Prezidentské volby

Noc na středu jasný výsledek amerických prezidentských voleb nepřinesla. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle agentury AP získal k 5:30 středoevropského času 230 hlasů volitelů. Demokratka Kamala Harrisová si zajistila 187 volitelů. Oba kandidáti vyhrávali ve státech, kde se jejich vítězství předpokládalo. Až nad ránem AP vyhlásila vítěze prvního z klíčových států – Severní Karolínu získal Trump.

Prozápadní moldavská prezidentka Maia Sanduová vede po sečtení 97 procent v druhém kole prezidentských voleb s 54 procenty. Předstihla tak svého soupeře, kterým je prorusky orientovaný Alexandr Stoianoglo.

„Kdo vyhraje v okrese Door County, vyhraje v celém Wisconsinu. A kdo získá Wisconsin, získá i Bílý dům.“ To, co se říká na více místech Spojených států, platilo v Door County sedmkrát v řadě: zvítězil tu Bill Clinton, dvakrát George Bush ml., dvakrát Barack Obama, pak Donald Trump a naposledy Joe Biden. Poslední dvoje volby byly velmi těsné, a vyrovnaný je souboj i tentokrát.

„Ti chlápci jsou prostě divní,“ prohlásil Tim Walz o republikánských soupeřích demokratů v listopadovém klání o Bílý dům, Donaldu Trumpovi a JD Vancovi. Jeho výrok se okamžitě stal virálním a jako jedno z předvolebních hesel ho využila i Kamala Harrisová, která si Walze vybrala za kandidáta na viceprezidenta. Walz má za sebou kariéru kongresmana za tradičně konzervativní okrsek i funkci spíše levicového guvernéra Minnesoty. V kampani ale kromě sázky na politikovu určitou „lidovost“ či schopnost kompromisu rezonuje ještě silněji jeho minulost středoškolského fotbalového trenéra.

Volby v největší světové ekonomice se blíží do cílové rovinky. Jedním z tradičních a klíčových témat celé kampaně je právě ekonomika. Jak se k ní budoucí prezident či prezidentka postaví, přitom zajímá nejen Američany, ale celý svět. Byznys v USA i zahraničí se už chystá na nové překážky a obchodní války.

Různé skupiny v Rusku vytvořily a pomohly na internetu rozšířit dezinformace týkající se Tima Walze, kandidáta demokratů na viceprezidenta v listopadových volbách. Podle agentury AP či listu The Washington Post (WP) o tom informovali nejmenovaní zástupci amerických zpravodajských služeb. Rusové podle nich také zvažují podněcování násilí během hlasování a po něm. Ovlivnit americké volby se s využitím dezinformací šířených na internetu snaží také Čína a Írán, připomněla AP.

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.

Moldavané rozhodovali o budoucím směřování země. Lidé volili nového prezidenta a rozhodovali i o tom, jestli nechají zapsat do ústavy, že by země měla vstoupit do Evropské unie. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová, která usiluje o znovuzvolení, se tak snažila pojistit, že se budoucí vlády nevydají jiným směrem. Především k Rusku, které se snaží volby ovlivnit. Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 SELČ. Očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později.

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.

V americkém státě Georgia začalo ráno místního času (odpoledne SELČ) v předstihu hlasování v prezidentských volbách, které se uskuteční 5. listopadu. Georgia se dlouhodobě řadí k sedmi takzvaným „swing states“, tedy kolísavým státům, v nichž někdy vítězí kandidáti demokratů a jindy republikánů. Nad přepočítáváním hlasů se už nyní vznáší řada pochybností a je podána i žaloba.

Do funkce mexické prezidentky nastoupila Claudia Sheinbaumová, která v červnových volbách zvítězila s historicky nejvyšším výsledkem přesahujícím šedesát procent hlasů. Ve svém inauguračním projevu prohlásila, že bude vládnout v linii svého předchůdce Andrése Manuela Lópeze Obradora. Uklidnila také zahraniční investory a odmítla kritiku nové justiční reformy. Její mandát má skončit v roce 2030. Zvolena může být jen jednou.

Americký exprezident Donald Trump a viceprezidentka Kamala Harrisová se v předvolební debatě dostávali do vypjatých výměn ohledně ekonomiky a přístupu k potratům. Trump svou soupeřku označil za marxistku a zároveň prohlásil, že nemá „žádnou politiku“. Harrisová řekla, že má plán na pozvednutí střední třídy, zatímco Trump by pomohl jen bohatým. Trump opět odmítl uznat porážku z minulých prezidentských voleb a pokračoval v šíření fám o podvodech s hlasy. Harrisová na závěr debaty hovořila o touze sloužit, Trump mluvil o „úpadku USA“.

