Prezidentské volby strana 2 z 5

Venezuelský generální prokurátor Tarek William Saab informoval o zahájení trestního stíhání opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze a rovněž opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové. Důvodem je jejich výzva, aby armáda a policie v souvislosti s povolebními protesty přestaly podporovat režim Nicoláse Madura a postavily se „na stranu lidu“, uvedla agentura Reuters.

Evropská unie nyní neuznává oficiální výsledky prezidentských voleb ve Venezuele, uvedla v prohlášení Rada Evropské Unie. Podle ní chybí důkazy o důvěryhodnosti výsledku zveřejněného venezuelskou ústřední volební komisí (CNE), která přisoudila vítězství autoritářskému prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Opozice na základě svých dokumentů tvrdí, že zvítězil s velkým náskokem její kandidát Edmundo González Urrutia. Hanba, reagoval Maduro.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala v rámci on-line hlasování dostatečný počet hlasů delegátů, který jí zajistí oficiální nominaci Demokratické strany do listopadových prezidentských voleb. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na předsedu strany Jaimeho Harrisona.

Napětí po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele pokračuje. V zemi byly ve středu uzavřeny obchody a na některých místech nefungovala veřejná doprava. Spousta lidí také zůstala doma. Vůdkyně opozice María Corina Machadová uvedla, že při protestech po volbách zemřelo ve Venezuele 16 lidí. Opozice tvrdí, že její kandidát Edmundo González Urrutia ve volbách zvítězil, zatímco oficiální volební úřad CNE nezveřejnil kompletní výsledky a vítězství přiznal autoritářskému prezidentu Nicolásovi Madurovi.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.

Obyvatelé Venezuely rozhodovali o novém prezidentovi. O třetí mandát usiluje současná hlava státu Nicolás Maduro, velkou šanci má ale podle průzkumů i kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Výsledek podle agentury AP buď povede k zásadní změně v zemi potýkající se s masivní krizí, nebo prodlouží politiku, která způsobila nejhorší mírový hospodářský kolaps na světě.

Americká Demokratická strana by podle tamního tisku neměla urychleně přisuzovat pozici kandidátky na prezidentku USA úřadující viceprezidentce Kamale Harrisové. Komentáře předních amerických deníků místo toho doporučují vést dál debatu o novém kandidátovi po odstoupení Joea Bidena z letošních voleb. Jeho krok hodnotí převážně pozitivně. Čeští komentátoři upozorňují na to, že Harrisová není v zámoří příliš populární.

Americký senátor J.D. Vance, kterého si republikánský exprezident Donald Trump vybral jako viceprezidentského kandidáta do listopadových prezidentských voleb, v projevu na sjezdu Republikánské strany v Milwaukee sliboval klást na první místo Američany a jejich potřeby, upřednostňovat pracující lid před obchodníky z Wall Streetu či výstavbu továren. Kritizoval Čínu i pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Naopak bránil neochotu Donalda Trumpa uznat porážku v prezidentských volbách před čtyřmi lety.

Americký prezident Joe Biden znovu odmítl pochybnosti ohledně své schopnosti ucházet se o znovuzvolení. V rozhovoru se stanicí NBC se označil za „zatraceně bystrého“, dotazy na svůj věk má ale za legitimní. V debatě se chce s bývalým šéfem Bílého domu a politickým rivalem Donaldem Trumpem znovu utkat v září.

V reakci na střelbu na bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa americká média hovoří o nejnovějším strašlivém důkazu vzestupu násilí v politice, největším šoku pro tamní veřejnost za poslední roky či prvním atentátu na prezidenta nebo exprezidenta USA za poslední čtyři dekády. Média soudí, že útok dál stupňuje napětí v už tak bouřlivém předvolebním období.

Americký prezident Joe Biden se v aktuálním rozhovoru se stanicí ABC prohlásil za nejkvalifikovanějšího kandidáta do nadcházejících voleb, ve kterých stane proti bývalému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi. Jedenaosmdesátiletý lídr Spojených států se v očekávaném interview snažil voličům po neúspěšné červnové televizní debatě s Trumpem ukázat, že zvládne další volební období, opakovaně ale odmítl nezávislé lékařské vyšetření. Mimo jiné prohlásil, že při duelu s Trumpem, kterého označil za patologického lháře, byl nemocný.

V druhém kole íránských prezidentských voleb zvítězil reformní kandidát Masúd Pezeškján. V sobotu brzy ráno to oznámilo íránské ministerstvo vnitra, podle kterého volební účast v druhém kole předčasného hlasování dosáhla bezmála 50 procent. Poslanec a kardiochirurg Pezeškján, který se zavázal Írán otevřít světu, zvítězil nad ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím. Vítězi voleb už pogratuloval například ruský prezident Vladimir Putin či vedoucí představitelé Saúdské Arábie.

Snaha obnovit přímý dialog se Spojenými státy na straně jedné a ruské lodě kotvící v přístavu nedaleko Caracasu na straně druhé. Venezuela a její autoritářský prezident se připravují na volby, které proběhnou na konci července. Prezident Nicolás Maduro, který se uchází o třetí zvolení, ale vítězství nemá jisté. Nemalé šance dávají průzkumy lídrovi opozice. Tu ale venezuelský režim dosud vždy dokázal potlačit.

