Protest

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Syn sesazeného šáha Rezá Pahlaví se pasoval do role lídra roztříštěné íránské opozice, burcuje davy do ulic a slibuje hladký přechod k demokracii. Část Íránců sice žádá návrat „krále“, osobnost Pahlavího žijícího v exilu ale vyvolává v řadě lidí negativní vzpomínky na zkorumpovanou monarchii používající represe proti opozici. Jeho návrat by tak vyvolal politické zemětřesení a možná i chaos, píše americký think tank Middle East Forum.

V americkém městě Minneapolis druhým dnem pokračují protesty vyvolané zastřelením místní ženy agentem Úřadu pro migraci a cla (ICE). Policie podle CNN proti demonstrantům shromážděným před sídlem federálních úřadů nasadila slzný plyn a několik lidí zadržela. Ve městě z bezpečnostních důvodů zůstaly uzavřené některé školy a guvernér státu Minnesota vyzval k zachování klidu.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.

Venezuelská vláda propustila v uplynulých hodinách 88 lidí, které zadržovala kvůli protestům po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší tiskové agentury. Jedná se o druhý podobný krok v krátké době, úřady v prosinci nařídily propuštění 99 lidí. Odpůrci režimu byli zadržení po široce zpochybňovaném hlasování, které dle úřadů vyhrál autoritářský vládce Nicolás Maduro.

Demonstranti v íránské provincii Fárs se pokusili násilím proniknout do vládní budovy, bezpečnostní složky jim v tom ale zabránily, píše agentura Reuters. Připomíná, že Íránem se již čtvrtým dnem šíří pouliční protesty. Íránská státní média uvedla, že vůdkyní útočící skupiny byla osmadvacetiletá žena, kterou zadrželi.

Čína zahájila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Čína varovala spojence Tchaj-wanu před „vměšováním“. Tchajwanská prezidentská kancelář naopak vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“. Tchajwanský premiér Čuo Žung-taj cvičení odsoudil a vyzval Peking k jeho ukončení.

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.

Nejstarší prodemokratická strana v Hongkongu, Demokratická strana, v neděli oznámila své rozpuštění. S odvoláním na jejího předsedu to uvedla agentura AFP.

Generální stávka omezila v pátek v Itálii veřejnou dopravu, zdravotnictví i školy. Svolala ji odborová centrála CGIL, a to na protest proti návrhu rozpočtu vlády premiérky Giorgii Meloniové. Protestu se podle CGIL zúčastnilo na půl milionu lidí.

Studenti ve městech po celém Česku protestovali proti tomu, aby v čele ministerstva životního prostředí v nové vládě ANO, SPD a Motoristů sobě stál někdo z Motoristů. Podle pořádající iniciativy Univerzity za klima nejsou zástupci Motoristů kompetentní k vedení úřadu. Motoristé v čele resortu by šli svým chováním proti jeho podstatě, jednalo by se o ohrožení ochrany přírody v Česku, míní zástupci iniciativy.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.

Tisíce Bulharů demonstrovaly v hlavním městě Sofii a dalších městech proti rozpočtovému plánu tamní vlády na příští rok. Je prvním v historii země, který vláda připravila v eurech. Bulharsko v lednu 2026 přijme společnou evropskou měnu.

Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na vydání předběžného opatření na ochranu domu v osadě Bedřiška v Ostravě Mariánských Horách. Vyplývá to z rozhodnutí, které soud zveřejnil. Na domě zůstávají demonstranti. Mluvčí obyvatel Bedřišky Eva Lehotská řekla, že podobné rozhodnutí očekávali, budou ho respektovat, což ale neznamená konec protestní akce.

Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokovali přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Na pražském Staroměstském náměstí se v pondělí sešli lidé na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů. Krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnili. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance. Pořadatelé na akci nazvané Česko není na prodej protestovali proti vznikající vládě, která podle nich stojí na mafiánském principu.

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.

Bangladéšský tribunál odsoudil expremiérku Hasínu Vadžídovou k trestu smrti za zločiny proti lidskosti při loňských protestech. Při zásazích zemřelo čtrnáct set lidí. V zemi stoupá napětí před blížícími se volbami, v pondělí místy vypukly protesty. Do ulic metropole Dháky i v jiných oblastech byly nasazeny policejní a polovojenské síly. Vadžídová, která obvinění odmítá, byla souzena v nepřítomnosti. Loni uprchla do Indie.

Desítky tisíc Filipínců v Manile vyšly do ulic demonstrovat kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu, který se týká nekvalitně provedených či nerealizovaných projektů protipovodňové ochrany. AP píše, že protestů se celkem účastní stovky tisíc lidí a že jde o dosud největší akci týkající se této kauzy, do níž jsou zapleteni vlivní členové parlamentu a vysoce postavení vládní úředníci.

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.

Německo zakázalo radikální islámské uskupení Muslim Interaktiv a zabaví jeho majetek. Policie také prohledala prostory dvou dalších islámských sdružení, informovalo ve středu německé ministerstvo vnitra, které citovala agentura Reuters.

V Maroku čelí 2480 lidí trestnímu stíhání v souvislosti s nedávnými protesty vedenými hnutím Gen Z 212. Oznámila to státní prokuratura. Demonstranti požadovali kvalitnější veřejné vzdělávání a zdravotní péči i „konec korupce“. Místy se protesty zvrhly v násilí.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl jít po hnutí Antifa, které označil za teroristické. Podle expertů však v USA neexistuje zákon, který by takový krok umožňoval v případě domácí organizace. Antifa navíc nemá pevnou hierarchii a jedná se hlavně o ideologii. Odborníci i proto varují, že úřady by nyní mohly snadno přistoupit k politickým represím vůči širší skupině lidí. Už příští měsíc by měl v USA začít historicky první soud s údajnými členy Antify obviněnými z poskytování materiální podpory teroristům.