Prezidentské volby

Rumunsko se chystá na opakované prezidentské volby. Podle nejnovějšího průzkumu by v prvním kole vyhrál krajně pravicový politik George Simion, ve druhém kole by jej však těsně porazil současný proevropský starosta Bukurešti Nicusor Dan. Tamní ústavní soud zakázal kandidovat vítězi prvního kola z listopadu loňského roku, proruskému populistovi Calinu Georgescovi.

Turecká policie zatkla desítky lidí, včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglua (CHP), který je předním opozičním politikem a dlouholetým kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (AKP). Obvinění se týká korupce, podvodu, napomáhání teroristické organizaci a vedení zločinecké organizace. Úřady omezily přístup k několika sociálním sítím v zemi, uzavřely několik silnic v okolí Istanbulu a do neděle ve městě zakázaly demonstrace. Imamoglu na středu plánoval v Istanbulu velkou demonstraci.

Šance favorita mnohých Rumunů skončily, ústavní soud definitivně zakázal kandidaturu Calinu Georgescovi v prezidentských volbách. Stovky občanů rozhodnutí justice odmítly, několik hodin po oznámení verdiktu část příznivců zůstala před sídlem soudu. Protest proběhl klidněji než nedělní násilné střety. Důvodem byla i silná policejní přítomnost a bezpečnostní opatření. Georgescu ve zrušených volbách mohl získat hlasy, o které budou usilovat noví nacionalističtí kandidáti.

Rumunský ústavní soud zamítl stížnost krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca, který se k němu v pondělí odvolal proti rozhodnutí volební komise, jež mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Georgescu je tak definitivně vyloučen z prezidentského klání, píše agentura AFP s odvoláním na rumunská média. Rozhodnutí ústavního soudu odsoudili někteří tamní krajně pravicoví politici.

Rumunský krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu se bude u ústavního soudu bránit proti rozhodnutí volební komise, která mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Očekává se, že soud rozhodne do středy.

Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith, který stíhal nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, odstoupil z funkce, informovaly v sobotu večer českého času portály Politico či CNN s odvoláním na soudní dokumenty.

První kolo prezidentských voleb v Polsku se uskuteční 18. května. Oznámil to předseda dolní komory polského parlamentu Szymon Hołownia. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes padesát procent hlasů, bude 1. června následovat druhé kolo. Nynější hlavě státu Andrzeji Dudovi v srpnu vyprší druhé funkční období, o znovuzvolení se už nemůže ucházet.

V prvním kole chorvatských prezidentských voleb zvítězil kandidát opozičních sociálních demokratů a stávající hlava státu Zoran Milanović. Na druhém místě skončil kandidát vládnoucí Chorvatské demokratické strany Dragan Primorac. Žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu, rozhodne tak druhé kolo.

„Vladimir Putin při pohledu na kyjevské dění bezmocně zuřil. Vůbec nechápal, proč Kučma lidi na Majdanu nerozehnal a proč Janukovyč pořád ještě není prezident.“ Takto popsal ruský novinář Michail Zygar události Oranžové revoluce. Byla reakcí na první velký ruský pokus o manipulaci ukrajinských voleb, jejímž cílem bylo prosadit Kremlu nakloněného Viktora Janukovyče do prezidentské funkce. Tehdejší ukrajinské vedení v čele s dosluhující hlavou státu Leonidem Kučmou výsledky hlasování zfalšovalo, ale statisíce demonstrantů na kyjevském Majdanu si vynutily opakované druhé kolo. Konalo se přesně před dvaceti lety, 26. prosince 2004. Oranžová revoluce zhatila Putinův pokus dosadit do Kyjeva dostatečně tvárného politika, což ruský vládce Ukrajině nikdy nezapomněl.

Už v sobotu bude gruzínský sbor volitelů vybírat nového prezidenta. Očekává se, že se jím stane kandidát vládní strany Gruzínský sen Michail Kavelašvili. Ta v posledních týdnech čelí masovým protestům kvůli tomu, že přerušila přístupová jednání země s Evropskou unií. Lidé se v ulicích gruzínských měst sešli i v pátek, již šestnáctou noc v řadě. Potírání demonstrantů i perzekuci prozápadní opozice ze strany úřadů provázejí násilnosti.

Rumunský ústavní soud zrušil výsledek prezidentských voleb, jejichž první kolo vyhrál Calin Georgescu z krajní pravice. Druhé kolo se mělo konat tuto neděli. Nejvyšší soudní instance v zemi ke kroku přistoupila poté, co prezident Klaus Iohannis ve středu odtajnil dokumenty zpravodajských služeb, podle nichž Rusko zasahovalo do kampaně a propagovalo Georgeska. Vláda musí rozhodnout o datu nového hlasování.