První kolo předčasných prezidentských voleb v Íránu vyhrál jediný umírněný kandidát. Kardiochirurg a bývalý ministr zdravotnictví Masúd Pezeškján během kampaně kritizoval třeba mocnou mravnostní policii. Nicméně i on je věrný faktickému vládci země ajatolláhu Alí Chámeneímu. Zásadní obrat proto nelze čekat ani v případě jeho definitivního vítězství tento pátek v druhém kole. Předčasné volby se konají kvůli smrti předchozí hlavy státu Ebráhíma Raísího, se kterým se zřítil vrtulník.

V Íránu vybírali nástupce prezidenta Ebráhíma Raísího, který zemřel při leteckém neštěstí. V pátečním prvním kole se žádnému kandidátovi nepodařilo získat nadpoloviční většinu hlasů, oznámilo v sobotu íránské ministerstvo vnitra. Po sečtení více než 24 milionů hlasovacích lístků vedl podle předběžných výsledků poměrně málo známý umírněný poslanec a kardiochirurg Masúd Pezeškján před ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím, uvedla agentura Reuters. Mnozí voliči hlasování kritizují jako volby jen na oko. V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese.

Přistěhovalci, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech bez patřičných dokladů a uzavřeli manželství s americkými občany, budou moci nově žádat o povolení k pobytu bez hrozby vyhoštění. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, který se podle agentury AP tak snaží vyvážit svou imigrační politiku po nedávném omezení azylových procesů na jižní hranici USA. Nový program nabízí cestu k americkému občanství asi půl milionu lidí.

Sněmovna v pátek schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Předloha zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají. Zvyšuje jim státní příspěvek. V případě podpory dlouhodobých pěstounů by měl vzrůst z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, v případě přechodných pěstounů na 72 tisíc korun. Poslanci rovněž schválili novelu týkající se evidence léků v lékárnách. Za jejich nezavedení bude zřejmě hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti.

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová přiznala porážku v prezidentských volbách, ve kterých vyzvala současnou hlavu státu Gitanase Nausédu. Průběžné výsledky ukazují, že výrazně zaostává za svým politickým soupeřem, napsala agentura Reuters. Podle serveru Delfi má Nauséda po sečtení hlasů ve více než dvou třetinách volebních místností přes osmdesát procent.

Za normálních okolností by Ukrajina v úterý měla nového prezidenta, nebo by Volodymyr Zelenskyj v případě znovuzvolení oficiálně začínal svůj druhý mandát. Kvůli válečnému stavu, který Kyjev vyhlásil v důsledku plnohodnotné ruské války, se ale prezidentské volby nekonaly. Proti jejich uspořádání se za současné situace staví také naprostá většina Ukrajinců i politická opozice. Rovněž experti upozorňují, že prezident vzešlý z voleb, v nichž by značná část lidí nemohla kvůli okupaci a bojům odevzdat svůj hlas, by neměl patřičnou legitimitu. Pozici Zelenského tak zpochybňuje jen Rusko, které se tímto způsobem snaží oslabit západní podporu Kyjeva a demoralizovat ukrajinskou společnost.

Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski uznal porážku ve druhém kole prezidentských voleb, informuje agentura Reuters. V průběžném sčítání hlasů vede s velkým náskokem kandidátka opozice Gordana Siljanovská-Davkovová. Konzervativní opozice vede i v parlamentních volbách, které se rovněž konaly ve středu. Její příznivci už začali v hlavním městě Skopje slavit.

Na univerzitách ve Spojených státech pokračují protesty propalestinských skupin. Jeden z nich už několik dní probíhá také v Chicagu, kde by se měl v polovině srpna konat celostátní sjezd Demokratické strany. Úřadující prezident Joe Biden na něm má oficiálně získat další prezidentskou nominaci. Mezi Demokraty ovšem panují obavy, že protesty sjezd zastíní.

Sněmovna zřejmě upraví některé parametry korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Ústavně-právní výbor podpořil pozměňovací návrh, aby se hlasy z ciziny započítávaly do čtyř místo dvou krajů. Do volebních komisí na zastupitelských úřadech by mohly nominovat své zástupce politické strany. Výbor podpořil celkem šest změn koaliční volební novely. Další pozměňovací návrhy budou moci poslanci předkládat při druhém čtení na plénu. Koalice k němu plánuje svolání mimořádné schůze na čtvrtek 9. května. Výbor také podpořil předlohu, která omezí přítomnost přísedících v některých soudních sporech.

Slovensko si v sobotu zvolilo za svého nového prezidenta Petera Pellegriniho. Není to proruský politik, jak píší některá média, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda ANO Karel Havlíček. Také člen předsednictva SPD Ivan David uvedl, že Pellegrini nikdy neřekl nic, z čeho by se dalo soudit, že je jednostranně zaměřen na Rusko. „To se ukáže v nejbližší době, zda je proruským,“ soudí naopak místopředseda STAN Jan Lacina. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pak zmínila protiamerické narativy slovenských vládních politiků.

Zvolený slovenský prezident Peter Pellegrini (Hlas–SD) potvrdil, že jeho poslanecký mandát i funkce předsedy sněmovny zanikly v sobotu zvolením hlavou státu. Pellegrini porazil v druhém kole voleb Ivana Korčoka. Právě poražený kandidát Korčok bude v pondělí před půl sedmou hostem Interview ČT24.