Donald Tusk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v horském středisku Bukovel na západě Ukrajiny přivítal lídry a představitele zemí takzvané Karpatské osmičky, jejíž třídenní summit tam začíná. V úvodním projevu ohlásil, že první den budou podepsány investiční a obchodní dohody v objemu jedné miliardy eur (přes 24 miliard korun). Uskupení tvoří vedle Ukrajiny také Slovensko, Polsko, Maďarsko, Česko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko. Česko zastupuje místopředseda Senátu Jiří Drahoš (STAN), potvrdila Lada Faldynová z tiskového oddělení Senátu.

Česká policie v posledních dnech kvůli ruským hrozbám operativně posílila hlídkovou činnost u nádraží hromadné dopravy, řekl serveru iDNES.cz ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že Česko čelí ze strany Moskvy hybridní válce. Reagoval na vyjádření polského premiéra Donalda Tuska, který řekl, že Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že v případě ruského útoku nehodlá plnit závazky Slovenska vyplývající z článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Během projevu ke studentům a zaměstnancům nemocnice v Prešově se ptal, s kým by se vlastně bojovalo, proč a za co, přičemž Moskvu ani jednou neoznačil za agresora.

Rusko plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska, prohlásil s odkazem na tajné služby polský premiér Donald Tusk v projevu v Sejmu. Pozdní podzim a zima budou podle něho nejkritičtějším momentem v ruské válce proti Ukrajině. Český premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na Tuskovo varování serveru TN.cz řekl, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce.

Ruské noční vzdušné údery na Kyjev si vyžádaly nejméně dvacet zraněných, jsou mezi nimi i dvě děti, uvedl starosta města Vitalij Klyčko. Při útocích na Oděskou oblast utrpělo zranění dalších sedm lidí, v Záporožské oblasti zahynula žena a tři lidé zemřeli v Dněpropetrovské oblasti, oznámily tamní úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že Rusko zasáhlo také energetickou infrastrukturu v Sumské a Oděské oblasti, a potvrdil, že ukrajinské síly poškodily rafinerii v ruské Jaroslavli a zasáhly leteckou základnu v Rostově na Donu.

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.

Ruský dron na západě Ukrajiny poblíž hranic s Polskem zasáhl lokomotivu osobního vlaku, oznámily v neděli ukrajinské dráhy. Díky včasné výstraze dle nich nebyl při náletu nikdo zabit či zraněn. Souprava jela z Kyjeva do Varšavy a ruský dron ji napadl poblíž hraničního přechodu Jahodyn–Dorohusk, kde již dříve ruský bezpilotní letoun zasáhl čerpací stanici, na které vzplály dva kamiony, informují média. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla ropnou rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska.

Varšava řeší zpřísnění kontroly kryptoměn. Debatu přiživila aféra spojená s platformou Zondacrypto, která patřila k výrazným sponzorům polské pravice i sportu. Úřady kvůli podezření z korupce a podvodu zadržely několik lidí, mezi nimi také šéfa Polského olympijského výboru. Vláda navíc tvrdí, že financování společnosti bylo napojené na Rusko.

Země visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) odmítají škrty v kohezní a zemědělské politice v příštím rozpočtu EU. Plyne to z vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po jednání předsedů vlád zemí V4 s irským kolegou Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá Radě EU. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) unijní rozpočet nesmí poškozovat země, které mají silnou průmyslovou základnu.

Neznámí dezinformátoři se snaží narušit česko-polské vztahy pomocí podvržených webů a falešných profilů na sociálních sítích. Jeden z nich láká na neexistující demonstraci, jiný se vydává za českého velvyslance v Polsku. Podle polských expertů způsob útoku odpovídá metodám používaným Ruskem.

Polská policie zatkla třiadvacetiletého muže, kterého podezírá z toho, že plánoval atentát na čelné polské politiky a také k tomuto činu vyzýval. Informovala o tom v pátek polská média. Pokud mu policie trestné činy prokáže, bude mu hrozit až dvacet let vězení, uvedla stanice RMF24. Polské zpravodajské služby podle serveru Onet vyjádřily pochybnosti o reálnosti hrozby a kritizovaly média za senzacechtivé vykreslení celého případu.

Dvanáct lidí přišlo o život a dalších nejméně deset utrpělo zranění při noční nehodě polského autobusu na dálnici v Maďarsku, uvedl předseda maďarské vlády Péter Magyar. Policie předpokládá, že nehodu způsobil řidič, který usnul za volantem. Podle polských úřadů vezl autobus polské občany z pouti v Bosně.

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.

Litevské zpravodajské služby jsou přesvědčeny, že Rusko uvažuje o tom, že využije ukořistěné drony ukrajinské výroby k provokacím a útokům na kritickou infrastrukturu v pobaltském regionu, řekl místním médiím litevský ministr obrany Robertas Kaunas. Lídři tří pobaltských států a Polska už dříve tvrdili, že Rusko zvažuje útok nebo sabotáž proti jejich zemím jako způsob, jak odvést pozornost od války na Ukrajině a jak oslabit podporu západních spojenců Kyjevu.

Ministři vnitra EU budou v úterý prostřednictvím videokonference jednat o migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo na 50 tisíc migrantů z Maroka. Skoro všichni už z města v pátek odešli, zůstává tam několik tisíc příchozích. Termín jednání unijních ministrů oznámilo v sobotu dle agentury AFP Irsko, které tento půlrok předsedá Radě EU.

Objekt, který v noci na čtvrtek dopadl na polské území během ruského vzdušného útoku na Ukrajinu, byla střela s plochou dráhou letu Ch-101 vyrobená letos v Rusku. Podle polských médií to v pátek uvedl mluvčí lublinské prokuratury Marcin Kozak.

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl tamní premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. Proti střele zasahoval vojenský letoun F-16. Kráter po jejím dopadu našly polské úřady v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublina. Tusk později dodal, že není důvod si myslet, že cílem rakety bylo Polsko.

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil vznik nové parlamentní frakce se čtyřiceti zákonodárci. Stalo se tak po rozkolu ve straně Právo a spravedlnost (PiS) ohledně dalšího směřování hlavní polské opoziční síly. Morawiecki uvedl, že zůstává v opozici, současnou vládu premiéra Donalda Tuska považuje za hroznou, uvedla agentura PAP. Spor mezi Morawieckým a šéfem PiS Jarosławem Kaczyńským podle průzkumů rozdělil i voliče strany.

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách dvacátého století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus.

V Polsku vypukl spor o střely do systému protivzdušné obrany Patriot, které podle polské opozice předala Varšava na jaře Ukrajině. Národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) a další pravicové strany kritizují, že rozhodnutí učinila vláda bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Polsko podle nich potřebuje munici do patriotů pro sebe. Tamní ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v reakci nařídil odtajnit veškerou vojenskou pomoc Kyjevu, informovala agentura DPA.

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odeslal polskému protějšku Karolu Nawrockému nejvyšší polské vyznamenání, které mu chtěl Nawrocki odebrat. Kvůli kroku ze strany hlavy polského státu se ocenění rozhodli vrátit také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov a ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar. Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády. To vyvolalo v Polsku pobouření.