Jan Šmíd

Ve Francii dle odborů v sobotu protestovalo proti životním nákladům na 800 tisíc lidí, v Paříži vyšlo do ulic 250 tisíc lidí. Úřady uvádějí nižší účast. Po většinu doby byly protesty klidné, jen v závěru docházelo k násilnostem. Policie tak místy použila slzný plyn a vodní děla. Většina velkých měst omezila lokality, kde se shromáždění smějí konat. Krajní levice to odsuzuje a hrozí generální stávkou. Nejvýznamnější pařížská muzea zůstala v sobotu zavřená a pod dohledem policie. Na udržení pořádku mělo být nasazeno celkem na 70 tisíc policistů a četníků.

Noční zákaz vycházení, který po několika dnech násilných demonstrací francouzské úřady vyhlásily v částech Paříže i v jiných městech, pomohl v noci na úterý zajistit klid, prohlásil dle agentury Reuters francouzský premiér Sébastien Lecornu. Úřady v Lyonu vyhlásily zákaz nočního vycházení v nejužším centru města druhou noc po sobě, stejně tak bude platit i ve dvou oblastech Paříže. Policie zadržela během demonstrací přes 2500 lidí.

Po víkendových nepokojích a násilnostech v řadě francouzských měst jejich úřady vyhlašují zákaz vycházení od večerních hodin do následujícího rána. Podle agentury Reuters se to týká Lille a okolních měst na severu země, dle AFP také centra Lyonu. Francouzská BFM TV zase informuje o zákazu vycházení pro celou veřejnost v Paříži na Place de la République a kolem Les Halles. Ke kroku dříve vyzval premiér Sebastien Lecornu. Ministr vnitra Laurent Nuňez podal kvůli událostem z víkendu demisi, prezident Emmanuel Macron ji však nepřijal.

Francouzská policie zadržela v souvislosti s násilím při sobotních demonstracích 2397 lidí, oznámil v neděli ministr vnitra Laurent Nuňez, který také informoval o 997 zraněných policistech, hasičích a materiálních škodách. O zraněných z řad demonstrantů se nezmínil. Prezident Emmanuel Macron večer slíbil tvrdě zasáhnout proti lidem, kteří se dopustili v sobotu střetů v ulicích.

Marine Le Penová se jednoznačně postavila za předsedu své strany Národní sdružení Jordana Bardellu. Znovu jej podpořila i poté, co reportéři serveru Mediapart předložili další důkazy o tom, že politik na sociálních sítích před třinácti lety zveřejnil antisemitské výroky. Bardella to dál vehementně popírá.

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.

Papež Lev XIV. v Lurdách při setkání s francouzskými biskupy vyzval církevní představitele, aby pokračovali v boji proti sexuálnímu zneužívání nezletilých v církvi. Večer se v poutním místě soukromě setkal se sedmi lidmi, kteří se v minulosti stali oběťmi zneužívání v institucích provozovaných katolickou církví. Během návštěvy Francie Lev XIV. také ostře odsoudil legalizaci lékařsky asistované smrti, kterou označil za nemorální „falešný soucit“.

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.

Jih Evropy během vlny veder a sucha dál sužují požáry. Stále hoří ve francouzském departementu Gironde, situaci se tam však v sobotu podařilo dostat po více než týdnu pod kontrolu. Další požár zuří v departementu Var, je stále aktivní a od pátečního odpoledne spálil 1250 hektarů. Hasiči dle médií druhým dnem zasahují také u Korintského zálivu v řeckém letovisku Porto Germeno. Z oblasti se v noci na sobotu několik lidí evakuovalo za použití lodě.

Rozsáhlé požáry u Bordeaux se v noci na středu nešířily, boj hasičů s ohněm má ale podle předpovědi v následujících hodinách ztížit nárůst teplot a zesílení větru. Teploty mají v oblasti překonat čtyřicet stupňů Celsia, píší agentury Reuters a AFP. Požár v departementu Gironde spálil od minulého týdne více než 42 tisíc hektarů a donutil k evakuaci přes 220 tisíc lidí. Situace v okolí Madridu je zatím příznivá, následujících 12 hodin bude rozhodujících, řekl premiér Pedro Sánchez.

Lídři G7 se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku a musí co nejdříve uzavřít dohodu. Doplnil, že hovořili také o dalších sankcích i obranných kapacitách Ukrajiny, píše Reuters. Americký prezident Donald Trump, který se jednání s ukrajinským lídrem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii rovněž zúčastnil, uvedl, že pro uzavření mírové dohody udělá vše, co bude v jeho silách.

