Protestních akcí proti plánovaným škrtům v rozpočtu na příští rok se ve Francii podle úřadů zúčastnilo půl milionu lidí. Odborová organizace CGT ale uvedla, že demonstrantů bylo více než milion. Policie zadržela přes sto osmdesát lidí. Provoz omezily lékárny a nemocnice, výrazně zasažená je městská a regionální doprava. Stávkovali i někteří učitelé a také studenti. Server BFMTV uvedl, že stávky a protesty mají podporu většiny obyvatel Francie.
„Pracující, které zastupujeme, se zlobí,“ stojí ve společném prohlášení několika hlavních francouzských odborových svazů. Stávky svolaly v reakci na návrh škrtů v rozpočtu předchozí vlády. Nadále protestují i proti důchodové reformě prezidenta Emmanuela Macrona, která zvýšila minimální věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let.
Francie čelí po pádu vlády Francoise Bayroua, která 8. září neustála hlasování o důvěře, rozsáhlé politické krizi. Nástupce Bayroua Sébastien Lecornu je kvůli plánovaným rozpočtovým škrtům pod tlakem nespokojené veřejnosti, parlamentu a investorů, kteří se obávají rostoucího deficitu druhé největší ekonomiky eurozóny.
„Francouzské veřejné finance mají velký problém se zadlužením, ten dluh nyní dosahuje asi 3,4 bilionu eur,“ doplnil zahraniční redaktor ČT Jakub Nettl. „V poměru k HDP zůstává asi šestiprocentní, což je dvakrát tolik než povolují maastrichtská kritéria.“
Minulý týden po celé Francii vyšly do ulic tisíce demonstrantů, aby pod heslem hnutí Bloquons tout (Blokujme všechno) protestovaly proti Macronově politice.
Na bezpečnost dohlíželo přes 80 tisíc policistů
Ministr vnitra končící vlády Bruno Retailleau informoval, že policie už zabránila pokusům o sabotáž vodovodů na Martiniku a odstranila některé pouliční blokády například v Marseille nebo v pařížském regionu a zasahovala také u protestů v Lyonu, Nantes a Rennes.
Centry velkých francouzských měst prošly na podporu stávky průvody desítek tisíc lidí. V Marseille se podle BFMTV sešlo asi třináct tisíc lidí, v Lyonu přibližně patnáct tisíc protestujících. V Paříži přišlo demonstrovat 55 tisíc lidí, uvedly úřady. Média upozorňují, že odborové svazy poprvé od roku 2023 vyzvaly ke stávce ve všech odvětvích. Na bezpečnost v celé zemi dohlíželo více než 80 tisíc policistů vybavených drony, obrněnými vozidly a vodními děly. Více než 180 lidí strážci zákona zadrželi, uvádí AFP.
Odbory tvrdí, že dopoledních akcí se účastnilo po celé Francii čtyři sta tisíc lidí, tento údaj ale podle nich ještě nezahrnoval všechna shromáždění, například Paříž. Ministerstvo vnitra uvádělo, že mimo hlavní město se do protestů zapojilo přes 280 tisíc. Později odpoledne odbory podle stanice France 24 hlásily, že účastníků je více než milion, zatímco úřady uváděly přes půl milionu protestujících, z toho 55 tisíc v Paříži.
Protestují i studenti či lékárny
Agentury informují také o mobilizaci studentů, kteří po celé zemi blokovali některé střední a vysoké školy. „Zablokuj svou střední školu proti úsporným opatřením,“ stálo na plakátu vyvěšeném na budově gymnázia Maurice-Ravel v Paříži, kde se do stávky zapojilo nejméně tři sta studentů.
Jinde ve francouzské metropoli studentka historie Clara Simonová uvedla, že neví, na čem by se ještě mělo šetřit. „Už teď nejsou peníze na mýdlo na záchodech, nejsou peníze na opravu židle, když je rozbitá,“ popsala. „Jsem naštvaná, protože ekonomická a sociální situace ve Francii se každým rokem zhoršuje,“ řekla také agentuře AP.
BFMTV uvedl, že podle ministerstva školství studenti zcela zablokovali 23 škol a částečně dalších 52. Podle serveru deníku Le Monde stávkuje asi deset procent státních zaměstnanců, zejména ve školství. Mobilizovaly se také lékárny, které chtějí protestovat proti snížení slev na některé léky.
Stávka výrazně ovlivnila veřejnou dopravu, především v Paříži. Protesty naopak nemají výrazně zasáhnout vysokorychlostní vlaky ani francouzská letiště.
Kvůli protestům odložily úřady plány na přemístění sedmdesát metrů dlouhé tapiserie z Bayeux z 11. století, kterou má Francie po restaurování zapůjčit v příštím roce Velké Británii.
Většina lidí protesty podporuje
„V průzkumu agentury IPSOS z minulého týdne vyšlo, že hnutí ‚Zablokujme všechno!‘ podporuje asi 46 procent Francouzů, podle dnešního (čtvrtečního) průzkumu pro BFMTV je jich dokonce 56 procent. Z toho 25 procent je jednoznačně pro to, aby stávky proběhly, zbytek jsou sympatizanti,“ uvedl Nettl.
Průzkum ale podle něj také ukázal, že velká většina lidí považuje odbory za hlavní překážku zlepšení ekonomické situace země.
„Takže je to takové dvousečné: ano, podporujeme protesty, záleží nám na našich sociálních jistotách, ale současně bychom byli rádi, kdyby ta země byla ekonomicky stabilnější než v současnosti,“ konstatoval redaktor ČT.