V noci na středu se ve Filadelfii uskuteční televizní duel kandidátů na prezidenta Spojených států, Donalda Trumpa a Kamaly Harrisové. Jejich první předvolební debata, jejímž pořadatelem je stanice ABC News, bude pro oba politiky významnou zkouškou a zároveň příležitostí. Trumpův tým naznačil, že exprezidentovou strategií bude v duelu upozorňovat na „politická selhání“ a „katastrofy“ Harrisové. Demokratická kandidátka se zase dle médií bude Trumpa snažit vyvést z míry tím, že se zaměří na jeho „časté nepravdy“.

Venezuelský opoziční kandidát na prezidenta Edmundo González Urrutia, který podle opozice i některých zemí vyhrál červencové volby nad Nicolásem Madurou, opustil zemi a odcestoval do Španělska, kde vyhledá politický azyl. Informovaly o tom venezuelské úřady a potvrdili to i španělský ministr zahraničí a politikův advokát. Politik přistál na vojenské základně Torrejón de Ardoz, sdělil agentuře Reuters zdroj ze španělské vlády.

Tunisko je jedinou arabskou zemí, které se po lidových povstáních z roku 2011 podařilo zbavit se diktatury a zavést pluralitní systém. Čtyři tamní organizace za to dokonce v roce 2015 dostaly Nobelovu cenu míru. Nyní, měsíc před prezidentskými volbami, byli tři kandidáti diskvalifikováni. A jednoho ze dvou zbývajících soupeřů stávající hlavy státu Kaíse Sahída úřady obvinily z volebního podvodu.

Newyorský soudce odložil na 26. listopadu stanovení výše trestu pro exprezidenta Donalda Trumpa v kauze falšování finančních záznamů kvůli platbám za mlčenlivost pornoherečce. Výše tak bude známa až tři týdny po prezidentských volbách, v nichž se Trump uchází o druhý mandát. Informovala o tom agentura AP. Soudce již poněkolikáté vyhověl Trumpově žádosti o odklad verdiktu, který měl být původně vynesen v polovině července.

Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith znovu obžaloval amerického exprezidenta Donalda Trumpa z pokusu zvrátit výsledky prezidentských voleb z roku 2020. Zohlednil při tom červencový přelomový verdikt nejvyššího soudu. Ten konstatoval, že bývalí prezidenti mají nárok na širokou imunitu spojenou s činy vykonanými v úřadu. Informovala o tom agentura AP.

Venezuelská prokuratura zveřejnila v úterý druhý termín předvolání k výslechu opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Je viněn ze spiknutí kvůli zveřejnění záznamů volebních výsledků červencových prezidentských voleb. Ty podle opozice dokládají vítězství Gonzálese nad autoritářským vládcem Nicolasem Madurem. Urrutia i opoziční vůdkyně María Corina Machado se již několik týdnů skrývají kvůli obavám ze zatčení.

Venezuelský nejvyšší soud oznámil, že neobdržel od opoziční koalice žádné důkazy ohledně sporných prezidentských voleb, které se konaly 28. července. Varoval, že jeho rozhodnutí o vítězi bude definitivní. Volební úřad jihoamerické země, který je podle opozice loajální k dosavadnímu prezidentovi Nicolási Madurovi, prohlásil, že Maduro znovu volby vyhrál. Opozice tvrdí, že více hlasů získal její kandidát Edmundo González Urrutia.

Venezuelský generální prokurátor Tarek William Saab informoval o zahájení trestního stíhání opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze a rovněž opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové. Důvodem je jejich výzva, aby armáda a policie v souvislosti s povolebními protesty přestaly podporovat režim Nicoláse Madura a postavily se „na stranu lidu“, uvedla agentura Reuters.

Evropská unie nyní neuznává oficiální výsledky prezidentských voleb ve Venezuele, uvedla v prohlášení Rada Evropské Unie. Podle ní chybí důkazy o důvěryhodnosti výsledku zveřejněného venezuelskou ústřední volební komisí (CNE), která přisoudila vítězství autoritářskému prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Opozice na základě svých dokumentů tvrdí, že zvítězil s velkým náskokem její kandidát Edmundo González Urrutia. Hanba, reagoval Maduro.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala v rámci on-line hlasování dostatečný počet hlasů delegátů, který jí zajistí oficiální nominaci Demokratické strany do listopadových prezidentských voleb. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na předsedu strany Jaimeho Harrisona.

Napětí po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele pokračuje. V zemi byly ve středu uzavřeny obchody a na některých místech nefungovala veřejná doprava. Spousta lidí také zůstala doma. Vůdkyně opozice María Corina Machadová uvedla, že při protestech po volbách zemřelo ve Venezuele 16 lidí. Opozice tvrdí, že její kandidát Edmundo González Urrutia ve volbách zvítězil, zatímco oficiální volební úřad CNE nezveřejnil kompletní výsledky a vítězství přiznal autoritářskému prezidentu Nicolásovi Madurovi.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.