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.

Část francouzské veřejnosti pobouřil další odsun začátku soudu v ostře sledované kauze útoku na skupinu dětí. Přesně před třemi lety vtrhl syrský migrant na hřiště v Annecy, kde nožem pobodal čtyři oběti ve věku od 22 měsíců do tří let a dva starší muže. Útočníka tehdy zastavil náhodný kolemjdoucí, který použil vlastní batoh jako štít. V případu, který otřásl celou zemí, ale ani po třech letech nepadl rozsudek. Proces s pachatelem má začít teprve příští rok. Útoky migrantů ve Francii nahrávají krajní pravici, pro kterou jde o silné téma.

Realitní magnát Radovan Vítek musí nechat zbourat svou vilu na jihu Francie. Kasační soud v Paříži definitivně potvrdil výsledek odvolací instance v Nimes. Český miliardář přestavěl dům v chráněné oblasti bez stavebního povolení a podle soudu porušil urbanistická pravidla. Zároveň dostal vysokou pokutu.

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.

Ruských turistů v zemích Evropské unie znovu přibývá, navzdory tomu, že Moskva pokračuje v agresi proti Ukrajině a sankce stále platí. Vydávání schengenských víz ale Brusel zcela nezakázal, pouze pravidla zpřísnil. Loni doklad dostalo 620 tisíc Rusů, to je o desetinu víc než v roce 2024. Mezi jejich nejčastější destinace patří například Pyrenejský poloostrov.

Ve Francii se rok před prezidentskými volbami rýsuje scénář, který může mít vážné důsledky i pro Evropskou unii. Poté, co předseda levicové strany Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon potvrdil, že bude usilovat o prezidentský úřad, mohli by v druhém kole proti sobě stát zástupci obou krajních proudů politického spektra.

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.

Ani sedm let od požáru pařížské katedrály Notre-Dame není jasná jeho příčina. Podle nejnovějších informací deníku Le Figaro mohlo uvnitř historické památky začít hořet už dřív než 15. dubna. Za hlavní příčinu požáru se stále považuje zkrat na elektrické instalaci, vyšetřovatelé naopak zcela vyloučili možnost, že by ho mohl způsobit nedopalek od cigarety nebo že někdo požár založil úmyslně. Na rekonstrukci katedrály se vybralo 850 milionů eur (20,6 miliardy korun). Nyní se mimo jiné vede polemika o tom, zdali je moudré nahradit část historických vitráží moderními.

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.

Přesně před osmdesáti lety vyšla ve Francii jedna z nejslavnějších knih na světě. Malý princ je po Bibli druhým nejpřekládanějším dílem všech dob, lidé ji čtou ve 450 jazycích. Nové, moderní vydání je teď na pultech francouzských knihkupectví. Mnoho Francouzů možná netuší, že autor knihu nenapsal ve Francii, ale v New Yorku. Vyšla až dva roky po jeho smrti. Má několik filmových podob, před dvěma lety například vzbudila pozornost animovaná verze. K jejímu věhlasu přispěl i dramatický život autora – zahynul tragicky, když jeho letadlo sestřelili za války Němci.

Francouzský Senát v úterý projednává návrh zákona, který zakazuje dětem mladším patnácti let přístup na sociální sítě. Děti mohou být na sítích podle některých zákonodárců vystaveny šikaně, nevhodnému obsahu a příliš mnoho času na platformách se může podepsat i na jejich zdraví. Sociální sítě tak nejsou podle francouzských zákonodárců neškodné. A podléhá jim stále více i velmi mladých dětí. Přesto řada z nich zákaz nechce. Argumentují možností komunikovat s přáteli. Levicové strany a část veřejnosti zákon považují za omezování osobní svobody. Vláda očekává i spolupráci rodičů. Existuje totiž několik způsobů, jak zákon případně obejít – například pomocí falešných účtů. Návrh zákona schválili v lednu poslanci Národního shromáždění, pokud projde Senátem, měl by začít platit začátkem příštího roku.

Román „Žena v zeleném kabátě“ popisuje nečekané setkání dvou starších žen v centru Říma, bývalá židovská vězeňkyně z Osvětimi se náhodně setká se svou dozorkyní. Skutečnou situaci, která se jí stala před pár lety, popsala maďarsko-italská autorka a pamětnice holocaustu Edith Brucková.