Prezidentské volby

Haiti opět odložilo prezidentské a parlamentní volby, jejichž první kolo se má uskutečnit v červenci 2027. Poslední prezidentské volby se v zemi konaly v roce 2016. Karibská země, která nemá zvoleného prezidenta ani funkční parlament, se dlouhodobě potýká s politickou nestabilitou a násilím ozbrojených gangů. Ty ovládají většinu hlavního města Port-au-Prince a rozšiřují svůj vliv do dalších oblastí země, což komplikuje přípravy hlasování.

Poražený kandidát na brazilského prezidenta a senátor Flávio Bolsonaro po útěku z vlasti přicestoval na Floridu. Prohlásil, že je „vůdcem“ Brazílie a že jej o vítězství připravil volební státní převrat. Toho se podle něj měl dopustit levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve spolupráci s nejvyšším soudem. Mezinárodní pozorovatelé označili hlasování za férové.

Neúspěšný krajně pravicový kandidát na brazilského prezidenta Flávio Bolsonaro nepřímo uznal porážku v druhém kole prezidentských voleb. Prohlásil totiž, že bude organizovat opozici proti levicovému prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva, který v neděli volby vyhrál. Kvůli obavám úřadů, že by mohl utéct do zahraničí, musel Bolsonaro odevzdat své cestovní doklady, píší tamní média. Porážku už uznala i Bolsonarova strana.

Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Bolsonaro se však chce domáhat zrušení nedělních voleb. Lulovi mezitím k vítězství pogratulovala řada světových lídrů.

Brazilci v neděli rozhodnou, zda prezident Luiz Inácio Lula da Silva získá čtvrtý mandát, nebo se k moci vrátí rodina Bolsonarových. Proti osmdesátiletému levicovému prezidentovi stojí pravicový senátor Flávio Bolsonaro, syn odsouzeného exprezidenta Jaira Bolsonara. Průzkumy naznačují těsný souboj v hluboce rozdělené zemi, jejíž obyvatele trápí kriminalita a ekonomické problémy. Kampaň navíc poznamenal finanční skandál kolem Nejvyššího federálního soudu a spor o údajné zvýhodňování Bolsonara společností Meta.

Francouzská policie zadržela v souvislosti s násilím při sobotních demonstracích 2397 lidí, oznámil v neděli ministr vnitra Laurent Nuňez, který také informoval o 997 zraněných policistech, hasičích a materiálních škodách. O zraněných z řad demonstrantů se nezmínil. Prezident Emmanuel Macron večer slíbil tvrdě zasáhnout proti lidem, kteří se dopustili v sobotu střetů v ulicích.

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Volodymyr Zelenskyj podle něj mohl válku na Ukrajině, kterou proti této zemi pátým rokem vede Rusko, „už mnohokrát ukončit dohodou“. Šéf Bílého domu zároveň tvrdí, že si Zelenskyj může dělat, co chce, jen ne zasahovat ruské rafinerie.

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo 25. října, do kterého po nedělním hlasování postoupil pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle agentur to uvedl brazilský volební úřad. Podle konečných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů a Lula 45,16 procenta.

V Brazílii v neděli proběhlo první kolo volby prezidenta, který největší latinskoamerickou zemi povede v příštích čtyřech letech. Šanci na vítězství mezi více než desítkou kandidátů mají současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a jeho ideologický protějšek, pravicový senátor Flávio Bolsonaro. K volbám mohlo jít na 160 milionů voličů. Očekává se, že nikdo nezíská přes 50 procent hlasů a o hlavě státu se rozhodne až ve druhém kole 25. října.

Prezidentská kampaň ve Francii se na sociálních sítích rozběhla dříve a s výrazně větší intenzitou než před volbami v roce 2022. Jen během září se na facebooku, instagramu, sítích LinkedIn, X a Bluesky objevilo více než 6,4 milionu příspěvků souvisejících s volbami, tedy čtyřikrát více než ve stejném období před čtyřmi lety. První kolo prezidentských voleb přitom Francouze čeká až 18. dubna příštího roku.

Srbský prezident Aleksandar Vučić rezignoval na svou funkci, čímž otevírá cestu k předčasným prezidentským volbám, uvedla agentura Reuters. Šestapadesátiletý Vučić, který zastával prezidentskou funkci od května 2017, bude na konci října kandidovat v parlamentních volbách s ambicí stát se premiérem.

Pouhých několik měsíců před prezidentskými volbami se rozbíhají rozpočtová jednání na pozadí stagnující ekonomiky a hospodářského poklesu ve Francii, kde všechny ukazatele signalizují problém.

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.

S blížícím se začátkem školního roku se vzdělávání stává jedním z hlavních témat francouzské prezidentské kampaně. Nejvýrazněji se mu věnují bývalí premiéři a političtí soupeři Édouard Philippe a Gabriel Attal, kteří představili návrhy na zvýšení platů učitelů i posílení autority škol.

„Myslím si, že NATO vždycky zareaguje adekvátně,“ řekl předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) k incidentům, mezi které patří nedávný dopad ruské rakety na východě Polska či ruské přelety v blízkosti mezinárodních vod. Vyzdvihl součinnost členských zemí Aliance, ale upozornil na nutnost připravenosti na případné hrozby. „Myslím, že v Česku se dělá maximum pro to, a spolupracujeme i s našimi partnery, aby k něčemu takovému nedošlo,“ uvedl dále k hybridním útokům. Mezi další témata Interview ČT24, které moderoval Jiří Václavek, patřily i senátní volby, v nichž ANO cílí na změnu rozložení sil v horní komoře. Vondráček se vyjádřil i k nadcházejícím prezidentským volbám. Váží si tvrzení exprezidenta Miloše Zemana, který ho označil za ideálního kandidáta na hlavu státu, nicméně v současné době prý jeho kandidatura „není na stole.“

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se obrátila na Nejvyšší soud Spojených států, aby jí umožnil zavést zpřísnění pravidel pro korespondenční hlasování před listopadovými volbami do Kongresu. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters. Trump podepsal nařízení, které pravidla ve 23 amerických státech a Washingtonu zpřísňuje, federální soud ale uplatňování dekretu zablokoval.

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.

Americký prezident Donald Trump obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny volebního systému v USA. Jeho tvrzení jsou v rozporu s dřívější analýzou zpravodajských služeb, a jak upozornil list The New York Times (NYT), Trumpem zmíněné údaje by Číně neumožnily s hlasy manipulovat. Čínské ministerstvo zahraničí USA vyzvalo, aby vůči Pekingu přestaly vznášet nepodložená obvinění.

Vůdkyně francouzské strany Národní sdružení Marine Le Penová potvrdila, že hodlá příští rok kandidovat v prezidentské volbě. Neobává se, že by jí kandidaturu mohl ztížit kasační soud, který posoudí kauzu, v níž byla odsouzena dvěma soudy za zpronevěru veřejných fondů. Tato nejvyšší soudní instance už dala najevo, že by rozhodnutí o věci mělo padnout ještě před prvním kolem hlasování o hlavě státu v dubnu 2027.

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení 94 procent volebních okrsků zatím vede levicový kandidát Robert Sánchez s 50,05 procenta hlasů před pravicovou političkou Keikou Fujimoriovou, která má nyní 49,95 procenta. Během dne se ve vedení držela spíše Fujimoriová, nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.