Protest

Na Slovensku lékařské odbory dál jednaly se zástupci vlády, jak vyřešit financování tamního zdravotního systému a předejít stovkám výpovědí, které na protest podali slovenští lékaři. Podle komentátora Seznam Zpráv Martina Čabana se situace může obdobným způsobem vyhrotit i v Česku. O paralelách mezi oběma zeměmi debatovali hosté čtvrtečních Událostí, komentářů.

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Ani teploty pod bodem mrazu neodradily stoupence gruzínské opozice od protestů proti vládnoucí straně Gruzínský sen. Po předchozích brutálních zásazích policie se do čela protestů nově postavila nečekaná skupina – senioři. Obviňují vládu, že se kavkazskou republiku snaží plně ovládnout a přivádí ji stále těsněji k Rusku. Příští týden má kandidát vládnoucí strany Michail Kavelašvili převzít prezidentský úřad. Stoupenci opozice za rostoucí mocí Gruzínského snu vidí Rusko. Lidé v ulicích jsou přesvědčeni, že říjnové parlamentní volby byly zmanipulované a novou vládní většinu neuznávají.

V hlavním městě Gruzie, probíhají už několik týdnů masivní protivládní protesty. Demonstranti v ulicích se vymezují proti pozastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií a odmítají i výsledky říjnových parlamentních voleb, které byly podle nich zfalšované. V sobotu navíc gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kritika Západu a kandidáta vládní strany Gruzínský sen Michaila Kavelašviliho. Protesty zároveň odhalily další problém – časté útoky na novináře. Tématu se věnoval pořad Newsroom ČT24.

Starosta gruzínské metropole se kvůli obavám z násilností rozhodl odložit rozsvícení vánočního stromu plánované na sobotu. Informuje o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Protivládní protesty v Tbilisi zesílily poté, co volitelé vybrali za novou hlavu státu kandidáta vládní strany Gruzínský sen a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Čtyři nejsilnější opoziční strany mezitím vyzvaly EU k zavedení sankcí proti miliardářovi Bidzinu Ivanišvilimu a jeho nejbližším spolupracovníkům, kteří se podílejí na represích, píše server Gruzija online.

Gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Hlavu státu na základě ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor tří set volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv. Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová označila zvolení Kavelašviliho za výsměch demokracii.

Zhruba několik tisíc lidí přišlo v Bratislavě na občanský průvod a následné shromáždění za budoucnost kultury, na kterém vyjadřovali nespokojenost se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou a žádali její rezignaci. Odvolání ředitelů předních kulturních institucí a další rozhodnutí Šimkovičové už dříve vyvolala na Slovensku nespokojenost části umělců a veřejnosti.

Srbský prezident Aleksandar Vučić odmítá tlak z ulic po pokračujících protestech. Demonstranti požadují systémové změny, které by bojovaly proti korupci. Prezidenta a jemu blízkou vládu viní mimo jiné také z havárie v Novém Sadu, kde při pádu střechy zemřelo patnáct lidí. Hlava státu si kritiku veřejnosti nepřipouští a z destabilizace viní cizí mocnosti.

Ukrajina zavedla sankce proti proruským gruzínským činitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim. Restrikce už dříve schválilo také Pobaltí. Podle experta Jana Šíra gruzínská vláda de facto uzurpovala moc a sankce budou hrát důležitou roli v přístupu mezinárodního společenství. Rusko se v Gruzii snaží dokončit to, co se mu nepodařilo během války v roce 2008, tedy dostat pod kontrolu celou zemi, míní Šír.

Tisíce Gruzínců v úterý znovu vyrazily protestovat proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Policie proti nim opět použila vodní děla a slzný plyn, napsala agentura AFP. Policisté i během předchozích pěti nocí takto rozháněli demonstranty, téměř tři stovky jich zadrželi. Necelé tři desítky lidí, včetně tří policistů, skončily v nemocnici, píše agentura AP. Podle serveru Civil Georgia dochází i k potyčkám s maskovanými muži bez viditelného označení. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové hrozí Gruzii ukrajinský scénář z roku 2014, kdy protesty na Majdanu vedly k pádu proruské vlády.

Evropští zemědělci dále protestují proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi skupiny Mercosur – ve Francii nově i na východě země. S textem má problém také tamní vláda a další unijní státy včetně Česka. Chtějí proto vyvinout tlak na Brusel, kde se má o dohodě znovu tento měsíc jednat.

Na sto tisíc protestujících odsoudilo v sobotu ve Valencii postup úřadů při povodních na konci října, kdy v oblasti zemřelo 222 lidí. Požadují odstoupení šéfa regionu Carlose Mazóna. Ten sice přiznal možné chyby, odejít z funkce se ale nechystá.

