Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v parlamentním projevu ostře kritizovala současnou vládní koalici za její pokusy o změny v justici včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Navrhované změny v trestním právu umožní ukládat podmíněné tresty i za nejzávažnější případy ekonomické kriminality, varovala zákonodárce Čaputová. Argumenty vlády na jednání sněmovny o změnách ve zrychleném řízení podle ní neobstojí. Podle premiéra Roberta Fica Čaputová nevystoupila v parlamentu jako hlava státu, ale jako mluvčí opozice. V řadě slovenských měst se navečer konaly další protivládní protesty.
Hrozí, že stát rezignuje na ochranu občanů, varovala Čaputová. V řadě slovenských měst se protestovalo
Vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer – SD) plánuje kromě zrušení speciální prokuratury také snížit tresty za korupci či ekonomickou kriminalitu a zkrátit promlčecí lhůty trestných činů.
Návrh na úpravy trestního práva může být podle Čaputové v rozporu se slovenskou ústavou, a to kvůli ohrožení práv poškozených trestnými činy. Zkrácení promlčeních lhůt totiž podle ní způsobí, že zanikne možnost potrestat pachatele v tisícovkách případů majetkové a ekonomické kriminality. „Fakticky půjde o generální amnestii, kde se poškození nedomohou spravedlnosti,“ konstatovala hlava státu.
„Čtyřkombinace zásadního snížení trestních sazeb, zvýšení hranic škody, změny v ukládání podmíněných trestů a změny v oblasti promlčení by byla rezignováním státu na ochranu občanů, na efektivní vymáhání spravedlnosti a může znamenat odklon od ochrany principů právního státu,“ varovala dále Čaputová.
Místo vězení podmínka
Pachatel, který spáchá trestný čin krádeže vloupáním v domě či bytě a způsobí škodu do 350 tisíc eur, což pro většinu obyvatel Slovenska znamená majetek nabytý během celého jejich života, by podle vládní novely nemusel jít do vězení. Místo toho by dostal jen podmínku, píše slovenský Denník N.
V případě loupeže, kdy nevznikne škoda přesahující 35 tisíc eur, pachateli musí být přednostně uložen podmíněný trest nebo trest domácího vězení, popisuje změny server.
„Nikdo nezpochybňuje právo vládní většiny měnit jednotlivé politiky státu. Vyhrát volby ovšem neznamená možnost dělat všechno. Vyhrát volby znamená převzít na sebe největší díl odpovědnosti," uvedla Čaputová ve svém mimořádném projevu ve sněmovně. Nynější kabinet již čtyřnásobného premiéra Fica nastoupil do úřadu loni v říjnu.
Chybí odborná diskuse
Čaputová už v prosinci zdůraznila, že je připravena vetovat připravované změny trestních kodexů a nevyloučila ani podnět k ústavnímu soudu, pokud vládní koalice premiéra Fica prosadí ve sněmovně příslušné novely zákonů ve zrychleném režimu.
„Je bezprecedentní, aby se takové závažné změny v oblasti trestního práva děly bez řádného legislativního procesu. Rozprava v parlamentu ho samozřejmě nenahrazuje, to bychom ho pak vůbec nemuseli mít v právním řádu,“ prohlásila prezidentka ve čtvrtek v parlamentu.
„Absence odborné diskuse znásobuje rizika spojená s touto novelou, protože chybí analýza všech jejích praktických a technických důsledků. Její přijetí je proto spojeno se všemi riziky, která nedostatečná příprava a absence odborné diskuse přinášejí,“ pokračovala Čaputová.
Trestní politika patří podle ní mezi nejpodstatnější a základní funkce státu. „Novela zákonů v oblasti trestního práva, o které budete hlasovat, představuje jednu z nejvýznamnějších změn v dosavadní trestní politice našeho státu. Je to změna, která zásadně mění přístup k majetkové a hospodářské kriminalitě v tom nejširším významu – od běžných krádeží až po organizovaný zločin,“ připomněla prezidentka podle Denníku N zákonodárcům.
Vláda může veto přehlasovat
Strany tříčlenné slovenské vládní koalice mají ve sněmovně dostatek hlasů k tomu, aby změny v příslušných zákonech včetně zrušení ÚSP prosadily a aby prolomily i případné veto Čaputové. Sněmovna vzhledem k obstrukci opozice zatím nerozhodla ani o žádosti vlády, aby o novele trestního zákoníku a souvisejících předpisů jednala ve zrychleném režimu. Rozprava o tomto bodě, která začala minulý týden, se ale už blíží ke svému závěru.
Ficově vládě, která návrh změn v trestním právu schválila bez širší odborné diskuse loni v prosinci, nevyšel záměr zrušit ÚSP už k polovině letošního ledna. Navrhované změny představitelé slovenské vlády zdůvodňují podjatostí ÚSP či snahou přiblížit trestní sazby na evropskou úroveň.
Čaputová ve čtvrtek v parlamentu odmítla tvrzení o údajném masivním porušení lidských práv, které koalice používá při obhajování rychlých změn trestního práva. „Měla jsem možnost se seznámit s rozhodnutími ústavního soudu a musím říci, že tento argument předkladatele jako zákonný důvod pro zrychlený legislativní proces neobstojí,“ prohlásila prezidentka, která je původním povoláním právnička.
