Prezidentské volby strana 2 z 5

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.

Zvolený polský prezident Karol Nawrocki, podporovaný opoziční národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), se prezentuje jako obránce tradičních hodnot. Ve srovnání se současnou polskou vládou je výrazně euroskeptický, jeho vzorem je prezident USA Donald Trump. V předvolební kampani razil heslo „Polsko na prvním místě“, což se promítlo mimo jiné do tvrdšího postoje k ukrajinským uprchlíkům.

Polské prezidentské volby vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Po sečtení sta procent okrsků má Nawrocki 10 606 628 hlasů (50,89 procenta), liberálního kandidáta vládní Občanské koalice Rafala Trzaskowského volilo 10 237 177 lidí (49,11 procenta), píší polská média. Nawrocki v prezidentském úřadě nahradí jiného představitele PiS Andrzeje Dudu.

Ve druhém kole polských prezidentských voleb zvítězil podle zpřesněných odhadů kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Podle dat agentury IPSOS získal 50,7 procenta hlasů. Kandidát vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski je aktuálně druhý se 49,3 procenta. Původní odhady jej však označovaly za vítěze. Další data mají být známá v průběhu noci na pondělí. Výsledek však nemusí být s ohledem na statistickou chybu konečný. Volební účast se podle prvotních dat pohybuje okolo 72 procent.

V druhém kole polských prezidentských voleb může k urnám dorazit rekordní počet voličů. Právě účast podle zpravodajů ČT v Polsku Lukáše Mathého a Andrease Papadopulose výsledek v očekávaném těsném souboji mezi primátorem Varšavy a vládním kandidátem Rafalem Trzaskowským a zástupcem opoziční strany Právo a spravedlnost Karolem Nawrockým určí. Oba kandidáti o hlasy dosud nerozhodnutých lidí podle Mathého usilovali do posledního momentu. Vítězné jméno podle Papadopulose ukáže, zda Poláci v prezidentovi chtějí vidět protiváhu k vládě Donalda Tuska, či nikoliv.

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.

Vítězi nedělní prezidentské volby v Rumunsku a proevropskému kandidátovi Nicušorovi Danovi začaly přicházet během noci na pondělí gratulace ze zahraničí. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové si Rumuni zvolili cestu k prosperující zemi v silné Evropě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že Rumunsko bude nadále spolehlivým partnerem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Rumuni si vybrali demokracii a právní stát, napsaly agentury.

V prvním kole polských prezidentských voleb vyhrál s jen těsným rozdílem liberální kandidát a starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila v pondělí dopoledne státní volební komise. Utká se s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Ten obdržel celkem 29,54 procenta hlasů. Oba muži se spolu střetnou ve druhém kole za necelé dva týdny.

Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál liberální a prozápadní primátor Bukurešti Nicušor Dan, napsala agentura AFP s odkazem na téměř úplné výsledky. Obdržel 54,79 procenta hlasů. Jeho soupeř, nacionalista George Simion, získal 45,21 procenta. Simon odmítl už úvodní exit polly a prohlásil se vítězem. Jde o opakované volby, ty původní ústavní soud loni na podzim zrušil v souvislosti s informacemi tajných služeb, podle nichž do kampaně zasahovalo Rusko.

V prvním kole polských prezidentských voleb podle exit pollů zvítězil liberální varšavský starosta Rafal Trzaskowski z vládnoucí Občanské koalice (KO), získal 30,8 procenta, zatímco kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki získal 29,1 procenta. Pokud se potvrdí, že žádný z kandidátů nezískal přes polovinu hlasů potřebných k vítězství, o nástupci konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy rozhodne až druhé kolo 1. června.

Poláky v neděli čeká první kolo prezidentských voleb. Kromě nové hlavy státu ale budou rozhodovat také o tom, zda chtějí rozvázat ruce současné vládě. Liberální kabinet má proti sobě konzervativního prezidenta, což mu ztěžuje prosazování programu. Nadcházející prezidentské volby by mohly tento stav ukončit, nebo ho naopak zabetonovat.

Rumuni v neděli rozhodnou o nové hlavě státu. Ve druhém kole budou vybírat mezi krajně pravicovým Georgem Simionem a centristou Nicušorem Danem. Analytici píší o nejdůležitějších rumunských volbách od pádu komunismu a varují, že Simionovo vítězství může přivést Bukurešť do izolace, ohrozit demokracii a soukromé investice v zemi a destabilizovat východní křídlo NATO. Průzkumy ukazují buď na naprosto vyrovnaný souboj, nebo favorizují právě Simiona.

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.

Dlouho to vypadalo, že kampani před polskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo připadá na tuto neděli, budou dominovat především témata spojená s bezpečností. Vyplývalo to mimo jiné z pokračující ruské agrese proti Ukrajině či často nepředvídatelných kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa. V závěru kampaně ale všechno přebila kauza kolem bytu jednoho ze dvou favoritů voleb.

Čtyři desítky kritiků tuniského vládce Kaíse Saída si v posledních týdnech vyslechly tvrdé rozsudky. Někteří právníci, novináři, diplomaté či politici mají kvůli obviněním ze spiknutí a terorismu strávit dekády za mřížemi. Kdysi kolébka arabského jara podle kritiků míří k samovládě a protesty proti Saídovi sílí. Úřady mezitím zahájily tažení proti migrantům, kterým zdemolovaly tábory.

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi, upozornil v úterý podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň už je přitom v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

V atmosféře rozčarování a obecné nedůvěry v politiky se Rumunsko připravuje na nedělní opakované prezidentské volby. Příznivci Calina Georgescua, který překvapivě zvítězil ve volbách později anulovaných kvůli ruskému vměšování, obviňují vládu z pošlapání demokracie. Nespokojené hlasy sbírá opoziční ultrakonzervativec a euroskeptik George Simion, který zemi slibuje velké změny.

Rumunsko v neděli čeká první kolo voleb prezidenta, během půl roku už podruhé. Předchozí listopadové první kolo, které vyhrál krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu, anuloval ústavní soud kvůli podezření na vměšování Moskvy. Zneplatnění hlasování ostře kritizovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Georgescu se nových voleb účastnit nesmí, favoritem je ale jiný krajně pravicový kandidát – George Simion.

Poláci budou přesně za měsíc volit nového prezidenta. V předvolebních průzkumech se ustálila trojice uchazečů s šancí na postup do druhého kola. S odstupem v nich vede nominant vládní Občanské koalice Rafał Trzaskowski. Kampani zatím dominuje téma národní bezpečnosti, mluví se ale i o amerických clech.

V nedělním druhém kole ekvádorských prezidentských voleb zvítězila dosavadní hlava státu, konzervativní milionář Daniel Noboa. Podle agentury Reuters to oznámila volební komise. Noboa prohlásil, že o jeho vítězství není pochyb, ale jeho levicová soupeřka Luisa Gonzálezová oznámila, že výsledky voleb, které označila za „groteskní volební podvod“, neuzná a požádá o přepočítání hlasů.

Jihoamerický Ekvádor čeká o víkendu rozhodující kolo prezidentských voleb. Klíčovým tématem je přitom bezpečnost. Ze země se v posledních letech stal největší světový vývozce kokainu do Spojených států i do Evropy. Pašerácké sítě často kontrolují násilné albánské mafie. Jen letos v lednu to pro Ekvádor znamenalo rekordních 781 vražd.

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.