Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.
Trzaskowski vyhrál první kolo se ziskem 31,36 procenta hlasů a Nawrocki za ním zaostal jen o necelé dva procentní body s 29,54 procenta. Dřívější průzkumy přitom předpovídaly, že Trzaskowského náskok měl být přinejmenším pět procentních bodů nebo i více. Nawrockého navíc ve finiši kampaně zasáhl skandál kolem jeho bytu.
„Nawrocki si vedl lépe, než jsme si mysleli, zejména s tímto skandálem s bydlením,“ připustil podle webu listu The Financial Times (FT) Wojciech Szacki, hlavní politický analytik think-tanku Polityka Insight.
Velmi těsné jsou i průzkumy před druhým kolem. Rozdíly mezi oběma kandidáty se pohybují v rozmezí jednoho až tří procentních bodů.
Vyrovnaný souboj naznačily také pochody na podporu obou kandidátů, které jejich štáby uspořádaly ve Varšavě ve stejný den mezi prvním a druhým kolem. Obou akcí se podle odhadů účastnily desítky tisíc lidí.
„Tento test sil skončil remízou. Obě strany ukázaly, že dokáží mobilizovat mnoho lidí,“ řekl v této souvislosti stanici Deutsche Welle (DW) politolog Olgierd Annusewicz. „Souboj pokračuje. Není možné říci, že jeden z nich je momentálně ve vedení,“ zdůraznil.
Remízou skončila rovněž poslední televizní debata obou uchazečů. Vyplynulo to z reakcí expertů, komentátorů i voličů na sociálních sítích, kteří se neshodli, kdo diskusi vyhrál.
Akceschopnost vlády
Výsledek voleb přitom výrazně ovlivní akceschopnost současného kabinetu Donalda Tuska. Jeho liberální vláda má proti sobě konzervativního prezidenta Andrzeje Dudu, což jí ztěžuje prosazování programu.
Duda proti řadě vládních zákonů uplatnil právo veta, které koalice není schopna přehlasovat, či předlohy přepustil nominanty PiS ovládanému ústavnímu soudu, čímž je také v podstatě poslal k ledu. Kabinet tak nemůže prosadit důležité body svého programu, zejména zvrácení změn v soudnictví zavedených předchozími vládami PiS a kritizovaných kvůli porušování nezávislosti justice.
„Očekává se, že Trzaskowski bude prezidentem, který bude hladce spolupracovat s Tuskovou vládou na všech frontách, zejména pokud jde o právní stát,“ řekl webu Politico Jakub Jaraczewski z Reporting Democracy, think-tanku zaměřeného na právní stát v celé EU.
„Čeká se, že Nawrocki bude pravým opakem – pravděpodobně naprostým blokátorem jakýchkoli iniciativ koalice v oblasti právního státu. Obnovení nezávislého soudnictví v Polsku je v neděli doslova na hlasovacím lístku – i když paradoxně v kampani zaujímá téměř nulový prostor,“ dodal Jaraczewski.
Kauzy obou kandidátů
V kampani před druhým kolem se hodně řešily údajné prohřešky obou kandidátů. Trzaskowského příznivci měli údajně skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Politik odmítá, že by o tom věděl, podle expertů ale kauzu nikdy neobjasnil.
Web Onet zase přinesl výpovědi svědků, podle nichž Nawrocki v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovával kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu.
Nechtěnou pozornost na sebe Nawrocki přitáhl i během televizní debaty s Trzaskowským, když si na okamžik zakryl tvář a cosi si vložil do úst. Původně tvrdil, že to byla žvýkačka, pak ale jeho štáb připustil, že šlo o nikotinový výrobek. Podle polských médií si dal nikotinový sáček bez tabáku, jehož prodej dospělým je v zemi povolený. Úřady ale upozorňují, že vzhledem k vysokému obsahu nikotinu jde o silně návykový produkt.
Odlišné vize
Oba kandidáti v druhém kole voleb nabízejí velmi odlišné vize Polska: zatímco liberální starosta Varšavy Trzaskowski silně podporuje EU, konzervativní historik Nawrocki je vůči Unii skeptický. Chce, aby se Polsko ubíralo cestou, kterou razí americký prezident Donald Trump, a pokládá Washington za důležitější pro Varšavu než Brusel.
