Zemědělci protestovali u zámku Versailles

Francouzští zemědělci v pátek opět vyrazili protestovat proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, která podle nich ohrozí odbyt jejich vlastní produkce. Asi stovka farmářů s traktory dorazila ráno k zámku Versailles, další se při poklidných akcích později shromáždili na různých místech Francie, píší tamní média.

„Cílem této mobilizace je bezpochyby přitáhnout pozornost hlavy státu (Emmanuela Macrona),“ řekl v pátek předseda největšího svazu francouzských zemědělců FNSEA Arnaud Rousseau. Rolníkům podle Rousseaua vadí, že dohoda podle nich umožňuje rozšířit dovoz potravin ze zemí mimo EU, při jejichž výrobě není nutné respektovat tak přísné podmínky jako v unii.

Kromě států Mercosur, jimiž jsou Argentina, Brazílie, Bolívie, Paraguay a Uruguay, jsou zemědělci nespokojeni i s dovozem z afrických zemí či Ukrajiny.

Francouzští zemědělci stojí v čele protestů proti dohodě Mercosur dlouhodobě a tamní vládní politici se snaží její přijetí zablokovat. V pátek asi dvě desítky traktorů dorazily k historickému sídlu francouzských králů ve Versailles, kde se podle agentury AFP shromáždila zhruba stovka protestujících. Zemědělci dávali najevo, že dnes jde pouze o menší protest míněný jako varování. Pokud jim vláda nevyjde vstříc, jsou připraveni v zimě blokovat ulice Paříže.

„Hostina ostudy“

Skupiny rolníků dávaly najevo nespokojenost po celé zemi, zejména v jižní zemědělské části Francie. V Toulouse a okolí se s traktory pokoušeli stavět bariéry z balíků sena a blokovat dopravu, žádné větší problémy však policie neregistrovala. Ve Štrasburku a jiných městech skupinky zemědělců procházely trhy a zjišťovaly, odkud pochází prodávané ovoce či zelenina. Ve městě Angers na západě země uspořádali zemědělci „hostinu ostudy“, při níž na stole shromáždili produkty od podle nich neférové konkurence: cherry rajčata z Maroka, zelené fazole z Keni, hrušky z Jihoafrické republiky či kuřecí maso z Thajska.

Evropská komise (EK) dohodu Mercosur oficiálně představila na začátku září, čímž zahájila náročný ratifikační proces. S dohodou budou muset souhlasit členské státy i Evropský parlament, kde není zcela jasné, zda smlouva získá dostatečný počet hlasů pro schválení. Komise tvrdí, že dohoda představuje příležitost pro zvýšení exportu evropských potravin a zemědělských produktů a jejich lepší ochranu na latinskoamerických trzích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled