Protest

Akademická obec divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU) vyhlásila časově neomezenou stávkovou pohotovost, obává se o nezávislost kultury a veřejnoprávních médií. Připojí se 3. listopadu ke stávce pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). K obdobnému kroku přistoupili také studenti Masarykovy univerzity z iniciativy Média nedáme MUNI a studenti Ostravské univerzity. Vládní politici připravované kroky hájí, ohrožení nezávislosti médií podle nich nehrozí.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila změnu financování České televize a Českého rozhlasu, nově by místo poplatků měl obě média financovat státní rozpočet. Podle ministra pro sport, prevenci a zdraví a šéfa poslanců Motoristů Borise Šťastného navržený zákon neznamená omezení svobody médií, opozice podle něj téma „zneužila pro svůj politický boj“. Obvinil ji z blokování sněmovny. Ctí prý právo každého se vyjádřit a přijít na demonstraci. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí STAN Michaela Šebelová vytýká vládní koalici způsob, jakým byl zákon prosazen. „To prostě není parlamentní demokracie,“ prohlásila. Protesty podpořila, apelovala na jejich klidný průběh. Diskusí v Duelu ČT24 provázela Tereza Kručinská.

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vyzval v neděli na Staroměstském náměstí v Praze při demonstraci za nezávislost veřejnoprávních médií premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně jejich financování. Podle pořadatelů má Babiš a jeho koaliční partneři Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) uznat chybu, stáhnout návrh příslušné novely a „dál neničit demokratické pilíře společnosti“.

Francouzská policie při sobotních demonstracích zadržela 1314 lidí, uvedlo v neděli na základě předběžné bilance ministerstvo vnitra. Zranění utrpělo 53 členů bezpečnostních složek, vyrabováno bylo 24 obchodů a v 75 případech zasahovali hasiči či bezpečnostní složky u požárů. Informovala o tom agentura AFP. Noc byla podle ministerstva klidná.

Ve Francii dle odborů v sobotu protestovalo proti životním nákladům na 800 tisíc lidí, v Paříži vyšlo do ulic 250 tisíc lidí. Úřady uvádějí nižší účast. Po většinu doby byly protesty klidné, jen v závěru docházelo k násilnostem. Policie tak místy použila slzný plyn a vodní děla. Většina velkých měst omezila lokality, kde se shromáždění smějí konat. Krajní levice to odsuzuje a hrozí generální stávkou. Nejvýznamnější pařížská muzea zůstala v sobotu zavřená a pod dohledem policie. Na udržení pořádku mělo být nasazeno celkem na 70 tisíc policistů a četníků.

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek po schůzce zástupců vlády a tajných služeb prohlásil, že za sobotními nepokoji stály „rozvratné ultralevicové“ skupiny, které plánovaly svrhnout republiku. Francie v příštích dnech zakáže „nelegitimní“ protesty, oznámil také prezident. Demonstracím organizovaných skupin, jako jsou odbory, budou podle něj nabídnuty alternativní cesty pro protestní průvody, aby byly ochráněny živnosti. Úřady večer oznámily, že zakázaly všechny demonstrace v Marseille a okolí plánované na sobotu jako protesty proti drahému bydlení. Ve čtvrtek se pokojně demonstrovalo v Paříži a několika dalších městech.

Sociální hnutí ve Francii inspirují některé sousední země, například Belgii a Itálii. Rozsah demonstrací však lze vysvětlit také socioekonomickými podmínkami specifickými pro každou zemi.

Francouzská policie zadržela v souvislosti s násilím při sobotních demonstracích 2397 lidí, oznámil v neděli ministr vnitra Laurent Nuňez, který také informoval o 997 zraněných policistech, hasičích a materiálních škodách. O zraněných z řad demonstrantů se nezmínil. Prezident Emmanuel Macron večer slíbil tvrdě zasáhnout proti lidem, kteří se dopustili v sobotu střetů v ulicích.

