Prezidentské volby strana 2 z 5

Do funkce mexické prezidentky nastoupila Claudia Sheinbaumová, která v červnových volbách zvítězila s historicky nejvyšším výsledkem přesahujícím šedesát procent hlasů. Ve svém inauguračním projevu prohlásila, že bude vládnout v linii svého předchůdce Andrése Manuela Lópeze Obradora. Uklidnila také zahraniční investory a odmítla kritiku nové justiční reformy. Její mandát má skončit v roce 2030. Zvolena může být jen jednou.

Americký exprezident Donald Trump a viceprezidentka Kamala Harrisová se v předvolební debatě dostávali do vypjatých výměn ohledně ekonomiky a přístupu k potratům. Trump svou soupeřku označil za marxistku a zároveň prohlásil, že nemá „žádnou politiku“. Harrisová řekla, že má plán na pozvednutí střední třídy, zatímco Trump by pomohl jen bohatým. Trump opět odmítl uznat porážku z minulých prezidentských voleb a pokračoval v šíření fám o podvodech s hlasy. Harrisová na závěr debaty hovořila o touze sloužit, Trump mluvil o „úpadku USA“.

V noci na středu se ve Filadelfii uskuteční televizní duel kandidátů na prezidenta Spojených států, Donalda Trumpa a Kamaly Harrisové. Jejich první předvolební debata, jejímž pořadatelem je stanice ABC News, bude pro oba politiky významnou zkouškou a zároveň příležitostí. Trumpův tým naznačil, že exprezidentovou strategií bude v duelu upozorňovat na „politická selhání“ a „katastrofy“ Harrisové. Demokratická kandidátka se zase dle médií bude Trumpa snažit vyvést z míry tím, že se zaměří na jeho „časté nepravdy“.

Venezuelský opoziční kandidát na prezidenta Edmundo González Urrutia, který podle opozice i některých zemí vyhrál červencové volby nad Nicolásem Madurou, opustil zemi a odcestoval do Španělska, kde vyhledá politický azyl. Informovaly o tom venezuelské úřady a potvrdili to i španělský ministr zahraničí a politikův advokát. Politik přistál na vojenské základně Torrejón de Ardoz, sdělil agentuře Reuters zdroj ze španělské vlády.

Tunisko je jedinou arabskou zemí, které se po lidových povstáních z roku 2011 podařilo zbavit se diktatury a zavést pluralitní systém. Čtyři tamní organizace za to dokonce v roce 2015 dostaly Nobelovu cenu míru. Nyní, měsíc před prezidentskými volbami, byli tři kandidáti diskvalifikováni. A jednoho ze dvou zbývajících soupeřů stávající hlavy státu Kaíse Sahída úřady obvinily z volebního podvodu.

Newyorský soudce odložil na 26. listopadu stanovení výše trestu pro exprezidenta Donalda Trumpa v kauze falšování finančních záznamů kvůli platbám za mlčenlivost pornoherečce. Výše tak bude známa až tři týdny po prezidentských volbách, v nichž se Trump uchází o druhý mandát. Informovala o tom agentura AP. Soudce již poněkolikáté vyhověl Trumpově žádosti o odklad verdiktu, který měl být původně vynesen v polovině července.

Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith znovu obžaloval amerického exprezidenta Donalda Trumpa z pokusu zvrátit výsledky prezidentských voleb z roku 2020. Zohlednil při tom červencový přelomový verdikt nejvyššího soudu. Ten konstatoval, že bývalí prezidenti mají nárok na širokou imunitu spojenou s činy vykonanými v úřadu. Informovala o tom agentura AP.

Venezuelská prokuratura zveřejnila v úterý druhý termín předvolání k výslechu opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Je viněn ze spiknutí kvůli zveřejnění záznamů volebních výsledků červencových prezidentských voleb. Ty podle opozice dokládají vítězství Gonzálese nad autoritářským vládcem Nicolasem Madurem. Urrutia i opoziční vůdkyně María Corina Machado se již několik týdnů skrývají kvůli obavám ze zatčení.

Venezuelský nejvyšší soud oznámil, že neobdržel od opoziční koalice žádné důkazy ohledně sporných prezidentských voleb, které se konaly 28. července. Varoval, že jeho rozhodnutí o vítězi bude definitivní. Volební úřad jihoamerické země, který je podle opozice loajální k dosavadnímu prezidentovi Nicolási Madurovi, prohlásil, že Maduro znovu volby vyhrál. Opozice tvrdí, že více hlasů získal její kandidát Edmundo González Urrutia.

Venezuelský generální prokurátor Tarek William Saab informoval o zahájení trestního stíhání opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze a rovněž opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové. Důvodem je jejich výzva, aby armáda a policie v souvislosti s povolebními protesty přestaly podporovat režim Nicoláse Madura a postavily se „na stranu lidu“, uvedla agentura Reuters.

Evropská unie nyní neuznává oficiální výsledky prezidentských voleb ve Venezuele, uvedla v prohlášení Rada Evropské Unie. Podle ní chybí důkazy o důvěryhodnosti výsledku zveřejněného venezuelskou ústřední volební komisí (CNE), která přisoudila vítězství autoritářskému prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Opozice na základě svých dokumentů tvrdí, že zvítězil s velkým náskokem její kandidát Edmundo González Urrutia. Hanba, reagoval Maduro.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala v rámci on-line hlasování dostatečný počet hlasů delegátů, který jí zajistí oficiální nominaci Demokratické strany do listopadových prezidentských voleb. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na předsedu strany Jaimeho Harrisona.

