Ve Francii se rok před prezidentskými volbami rýsuje scénář, který může mít vážné důsledky i pro Evropskou unii. Poté, co předseda levicové strany Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon potvrdil, že bude usilovat o prezidentský úřad, mohli by v druhém kole proti sobě stát zástupci obou krajních proudů politického spektra.
Prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon slíbil v případě zvolení rozsáhlé reformy. Zvýšil by minimální mzdu a platy ve veřejném sektoru, snížil důchodový věk na šedesát let a ještě více zdanil velké firmy. A požadoval by vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance.
Socialisté, Republikáni i další zástupci politického středu včetně prezidenta Emmanuela Macrona začínají bít na poplach. Průzkumy ukazují, že ve druhém kole voleb by proti sobě mohli stát zástupci krajní levice i krajní pravice.
Pro kandidáta Národního sdružení Jordana Bardellu by v současnosti hlasovalo 36 až 38 procent voličů. Většina stoupenců krajní pravice už ani nečeká na výsledek odvolacího řízení v procesu s Marine Le Penovou. Pro ně je předseda strany jasným kandidátem. Mladý nacionalista to cítí podobně. Kandidaturu Le Penové by mohl znemožnit rozsudek v případu zpronevěry peněz Evropského parlamentu.
Dva extrémy
Francie by se tak mohla dostat do situace, kdy by voliči vybírali ze dvou extrémů. Průzkumy ukazují, že kandidáta centristů Édouarda Philippa – který je podle mnohých až příliš spojen s prezidentem Macronem, v jehož vládě byl premiérem – dělí od kandidáta krajní levice pouhé dva procentní body.
Odborníci upozorňují na to, že extremisté na obou stranách politického spektra mají silnou voličskou základnu. Umírněný střed včetně Republikánů může doplatit na to, se preference těchto kandidátů v prvním kole rozmělní, a závěrečné klání dvou populistů a nacionalistů tak nemusí být utopií.
