti s šířením nemoci a vyzývala k jasnému a jednotnému vedení země.
Napadené Ukrajině vyjádřila podporu
Bezprostředně po začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 Čaputová odsoudila ruskou agresi a dala najevo „plnou podporu a solidaritu ukrajinskému lidu i vedení země“. Slovensko pod jejím vedením rozhodlo o podpoře tvrdých sankcí proti Rusku a dodávkách pomoci i zbraní na Ukrajinu.
Starší generace si ještě pamatují rok 1968, kdy sovětské tanky přijely na Slovensko, aby poskytly ochranu před neexistující kontrarevolucí. Něco podobného se děje na Ukrajině nyní, dokonce mnohem horší.
V květnu 2022 Čaputová udělila kontroverzní vyznamenání in memoriam třem členům skupiny Bílá legie, což bylo neformální a nenásilné hnutí odporu proti komunistickému teroru. Podle historiků se však jedná o osoby spojené s režimem fašistického Slovenského státu. Prezidentka později připustila chybu v procesu posuzování návrhů na ocenění.
V říjnu 2022 vyjádřila Čaputová soustrast pozůstalým a obětem po střelbě útočníka v gay baru v centru Bratislavy, během které zemřeli dva lidé. Uvedla, že k tragédii došlo z nenávisti, kterou podle ní už dlouhodobě živí hloupé a nezodpovědné výroky politiků.
Někteří státní zástupci a soudci nepřikládají verbálním trestným činům takovou váhu, jakou si zaslouží, a nepovažují je za nebezpečné. Už tři roky říkám a poukazuji na to, že nemusí zůstat jen u slov. Podle dosavadních informací byla střelba v bratislavské kavárně, kde se scházeli především lidé z LGBTI komunity, trestným činem z nenávisti vůči menšině (...) Tato nenávist stála nevinné lidské životy. Zastavte ji, než bude stát další.
V dubnu minulého roku Zuzana Čaputová s prezidentem Petrem Pavlem společně navštívili Ruskem napadenou Ukrajinu. V Kyjevě se při návštěvě museli kvůli ruským vzdušným útokům uchýlit do protileteckého krytu. Jednali mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Závěru volebního období dominují rozpory s Ficovou vládou
Poté, co v polovině prosince 2022 vyslovil parlament menšinové vládě Eduarda Hegera nedůvěru, rozhodla Čaputová o sestavení úřednického kabinetu. Vůbec první vláda odborníků v historii samostatného Slovenska měla zemi dovést k předčasným volbám. Podle politologů dokládala její liberální a prozápadní kurz. Symbolický byl i výběr premiéra Ľudovíta Ódora, prvního předsedy slovenské vlády z řad maďarské menšiny. Kabinet nezískal důvěru parlamentu, vládl s omezenými pravomocemi.
Po předčasných parlamentních volbách v září 2023 jmenovala prezidentka premiérem Roberta Fica, jehož Smer získal největší procento hlasů voličů. Koalici se Smerem tvoří Hlas expremiéra Petera Pellegriniho a Slovenská národná strana (SNS) Andreje Danka. Vztahy mezi Čaputovou a Ficem jsou však dlouhodobě napjaté. Prezidentka na Fica již dříve za jeho slovní výpady, kdy ji označuje například za americkou agentku, podala civilní žalobu.
V lednu 2024 Čaputová vetovala novelu kompetenčního zákona, kterým chce vládní koalice kromě jiného posílit personální pravomoci kabinetu na úkor hlavy státu. Rozšiřuje také důvody pro odvolání předsedů statistického úřadu a úřadu dohlížejícího na systém zdravotního pojištění. Čaputové veto však koalice ve sněmovně prolomila, krátce na to šéfy úřadů vyměnila. Prezidentka proto podala na předpis ústavní stížnost.
Ve slovenské Národní radě následně kritizovala vládní návrhy změn trestního práva, včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury, i snahu Ficova kabinetu věc prosadit zrychleně. Varovala také před odklonem od principů právního státu. Novelu, která následně prošla parlamentem, podepsala. Nechala ji však přezkoumat ústavním soudem. Ten následně platnost části novely pozastavil.
Nikdo nezpochybňuje právo vládní většiny měnit jednotlivé politiky státu. Vyhrát volby ovšem neznamená možnost dělat všechno. Vyhrát volby znamená převzít na sebe největší díl odpovědnosti.
Prezidentka se také postavila proti navrhovaným změnám vládní koalice ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Podle Čaputové neexistuje žádný reálný důvod pro zrušení RTVS kromě snahy o politické ovládnutí tohoto média.
Návrh zákona z dílny ministerstva kultury vyjadřuje nepochopení pojmu veřejnoprávnost. Jde také o nepochopení civilizačního prostoru, ve kterém jsme se po pádu totality rozhodli fungovat a jehož součástí jsou i silná a nezávislá veřejnoprávní média.