Napětí po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele pokračuje. V zemi byly ve středu uzavřeny obchody a na některých místech nefungovala veřejná doprava. Spousta lidí také zůstala doma. Vůdkyně opozice María Corina Machadová uvedla, že při protestech po volbách zemřelo ve Venezuele 16 lidí. Opozice tvrdí, že její kandidát Edmundo González Urrutia ve volbách zvítězil, zatímco oficiální volební úřad CNE nezveřejnil kompletní výsledky a vítězství přiznal autoritářskému prezidentu Nicolásovi Madurovi.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.

Obyvatelé Venezuely rozhodovali o novém prezidentovi. O třetí mandát usiluje současná hlava státu Nicolás Maduro, velkou šanci má ale podle průzkumů i kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Výsledek podle agentury AP buď povede k zásadní změně v zemi potýkající se s masivní krizí, nebo prodlouží politiku, která způsobila nejhorší mírový hospodářský kolaps na světě.

Americká Demokratická strana by podle tamního tisku neměla urychleně přisuzovat pozici kandidátky na prezidentku USA úřadující viceprezidentce Kamale Harrisové. Komentáře předních amerických deníků místo toho doporučují vést dál debatu o novém kandidátovi po odstoupení Joea Bidena z letošních voleb. Jeho krok hodnotí převážně pozitivně. Čeští komentátoři upozorňují na to, že Harrisová není v zámoří příliš populární.

Americký senátor J.D. Vance, kterého si republikánský exprezident Donald Trump vybral jako viceprezidentského kandidáta do listopadových prezidentských voleb, v projevu na sjezdu Republikánské strany v Milwaukee sliboval klást na první místo Američany a jejich potřeby, upřednostňovat pracující lid před obchodníky z Wall Streetu či výstavbu továren. Kritizoval Čínu i pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Naopak bránil neochotu Donalda Trumpa uznat porážku v prezidentských volbách před čtyřmi lety.

Americký prezident Joe Biden znovu odmítl pochybnosti ohledně své schopnosti ucházet se o znovuzvolení. V rozhovoru se stanicí NBC se označil za „zatraceně bystrého“, dotazy na svůj věk má ale za legitimní. V debatě se chce s bývalým šéfem Bílého domu a politickým rivalem Donaldem Trumpem znovu utkat v září.

V reakci na střelbu na bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa americká média hovoří o nejnovějším strašlivém důkazu vzestupu násilí v politice, největším šoku pro tamní veřejnost za poslední roky či prvním atentátu na prezidenta nebo exprezidenta USA za poslední čtyři dekády. Média soudí, že útok dál stupňuje napětí v už tak bouřlivém předvolebním období.

Americký prezident Joe Biden se v aktuálním rozhovoru se stanicí ABC prohlásil za nejkvalifikovanějšího kandidáta do nadcházejících voleb, ve kterých stane proti bývalému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi. Jedenaosmdesátiletý lídr Spojených států se v očekávaném interview snažil voličům po neúspěšné červnové televizní debatě s Trumpem ukázat, že zvládne další volební období, opakovaně ale odmítl nezávislé lékařské vyšetření. Mimo jiné prohlásil, že při duelu s Trumpem, kterého označil za patologického lháře, byl nemocný.

V druhém kole íránských prezidentských voleb zvítězil reformní kandidát Masúd Pezeškján. V sobotu brzy ráno to oznámilo íránské ministerstvo vnitra, podle kterého volební účast v druhém kole předčasného hlasování dosáhla bezmála 50 procent. Poslanec a kardiochirurg Pezeškján, který se zavázal Írán otevřít světu, zvítězil nad ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím. Vítězi voleb už pogratuloval například ruský prezident Vladimir Putin či vedoucí představitelé Saúdské Arábie.

Snaha obnovit přímý dialog se Spojenými státy na straně jedné a ruské lodě kotvící v přístavu nedaleko Caracasu na straně druhé. Venezuela a její autoritářský prezident se připravují na volby, které proběhnou na konci července. Prezident Nicolás Maduro, který se uchází o třetí zvolení, ale vítězství nemá jisté. Nemalé šance dávají průzkumy lídrovi opozice. Tu ale venezuelský režim dosud vždy dokázal potlačit.

První kolo předčasných prezidentských voleb v Íránu vyhrál jediný umírněný kandidát. Kardiochirurg a bývalý ministr zdravotnictví Masúd Pezeškján během kampaně kritizoval třeba mocnou mravnostní policii. Nicméně i on je věrný faktickému vládci země ajatolláhu Alí Chámeneímu. Zásadní obrat proto nelze čekat ani v případě jeho definitivního vítězství tento pátek v druhém kole. Předčasné volby se konají kvůli smrti předchozí hlavy státu Ebráhíma Raísího, se kterým se zřítil vrtulník.

V Íránu vybírali nástupce prezidenta Ebráhíma Raísího, který zemřel při leteckém neštěstí. V pátečním prvním kole se žádnému kandidátovi nepodařilo získat nadpoloviční většinu hlasů, oznámilo v sobotu íránské ministerstvo vnitra. Po sečtení více než 24 milionů hlasovacích lístků vedl podle předběžných výsledků poměrně málo známý umírněný poslanec a kardiochirurg Masúd Pezeškján před ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím, uvedla agentura Reuters. Mnozí voliči hlasování kritizují jako volby jen na oko. V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese.