Protest

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhne z Minnesoty sedm set federálních imigračních agentů, oznámil ve středu Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Rozhodnutí zdůvodnil zlepšením spolupráce s úřady v Minnesotě při zadržování migrantů. Vláda do severního státu USA původně vyslala více než tři tisíce imigračních agentů. Trump později v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že by vládě možná prospěl trochu mírnější přístup k imigraci, ale že je stále potřeba „být tvrdý“.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) chce pozvat vystupující z nedělních demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla na ministerstvo kultury. Při příchodu na pondělní jednání vlády řekl, že demonstrace považuje za demokracii v nejčistší formě, kdy každý může vyjádřit svůj názor. Umělci, kteří vystoupili na demonstraci, v reakci na Klempířova slova pozvali ministra na veřejnou debatu. Šéf vlády Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu uvedl, že koalice nechce spor s Hradem eskalovat.

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo federální vyšetřování ohledně sobotního zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho v Minneapolisu, pro podezření z porušení občanských práv. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vyjádření Todda Blanche, náměstka ministryně spravedlnosti, která je i nejvyšší žalobkyní. Podle něj se vyšetřování zaměří také na levicové skupiny. V reakci na události v Minneapolis uspořádali v pátek studenti a učitelé napříč USA školní stávky.

Federální agenti ve Spojených státech zatkli amerického novináře a bývalého moderátora stanice CNN Dona Lemona na pokyn ministryně spravedlnosti Pam Bondiové. Ministryně to uvedla na sociální síti X. Lemon byl zatčen v souvislosti s tím, že před několika dny z kostela ve městě Saint Paul v Minnesotě živě přenášel protest proti pastorovi, který zároveň působí jako přední představitel tamní pobočky Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Píší o tom americká média.

Oficiální popis okolností střelby, při které federální agenti v sobotu zastřelili ve městě Minneapolis muže, zpochybňují i některá svědectví zaznamenaná u soudu. Píší o tom stanice CBS News a list The New York Times. Svědci neviděli, že by zastřelený muž na federální agenty útočil, nebo že by jim vyhrožoval zbraní, což naopak tvrdili krátce po události představitelé federálních úřadů.

Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Syn sesazeného šáha Rezá Pahlaví se pasoval do role lídra roztříštěné íránské opozice, burcuje davy do ulic a slibuje hladký přechod k demokracii. Část Íránců sice žádá návrat „krále“, osobnost Pahlavího žijícího v exilu ale vyvolává v řadě lidí negativní vzpomínky na zkorumpovanou monarchii používající represe proti opozici. Jeho návrat by tak vyvolal politické zemětřesení a možná i chaos, píše americký think tank Middle East Forum.

V americkém městě Minneapolis druhým dnem pokračují protesty vyvolané zastřelením místní ženy agentem Úřadu pro migraci a cla (ICE). Policie podle CNN proti demonstrantům shromážděným před sídlem federálních úřadů nasadila slzný plyn a několik lidí zadržela. Ve městě z bezpečnostních důvodů zůstaly uzavřené některé školy a guvernér státu Minnesota vyzval k zachování klidu.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.

Venezuelská vláda propustila v uplynulých hodinách 88 lidí, které zadržovala kvůli protestům po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší tiskové agentury. Jedná se o druhý podobný krok v krátké době, úřady v prosinci nařídily propuštění 99 lidí. Odpůrci režimu byli zadržení po široce zpochybňovaném hlasování, které dle úřadů vyhrál autoritářský vládce Nicolás Maduro.

Demonstranti v íránské provincii Fárs se pokusili násilím proniknout do vládní budovy, bezpečnostní složky jim v tom ale zabránily, píše agentura Reuters. Připomíná, že Íránem se již čtvrtým dnem šíří pouliční protesty. Íránská státní média uvedla, že vůdkyní útočící skupiny byla osmadvacetiletá žena, kterou zadrželi.

Čína zahájila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Čína varovala spojence Tchaj-wanu před „vměšováním“. Tchajwanská prezidentská kancelář naopak vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“. Tchajwanský premiér Čuo Žung-taj cvičení odsoudil a vyzval Peking k jeho ukončení.

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.

Nejstarší prodemokratická strana v Hongkongu, Demokratická strana, v neděli oznámila své rozpuštění. S odvoláním na jejího předsedu to uvedla agentura AFP.

Generální stávka omezila v pátek v Itálii veřejnou dopravu, zdravotnictví i školy. Svolala ji odborová centrála CGIL, a to na protest proti návrhu rozpočtu vlády premiérky Giorgii Meloniové. Protestu se podle CGIL zúčastnilo na půl milionu lidí.

Studenti ve městech po celém Česku protestovali proti tomu, aby v čele ministerstva životního prostředí v nové vládě ANO, SPD a Motoristů sobě stál někdo z Motoristů. Podle pořádající iniciativy Univerzity za klima nejsou zástupci Motoristů kompetentní k vedení úřadu. Motoristé v čele resortu by šli svým chováním proti jeho podstatě, jednalo by se o ohrožení ochrany přírody v Česku, míní zástupci iniciativy.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.

Tisíce Bulharů demonstrovaly v hlavním městě Sofii a dalších městech proti rozpočtovému plánu tamní vlády na příští rok. Je prvním v historii země, který vláda připravila v eurech. Bulharsko v lednu 2026 přijme společnou evropskou měnu.