Zmíněná rozhodnutí ústavního soudu mají podle prezidentky jen velmi málo společného se samotnou novelou trestního zákona a neodůvodňují ani zrychlené rušení speciální prokuratury. „Podle rozhodnutí, která mi pan ministr spravedlnosti doručil, se pouze šest rozhodnutí ústavního soudu od roku 2020 týká Úřadu speciální prokuratury, tedy jejího postupu nebo rozhodnutí tohoto úřadu. Ani v jednom z těchto šesti případů však nebyla konstatována protiústavnost samotného trestního řízení,“ podotkla hlava státu.
Reportérka deníku SME Zuzana Kovačič Hanzelová hodnotí projev Čaputové jako věcný. Prezidentka se podle ní rozhodla nebýt politická, ale rozebrat téma z právnického pohledu.
Tresty za korupci se v novele snižují tak zásadně, že pokud někdo dá úplatek v hodnotě do 650 tisíc eur, tak je to ve stejné kategorii, jako kdyby dal někomu úplatek ve formě lahve koňaku, sdělila ČT novinářka. Snižují se také dosud velmi vysoké tresty za organizovaný zločin skupin, které rozkrádají veřejné finance, upozornila reportérka.
Čistě opoziční projev, hodnotí premiér
Premiér projev Čaputové zkritizoval. „Vnímáme její vystoupení jako čistě opoziční a farizejské. Vystoupení je pro nás dalším důkazem, že jdeme správnou cestou. Uděláme všechno proto, aby tato významná změna trestního práva byla v parlamentu schválena,“ řekl Fico.
Čaputová se podle něj postavila na stranu zločinu z let 2020 až 2023, kdy podle premiéra byla porušována práva představitelů tehdejší opozice, ve které byl také Fico. Ten dlouhodobě zpochybňuje vyšetřování některých kauz, jakož i činnost ÚSP.
Slovenská opozice a EU proti změnám
Opozice projev prezidentky naopak ocenila. „Precizní argumentací potvrdila naše vážné připomínky ke skandalóznímu způsobu, jakým Ficova koalice protlačuje svůj promafiánský balíček, i k jeho škodlivému obsahu,“ uvedl předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka. Jeho hnutí spolu s dalšími dvěma opozičními stranami od prosince organizuje protivládní mítinky, kterých se zúčastnily tisíce lidí.
Podle opozice je cílem kabinetu zajistit beztrestnost pro stíhané lidi, kteří jsou spjatí s nynější vládní koalicí. ÚSP dohlíží kromě jiného na vyšetřování různých kauz z doby předchozího vládnutí Ficovy strany, ve kterých bylo obviněno, obžalováno či odsouzeno několik desítek osob.
Slovakista a politolog Pavel Hynčica upozornil, že problematika trestního práva je na Slovensku silně zpolitizovaná už několik volebních období. „Vždy po nástupu nové vládní gardy dojde k tomu, že se ta příslušná garnitura snaží dosadit své zástupce do orgánů činných v trestním řízení. Snaží se přizpůsobit poměry v justici, v prokuratuře ke svému obrazu a tohle je jen pokračování v této záležitosti,“ řekl ČT Hynčica.
Evropský parlament ve středu přijal rezoluci, kterou odsoudil snahy slovenské vlády měnit trestní právo a zrušit ÚSP. Úřad evropského veřejného žalobce už v prosinci uvedl, že záměry Ficova kabinetu znamenají vážné ohrožení právního státu. Evropská komise vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení.
Politolog Martin Sekerák uvedl, že Fico se zřejmě pokouší vládnout stylem maďarského premiéra Viktora Orbána, slovenský předseda vlády je však na rozdíl od něho limitován svými koaličními partnery.
„Fico se v předvolební kampani rád a často odvolával na Orbána a netajil se úmyslem, že touží vládnout stylem, jakým vládne Orbán v Maďarsku. Může se o to pokoušet a zjevně se o tento styl vládnutí pokouší. Nemá ovšem takovou dominanci jako Orbánova strana Fidesz v Maďarsku, ani nejsou nějakým zásadním způsobem pozměněny volební zákony, ani nebyla přijata nová ústava,“ řekl Sekerák.
Nové protivládní protesty
Ve čtvrtek v podvečer se konaly ve městech po celém Slovensku další protivládní demonstrace. „Děkujeme, že stojíte při nás. My budeme dělat práci tam nahoře, vy nám pomáháte v ulicích,“ řekl z pódia v centru Bratislavy poslanec parlamentu a předseda opozičního KDH Milan Majerský. Vládní předlohu ohledně trestního práva označil za hanebnou.
Na demonstraci v metropoli přišlo podle opozice 26 tisíc lidí. To by znamenalo nejvyšší účast od začátku protestů. Demonstranti křičeli například „Slovensko nedáme“ a stejně jako při předchozích shromážděních, která začala v prosinci, na adresu premiéra tradičně pokřikovali „Fico do basy“ a vůči předsedovi parlamentu a pravděpodobnému prezidentskému kandidátovi Peterovi Pellegrinimu „podržtaška“.
Ve slovenské metropoli se nynější protivládní protesty konají na náměstí SNP, kde se v roce 1989 během takzvané sametové revoluce konaly protikomunistické protesty a v roce 2018 po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové rovněž mohutné demonstrace proti tehdejší Ficově vládě.