Policie v Tbilisi v sobotu ráno znovu násilím rozehnala demonstranty, kteří se tam celou noc účastnili desetitisícových protestů vyvolaných rozhodnutím vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit do konce roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Informuje o tom server Civil Georgia. Gruzínské ministerstvo vnitra uvedlo, že policie v hlavním městě za uplynulou noc zadržela 107 lidí. Mezitím Spojené státy pozastavily strategické partnerství s Gruzií – například kvůli „nadměrnému použití síly“.

Gruzínská policie v noci na pátek použila slzný plyn i vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kteří protestovali proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s EU. Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová se přidala k demonstrantům.

V Gruzii se v pondělí poprvé sešel parlament v novém složení. Část poslanců ale chyběla, protože opozice jednání bojkotuje a výsledky říjnových voleb neuznává. Podle agentury AFP v zemi na Kavkaze pokračuje politický chaos. Prezidentka Salome Zurabišviliová označila zahajovací zasedání zákonodárného sboru za protiústavní i kvůli tomu, že ústavní soud zatím nerozhodl o její stížnosti na volby. Budovu rovněž obklopili demonstranti.

Stovky policistů, hasičů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů se sešly před ministerstvem vnitra na pražské Letné. Protestovaly proti nízkým platům a špatné personální situaci. Předseda pořádající Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký v úvodním projevu řekl, že vláda neplní vlastní programové prohlášení, a připomněl slib ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zvýšit platy o deset procent. Podporu akci vyjádřily nejen odborové svazy hasičů a policistů, ale i vězeňské služby, celníků, městské a obecní policie či sdružení horské služby.

V centru Londýna protestovaly desetitisíce zemědělců či jejich příznivců proti vládnímu plánu na novou dědickou daň. Měly by ji zaplatit všechny farmy, jejichž hodnota je větší než jeden milion liber (třicet milionů korun). V zemi, kde se hospodářství předávají po celé generace, by to byl pro mnoho zemědělců problém. Někteří mluví o tom, že by pozemky museli rozprodávat.

Soud v Hongkongu poslal 45 prodemokratických aktivistů na zhruba čtyři až deset let do vězení na základě tvrdého bezpečnostního zákona. Legislativu zavedla v Hongkongu Čína v roce 2020 po několika měsících protestů. Je to dosud největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Obviněným hrozilo až doživotí. Verdikty kritizují západní země i lidskoprávní aktivisté.

Desetitisíce lidí vyrazily demonstrovat před novozélandský parlament proti návrhu zákona, jenž by podle nich podkopal práva původních obyvatel. Jedná se o jeden z největších protestů v historii země. Podle BBC se v metropoli Wellington sešlo přes čtyřicet tisíc lidí, list The New Zealand Herald píše, že účast přesáhla 55 tisíc. Kontroverzní legislativa podle premiéra parlamentem neprojde.

Vůdce gruzínského separatistického regionu Abcházie Aslan Bžanija podal demisi, píše agentura Reuters a ruské tiskové agentury s odvoláním na úřad lídra oblasti. Součástí dohody s opozicí je úterní odchod demonstrantů z vládních budov. Protestující je obsadili minulý týden kvůli spornému zákonu, jenž by umožnil ruským občanům a firmám kupovat pozemky a nemovitosti v regionu. Abcházie se s pomocí Moskvy fakticky odtrhla od Gruzie na počátku 90. let, drtivá většina států ji stále považuje za součást Gruzie.

V Bratislavě proběhla pietní vzpomínka na oběti komunistického režimu. Revoluční události se přitom v roce 1989 začaly ve slovenské metropoli rozbíhat už 16. listopadu.

Během oslav výročí 17. listopadu se konaly různé protestní akce. V centru Prahy se sešli lidé kritizující současnou vládu a její přístup k podpoře Ukrajiny nebo Izraele. U Národního muzea odpůrci vlády přečetli petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Policie tam kvůli přestupkům zajistila pět lidí. Následně se protestující vydali přes nábřeží k Úřadu vlády. Na Staroměstském náměstí naopak byla demonstrace varující před nástupem autoritářských politiků.

Unie bezpečnostních složek (UBS) ani po příslibu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně zvýšení platů policistů a hasičů o 2500 korun neustoupila od plánovaného protestu ve čtvrtek 21. listopadu před budovou ministerstva. Odbory chtějí nadále upozornit na nízké platy policistů, hasičů i dalších příslušníků a zaměstnanců sborů.

Úřad „prezidenta“ v gruzínském separatistickém regionu Abcházie oznámil, že zruší návrh zákona o investiční dohodě s Moskvou. Lidé protestující proti normě, která by umožnila Rusům kupovat pozemky a nemovitosti v Abcházii, v pátek obsadili sídla „parlamentu“, „vlády“ i „prezidentské administrativy“ v hlavním městě Suchumi. Opozice žádá, aby „prezident“ Aslan Bžanija rezignoval, ten to ale odmítá. Abcházie se s ruskou pomocí fakticky odtrhla od Gruzie na počátku 90. let, drtivá většina států ji stále považuje za součást Gruzie.