Francouzští studenti středních škol účastnící se demonstrací se většinou narodili mezi lety 2008 a 2011. Během svého života byli svědky mnoha otřesů, jako je pandemie covid-19 nebo vzestup umělé inteligence.

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc. Jiná sobotní demonstrace ve španělské metropoli pak mířila na lepší ochranu nájemníků v době rostoucích nákladů na bydlení.

V Kosovu se rozšířily protesty proti rozsudku nad bývalými členy Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Vedle metropole Prištiny se během pátku konaly i v dalších kosovských městech, uvedla agentura AFP. V polovině září zvláštní tribunál pro Kosovo uložil kosovskému exprezidentovi Hashimu Thaçimu 25 let vězení za válečné zločiny. Tresty dostali i další vrcholní představitelé skupiny.

Ruský soud poslal na třináct dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to v úterý agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun). České velvyslanectví v Moskvě poskytuje zadrženému českému občanovi od počátku konzulární pomoc.

Ve zhruba dvaceti německých městech lidé v sobotu protestovali proti krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), která minulý týden přesvědčivě zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Demonstrace se konaly v Berlíně, Hamburku či Mnichově.

Mladí Vietnamci od začátku srpna zaplavují sociální sítě kritikou vládního režimu. Žádají spravedlivý trest pro bývalého politika Nguyena Sy Cuonga, který loni v květnu srazil motorku s otcem a jeho osmnáctiletou dcerou. Ta deset dní po nehodě podlehla zraněním. Kauza bývalého poslance je mimořádně citlivá, protože jeho manželka zasedá přímo v ústředním výboru komunistické strany.

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v červenci zadrželi téměř 50 tisíc lidí, jde o nejvyšší počet za jediný měsíc od návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu loňského roku. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vládní údaje.

Japonsko kritizuje raketové testy, jejichž provedení u sporných Kurilských ostrovů oznámila Moskva. Ruské Tichomořské loďstvo ve čtvrtek uvedlo, že na největším kurilském ostrově Iturup odpálilo rakety země–loď Bastion. Tokio protestovalo už proti návštěvě šéfa Kremlu Vladimira Putina na ostrovech minulý týden.

Mezinárodní automobilová federace (FIA) zrušila omezení pro účast sportovců z Ruska a Běloruska ve svých soutěžích. Od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 mohli reprezentanti obou zemí závodit jen jako neutrální sportovci, nyní smějí startovat s národní vlajkou a v případě úspěchu jim bude hrát státní hymna. S odkazem na zprávu právního oddělení FIA to píše web the-race.com. I nadále ale platí zákaz FIA pořádat na území Ruska a Běloruska mezinárodní soutěže.

Pákistánem spravovanou částí Kašmíru hýbou už dva měsíce největší nepokoje za dekády, které mají desítky obětí. Protestující žádají ekonomické a ústavní reformy včetně zrušení křesel pro uprchlíky, které podle nich posilují vliv Islámábádu. Úřady během místních voleb zablokovaly internet, zavedly zákaz vycházení a omezily zahraniční média. Kašmířané mají obavy z opakování indického scénáře, kdy Nové Dillí v roce 2019 s podporou masivní vojenské operace a represí integrovalo svou část Kašmíru.

Írán v reakci na protivládní protesty a vypuknutí války spustil nebývalou vlnu represí a poprav. Teherán se tak snaží chudnoucí obyvatelstvo odradit od nepokojů, míní kritici. Podle expertky na Blízký východ Lenky Martínkové režim postupuje preventivně jako v případě hrozící infekce. Soudní procesy nahradily justiční vraždy a objevují se i svědectví o mučení obžalovaných. Hlavní roli hraje výpověď bezpečnostních složek.

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.

Tisíce lidí v pátek večer v Kyjevě demonstrovaly proti rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat při rekonstrukci vlády ministra obrany Mychajla Fedorova, napsala agentura AFP. Podobné protesty se konaly i ve čtvrtek. Pětatřicetiletý Fedorov se těší značné oblibě a byl vnímán jako reformátor ukrajinské armády, která pátým rokem vzdoruje ruské invazi.