V Polsku se pět dní před volbami také poprvé konala konference CPAC, která je fórem americké konzervativní politiky. Akce se účastnil i Nawrocki, kterého na ní podpořila mimo jiné americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. „Potřebujeme, abyste zvolili správného vůdce. Budete vůdci, kteří otočí Evropu zpět ke konzervativním hodnotám,“ prohlásila na konferenci.
Naopak Trzaskowského podpořil na pochodu týden před volbami nově zvolený rumunský prezident Nicušor Dan.
Mentzenův zásah
Do kampaně před druhým kolem výrazně zasáhl krajně pravicový Slawomir Mentzen, který v prvním kole skončil na třetím místě. Jak napsal třeba web stanice DW, politik se nyní snaží ze svého nečekaného úspěchu vytěžit politický kapitál před parlamentními volbami v roce 2027.
Mentzen pozval Trzaskowského a Nawrockého na samostatné rozhovory na svůj kanál na YouTube a vyzval je, aby podepsali jeho seznam politických požadavků. V nich třeba stálo, že nepodepíšou zákon, který by zvyšoval daně či ratifikoval vstup Ukrajiny do NATO. Dokument obsahuje také odmítnutí přenosu kompetencí vlády na instituce EU.
Nawrocki se podepsal pod všechny body včetně postoje k Ukrajině. Trzaskowski řekl, že by mohl souhlasit s některými body, ale jiné odmítl. Hájil práva sexuálních menšin LGBT+ a uvedl, že Ukrajina by se měla jednou, až skončí válka s Ruskem, k NATO připojit.
Po společné debatě s Mentzenem si Trzaskowski dal pivo v podniku, který Mentzenovi patří, a kromě něj u stolu seděl také šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. Mentzena za to kritizovali představitelé i stoupenci polské pravice, kteří tvrdí, že se přidal na stranu Trzaskowského, a obvinili ho ze zrady.
Přijdou mladí voliči?
Právě Mentzenovi příznivci se teď stali „nejvyhledávanějšími voliči v zemi,“ protože se je na svou stranu snaží získat oba postupující kandidáti, napsala agentura AP, podle níž by právě Mentzen – respektive jeho voliči – mohl mít vliv na konečný výsledek hlasování.
Někteří experti ale upozorňují, že libertarián Mentzen má velmi specifickou voličskou základnu a že jeho příznivci se vymezují vůči oběma největším polským politickým uskupením – tedy jak vůči Trzaskowského vládnoucí KO, tak i vůči opozičnímu PiS, které do voleb vyslalo Nawrockého.
To platí i pro voliče dalších neúspěšných krajně pravicových či krajně levicových kandidátů z prvního kola, které podpořilo mnoho mladých voličů. Právě díky nim dosáhla volební účast v prvním kole rekordních 67,3 procenta, připomněly FT.
„Kandidáti dvou hlavních stran nemají pro mladé lidi žádný atraktivní program, takže nevím, zda tito mladší voliči budou ochotni se zúčastnit druhého kola,“ řekl FT analytik Szacki.
Sám Mentzen nikoho oficiálně nepodpořil. Naopak ultranacionalista Grzegorz Braun, který v prvním kole překvapivě skončil čtvrtý, prohlásil, že bude volit Nawrockého.
Co by (ne)svedlo Trzaskowského vítězství
Volby se konají za situace, kdy Tuskova vláda není moc populární, neboť nezvládá plnit svůj program – ať už jde o zrušení změn v justici zavedených PiS, či liberalizaci potratů.
„(Případné) vítězství Trzaskowského poskytne Tuskově vládě nový impuls a jasný dvouapůlletý náskok před příštími parlamentními volbami,“ poukázal Aleks Szczerbiak z University of Sussex na to, že vítězství varšavského starosty by kabinetu dalo čas na znovuzískání podpory a pomohlo by mu oživit jeho činnost.
Na druhou stranu některé kroky vlády, jako třeba změny v justici, sice torpéduje prezident Duda, na jiných, mezi které patří potraty či posílení práv sexuálních menšin, se ale neshodne ani samotný kabinet. Proti liberalizaci v těchto otázkách je zejména vládní Polská lidová strana (PSL).
„Pokud vítězství Trzaskowského nevytvoří politickou dynamiku, která povede stranu k úpravě jejího postoje, patová situace v těchto otázkách by mohla pokračovat bez ohledu na výsledek prezidentských voleb,“ uzavřel Szczerbiak.