Rumunské úřady odhalily podrobnosti o pokusu o vměšování do prezidentských voleb v zemi prostřednictvím sociální sítě TikTok a série kybernetických útoků. Masivní kampaň a snahy o krádeže přístupových údajů k on-line volebnímu systému, které byly podle zpravodajské služby organizované ze zahraničí, měly hrát ve prospěch krajně pravicového kritika NATO Calina Georgesca, který tak překvapivě postoupil do druhého kola volby hlavy státu, píše server BBC.

Rumunský ústavní soud ve čtvrtek nařídil přepočítat hlasy prvního kola prezidentských voleb, ve kterých překvapivě uspěl proruský kritik NATO Calin Georgescu, informovala agentura AFP. Rozhodnutí kritizovali Georgescu i šéfka opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová, která se do druhého kola dostala s těsným náskokem tří tisíc hlasů před premiérem Marcelem Cioalacuem.

Kandidátem nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) na funkci prezidenta je historik Karol Nawrocki, šéf polského Institutu národní paměti. Přesným termín voleb zatím nebyl oznámen, měly by se však uskutečnit v květnu. Vládnoucí Občanská koalice v sobotu oznámila, že za ni bude kandidovat varšavský primátor Rafal Trzaskowski.

Noc na středu jasný výsledek amerických prezidentských voleb nepřinesla. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle agentury AP získal k 5:30 středoevropského času 230 hlasů volitelů. Demokratka Kamala Harrisová si zajistila 187 volitelů. Oba kandidáti vyhrávali ve státech, kde se jejich vítězství předpokládalo. Až nad ránem AP vyhlásila vítěze prvního z klíčových států – Severní Karolínu získal Trump.

Prozápadní moldavská prezidentka Maia Sanduová vede po sečtení 97 procent v druhém kole prezidentských voleb s 54 procenty. Předstihla tak svého soupeře, kterým je prorusky orientovaný Alexandr Stoianoglo.

„Kdo vyhraje v okrese Door County, vyhraje v celém Wisconsinu. A kdo získá Wisconsin, získá i Bílý dům.“ To, co se říká na více místech Spojených států, platilo v Door County sedmkrát v řadě: zvítězil tu Bill Clinton, dvakrát George Bush ml., dvakrát Barack Obama, pak Donald Trump a naposledy Joe Biden. Poslední dvoje volby byly velmi těsné, a vyrovnaný je souboj i tentokrát.

„Ti chlápci jsou prostě divní,“ prohlásil Tim Walz o republikánských soupeřích demokratů v listopadovém klání o Bílý dům, Donaldu Trumpovi a JD Vancovi. Jeho výrok se okamžitě stal virálním a jako jedno z předvolebních hesel ho využila i Kamala Harrisová, která si Walze vybrala za kandidáta na viceprezidenta. Walz má za sebou kariéru kongresmana za tradičně konzervativní okrsek i funkci spíše levicového guvernéra Minnesoty. V kampani ale kromě sázky na politikovu určitou „lidovost“ či schopnost kompromisu rezonuje ještě silněji jeho minulost středoškolského fotbalového trenéra.

Volby v největší světové ekonomice se blíží do cílové rovinky. Jedním z tradičních a klíčových témat celé kampaně je právě ekonomika. Jak se k ní budoucí prezident či prezidentka postaví, přitom zajímá nejen Američany, ale celý svět. Byznys v USA i zahraničí se už chystá na nové překážky a obchodní války.

Různé skupiny v Rusku vytvořily a pomohly na internetu rozšířit dezinformace týkající se Tima Walze, kandidáta demokratů na viceprezidenta v listopadových volbách. Podle agentury AP či listu The Washington Post (WP) o tom informovali nejmenovaní zástupci amerických zpravodajských služeb. Rusové podle nich také zvažují podněcování násilí během hlasování a po něm. Ovlivnit americké volby se s využitím dezinformací šířených na internetu snaží také Čína a Írán, připomněla AP.

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.

Moldavané rozhodovali o budoucím směřování země. Lidé volili nového prezidenta a rozhodovali i o tom, jestli nechají zapsat do ústavy, že by země měla vstoupit do Evropské unie. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová, která usiluje o znovuzvolení, se tak snažila pojistit, že se budoucí vlády nevydají jiným směrem. Především k Rusku, které se snaží volby ovlivnit. Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 SELČ. Očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později.

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.

V americkém státě Georgia začalo ráno místního času (odpoledne SELČ) v předstihu hlasování v prezidentských volbách, které se uskuteční 5. listopadu. Georgia se dlouhodobě řadí k sedmi takzvaným „swing states“, tedy kolísavým státům, v nichž někdy vítězí kandidáti demokratů a jindy republikánů. Nad přepočítáváním hlasů se už nyní vznáší řada pochybností a je podána i žaloba.